Prenatální cytogenetická diagnostika: metody FISH, karyotypizace a související techniky

Mezi metody molekulární cytogenetiky patří vyšetření, která zkoumají DNA na chromosomální úrovni na základě molekulárně genetických principů. Tyto metody jsou především FISH, CGH, a různé druhy array. Při tomto vyšetření používáme fluorescenčně značené sondy, které hybridizujeme s částečně denaturovaným vyšetřovaným chromozomem. Sondy dělíme na centromerické, lokus specifické a telomerické. Obvykle vyšetřujeme metafázní chromosomy, které jsou nejlépe kondenzované, můžeme tedy popsat vzájemný vztah lokusů.

FISH a princip jeho použití

FISH - fluorescenční in situ hybridizace je molekulárně-cytogenetická metoda umožňující cílené vyšetření předem určených chromozomových oblastí/genů. Po zpracování biologického materiálu je přidána specificky fluorescenčně značená DNA sonda (zpravidla centromerická), která je po navázání na příslušnou oblast chromozomu vizualizována ve fluorescenčním mikroskopu. V současnosti se nejčastěji používají sondy přibližně 200-300 kb velké, konjugované s některými z fluorochromů (např. SpectrumGreen, SpectrumOrange), a proto se tato technika označuje jako fluorescenční in situ hybridizace (FISH). Místa, kam se sonda navázala, identifikujeme za použití fluorescenčního mikroskopu. Počet a poloha jednotlivých fluorescenčních signálů nás potom informuje o možných početních i strukturních změnách chromozomů.

Metodou lze stanovit pouze změny vybraných chromozomů, resp. existují různé přístupy pro zjištění gonozomální mozaikismu či aneuploidie. Míra mozaicismu souvisí s poruchami plodnosti. V současnosti je v populaci zhruba 15-20 % neplodných párů. Mezi nejčastější patří početní aberace (aneuploidie) pohlavních chromozomů (gonozomů) způsobující známé syndromy: u žen Turnerův syndrom (45,X) a triple X syndrom (47,XXX), u mužů pak Klinefelterův syndrom (47,XXY) či syndrom Jacobsové (47,XYY). Tyto syndromy se velmi často vyskytují v mozaikové formě, což znamená, že početní odchylka není přítomna ve všech buňkách vyšetřované osoby, ale jen v některých.

Karyotypizace a tradiční přístup

Konvenčním diagnostickým postupem je kultivace buněk s následnou karyotypizací, která si vyžádá zhruba 2-3 týdny. Vyšetření karyotypu je jedním ze základních vyšetření, která jsou indikována na základě genetické konzultace v ambulancích lékařské genetiky. Jde jak o početní odchylky celých chromozomů, tak o další intra- a interchromozomové abnormality, jako jsou delece, duplikace, inverze, inzerce či translokace. Většinu chromozomových abnormalit u plodu tvoří početní odchylky chromozomů 13, 18, 21, X a Y (Downův, Edwardsův, Patauův syndrom aj.).

MLPA, array-CGH a pokročilé platformy

Metoda MLPA (multiplex ligation-dependent probe amplification) je nová metoda molekulární-cytogenetiky, kterou na OLG FN Brno využíváme od roku 2006. Principem této metody je navázání oligonukleotidových sond na cílovou sekvenci DNA na základě jejich komplementarity. Každá sonda se skládá ze dvou oligonukleotidů. Po hybridizaci na cílové místo jsou oligonukleotidy spojeny ligací. Pouze spojené sondy jsou po denaturaci amplifikovány pomocí klasické PCR reakce a namnožené sondy jsou rozděleny kapilární elektroforézou na základě jejich různé délky. Výhodou MLPA je, že lze vyšetřovat až 40 různých úseků DNA najednou a testovat velký počet vzorků současně. Je to technika vysoce citlivá, dokáže detekovat i sekvence lišící se v jednom nukleotidu. Ale dokáže detekovat pouze početní změny (delece, duplikace) a nebalancované translokace či inverze.

Metoda array-CGH je primárně určena k vyhledávání delecí a duplikací v genomu pacientů. Jde o CGH využívající mikročipy, které mohou být oligonukleotidy, BAC, PAC nebo cDNA klony. Principem metody je kompetice dvou fluorescenčně značených DNA (pacient, reference) o komplementární sekvenci k referenčnímu genomu nanesenému na čipu. Podle převažující barvy fluorescence se detekují deletované či duplikované oblasti. Array-CGH umožňuje celogenomový skríning nebalancovaných změn s vysokou rozlišovací schopností a často je součástí vyšetřovacího algoritmu dětských pacientů s idiopatickou mentální retardací a vrozenými vývojovými vadami (MR/VVV).

Kromě DNA mikročipů existují i platformy moderního sekvenování. DNA vyšetřovaných jedinců prochází zpracováním v několika krocích a výsledkem je knihovna fragmentů DNA, které představují cíle další analýzy. Knihovny DNA fragmentů jsou sekvenovány na vysokokapacitních sekvenátorech (MiSeq, NextSeq) a následné výstupy ve formě základních dat jsou zpracovány pomocí pokročilých bioinformatických algoritmů. Metoda NGS představuje významný krok v rámci diagnostického algoritmu naší laboratoře, kdy svými výstupy vhodně doplňuje výsledky předchozích analýz.

Rozšířené využití FISH a kontext klinické cytogenetiky

FISH je doplňující vyšetření, které upřesňuje a/nebo potvrzuje karyotyp jedince. Vyšetření FISH lze použít na metafázové buňky i na buněčná jádra fixovaná na sklo; množství fluorescenčních signálů nám poskytuje informace o početních i strukturálních změnách chromozomů a o přítomnosti mozaikismu. Míra mozaicismu a translokací je spojena s diagnostikou reprodukčního rizika a s prognózou některých onemocnění. V souvislosti s prenatální prací se běžně provádí odběr choriových klků CVS nebo plodové vody pro cílené vyšetření a potvrzení podezření na chromozomové abnormality u plodu. Většina chromozomových abnormalit plodu vzniká v důsledku početních odchylek chromozomů 13, 18, 21, X a Y, které vedou k syndromům Downova, Edwardsova, Patauova a dalším.

V naší laboratoři využíváme kombinaci metod: karyotypizace, FISH, MLPA, array-CGH a NGS, abychom dosáhli co nejpřesnějšího a nejkomplexnějšího obrazu genetického stavu pacientů. ZCA (zhodnocení získaných chromozomových aberací) je genotoxikologická metoda vhodná pro monitorování expozice klastogenním látkám a je součástí cytogenetických vyšetření u osob vystavených škodlivým vlivům. Klastogeny mohou způsobit na úrovni DNA dočasné nebo trvalé genetické změny a jejich vyhodnocení umožňuje klinickému genetikovi posoudit skutečné riziko pro plod i reprodukční potenciál rodičů. Zohlednění expozice klastogenním látkám je zvláště důležité v reprodučním věku a při graviditě, kde hrozí zvýšené riziko vývoje vrozených vývojových vad a potratů.

Infografika: princip FISH a jeho použité sondy (centrómerické, lokusové, telomerické) v rámci prenatální cytogenetiky

Vysvětlení fluorescenční in situ hybridizace (FISH)

Celkově lze říci, že prenatální cytogenetická diagnostika kombinuje tradiční a molekulární metody s cílem minimalizovat diagnostické okno a poskytnout rychlou i přesnou informaci o genetickém stavu plodu. Výsledky se potom používají pro genetické poradenství a rozhodování o dalším klinickém postupu.

  1. Konvenční karyotypizace - kultivace buněk a analýza chromozomů v mitóze; zhruba 2-3 týdny.
  2. FISH - cílená detekce specifických oblastí DNA na chromozomech; rychlá a zaměřená na konkrétní změny.
  3. MLPA - detekce početních změn v několika regionech současně; citlivá na jednopárty změny.
  4. Array-CGH - celogenomový skríning nebalancovaných změn: delece a duplikace; vysoké rozlišení a rychlost.
  5. NGS - sekvenování pro identifikaci patogenních variant a rozšíření genetického obrazu.

Postupy vzorkování a typy materiálu

Typ vyšetřovaného materiálu zahrnuje periferní krev, choriové klky, plodovou vodu, fetální krev a tkáňový materiál z abortu. Všechny tyto vzorky vstupují do postupů kultivace či přímo molekulárních analýz podle vybrané metody. Periferní krev a plodová voda jsou běžné materiály pro diagnostiku aneuploidií a strukturálních změn, zatímco CVS umožňuje časné určení chromozomálních abnormalit v průběhu gravidity.

Klíčové poznámky k interpretaci

Je důležité si uvědomit, že některé moderní metody neanalyzují celý karyotyp, ale zaměřují se na specifické změny. Proto nenahrazují plnou konvenční cytogenetickou analýzu a mohou doplňovat jen určité aspekty chromozomálních aberací. Přítomnost mozaikismu, translokací či inverzí vyžaduje pečlivé posouzení a často kombinaci více technik pro plné zhodnocení genetického stavu.

tags: #prenatalni #cytogeneticka #diagnostika