Prekotný porod a psychické poruchy: příčiny, symptomy, následky a léčba, prevence poporodní deprese a poporodní psychózy

Narození miminka bývá označováno jako šťastný okamžik v životě ženy. Na druhou stranu může přinášet i stinné stránky v podobě úzkostí, vyčerpání a bezmocného pláče. Většina rozlad se v šestinedělí upraví, jak ale poznat, kdy jde o závažnější stav?

Poporodní blues, jak se emočním výkyvům říká, zažije více než polovina žen. Dobré i špatné dny, proměnlivá nálada, plačtivost a zahlcenost, většinou do dvou týdnů samy odezní. Poporodní deprese znamená pro matku dlouhodobě pokleslou náladu, veliké obavy točící se kolem stejného tématu, pocity beznaděje, někdy až tendence raději nebýt. Poporodní psychóza je vzácný, ale závažný stav, charakteristický masivním napětím, proměnlivou, pokleslou, nebo naopak neadekvátně dobrou náladou. Mohou se vyskytnout nereálné obavy, nevývratná přesvědčení (bludy), podezřívavost vůči okolí nebo hlasy. Hlasy mohou ženu pomlouvat, nadávat jí, nebo přikazovat, co má dělat.

Všechny psychické potíže se častěji objevují u lidí, zažívajících zvýšený stres - ať už jsou důvody ekonomické, pracovní, vztahové, tělesné, nebo jiné. U budoucích maminek je navíc důležité, zda dítě chtěly. Jak se na svou roli těší, jestli jsou těhotenství a porod bezproblémové, do jaké atmosféry se miminko narodí. Na vině jsou z velké části hormonální změny. Výrazná část žen reaguje citlivě na pokles estrogenů po porodu. Podobně mohly dříve reagovat poklesem nálady před menstruací. Ženy, které se s depresí, úzkostmi nebo psychózou již léčily, jsou k těmto poruchám náchylnější.

S novorozeným miminkem do domu přichází jiný běh dnů i nocí. Kolotoč krmení, přebalování, převlékání, utěšování a procházek jako by nikdy neměl skončit.

Vnímání a projev poporodních poruch

1. Vyspaná a najedená maminka je fyzicky i psychicky odolnější. Když spí miminko, lehněte si také, i přes den. Řada matek má tu zkušenost, že pokud jsou v posteli s dítětem, je jeho spánek delší a kvalitnější.

2. Přílišné dopování sladkými pochutinami není k dobru věci, v závěru váš organismus jejich zpracování unaví. Těhotenstvím zatížený hormonální systém lépe posílí polévky, teplé kaše, obilniny, rizota či dušená zelenina.

3. Péče o dítě už dávno není výhradní výsadou žen. Je dobře, pokud si i novopečený tatínek od příjezdu z porodnice zvyká na přebalování, uspávání, mytí a veškerou péči o miminko.

4. Pro čerstvou maminku je žádoucí, aby odsunula péči o domácnost jen na nezbytně nutné. Puntičkářky jsou v jasné nevýhodě. Nedělní oběd o dvou chodech nebo každodenní vysávání není na místě.

5. Novorozeně nepotřebuje záplavu zboží, kterou nám nabízí obchody. Klíčové je pro ně mít svou matku tak dostupnou, aby si ji mohlo doslova načichat, dotýkat se její holé kůže, v jejím náručí se napít. Klidná matka rovná se spokojené dítě. Matka v depresi na dítě méně reaguje, mateřství si neužívá. Je velmi žádoucí neprotahovat řešení, protože v ní není sama. Dítě všechno velmi citlivě vnímá a reaguje rozrušením (uplakaná, nespavá miminka) nebo rezignací (příliš hodná miminka). I tato raná zkušenost se negativně podepisuje na vývoji dítěte, dokonce s odstupem let.

6. V depresi se často objevuje pocit bezmoci z toho, že pečování nebude nikdy konec. Zkuste na chvíli vystoupit z přítomnosti a podívat se na to, jak jste svému miminku rozuměla, když jste si jej přinesla z porodnice, a jak je tomu po pár týdnech. Představte si, co se bude dít za rok, za dva. Proměňuje se spánek, krmení, kontakt, spolupráce při oblékání, koupání, pohyb, hra.

7. Některé maminky, ve snaze být ve své roli opravdu dobré, hledají stále nové informace, jak o děťátko pečovat, . Na mateřských fórech nezdravě srovnávají své dítě s ostatními. V obavách o jeho zdraví si googlí všemožné diagnózy. Pokud jste osobnostně úzkostnější, široká škála informací i dezinformací z internetu vás může v křehkém poporodním období velmi rychle znejistět. Znepokojující myšlenky se pak nabalují jedna na druhou a není úniku. Odložte mobily a tablety, zejména před spaním. Hranici zvládání má každý jinde. Důležitý je váš pocit, jestli je situace únosná či nikoliv. Objektivně vás varují signály, jako neschopnost usnout, neschopnost vstát a postarat se o dítě, nezájem o dítě. Myšlenky se točí v kruhu a vedou ke každodenním negativním prožitkům a k pocitu vlastního selhání.

Co dělat při prvních signálech a jak postupovat

V prvním kroku musíte překonat pocit studu nebo viny a říci někomu, co prožíváte. Ženy se trápí, že mají na dítě vztek. Že by bylo lepší, kdyby je neměly. Že jsou strašně unavené. Že už se jim nechce hodiny utěšovat. Úlevné a podpůrné bývá pochopení partnera nebo kamarádky. Změny k lepšímu nenastanou ze dne na den. Psychoterapie je proces, nabízí kontinuální podporu. Pracuje s obnovením sil, poskytuje techniky na zvládání úzkosti, učí relaxaci a umění říkat si okolí o své potřeby. Pracuje s tělesnými prožitky a se sebepřijetím. Psychiatrie má k dispozici léky, které pomohou s nespavostí, zmírní úzkost, stabilizují náladu. Lékaři doporučují léky neohrožující zdravý vývoj miminka a matka zpravidla nemusí přestat kojit. Nepřijde tak o cenný a léčivý kontakt s dítětem. Je vhodné, aby spolu s matkou navštívil lékaře i její partner.

V rukou zkušeného terapeuta jsou prospěšné i tradiční celostní léčebné systémy. Odvaha řady matek pomáhá odtabuizovat téma psychických poporodních potíží. V některých porodnicích se již setkáte se screeningem příznaků. Je možno vyhledat svépomocné organizace, docházet do mateřských skupin, množí se otevřené výpovědi žen, které potíže prožily. Lidská psychika má jedinečnou schopnost regenerace.

Poporodní psychóza a deprese: rozdíly a důležité statistiky

Baby blues začíná obvykle 3. až 10. dnem po porodu a většinou odezní do 1-2 týdnů. Poporodní deprese je vážnější stav s dlouhotrvajícími obavami a nízkou náladou. Poporodní psychóza je vzácná, ale závažná porucha, která se objeví během prvních dnů až týdnů po porodu a může zahrnovat halucinace, bludy, rychlé výkyvy nálad a dezorganizované myšlení. Přesná příčina není známá; zřejmě hraje roli hormonální kolísání, genetická predispozice a minulá duševní nemoc. Rizikové faktory zahrnují anamnézu bipolární poruchy, nedostatek spánku a vysoký stres. Léčba bývá kombinací léků (antipsychotika, stabilizátory nálady, někdy antidepresiva), psychedoterapie a podpory při návratu do běžného života. Prognóza při správně vedené léčbě bývá dobrá; doba rekonvalescence se může pohybovat až kolem 12 měsíců. Pběžná podpora rodiny a spolupráce s odborníky je klíčová pro rychlý návrat maminky i dítěte do normálního rytmu.

Je důležité mít na paměti, že poporodní psychóza vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Mívá vliv na vztahy v rodině, ale s odbornou péčí většina žen dosáhne plného zotavení a může se vrátit k běžnému životu i mateřství. V případě podezření na poporodní psychózu je vhodné vyhledat kontakt s gynekologem, psychiatrem, praktickým lékařem nebo krizovou linkou. Důležitá je včasná intervence a podpora blízkých. Disclamer: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nenahrazuje odbornou lékařskou pomoc.

Prevence a podpora

Ochranu a prevenci rozvoje poporodních psychických potíží usnadňuje plánování péče s ošetřujícím lékařem, koordinace péče a včasná léčba. U rizikových žen lze zvažovat profylaktickou medikaci během těhotenství a po porodu. Zapojení partnera a rodiny, účast na mateřských skupinách a otevřené sdílení experiences má velký pozitivní dopad. Screening příznaků v porodnicích, dostupné krizové linky a organizace poskytují potřebnou podporu pro matky v obtížích. Díky moderní léčbě se mnoho matek uzdraví a mohou se vrátit k běžnému životu a rodičovství.

Infografika: třídění poporodních poruch (blues, deprese, psychóza) a jejich symptomy

Pokud se během šestinedělí objeví silné změny nálady, nespavost, bludy či podezření na rizikové myšlenky, vyhledejte pomoc co nejdříve. Pochopení a podpora okolí, psychoterapie, vhodná medikace a zapojení rodiny často umožní rychlejší a plnější zotavení.

Poporodní deprese – jak doopravdy vypadá

Statistiky a citace

U některých výzkumů se uvádí, že poporodní blues zažije významná část žen, poporodní deprese se týká podstatné části maminek a poporodní psychóza postihuje 1-2 ženy z 1000 porodů. Ne vždy je porucha rozpoznána okolím a často bývá spojena s obdobími vysokého stresu, hormonálními změnami a minulou duševní historií. Diagnóza a léčba by měly být zahájeny co nejdříve pro minimalizaci dopadů na matku i dítě.

PoruchaPrůměrný výskytKlíčové symptomy
Baby bluesvíce než polovina ženkolísavá nálada, plačtivost, únava, krátké trvání
Poporodní depresečastější než bluesdlouhodobá deprese, úzkost, pocity beznaděje
Poporodní psychóza1-2 ze 1000 porodůhalucinace, bludy, prudké změny nálad, paranoia

tags: #prekotny #porod #psychicke #poruchy