Předčasný porod doma: informace, rizika a péče

Předčasný porod je porod dítěte před 37. týdnem těhotenství. Předčasně narozené děti jsou nezralé, s nízkou porodní hmotností a s nedokonale vyvinutými orgány. Čím dříve přijde dítě na svět, tím hůře pro ně. Musí se potýkat s adaptačními problémy, jako jsou dýchání, udržení správné teploty, potíže s přijímáním potravy či infekce.

Jak se předčasný porod definuje a jaké jsou jeho formy

O předčasném porodu mluvíme tehdy, když se dítě narodí před ukončeným 37. týdnem těhotenství (normální délka těhotenství je 40 týdnů). Předčasný porod je definován jako porod do týdne těhotenství 37+0. Extrémně předčasný porod - před 28. týdnem. Velmi předčasný porod - mezi 28. a 32. týdnem. Středně až pozdně předčasný porod - mezi 32. a 37. týdnem. Pokud k porodu dojde mezi 34. a 37. týdnem, mluvíme o pozdním předčasném porodu.

Frekvence a dopad v České republice a ve světě

V České republice dochází k předčasným porodům zhruba u 8 % těhotenství, což odpovídá situaci v rozvinutých zemích. V Česku se ročně narodí předčasně asi 8500 novorozenců. Podíl předčasně narozených dětí se v posledních deseti letech snižuje; v loňském roce se podle Českého statistického úřadu předčasně narodilo 7,2 tisíce dětí, což je 6,7 % z celkového počtu živě narozených dětí. Riziko předčasného porodu je celosvětově mezi 5 - 18 %.

Příčiny a rizikové faktory

Příčina spontánního předčasného porodu dosud není spolehlivě objasněna. Předčasný porod je v současnosti považován za syndrom, na jehož etiologii se podílejí různé faktory, které vedou k aktivaci děložní činnosti, dilataci děložního hrdla a aktivaci deciduální tkáně a plodových obalů. Příčina předčasného porodu zatím není zcela objasněna, ale zřejmě se na ní podílí především infekce fetomaternální jednotky, dále distenze a ischemie myometria, choroby děložního hrdla, odlučování placenty, abnormální implantace plodového vejce, genetické vlivy, stres matky, imunologický konflikt a endokrinní porucha hypotalamo-hypofýzo-adrenální osy.

Přibližně polovina předčasných porodů souvisí s infekcemi - nejčastěji s neléčenými infekcemi močových cest, pohlavně přenosnými chorobami nebo záněty, které z pochvy proniknou do dělohy a plodové vody. Mnoho z těchto stavů je podmíněno imunologicky, například zmíněný zánět může být pouze vnějším projevem imunologického problému, který vznikl už v počátku těhotenství. Infekce a pohlavně přenosné choroby, jako je třeba trichomoniasis nebo infekce dělohy či plodové vody, jsou považovány za příčinu téměř poloviny předčasných porodů.

Mezi neovlivnitelné rizikové faktory zejména patří předchozí předčasný porod, infekce těhotné ženy, nadměrně rozepjatá děloha (u vícečetných těhotenství) a těhotenství v pozdním věku, zvláště pak u prvorodiček. Obecně lze říci, že z hlediska věku jsou nejohroženější velmi mladé maminky a také skupina prvorodiček nad 35 let. Mezi vnější vlivy na těhotenství, tedy ty, které jsou ovlivnitelné samotnou budoucí matkou, patří například: užívání návykových látek (ať již jde o drogy, či alkohol). Riziko předčasného porodu je významně zvyšováno i kouřením rodičky.

Příznaky hrozícího předčasného porodu

  • pravidelné kontrakce před 37. týdnem těhotenství;
  • trvalý tlak v pánvi nebo bolest zad;
  • únik plodové vody nebo krvácení;
  • někdy odchod hlenové zátky uzavírající děložní hrdlo.

Naopak předzvěsti porodu jsou nepravidelné stahy, známé jako poslíčci. Nejčastějším příznakem hrozícího předčasného porodu jsou děložní stahy. Pokud si nejste jistá, vždy je lepší vyhledat lékaře.

Diagnostika: co lékaři vyšetřují

Při přijetí na porodnické oddělení se provádí ultrazvukové vyšetření, opakované měření délky a tvaru děložního hrdla (cervikometrie), což je jediné přesné potvrzení jeho případného zkracování nebo otevírání. Transvaginální USG ženy v 22. týdnu a u asymptomatických žen je indikováno měření délky děložního hrdla pomocí transvaginálního ultrazvukového vyšetření v období 18+0 až 24+6 týdne těhotenství, a to zejména u žen s pozitivní anamnézou předčasného porodu nebo pozdního potratu. Nález délky děložního hrdla ≤ 25 mm představuje indikaci k vaginální aplikaci progesteronu.

Při podezření se odebere řada krevních vzorků a provede se stěr z pochvy (kultivace) na mikrobiologický rozbor. Toto vyšetření je velmi důležité, protože předčasný porod nejčastěji vyvolává zánět v pochvě, který ženu nemusí vůbec obtěžovat. Při příjmu těhotné s hrozícím předčasným porodem se provádí odběr stěr z vaginy a rekta ke stanovení kolonizace Streptococcus agalactiae (GBS).

ultrazvukové vyšetření děložního hrdla

Léčba a postupy při hrozícím předčasném porodu

Při pozitivním nálezu hrozícího předčasného porodu doporučí lékař klid na lůžku doma nebo v porodnici, léky na zklidnění děložní činnosti a v případě infekce antibiotika na léčbu zánětu. Antibiotika se podají buď pouze do pochvy nebo v případě obzvláště závažných infekcí celkově, tabletami nebo přímo injekčním podáváním do krve těhotné. Cílem ATB léčby je snížení incidence časných a pozdních novorozeneckých a mateřských infekcí.

Dále se uvažuje o podání tokolytik k zastavení nebo zmírnění kontrakční činnosti dělohy, a tím oddálení předčasného porodu (o řádově dny) - získání času pro převoz do perinatologického centra a/nebo podávání kortikosteroidů k indukci plicní zralosti plodu. Tokolýza obvykle není indikována před 24. a po 35. týdnu těhotenství a nemá přesáhnout 48 hodin, ale v případě potřeby je možné ji zopakovat. β2-sympatomimetika (hexoprenalin, ritodrin) působí na beta-receptory a způsobují relaxaci hladké svaloviny dělohy. Nutná je monitorace srdeční frekvence, krevního tlaku a dechové činnosti.

Antenatální podání kortikosteroidů u žen s předčasným porodem snižuje riziko neonatálního úmrtí, riziko syndromu dechové tísně novorozence a riziko intraventrikulárního krvácení plodu/novorozence. Mezi 24. až 35. týdnem těhotenství je podání kortikosteroidů indikováno; Betametazon 12 mg i.m. à 24 hod. celkem dvě dávky nebo dexametazon 6 mg i.m. à 12 hod. Nástup plného účinku kortikosteroidů lze očekávat sice až za cca 24 hodin po dokončení celé kúry, nicméně podání byť i jedné dávky má význam. Pokud odezněl vliv kortikosteroidů, resp. pokud uplynula delší doba než 14 dní od předchozí kúry, tak je možné před 32. týdnem těhotenství a při očekávání brzkého porodu podat další kúru kortikosteroidů.

Magnesium sulfát (MgSO4) prokazatelně snižuje riziko rozvoje dětské mozkové obrny. Indikace: hrozící předčasný porod mezi 24+0 až 32+0 týdnem těhotenství. Při klinických známkách chorioamnionitidy se doporučuje dvojkombinace ATB (empirická: ampicilin + gentamicin) a dále dle výsledků kultivací a citlivosti; při záchytu atypických bakterií (ureaplazma, mykoplazma) makrolidy i.v.

Transport a péče v perinatologickém centru

Pokud tedy pojme váš osobní lékař podezření, že vám hrozí předčasný porod, měl by vás odeslat do poradny pro riziková těhotenství, nejlépe do intermediárního nebo perinatologického centra, kde je návaznost na další péči o předčasně narozené novorozence. Intermediárních center pro porody po 32. týdnu těhotenství je v České republice 20, perinatologických center, kde se řeší porody mezi 24. a 32., je 12. PPROM (předčasný odtok plodové vody) je vždy indikací k hospitalizaci v perinatologickém centru intenzivní nebo intermediární péče.

Vedení porodu jednočetných těhotenství se v případě polohy podélné hlavičkou neliší od vedení porodu v termínu. Po 25+0 týdnu těhotenství se provádí císařský řez z identických indikací z hlediska plodu a/nebo matky jako u těhotenství v termínu. 22+0 až 25+0 týdnů představuje individuální přístup po diskusi s těhotnou a jejím partnerem (významné riziko perinatální mortality a morbidity).

inkubátor na novorozenecké JIP

Péče o novorozence a následky

Předčasně narozené děti jsou obvykle umístěny na jednotku intenzivní péče. V inkubátorech novorozeneckých JIP zvládnou lékaři zachránit i ty nedonošené děti, které přišly na svět již ve 24. týdnu těhotenství. Často váží méně než 1 kilogram, některé děti váží dokonce i méně než 500 g, avšak jejich budoucnost je značně nejistá. Jejich životaschopnost je tím nižší, čím dříve se narodily. Ve vyspělých zemích dnes přežívá většina dětí narozených po 28. týdnu. Mnoho dětí narozených po 34. týdnu těhotenství nemá dlouhodobé zdravotní následky.

Důležitou roli v podpoře vývoje hraje i kontakt kůže na kůži a tzv. klokánkování. Záleží především na týdnu těhotenství a porodní hmotnosti. Řada předčasně narozených dětí zápasí s celoživotním postižením a mnoho rodin takovou zátěž neunese a rodiče se rozcházejí. Předčasný porod je doprovázen nejen mnoha fyzickými procesy, ale i psychickými.

Psychická stránka a podpora rodiny

Předčasný porod je přitom velmi stresující záležitostí a dlouhá hospitalizace mívá negativní vliv na psychické zdraví ženy. Čím déle je hospitalizována, tím větší je pravděpodobnost vzniku depresí, úzkosti, nejistoty, pocitů bezmoci a strachu. Mohou se vyskytnout i partnerské problémy nebo psychické potíže ze ztráty sociálních kontaktů. „Péče o psychický stav matky, respektive rodičů je nedílnou součástí naší práce. Je důležité jednat s rodiči s respektem a laskavě a trpělivě opakovaně vysvětlovat, co se děje, odpovídat na otázky, vyslechnout stesky a obavy. Je nutné mít na paměti, že pouze kvalitně odvedená zdravotní péče nestačí, základem důvěry ve vztahu mezi pacientem a lékařem nebo sestrou je komunikace,“ zdůrazňuje Tereza Lamberská.

„Samozřejmostí by mělo být nabídnutí psychologické pomoci. Opravdu důležité je pohovory opakovat. Těhotná žena a její rodina potřebují čas, aby se mohly s nově vzniklou situací vyrovnat, aby vstřebaly získané informace a aby měly příležitost klást vlastní otázky,“ vysvětluje MUDr. Tereza Lamberská z novorozeneckého oddělení Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze (Porodnice Apolinář).

Porod doma vs. porod v nemocnici: rizika a data

Není sporu, že nemocnice nabízí nejbezpečnější prostředí při porodu, jak pro dítě, tak pro matku. Ženy, které rodí mimo zdravotnické zařízení, jsou třikrát více vystaveny komplikacím, včetně rizika úmrtí dítěte, takový je závěr rozsáhlé izraelské studie. Podle závěrů této studie je četnost případů ohrožení života dítěte v případě porodu v nemocnici 5 na 1000 porodů, kdežto u domácích porodů je trojnásobná, tedy 15 případů ohrožení života na 1000 porodů. Riziko úmrtí je u domácích porodů vyšší, ačkoliv se u těchto matek méně často vyskytují zdravotní komplikace jako je diabetes, hypertenze nebo preeklampsie.

American College of Obstetricians and Gynecologists uvádí, že v USA na domácí porody připadá 0,9 % z celkového počtu porodů v zemi. Podle této americké odborné společnosti by ženy měly být informovány o rizicích domácích porodů ve světle odborných studií a kvalitních vědeckých důkazů. „Navzdory tomu, že American College of Obstetricians and Gynecologists věří, že nemocnice a certifikovaná porodní centra jsou nejbezpečnějším místem pro porod, každá žena má právo učinit medicínsky informované rozhodnutí ohledně svého porodu,“ shrnuje svůj postoj odborná společnost.

„Dalším faktorem ovlivňující bezpečnost plánovaného domácího porodu je dostupnost bezpečného a rychlého transportu rodící ženy (do nemocnice - pozn. redakce). Uváděné riziko nutnosti transportu je 23 - 37 % u prvorodiček a 4 - 9 % u vícerodiček. Většina těchto případů připadá na nepostupující porod, nepříznivý stav plodu, potřeby úlevy od bolesti, hypertenzi, krvácení a nevhodnou polohu plodu,“ upozorňuje American College of Obstetricians and Gynecologists.

Prevence a screening

Prevencí jsou pravidelné těhotenské prohlídky, při nichž lze odhalit faktory zvyšující riziko - například vysoký krevní tlak, infekce nebo problémy s děložním hrdlem. Velký vliv má i životní styl: dostatek odpočinku, pestrá strava, vyhýbání se kouření a alkoholu a pečlivé sledování chronických onemocnění. Včasná diagnostika konkrétního problému je zcela zásadní - lékaři mnohdy bojují o dny, kdy může plod či miminko strávit v děloze.

Pilotní a screeningové projekty: Pouhých 45 minut stačí lékařům k odhalení rizika předčasného porodu. Unikátní projekt Screening rizika předčasného porodu zavedením programu QUiPP poprvé v ČR nabízí nastávajícím maminkám lékaři Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK Praha. Metoda míří především na skupinu žen se zatíženou porodnickou anamnézou. Vyšetření se provádí ve 20. až 24. týdnu těhotenství a jedním z parametrů pro vyhodnocení je koncentrace fetálního fibronektinu. „Fibronektin je glykoprotein přítomný ve vaginálním sekretu v rané fázi těhotenství. S postupujícím těhotenstvím mizí a jeho přítomnost před 34. týdnem gravidity naznačuje blížící se předčasný porod,“ vysvětluje MUDr. Patrik Šimják.

Praktické rady pro nastávající matky

  • Pravidelné těhotenské prohlídky a včasné konzultace s lékařem;
  • hlídat příznaky (pravidelné a sílící kontrakce, tlak v pánvi, únik plodové vody);
  • dbát na životní styl - nekuřte, omezte alkohol, dodržujte pestrou stravu a odpočinek;
  • v případě rizikové anamnézy využijte nabídky screeningu a specializované péče v perinatologickém centru;
  • vyžádejte si opakovaná vysvětlení od lékařů, a pokud je potřeba, psychologickou podporu.

Každá maminka si přeje, aby její miminko přišlo na svět ve správný čas. Někdy se ale porod rozběhne dříve, než tělo i dítě stihnou dokončit svůj vývoj. Včasný zásah, správná diagnostika a dostupnost perinatologické péče výrazně zlepšují šance předčasně narozených dětí.

tags: #prekotny #porod #doma