Pouhých 45 minut stačí lékařům k odhalení rizika předčasného porodu. Unikátní projekt Screening rizika předčasného porodu zavedením programu QUiPP poprvé v ČR nabízí nastávajícím maminkám lékaři Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK Praha. Projekt realizuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR ve spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou VFN a 1. Předčasný porod čili porod dítěte před dokončeným 37. týdnem těhotenství je v současnosti nejvýznamnější porodnický problém v hospodářsky rozvinutých zemích. České porodnictví v porovnání se zahraničím dosahuje výborných výsledků. V ČR významně poklesla mortalita matek i novorozených dětí. Novorozenecká úmrtnost v ČR je dlouhodobě velmi nízká, řadí nás mezi evropské země s nejnižším počtem úmrtí dětí krátce po porodu. Kromě toho máme 13 intermediárních pracovišť a 12 perinatologických center pro nedonošené děti, ale frekvenci předčasných porodů se za posledních padesát let snížit nepodařilo, konstatuje ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky prof. Pařízek.
Příčina spontánního předčasného porodu dosud není spolehlivě objasněna. Rizikové faktory předčasného porodu rozdělujeme na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory zejména patří předchozí předčasný porod, infekce těhotné ženy, nadměrně rozepjatá děloha (u vícečetných těhotenství) a těhotenství v pozdním věku, zvláště pak u prvorodiček. Průměrný věk matek v Praze je významně vyšší než v celé ČR. Průměrný věk provorodiček v Praze byl v roce 2019 31 let, tedy stejně jako před pěti lety (v roce 2014), naopak před 10 lety (rok 2009) byl věkový průměr 30 let. V rámci celé České republiky je věk prvorodiček v průměru 29 let a deset let zpět (2009) to bylo 27 let, upřesňuje prof. MUDr. Antonín Pařízek, CSc., vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK.
„Maminky, gynekologové a porodníci z celé České republiky teď mohou využít služeb porodnice „U Apolináře“ a zapojit se do rozsáhlého screeningového projektu s využitím metody QUiPP, která se používá ve Velké Británii,“ upozorňuje prof. Během. Ve zkráceném čase do 45 minut délky mohou lékaři předpovědět riziko hrozícího předčasného porodu. Metoda míří především na skupinu žen se zatíženou porodnickou anamnézou, tedy těhotné, které prodělaly předchozí předčasný porod, narození mrtvého dítěte nebo potrat ve 2. trimestru (či dva a více potratů v 1. trimestru), případně mají zkrácené děložní hrdlo pod 25 mm. „V roce 2018 rodila předčasně každá 5. žena s touto anamnézou, a naopak pouze každá 20. žena bez výše zmíněné anamnézy,“ vypočítává prof. Pařízek.
Vyšetření se provádí ve 20. až 24. týdnu těhotenství a jedním z parametrů pro vyhodnocení je koncentrace fetálního fibronektinu. „Fibronektin je glykoprotein přítomný ve vaginálním sekretu v rané fázi těhotenství. S postupujícím těhotenstvím mizí a jeho přítomnost před 34. týdnem gravidity naznačuje blížící se předčasný porod,“ vysvětluje MUDr. Patrik Šimják, vedoucí lékař oddělení šestinedělí Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK. „Díky specializovaným oddělením a skvělé péči sice dnes většina miminek předčasný příchod na svět zvládá a prospívá, ale řada rodin bojuje s následky nedonošenosti,“ zdůraznil profesor Pařízek.
Pilotní projekt realizuje Národní screeningové centrum ÚZIS ČR ve spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou 1. LF UK a VFN v Praze za finanční podpory z Operačního programu Zaměstnanost. V rámci projektu bude vyšetřeno přes tisícovku žen v riziku předčasného porodu z celé ČR. Výskyt předčasných porodů s věkem matky roste. Předčasný porod představuje jednu z hlavních příčin novorozenecké úmrtnosti a také se vysokou mírou podílí na zdravotním a mentálním postižení předčasně narozených dětí.
Příčiny předčasného porodu nejsou vždy jednoznačně zřejmé. Nejčastější příčinou je infekce, kdy zánět z pochvy přestoupí do dělohy a na plodové obaly a poté do vody plodové. Příznaky hrozícího předčasného porodu jsou děložní stahy, tlak a bolesti v podbřišku - trvalé, či pravidelně se opakující, bolesti v zádech, odchod hlenové zátky eventuálně i s příměsí krve. Řešení hrozícího porodu předpokládá neodkladný převoz do perinatologického centra, hospitalizaci a klid na lůžku. Dostává se léky na tlumení děložní činnosti (tokolytika) a hormon kůry nadledvin, který pomáhá urychlit vývoj plicní tkáně plodu.
Studie více než dvou milionů těhotenství v Anglii zjistila souvislost mezi závažností psychických obtíží a nepříznivými výsledky při porodu. Ženy, které mají problémy s duševním zdravím, mají téměř o padesát procent vyšší riziko předčasného porodu. Přibližně každá desátá žena, která vyhledala pomoc v oblasti duševního zdraví, měla předčasný porod. Závěry publikované v Lancet Psychiatry potvrzují význam screeningu duševního zdraví a následné léčby, která může snížit rizika a zlepšit výsledky pro matku i dítě.
V souvislosti s duševním zdravím matek po předčasném porodu vypracovaly studie řadu doporučení. Screening pomocí dotazníků po porodu, například Edinburgh Postnatal Depression Scale (EPDS) nebo PHQ-9, je jednoduchý způsob včasného odhalení preklinických stavů. Ve verzi české EPDS je cutoff ≥ 11 a ukazuje se, že má dobré vlastnosti senzitivity a specificity. Zároveň je důležitá multidisciplinární spolupráce a možnost dopravy pacientek ke specializované péči, včetně psychoterapie a sometimes farmakoterapie, vždy s ohledem na kojení a péči o kojence.
V České republice chybí vysoce specializovaná centra lůžkové psychiatrické péče MBUs - Mother Baby Units, která by umožňovala léčit matku a dítě současně. Separace matky a dítěte může vést k prohloubení onemocnění a prodloužení hospitalizace. Významné je tedy integrované léčení a podpora rodin, zejména v neonatologických jednotkách. Publikované studie ukazují vysokou prevalenci poporodní deprese a úzkostí s vrcholem v prvním měsíci po porodu a zdůrazňují potřebu edukace porodníků a multidisciplinární spolupráce.
Screening rizika předčasného porodu zavedením programu QUIPP
Podle mezinárodních zkušeností a české praxe je nutné aktivně vyhledávat rizika a poskytovat včasnou intervenční péči. Psychická podpora a terapie, případně vhodná medikace, mohou výrazně zlepšit dlouhodobé výsledky pro maminku i dítě. Významnost tohoto tématu je podstatná pro budoucí klinické začlenění a pro zlepšení kvality perinatální péče v zemi. Cílem článku je shrnout aktuální poznatky týkající se duševního zdraví matek po předčasném porodu a zdůraznit klíčové kroky k lepší péči.
Co znamená predčasný porod pro matky a děti
Predčasný porod je definován jako porod před dokončeným 37. týdnem těhotenství. V České republice bývá incidence kolem 7-8 % ročně; v roce 2022 byla kolem 6,6 %. Z celkového počtu novorozenců je 1,1-1,4 % těžce a extrémně nezralých. Narození extrémně a těžce nezralého novorozence je náhlá a často neočekávaná událost s dlouhodobými konsekvencemi a nejistou prognózou. Děti vyžadují intenzivní neonatologickou péči a mohou mít rizika dlouhodobého postižení.
- Neovlivnitelné rizikové faktory zahrnují genetiku, infekce, a věk matky.
- Ovlivnitelné zahrnují kouření, užívání návykových látek a další environmentální faktory.
Přehled klíčových pojmů a ukazatelů
- Fetální fibronektin jako marker rizika v 20.-24. týdnu.
- Rizikové nastavení a anamnéza matky s předchozími NU porody.
- Různé stupně predčasného porodu podle gestace a hmotnosti plodu.