Fyziologické těhotenství trvá 40 týdnů, tedy 9 kalendářních nebo 10 lunárních měsíců. Narodí-li se miminko před ukončeným 37. Hranice životaschopnosti plodu je v různých státech světa stanovena na jiný gestační týden. V České republice byla v roce 1994 legislativně snížena hranice životaschopnosti na porodní hmotnost 500 g nebo ukončený 24. týden těhotenství, přičemž i menší děti, pokud se narodí v dobrém stavu, nejsou zcela bez šance. Miminko již ve 23. týdnu těhotenství má všechny části těla vytvořeny, pouze jsou menší a jejich funkce je nedokonalá, nevyzrálá. Na dozrání potřebují čas, spousty trpělivosti a v mnoha případech i léčebné pomoci.
„Anatomická hranice daná vývojem orgánů důležitých pro přežití, především plic, se dnes pohybuje kolem 22. týdne těhotenství. Prognóza živě narozených dětí v období mezi 22. až 24. týdnem je i při současném potenciálu medicíny stále nejistá a dětem se dnes poskytuje aktivní péče pouze v individuálních případech, tedy na přání rodičů, nebo při zjištění překvapivě lepšího funkčního či somatického stavu miminka bezprostředně po porodu. I v této tzv. šedé zóně počty přežívajících dětí bez závažného poškození stoupají a ukazuje se, že výsledky jsou ještě lepší, pokud se volí aktivní přístup, který zahrnuje antenatální (před narozením) podání steroidů, a šetrná, ale účinná stabilizace dítěte po porodu,“ říká prof. MUDr. extrémní nezralost: pod 28. těžkou nezralost: 28. - 30. střední nezralost: 31. - 33. lehkou nezralost: 34. - 36.
I přesto, že se diagnostické a terapeutické možnosti zlepšují, k předčasným porodům dochází stále častěji. Každé desáté miminko přijde na svět jako nedonošené, v České republice je to zhruba každé dvanácté. Předčasný porod může vyvolat řada faktorů. Některá rizika předčasného porodu lze ovlivnit, jiná nikoliv.
Mezi ta neovlivnitelná patří například příčiny dané geneticky. nejrůznější druhy nitroděložní infekce, kdy zánět z pochvy přejde do dělohy a na plodové obaly a poté do plodové vody. Infekce a pohlavně přenosné choroby, jako je třeba trichomoniasis nebo infekce dělohy či plodové vody, jsou považovány za příčinu téměř poloviny předčasných porodů. Odborníci mají podezření, že zánět vede k uvolňování prostaglandinů, což je látka, která vyvolává porod obvykle na konci těhotenství. Obecně lze říci, že z hlediska věku jsou nejohroženější velmi mladé maminky a také skupina prvorodiček nad 35 let.
Mezi vnější vlivy na těhotenství, tedy ty, které jsou ovlivnitelné samotnou budoucí matkou, patří například: užívání návykových látek (ať již jde o drogy, či alkohol). Riziko předčasného porodu je významně zvyšováno i kouřením rodičky. Škodliviny z cigaretového kouře mají neblahý vliv na růst plodu, protože mohou významně ovlivňovat průtok krve placentou.
„Předčasný porod je definován jako porod do týdne gestace 37+0. Příčina předčasného porodu zatím není zcela objasněna, ale zřejmě se na ní podílí především infekce fetomaternální jednotky, dále distenze a ischemie myometria, choroby děložního hrdla, odlučování placenty, abnormální implantace plodového vejce, genetické vlivy, stres matky, imunologický konflikt a endokrinní porucha hypotalamo-hypofýzo-adrenální osy. Předčasný porod je v současnosti považován za syndrom, na jehož etiologii se podílejí různé faktory, které vedou k aktivaci děložní činnosti, dilataci děložního hrdla a aktivaci deciduální tkáně a plodových obalů.
Krátké děložní hrdlo je definováno zkrácením děložního hrdla mezi 20. až 30. týdnem gestace. Předčasný odtok plodové vody před termínem porodu (PPROM) je porušení plodových obalů s odtokem plodové vody před nástupem pravidelné děložní činnosti před týdnem těhotenství 37+0.
Podílí se zhruba na jedné třetině všech předčasných porodů a komplikuje 2 - 4 % všech porodů. PPROM je vždy indikací k hospitalizaci v perinatologickém centru intenzivní nebo intermediární péče. Transvaginální USG ženy v 22. U asymptomatických žen je indikováno měření délky děložního hrdla pomocí transvaginálního ultrazvukového vyšetření v období 18+0 až 24+6 týdne těhotenství, a to zejména u žen s pozitivní anamnézou předčasného porodu nebo pozdního potratu.
Nález délky děložního hrdla ≤ 25 mm představuje indikaci k vaginální aplikaci progesteronu, a to jak u žen s rizikovou anamnézou, tak i u žen bez anamnestické zátěže. U symptomatických žen do 34. týdne těhotenství se rovněž provádí stanovení délky děložního hrdla. Délka děložního hrdla < 15 mm je spojena s vysokým rizikem předčasného porodu do 7 dnů a představuje indikaci k podání kortikosteroidů a zahájení tokolytické léčby.
Obtížná. Stabilizace myometria - inhibice kontraktility, protizánětlivé působení (při vaginálním podání). Indikovaný u asymptomatických těhotných s krátkým děložním hrdlem, popř. u žen s anamnézou předčasného porodu či pozdního potratu ve II.
Preventivní, indikovaná na základě anamnézy (tří a více předčasných porodů anebo těhotenských ztrát ve II. trimestru - preventivní výkon u asymptomatických žen mezi 12. a 14. týdnem těhotenství), anamnéza předčasného porodu či pozdního potratu ve II.
Dilatace hrdla dělohy + vak blan prolabující do pochvy. před porodem, obvykle mezi 36. až 37. K zastavení nebo zmírnění kontrakční činnosti dělohy, a tím oddálení předčasného porodu (o řádově dny) - získání času pro převoz do perinatologického centra a/nebo podávání kortikosteroidů k indukci plicní zralosti plodu.
Obvykle není indikována před 24. a po 35. týdnu těhotenství. Tokolýza nemá přesáhnout 48 hodin, ale v případě potřeby je možné ji zopakovat.
β2-sympatomimetika (hexoprenalin, ritodrin) - působí na beta-receptory a způsobují relaxaci hladké svaloviny dělohy. Kontraindikace: kardiovaskulární onemocnění těhotné ženy, feochromocytom, hypertyreóza, závažné poruchy funkce jater a ledvin a dekompenzovaný diabetes mellitus. Nutná monitorace srdeční frekvence, krevního tlaku a dechové činnosti.
Antenatální podání kortikosteroidů u žen s předčasným porodem snižuje riziko neonatálního úmrtí, riziko syndromu dechové tísně novorozence a riziko intraventrikulárního krvácení plodu/novorozence.
Mezi 24. až 35. Nástup plného účinku kortikosteroidů lze očekávat sice až za cca 24 hodin po dokončení celé kúry, nicméně podání byť i jedné dávky má význam.
Betametazon 12 mg i. m. à 24 hod. celkem dvě dávky nebo dexametazon 6 mg i. m. à 12 hod.
Cílem ATB léčby je snížení incidence časných a pozdních novorozeneckých a mateřských infekcí. Při příjmu těhotné s hrozícím předčasným porodem se provádí odběr stěr z vaginy a rekta ke stanovení kolonizace Streptococcus agalactiae (GBS).
ATB profylaxe GBS u předčasného porodu se zachovanou plodovou vodou je indikována, pokud je předčasný porod neodvratitelný a nejsou známy výsledky kultivace pro GBS, nebo je těhotná GBS pozitivní.
Při klinických známkách chorioamnionitidy se doporučuje dvojkombinace ATB (empirická: ampicilin + gentamicin) a dále dle výsledků kultivací a citlivosti; při záchytu atypických bakterií (ureaplazma, mykoplazma) makrolidy i.v.
Magnesium sulfát (MgSO4) prokazatelně snižuje riziko rozvoje dětského mozkové obrny. Indikace: hrozící předčasný porod mezi 24+0 až 32+0 týdnem těhotenství.
Transport do perinatologického centra intenzivní nebo intermediární péče. Vedení porodu jednočetných těhotenství se v případě polohy podélné hlavičkou neliší od vedení porodu v termínu. 22+0 až 25+0 individuální přístup po diskusi s těhotnou a jejím partnerem (významné riziko perinatální mortality a morbidity). Po 25+0 týdnu těhotenství se provádí císařský řez z identických indikací z hlediska plodu a/nebo matky jako u těhotenství v termínu.

Provedení preventivní epiziotomie nepřináší prospěch pro předčasně narozené dítě.
STRANÁK, Z. Neonatologie. 2. vydání. 2015. s. Pouhých 45 minut stačí lékařům k odhalení rizika předčasného porodu. Unikátní projekt Screening rizika předčasného porodu zavedením programu QUiPP poprvé v ČR nabízí nastávajícím maminkám lékaři Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK Praha. Projekt realizuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR ve spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou VFN a 1. Předčasný porod čili porod dítěte před dokončeným 37. týdnem těhotenství je v současnosti nejvýznamnější porodnický problém v hospodářsky rozvinutých zemích.
Předčasný porod
V ČR významně poklesla mortalita matek i novorozených dětí. Novorozenecká úmrtnost v ČR je dlouhodobě velmi nízká, řadí nás mezi evropské země s nejnižším počtem úmrtí dětí krátce po porodu.
Rizikové faktory předčasného porodu rozdělujeme na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory patří předchozí předčasný porod, infekce těhotné ženy, nadměrně rozepjatá děloha (u vícečetných těhotenství) a těhotenství v pozdním věku, zvláště pak u prvorodiček.
„Maminky, gynekologové a porodníci z celé České republiky teď mohou využít služeb porodnice „U Apolináře“ a zapojit se do rozsáhlého screeningového projektu s využitím metody QUiPP, která se používá ve Velké Británii,“ upozorňuje prof. Pařízek.
Vyšetření se provádí ve 20. až 24. týdnu těhotenství a jedním z parametrů pro vyhodnocení je koncentrace fetálního fibronektinu. Díky specializovaným oddělením a skvělé péči sice dnes většina miminek předčasný příchod na svět zvládá a prospívá, ale přesto řada rodin bojuje s následky nedonošenosti.