Prdíky novorozence a psychosomatiké souvislosti: průvodce rodičů a prvními měsíci života

Babykolika trápí 15-40 % kojených i nekojených dětí. Objevuje se zejména ve 2-3 týdnu života a spontánně vymizí většinou mezi 3-4 měsícem, s tím jak se děti začnou více hýbat, vyzraje trávicí trakt a posílí se břišní svaly. Souvisí s jídlem a trávením. Nejčastěji se objevuje intenzivně později odpoledne a večer.

Co je Babykolika a kdy ji poznáme

O Babykolice mluvíme, trápí-li dítě bolení bříška intenzivně více jak 3 hodiny denně, nejméně 3 dny v týdnu. Nejčastěji je na vině nezralá trávicí soustava, která způsobuje meteorismus, tedy zvýšenou plynatost v zažívacím traktu. Dalším důvodem potíží může být aerofagie. Kojenci (i nekojená miminka) zároveň s mlékem nasávají a polykají vzduch, který je pak v bříšku tlačí a způsobuje kolikové bolesti. Mezi nejčastější příčiny potíží a pláče u kojenců patří rovněž návrat potravy ze žaludku do jícnu, tedy tzv. gastroezofageální reflux (zkratkou GER).

Roli stresu a rodinné atmosféry

Možná vás překvapí, že na vznik tříměsíční koliky může mít vliv také nervozita v rodině. Neshody mezi rodiči a nepohoda přispívají k dráždivosti dítěte a to pak i častěji trpí na koliky. Vzácněji je příčinou kojenecké koliky nesnášenlivost bílkoviny kravského mléka, vada přeměny látek v těle nebo vrozená vada zažívacího traktu.

Praktická opatření a techniky úlevy

  1. Po každém jídle nechat děťátko odříhnout. Různým dětem vyhovují různé polohy - přes rameno, ohnuté přes ruku, nebo v mírném předklonu. Některým dětem pomáhá jemně poklepat, nebo hladit po zádíčkách.
  2. Masírování bříška (nahřátou rukou, olejíčkem po koupání nebo krémem). Uvedené techniky zahrnují Mlýnek, Vodní mlýn a Tlak kolínek na břicho a uvolnění. Tlak a protažení musí být vždy pro dítě příjemné.
  3. Nahřívání bříška třešňovými pecičkami či nahřátým ručníkem, gelovým polštářkem. Pozor na adekvátní teplotu (lépe přes vrstvu plenky).
  4. Omezení nadýmavých potravin ve stravě matky. Často se ukazuje, že to, co nadýmá maminku, nadýmá i miminko. Každého může nadýmat něco jiného (čerstvé pečivo, některá zelenina, luštěniny, nadměrné množství mléčných výrobků).
  5. Chování miminka - teplotní a pohybové podněty: kolébání či chůze uklidňuje a napomáhá práci střev.
  6. Poloha na tygříka, nahřívání bříška a další polohy podle komfortu dítěte. Dítě by nemělo být v jedné poloze dlouho.
  7. Kapičky na úlevu od nadýmání (doporučené pediatrem, lze již týden po narození či od 1. měsíce).
  8. Probiotické kapky na zrání střevní mikroflory (novorozenci mají nezralou mikroflóru). Na výběr jsou produkty jako Lactobacillus Baby BiFi, Biopron-od 1., Bifiform-od 1., BabyCalm-od 1.
  9. Rektální rourka nebo teploměr - jednorázová úleva při výrazných obtížích. Dlouhodobé používání se nedoporučuje.
  10. V případě trvalých potíží je vhodné konzultovat stav s pediatrem a zvažovat další supportive péči, případně terapeutické možnosti.
Infografika: Jak vznikají prdíky a co dělat krok za krokem

Vliv prenatálního období a porodních zkušeností

Nedávné poznámky ukazují na souvislost mezi nenapsanou či málo řešenou prenatální zkušeností a rizikem pozdějších kolikových potíží. Problémy v prenatálním období, stres rodičů a separace po porodu mohou ovlivnit nervový systém dítěte a jeho vnitřní regulaci. Bonding, tedy okamžitý kontakt kůže na kůži po porodu, by měl trvat zhruba dvě hodiny; pomáhá uklidnění a bezpečí dítěti. Císařský řez - ačkoliv někdy nezbytný - bývá spojován s různými následky na psychické a fyzické rovnováze dítěte. Trauma z vyvolávaného nebo násilného porodu může přetrvat do dospělosti a ovlivňovat reakce na tlak či změny prostředí. Terapeutické metody jako kraniosakrální biodynamika mohou pomoci uvolnit prenatální a porodní traumata, a i u dospělých bývá možné pracovat na těchto vrstvách v dlouhodobé terapeutické práci.

CZ_PANENKA návod na použití rektální rourky RIOCATH

Specifické poznámky k prdíkům u kojenců a jejich léčbě

Prdíky u novorozenců jsou časté zejména v prvních třech měsících a mohou přetrvat až do čtvrtého až šestého měsíce. Dítě trpí bolestí bříška, skřípá zuby, napíná nožičky a mění barvu obličeje. Je důležité, aby rodiče odbrnkávali po krmení a dbali na správnou techniku kojení. Děti, které pijí rychleji, bývají náchylnější k nadýmání. U kojených dětí bývá lepší, pokud dítě zvládá tok mléka bez nadměrného spolknutí vzduchu, ale i ony mohou trpět prdíky. Správná poloha při krmení a po něm je klíčová, stejně jako volba lahvičky pro kojence na umělém mléce a vhodného dudlíku. Teplo, klid a pravidelné odstupňované kroky, spolu s masáží a případně probiotiky, mohou výrazně zmírnit potíže.

Infografika: Příznaky prdíků a tipy na masáže bříška

Perinatální a vývojový kontext

Řada studií poukazuje na to, že perinatální zátěž - tedy podmínky okolo narození - může predisponovat k psychosociálním odchylkám v raném i pozdějším vývoji. Včasné rozpoznání a citlivá péče o předčasně narozené novorozence snižují riziko dlouhodobých potíží a podporují lepší psychosociální vývoj. Důraz na citlivý a laskavý přístup, kontrolu hluku a světla na JIP, a zapojení rodiny jako partnera péče, jsou klíčové pro minimalizaci dlouhodobých následků.

  • Nezralá trávicí soustava a gastrointestinální potíže mohou vést k nadýmání a bolesti bříška.
  • Správný bonding a nízký stres rodičů po porodu podporují klidné ulidnění novorozence.
  • Individuální přístup k masážím bříška a položením dítěte může výrazně zlepšit komfort.
  • Premiéry v použití některých přípravků (silice vs. simethikon) je třeba brát s opatrností: simethicon je inertní a vhodný pro novorozence; u silice je riziko alergických či citlivostních reakcí vyšší.

tags: #prdiky #novorozence #psychosomatika