Výtok a bolest během pohlavního styku mohou poukazovat na zánět vejcovodů nebo i vaječníků, což je odborným názvem souhrnně označováno jako adnexitida. Někdy však tato onemocnění mohou probíhat plíživě a nepozorovaně. Vzhledem k možným komplikacím (např. Jaké příznaky se mohou vyskytnout?Adnexitida / PID (hluboký pánevní zánět) obvykle způsobuje bolest v podbřišku a vaginální výtok. Kromě toho je pohlavní styk často bolestivý (dyspareunie), možné jsou i poruchy menstruačního cyklu a horečka. Často se zároveň vyskytuje zánět pochvy (vaginitida) a infekce močových cest.
Nedívejme se na to pouze teoreticky: Poznámka: V případě chlamydiové infekce mohou příznaky zcela chybět, nebo být jen mírně patrné. Nicméně je možné následné poškození vejcovodů.
Jak se stanoví diagnóza?
Po odebrání anamnézy provede lékař gynekologické vyšetření. Pokud se objeví příznaky, jako je výtok nebo bolest, gynekolog odebere stěr ze sliznice pochvy a okolí děložního čípku. Vzorek je pak odeslán do laboratoře k bakteriologickému a cytologickému vyšetření. Ne všechny patogeny lze prokázat přímo (např. anaerobní bakterie). Ve většině případů je narušena rovnováha vaginální mikrobioty. Za normálních okolností je v této mikroflóře přítomna převážně směs laktobacilů - někdy označovaná jako Döderleinův laktobacil - která zajišťuje vyvážené prostředí a chrání pochvu před infekcemi.
Laboratorní vyšetření může zahrnovat i krev: Lékař může do laboratoře odeslat i odebraný vzorek krve. Z vyšetření krve lze zjistit, zda není zvýšená hladina CRP nebo rychlost sedimentace erytrocytů (ESR), a zda se v krvi nenacházejí choroboplodné zárodky. Někdy je užitečné i ultrazvukové vyšetření, které může odhalit abnormality na vejcovodech a v jejich nejbližším okolí. V některých případech je nutné diagnózu potvrdit pomocí laparoskopického vyšetření.
Laparoskopie je indikována v případě, že je potřeba vyloučit některá jiná onemocnění či abnormální stavy (např. zánět apendixu či mimoděložní těhotenství), nebo v případě komplikací (např. srůsty či abscesy).
Jak probíhá léčba?
Standardní léčba adnexitidy / PID spočívá v antibiotické léčbě několika přípravky současně. Trvá nejméně čtrnáct dní, na začátku se může podávat i intravenózně (nitrožilně). V případě podezření na adnexitidu / PID se okamžitě podává antibiotikum, a to ještě před stanovením přesného původce onemocnění. Jakmile je patogen identifikován, v případě potřeby je upraven antibiotický režim. Kromě toho by se po dobu léčby měla pacientka vyvarovat pohlavního styku. Pokud se příznaky po cílené antibiotické léčbě nezlepší, může být indikována laparoskopie k potvrzení diagnózy.
Možným nosičem choroboplodných zárodků může být i nitroděložní tělísko, které v některých případech adnexitidy / PID musí být odstraněno. Proti bolesti lze užívat analgetika. Po čtyřech až šesti týdnech od ukončení léčby je vhodné dostavit se na kontrolní vyšetření. V závažnějších případech (např. při horečce, při rozsáhlém zánětu nebo při silných bolestech), pokud je diagnóza nejasná nebo pokud je žena těhotná, je nutná hospitalizace. Jsou-li přítomny abscesy, obvykle se provádí chirurgický zákrok.
Poznámka: Pokud žena měla pohlavní styk méně než 60 dní před nástupem příznaků, je vhodné léčit i jejího partnera, aby se předešlo recidivě onemocnění. Partner musí být vždy léčen zejména v případě chlamydiové nebo gonokokové infekce.
Ke stanovení diagnózy a zahájení léčby
Ke stanovení diagnózy a zahájení léčby je nutná návštěva gynekologa. V akutních případech (např. Je častější u mladých žen. Infekce, která pronikla do vejcovodu může způsobit uzavření jeho řasnatého ústí, poškození výstelky a tvorbu srůstů vejcovodu s okolními orgány. Vejcovody jsou překrvené. Pokud dojde k nahromadění zánětlivého výpotku v uzavřeném vejcovodu vzniká tzv. tělesná teplota. někdy odhalí výpotek v dutině břišní, ev. saktosalpinx .
Při ultrazvukovém vyšetření však může být i zcela normální nález. Důležitý je odběr materiálu k mikrobiologickému vyšetření (stěry z pochvy a hrdla děložního), které stanoví možného původce zánětu. Odebírá se krev k laboratornímu stanovení tzv. laparoskopie, které může být zároveň i léčebným zákrokem. Při laparoskopii se provádí odběr výpotku z dutiny břišní k vyšetření, výplach dutiny břišní a výkon dle nálezu (např. Klid, antibiotika podaná nejlépe dle výsledků mikrobiologického vyšetření ve formě tablet nebo ve formě infuzí či injekcí za hospitalizace. Razantnější léčba je nutná u pokročilejšího zánětu a u mladých dívek a žen, kde se jedná o zachování plodnosti.
Po vyléčeném zánětu někdy přetrvává tzv. infiltrát (zduření, otok) jemných tkání v té oblasti vnitřního genitálu, kterou zánět postihl. Vstřebání těchto infiltrátů napomáhá tzv. krátkovlnná diatermie. V podstatě se jedná o prohřívání a tím zvýšené prokrvení orgánů vnitřního genitálu. Při včasné léčbě může zánět proběhnout bez následků. Pakliže zánět poškodí vejcovod, většinou se uzavírá jemné řasnaté ústí vejcovodu. Takto způsobená neprůchodnost může být jednostranná nebo oboustranná, když je postižen pravý i levý vejcovod. Při oboustranné neprůchodnosti je pacientka neplodná - tzv. tubární sterilita. Při jednostranné neprůchodnosti je pravděpodobnost otěhotnění nižší (více viz. neplodnost).
Poškozená výstelka vejcovodu se slepými kanálky zvyšuje také riziko uhnízdění oplodněného vajíčka a vzniku mimoděložního těhotenství. Když vznikne saktosalpinx (tekutinou naplněný vejcovod) přetrvává a bývá diagnostikován při palpačním nebo ultrazvukovém vyšetření. Srůsty, které vzniknou po lehčí formě zánětu bývají jemné a blanité. Mohou působit neurčité pobolívání v podbřišku nebo bolesti při pohlavním styku. Ztluštění stěny vejcovodu, porucha jeho činnosti, ztížená průchodnost, nebo úplný uzávěr je častým následkem pánevní zánětlivé nemoci, ale může být způsobeno i nezjištěnou infekcí, např. Příčinou může být i endometrióza nebo vrozené anomálie.
Ženy s poškozenými vejcovody mají nejenom nízkou nebo žádnou pravděpodobnost spontánního otěhotnění, ale i zvýšené riziko mimoděložního těhotenství. Jde o tkáňové poruchy (slepení), které se tvoří mezi různými pánevními a břišními strukturami. Vznikají jako následek zánětlivého onemocnění v pánvi ženy, např. I přes užití moderních endoskopických metod (laparoskopie) je většina pánevních srůstů operačně jen obtížně léčitelná a opakované operační výkony mohou vést ke vzniku srůstů nových.
Situace po operaci a plodnost
30. 11. byl mi odebrán jeden vejcovod kvůli jeho ruptuře při mimoděložním těhotenství, po prvním cyklu po operaci jsem otěhotněla, porodila, dostala menstruaci. Po operaci mi bylo řečeno, že menstruaci budu mít normálně každý měsíc, ale tak to u mě zatím není. Menstruace mi přichází jen každý druhý měsíc (zatím 3x po porodu). Místo menstruace ve vynechaných měsících mám jen úplně slaboučké jednodení špinění. Chtěla jsem se zeptat zda je to jen nepravidelnost po porodu nebo to tak už bude u mně nadále?
Menstruace mi přichází jen po ovulaci ze zbylého vejcovodu? Na ovulaci z odebraného vejcovodu se děloha nepřipravuje zvýšením sliznice a tudíž nepotřebuje odplavit menstruační krví? Ne ne, to s poctem vejcovodu nesouvisi (normalne menstruuji á 28 dnu i zeny bez obou vejcovodu, staci aspon jeden normalne funkcni vajecnik), to bude neprav. Přední český odborník oblasti gynekologické endoskopie. Zodpoví vaše dotazy na diagnostiku a léčbu děložních myomů.
35. Dobrý den, v září jedeme na dovolenou, chtěla bych posunout plodné dny na dobu dovolené. Dr. mně ale kvůli vysokému tlaku nedoporučuje Norethisteron. Existuje ještě nějaká možnost posunutí menses, třeba přírodní cestou - četla jsem, že funguje velké... prirodni cesty jsou pekne ale tak do progresivistickych knizek pro slunickare .. hormonalne, jinak tezko .. kvuli dovolene a pldodnym dnum tam bych osobne do cyklu nesahal ..
Možné způsoby otěhotnění po odstranění vejcovodu
Výsledek: otěhotnění po odstranění jednoho vejcovodu je možné a v diskuzi byly uváděny případy otěhotnění už v prvním cyklu po operaci (např. operace 23. ledna a otěhotnění 5. února), i případy za několik měsíců až 9 měsíců. Pokud zbývající vejcovod není průchodný kvůli srůstům nebo zánětu, je v praxi často jedinou doporučenou možností asistovaná reprodukce (IVF/CAR).
Mezi dostupné intervence a podpůrné postupy užívané ženami v diskuzi patřily laparoskopie s testováním průchodnosti ("profouknutí"), indukce ovulace Clostylbegytem, podpora luteální fáze Duphastonem nebo Utrogestanem a psychologická podpora. Nejčastější otázky Q: Jak dlouho čekat po odstranění vejcovodu, než zkusit otěhotnět? A: V praxi se v diskuzi uváděly různé přístupy: někteří gynekologové doporučují vyčkat jeden cyklus, některé ženy otěhotněly hned v dalším cyklu (případ 23. ledna → 5. února), jiné čekaly 2 měsíce, půl roku nebo i 9 měsíců.
Q: Zvyšuje odstranění jednoho vejcovodu riziko, že bude potřeba IVF? A: Ano i ne podle konkrétního nálezu; diskuze uvádí, že mnoho žen otěhotnělo přirozeně, ale tam, kde byly srůsty nebo nefunkční zbývající vejcovod, byla diagnóza "neplodnost" a jedinou doporučenou možností bylo IVF nebo návštěva CAR.
Q: Provádějí lékaři při operaci test průchodnosti zbývajícího vejcovodu? A: V příspěvcích bylo uvedeno, že při narkóze a laparoskopii se často "profoukne" druhý vejcovod, aby se ověřila průchodnost, a údajně by se to mělo dělat automaticky před odstraněním vejcovodu.
Q: Jaké léky a metody se používají k podpoře početí po operaci? A: V diskuzi se zmiňovaly Clostylbegyt (indukce ovulace), Duphaston (užívaný 10 dní po prokázané ovulaci k podpoře luteální fáze), Utrogestan (vaginální progesteron) a bylinný Kontryhel (doporučovaný 5.-15.).
Shrnutí pro praxi
- Otcovství po odstranění jednoho vejcovodu je možné, některé ženy otěhotní v následujících cyklech.
- Pokud zbývající vejcovod není průchodný, často je potřebná asistovaná reprodukce (IVF).
- Jako podpůrné metody se používají laparoskopie, test průchodnosti, indukce ovulace a luteální fáze.
- Po odstranění vejcovodů je důležité sledovat cyklus a řídit se pokyny lékaře ohledně aktivity a sexu po operaci.

Jak funguje IVF | Příběh plodnosti | BBC Earth Science
Jste-li po operaci a řešíte otěhotnění, je vhodné obrátit se na centrum asistované reprodukce, kde vám doporučí nejvhodnější postup podle vašeho stavu. Jednotlivé případy ukazují, že spontánní početí po odstranění vejcovodu není vyloučené, ale u srůstů a neprůchodného zbývajícího vejcovodu bývá realitou často IVF.