Pravý mozaicismus u choriových klků: diagnostika a klinický význam

Prenatální diagnostika představuje soubor metod a postupů využívaných k diagnostice u ještě nenarozeného jedince. Prenatální diagnostika vyžaduje mezioborový přístup, ve kterém se uplatňuje zejména klinická genetika, gynekologie a porodnictví, klinická biochemie a zobrazovací metody. Hlavním úkolem prenatální diagnostiky je tak právě co možná nejdřívější diagnostika těchto patologických stavů.

Chromozomální abnormality a jejich klinický dopad

Většina chromozomálních abnormalit plodu vzniká v důsledku početních odchylek chromozomů 13, 18, 21, X a Y. Tyto aneuploide jsou zároveň příčinou postnatálních syndromů: Downův syndrom (trizomie chr. 21), Patauův syndrom (trizomie chr. 13), Edwardsův syndrom (trizomie chr. 18), syndrom Turnerové (monozomie chr. X) a Klinefelterův syndrom (47, XXY).

Konvenčním diagnostickým postupem je kultivace buněk s následnou karyotypizací, která si vyžádá zhruba 2 týdny. Metoda QF-PCR (kvantitativní fluorescenční PCR) umožňuje rychlou prenatální detekci nejčastějších aneuploidií (chromozomů 13, 18, 21, X a Y) pomocí vysoce polymorfních STR markerů specifických pro každý chromozom.

Princip a výhody metody QF-PCR

Vzorek DNA získaný z plodové vody nebo CVS je amplifikován pomocí PCR s fluorescenčně značenými primery, takže produkty lze separovat a kvantifikovat na automatickém genetickém analyzátoru. Tato metoda nezahrnuje vyšetření celého karyotypu, ale vzhledem k tomu, že není nutné vycházet z kultivovaných buněk, je hlavní výhodou rychlost této metody. Obvyklá doba vydání výsledku je do 24 až 48 h, což umožní zmírnit stres u matek a případně prodloužit interval pro rozhodování o dalším osudu těhotenství.

Odběr choriových klků a rizika

Vzorek choriových klků (placenty) se ženě odebírá ambulantně za kontroly ultrazvukem. Označení zdravotního výkonu: Biopsie choria - odběr vzorku placentární tkáně tenkou jehlou za ultrazvukové kontroly (CVS - chorion villi sampling).

Účel výkonu je získat vzorek choriové tkáně k následnému vyšetření. Biopsie choria se provádí po 10. týdnu těhotenství (v rozmezí 10+0 až 14+6): výhodou vyšetření je, že ho lze provést ihned po vyjádření podezření na chromozomální abnormalitu plodu s prokázáním či vyloučením tohoto podezření během 48 hodin, ještě na konci prvního trimestru.

I přes velkou opatrnost a péči může během biopsie choria dojít ke komplikacím: krvácení po výkonu v až 10 % případů, děložní stahy s následným potratem plodu, infekce (velmi vzácná, méně než 0,1 %), závažné komplikace u matky jsou udávány jako velmi vzácné. Riziko potratu je v literatuře na velkých souborech 0,2-2 %.

Faktory zvyšující riziko výkonu zahrnují děložní myomy, vyšší věk těhotné, děložní anomálie, hematom, krvácení, zakloněná děloha. Ve velkých studiích je udáváno, že ve 2,5-4,8 % se nepodaří získat výsledek vyšetření vlivem nedostatku materiálu či selhání laboratorní analýzy. V 1 % vyšetřených vzorků může být přítomen tzv. omezený placentární mozaicismus - dvou nebo více buněčných linií s různým karyotypem, omezený jen na placentární tkáň. Tento nález vyžaduje následnou genetickou konzultaci.

Alternativy a doplňující metody

Jiné možnosti, jejich vhodnost, přínosy a rizika zahrnují amniocentézu (odběr vzorku plodové vody), která se provádí obvykle od 15. týdne těhotenství a riziko je stejné jako u CVS. Amnio-PCR je variantou vyšetření známého jako QF-PCR; výsledky jsou k dispozici do 2 dnů a odhalí numerické chromozomální aberace (většinou 13, 18, 21, X a Y).

CVS je invazivní metoda prováděná podobně jako amniocentéza, avšak místo plodové vody se odebírají buňky choriových klků. Nevýhodou může být interpretace placentárního mozaicizmu - nález v trofoblastu nemusí odpovídat stavu plodu, proto je často vyžadováno potvrzení vyšetřením plodové vody (tzv. plodocentéza).

Další invazivní postupy zahrnují kordocentézu (punkci pupečníku) - odběr fetální krve z pupečníkové žíly. Kordocentéza se používá zejména tehdy, když předchozí odběry s kultivací selhaly nebo byly nejednoznačné. Krev plodu z pupečníku se dá využít pro karyotypizaci, molekulární genetické vyšetření a další hematologické či genetické analýzy.

Průběh a logistika vyšetřování

Odběr CVS se dělá transabdominálně nebo transcervikálně pod ultrazvukovou kontrolou; pro většinu pacientek je vpich spíše nebolestivý a trvá několik minut. Po výkonu bývá doporučena týdenní sexuální abstinence a klidový režim dle doporučení ošetřujícího lékaře. Výsledek QF-PCR bývá znám do 24-48 hodin, zatímco kompletní cytogenetické vyšetření může trvat 1-2 týdny.

Odběr plodové vody (amniocentéza) probíhá obvykle mezi 16. a 18. týdnem gravidity. Odebírá se cca 15-20 ml plodové vody; riziko potratu po výkonu je menší než 1 %. Z buněk plodové vody lze vyšetřit kompletní karyotyp plodu po 10-20 dne trvající kultivaci a biochemické vyšetření zaměřené na AFP.

Preimplantační a neinvazivní možnosti

Preimplantační genetická diagnostika umožňuje vyšetření karyotypu embrya před implantací při IVF, odběr je jedné buňky (blastomera). V rámci moderního screeningu se rozvíjí i neinvazivní testy z krve matek (NIPT), které detekují volnou DNA plodu a mohou identifikovat trisomii a některé mikrodelecce.

Průběh genetické konzultace a komunikace s pacientkou

Genetická konzultace je důležitá pro zhodnocení rodinné anamnézy, možnosti vyšetření a jednotlivé rozhodnutí. Pacient by měl mít k dispozici co nejvíce informací a dostatek času na rozmyšlenou, zejména při vážných rozhodnutích (např. ukončení těhotenství z genetických důvodů). Ke všem vyšetřením a případným zákrokům je nutný souhlas pacienta.

Informační sada Patřící k invazivním výkonům zahrnuje rizika, výhody a postupy. Po vyšetřeních bývá pacient informován o pravděpodobnosti výsledků a o možné potřebě dalším kroků, včetně genetické konzultace a doplňujících ultrazvukových či fetálních vyšetření.

Praktické shrnutí a organizace péče

  1. Indikace pro invazivní diagnostiku často vychází z pozitivního screeningu nebo silného podezření na chromozomální abnormalitu.
  2. Odběr CVS nabízí časnou diagnostiku už v prvním trimestru a umožňuje rychlé výsledky; riziko potratu je srovnatelné s amniocentézou.
  3. Potvrzení nálezu v placentárních klkách vyžaduje případně následné vyšetření plodové vody pro korekci výsledků na plod.
  4. Neinvazivní metody (NIPT) poskytují screeningový nástin možnosti, ale nenahrazují invazivní diagnostiku v případě jasného podezření.
  5. V případě nepříznivé diagnózy je možné podle platné legislativy ukončit těhotenství ze zdravotních důvodů až do 24. týdne gravidity; v extrémních případech až do ukončení gravidity bez omezení.

Veškeré vyšetření a postupy jsou realizovány s důrazem na ultrazvukovou kontrolu, bezpečnost a individuální rozhodnutí pacientky. Kliniky Gennet v Praze a Liberci nabízejí široké spektrum invazivních vyšetření a genetických konzultací se zaměřením na nejnovější poznatky v prenatalní diagnostice.

Choriové klky - schematický nákres

Vysvětlení testu odběru choriových klků (CVS) | Rizika, postup a výsledky

Další potřebná léčba a postupy jsou určeny na základě výsledků vyšetření choriových klků. Pokud screening odhalí zvýšené riziko genetické vady, dalším krokem bývá invazivní prenatální diagnostika a podrobné ultrazvukové vyšetření, fetální echokardiografie či fetální MRI podle potřeby. Výsledky bývají komunikovány genetickým specialistou s ohledem na emocionální zátěž rodičů a jejich rozhodovací právo.

tags: #pravy #mozaicismus #u #choriovych #klku