Pracovní právo ČR poskytuje zvýšenou ochranu pracujícím ženám, včetně žen těhotných, a vytváří zvláštní pracovní podmínky pro pracující ženy.
Právní rámec v EU
Klíčovým dokumentem je Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň.
Cílem této směrnice je chránit zdraví a bezpečnost žen na pracovišti během těhotenství1 nebo krátce po porodu2, a kojících3 žen.
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že těhotné zaměstnankyně ve smyslu čl. 2 písm. 1. členské státy přijmou nezbytná opatření k zákazu výpovědi dané zaměstnankyním ve smyslu článku 2 po dobu od počátku jejich těhotenství až do konce jejich mateřské dovolené uvedené v čl. 8 odst. 3.
Směrnice stanoví minimálně 14 souvislých týdnů mateřské dovolené před porodem a/nebo po porodu, včetně nejméně dvou týdnů povinné mateřské dovolené.
Pokud jsou zjištěna rizika, musí zaměstnavatelé jednat tak, aby chránili dotčené zaměstnankyně, například jejich převedením na jiné pracovní místo nebo poskytnutím volna.
V případě přiznání volna jim musí zaměstnavatel zaručit zaměstnanecká práva a vyplacení odpovídající dávky na vyrovnání ztráty příjmu.
Příloha I obsahuje nevyčerpávající seznam fyzikálních, biologických a chemických činitelů a pracovních podmínek uvedených v článku 4 směrnice (hodnocení a informování).
Příloha II obsahuje nevyčerpávající seznam činitelů a pracovních podmínek uvedených v článku 6 směrnice (případy, v nichž je zakázána expozice).

Hodnocení rizik a povinnosti zaměstnavatele
Členské státy Evropské unie (EU) musí informovat zaměstnavatele a zaměstnankyně o obecných zásadách Evropské komise týkajících se rizik pro zdraví a bezpečnost při práci, která představují nebezpečné látky a průmyslové postupy.
Rizika, která by mohla ohrozit zdraví a bezpečnost těhotné zaměstnankyně, zahrnují fyzická rizika (např. zvedání těžkých břemen, pády aj.), chemická rizika (např. expozici toxickým látkám), biologická rizika a psychosociální rizika.
Identifikovaná rizika lze řídit různými způsoby: odstranit. Pokud to není možné, měli bychom se snažit riziko minimalizovat - snížit či potlačit.
Komunikace je pro účinné řízení BOZP těhotných zaměstnankyň klíčová.
Těmito povinnostmi jsou závazné a jejich nedodržení může vést k právním sporům a finančním sankcím.
Právní úprava v České republice - zákoník práce a vyhlášky
Zákoník práce chrání těhotné ženy a čerstvé matky, případně i otce, před náročnými pracovními podmínkami, upravuje pravidla převedení na jinou práci, pracovních cest a pracovní doby.
Zákoník práce poskytuje zvýšenou ochranu zaměstnankyním (ženám) obecně - a zároveň ještě vyšší ochranu zaměstnankyním těhotným a matkám malých dětí.
Pracovní podmínky (§ 238 a násl. zákoníku práce)
Těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně, která kojí, a zaměstnankyně-matka do konce devátého měsíce po porodu nesmí vykonávat práci, která by mohla ohrozit její mateřství.
Zákaz práce vyplývá z lékařského posudku.
Podle § 238 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce platí, že je zakázáno zaměstnávat zaměstnankyně pracemi, které ohrožují jejich mateřství.
Zákoník práce zmocňuje ministerstvo zdravotnictví, aby stanovilo vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu.
Jedná se o vyhlášku č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.
Tato vyhláška má pro posouzení zdravotní způsobilosti těhotných žen, žen kojících a matek do konce devátého měsíce po porodu zásadní význam.

Převedení na jinou práci (§ 239 zákoníku práce)
Zaměstnavatel je povinen v případech, kdy těhotná zaměstnankyně vykonává práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, převést ji dočasně na práci pro ní vhodnou, při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci.
Dosahuje-li zaměstnankyně při práci, na kterou byla převedena bez svého zavinění, nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek.
Pokud je žena přeřazena na jiné pracovní místo, kde dostává bez svého zavinění menší plat, vyrovnávací příspěvek jí dorovná rozdíl od jejího průměrného platu.
Pracovní cesta (§ 240 zákoníku práce)
Těhotné zaměstnankyně či zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti do věku 8 let mohou být vysláni na pracovní cestu mimo své pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem.
Zaměstnavatel může přeložit tyto zaměstnance jen na jejich žádost.
Úprava pracovní doby (§ 241 zákoníku práce)
Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby, o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je povinností zaměstnavatele takové žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.
Pokud jde o jinou vhodnou úpravu pracovní doby, než je kratší pracovní doba, přichází v úvahu zejména: vhodné posunutí začátku nebo konce pracovní doby, rozdělení pracovní směny na více částí, rozvržení pracovní doby do menšího počtu pracovních dní, zavedení pružného rozvržení pracovní doby, umožnění částečného výkonu práce z domova atd.
Je zakázáno těhotné zaměstnankyni zaměstnávat prací přesčas.

Sociální zabezpečení a dávky
Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.
Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje maximálně 28 týdnů, popř.
Začátek mateřské dovolené je možný v den, který si budoucí matka určí mezi 8. - 6. týdnem před očekávaným termínem porodu, pokud není určen je nástup určen na počátek 6.
Zaměstnanci - započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období, kterým je zpravidla 12 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém došlo ke vzniku pracovní neschopnosti, potřeby ošetřování člena rodiny či nástupu na mateřskou dovolenou, se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
Do tohoto počtu dnů se však některé dny nezahrnují, aby neodůvodněně nedocházelo k rozmělnění výše denního vyměřovacího základu.
Pro redukci denního vyměřovacího základu v roce 2025 jsou stanoveny tři hranice. První redukční hranice: do 1 552 Kč se započítává 100 %. Druhá redukční hranice: od 1 552 Kč do 2 328 Kč se započítává 60 %. Třetí redukční hranice: od 2 328 Kč do 4 656 Kč se započítává 30 %.
Praktické problémy na pracovním trhu a doporučení
Rodičovství podle aktuálního výzkumu Kanceláře veřejného ochránce práv často nepříznivě zasahuje do pracovního života žen ve všech jeho fázích - od nabídek práce a pohovorů, přes návrat po rodičovské dovolené až po odměňování nebo rozvázání pracovního poměru.
Své zkušenosti ve výzkumu sdílelo 1 300 žen, které pečují alespoň o jedno dítě mladší než šest let. Díky velikosti a složení vzorku je možné získané informace zobecnit na celou Českou republiku.
Kancelář veřejného ochránce práv spolu s výzkumem formuloval doporučení pro resorty školství a práce a sociálních věcí, která by měla ženám slaďování pracovního a osobního života usnadnit, a tím zlepšit jejich postavení na pracovním trhu.
Jde například o podporu investic zajišťující vznik nových a rozšiřování stávajících mateřských škol.
Státní úřad inspekce práce se při svých kontrolách zase setkává například se spojováním výše zaměstnaneckých benefitů s mírou absence v práci. Takové opatření znevýhodňuje nejen rodiče malých dětí, které jsou častěji nemocné, ale například i zaměstnance se zdravotními problémy.

Specifické situace a lékařský posudek
Zákaz výkonu prací podle § 238 odst. 2 zákona č. zaměstnankyně - matky do konce devátého měsíce po porodu, a sleduje jediný cíl - že dotyčná zaměstnankyně nesmí být zaměstnána pracemi, pro které není podle lékařského posudku zdravotně způsobilá.
V posudkovém závěru lékařského posudku je proto v těchto případech uvedeno, že dotyčná je "zdravotně nezpůsobilá k výkonu práce, k níž byla posuzována" nebo, že je "zdravotně způsobilá s podmínkou", a to z důvodu těhotenství, kojení dítěte nebo péče o dítě do konce devátého měsíce po porodu.
Důvodem k prac. patologické těhotenství - mj. pokud žena nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, lékař vystaví prac. Zkr.
Další právní a institucionální zdroje
Směrnice 92/85/EHS je jednou z několika „dceřiných směrnic“ přijatých na základě rámcové směrnice 89/391/EHS o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců při práci.
Článek 153 Smlouvy o fungování Evropské unie dává EU pravomoc přijímat právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, aby byly podpořeny a doplněny činnosti členských států.
Další informace viz: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (Evropská komise) a Směrnice 92/85/EHS - těhotné zaměstnankyně (Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci).
Důležitá pravidla shrnutá
- Těhotná nesmí dostat výpověď (pokud nespáchala trestný čin či hrubě neporušila pracovní povinnosti).
- Těhotná, kojící a matka dítěte do 9. měsíce věku dítěte nesmí vykonávat práci, která je těhotným zakázána či dle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství nebo mateřství - tehdy má nárok na návrh bezpečnější práce od jejího zaměstnavatele.
- Těhotná matka nesmí pracovat přesčas.
- Těhotná, pečující o dítě do 8 let, jediný pečující o dítě do 15 let a pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby nemůže být vyslán na služební cestu mimo místo bydliště a pracoviště, pokud nedá sám souhlas.
Tabulka: Vybrané legislativní nástroje a jejich účel
| Právní nástroj | Účel |
|---|---|
| Směrnice 92/85/EHS | Ochrana zdraví a bezpečnosti těhotných, kojících a po porodu; minimální délka mateřské dovolené; zákaz výpovědi |
| Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) | Úprava pracovních podmínek, převedení na jinou práci, pracovní cesty, pracovní doba |
| Vyhláška č. 180/2015 Sb. / č. 288/2003 Sb. | Seznam prací a pracovišť zakázaných těhotným ženám a matkám do 9 měsíců |
| Zákon o zdravotních službách (č. 372/ .../) | Specifika zdravotních služeb souvisejících s péčí o těhotné a rodiče |
Na pracovním trhu je stále více aktivních žen, které jsou těhotné nebo kojí, a je nutné zajistit odpovídající ochranu jejich zdraví i zdraví jejich nenarozených dětí.
Při zajišťování bezpečnosti těhotných zaměstnankyň se zaměstnavatelé mohou setkat s řadou výzev. Není možné předpokládat, že všechny těhotné zaměstnankyně budou mít stejné potřeby nebo rizika.