Jste-li těhotná a hledáte si práci, asi jste už přemýšlela nad otázkou: „Měla bych říct, že jsem těhotná, nebo si to mám nechat pro sebe?“ Samozřejmě, pokud se jedná o pokročilé stadium, kdy je rostoucí bříško nepřehlédnutelné, je tahle otázka bezpředmětná. Ale na začátku těhotenství, kdy ještě není nic poznat, to není tak jednoduché... Je vůbec dovoleno ptát se žen u pohovoru na případné těhotenství? Měla by to zmínit žena sama? A co má člověk dělat v případě, že bude zjištěné těhotenství použito jako záminka k diskriminaci? Následující článek se pokusí na všechny tyto otázky odpovědět.
Z pohledu zákona: Právo chrání nastávající maminky
Ženy nemají zákonnou povinnost informovat během přijímacího řízení potenciálního zaměstnavatele o těhotenství. Podle § 12 odst. 2 zákona o zaměstnanosti je diskriminace z důvodu těhotenství zakázána. V § 316 odst. 4 zákoníku práce je dokonce jasně stanoveno, že zaměstnavatel NESMÍ vyžadovat informace o těhotenství, nesouvisejí totiž bezprostředně s výkonem práce a základním pracovněprávním vztahem. I poté, co žena získá pracovní pozici a uzavře smlouvu, záleží pouze na ní, kdy a zda se rozhodne své těhotenství v práci oznámit. Má pouze povinnost oznámit nástup na mateřskou dovolenou (nárok vzniká 8-6 týdnů před termínem porodu), případně by měla těhotenství oznámit, pokud chce využít v práci některé z ochranných opatření, které právo těhotným ženám zajišťuje.
Žena se často obává, že jakmile svůj stav u pohovoru odhalí, bude na ni okamžitě nespravedlivě pohlíženo jen jako na „tu těhotnou“, takže se raději rozhodne téma dětí vůbec nezmiňovat. Minimálně Štěpánka to tak měla: „Měsíc poté, co jsem v bývalé práci podala výpověď, jsem zjistila, že čekám dítě. Zároveň mě pozvali na pohovor kvůli novému místu. Okamžitě mě napadlo, že přiznávat těhotenství nebude dobrý nápad. Těhotné ženy jsou na trhu práce v naprosto nefér pozici, jak zjistilo několik mých kamarádek, když samy hledaly práci během těhotenství. Výpověď už byla podaná a já nechtěla být v nevýhodě hned na startovní čáře, takže jsem se nechystala nikomu nic říkat.“ A na to měla Štěpánka naprosté právo.
Zaměstnavatelé dále nemohou: odmítnout přijetí nové zaměstnankyně z důvodu jejího těhotenství, ukončit z diskriminačních důvodů (těhotenství) předčasně její zkušební lhůtu, vyslat těhotnou ženu na pracovní cestu bez jejího souhlasu, rozvázat s těhotnou ženou pracovní poměr, kromě několika striktně určených případů.
Co zaměstnavatelé často nevědí nebo nechtějí vědět
Někdy bohužel dochází k tomu, že zaměstnavatelé zákon obcházejí. Nikol má následující zkušenost: „Nejdřív jsem dostala smlouvu na dobu určitou, a protože se mnou byli spokojeni, uzavřeli jsme po jejím vypršení smlouvu na dobu neurčitou. Poté, co jsme podepsali papíry, oznámila jsem, že jsem v pátém měsíci těhotenství. Okamžitě následovala otázka, proč jsem jim to jako neoznámila. Na to jsem jasně řekla, že jsem nechtěla zavdávat žádný důvod k diskriminaci. Vedoucí kontroval otázkou, zda je legální zamlčet těhotenství před zaměstnavatelem. Odpověděla jsem, že na to mám plné právo… Tón konverzace se rozhodně změnil, už nebyl tak srdečný. Několik dní před ukončením zkušební doby jsem dostala výpověď bez udání důvodu. To už jsem byla v sedmém měsíci těhotenství, ale měla jsem nejlepší výsledky ze všech a s kolegy jsem skvěle vycházela. Přesto jsem se ze dne na den ocitla bez práce, bez odstupného a ve třetím trimestru. Byla jsem ve zranitelné pozici, bez peněz a do toho všeho jsem měla na svět přivést miminko.“
Jak zareagovat, když se vás na pohovoru přímo zeptají?
Ženy mají „právo mlčet“, a proto na otázku, zda náhodou nejsou těhotné, během pohovoru odpovídat nemusejí. Máte-li obavy, že odmítnutím odpovědět de facto potvrdíte požehnaný stav, dejte tazateli diplomaticky najevo, že se jedná o nevhodnou otázku a že je ze zákona diskriminační a nesmí se na ni ptát (pokud by to povaha práce přímo nevyžadovala). Ale je pravda, že na to musí mít člověk trochu odvahu a také hrozí, že si na to v zápalu bitvy nevzpomenete…
Není lepší na nic nečekat a rovnou to říct? Aby se předešlo jakýmkoli případným komplikacím na jedné nebo na druhé straně, může se těhotná žena rozhodnout téma těhotenství nadhodit hned při prvním pohovoru. Častěji se ale stává, že ženy spíš počkají minimálně na druhé setkání se zaměstnavatelem.
Obecná doporučení pro všechny případy
- Pokud máte finanční potíže, těhotenství nezmiňujte. Hymane Ben Aounová, ředitelka poradenské firmy specializující se na lidské zdroje, radí ženám, které již práci zoufale potřebují, aby o případném těhotenství během pohovoru pomlčely. Jak řekla Štěpánka, v reálu může těhotenství významně ovlivnit rozhodování potenciálních zaměstnavatelů, bohužel.
- Těhotenství oznamte v okamžiku, kdy se u pohovoru začne řešit datum nástupu. Chcete-li těhotenství přiznat, nejlepší moment bude, až se vás potenciální zaměstnavatel zeptá, kdy je pro vás reálné nastoupit. S trochou štěstí ocení vaši upřímnost i nenásilný způsob, jakým na toto téma zavedete řeč.
- Nedělejte z toho zbytečné drama. Těhotenství ještě nikdy žádné ženě nezabránilo, aby byla motivovaná, přesvědčivá a kompetentní. Až o sobě budete na pohovoru hovořit, mluvte tak, jako by žádné těhotenství neexistovalo. Prostě to oznámte mezi řečí, nemusíte to nijak „zdlouhavě okecávat“, prostě tu informaci zahrňte mezi ostatní tak, jako by se nejednalo o žádný problém. Protože se o žádný problém nejedná - těhotenství není nemoc.
„Ještě během těhotenství jsem tehdy kontaktovala tři nebo čtyři firmy s tím, že bych u nich měla zájem o práci poté, co budu rok na mateřské. Nehledala jsem nějak dlouho a měla jsem záložní plán, takže jsem si nedělala zas až tak velké starosti s tím, že to kvůli těhotenství možná nevyjde. Ale nakonec jsem byla příjemně překvapená. Hned na prvním pohovoru jsme téma těhotenství probrali, což jsem ocenila. Později jsem se dozvěděla, že už v téhle firmě měli zkušenosti s nabíráním novopečených rodičů, a kromě toho, že měli samozřejmě trochu jiné nároky ohledně pracovní doby, nebyli o nic horší pracovníci než ostatní,“ popisuje své další kroky Štěpánka.
Co když vás odmítnou z důvodu těhotenství?
Jste v právu, protože diskriminace na základě těhotenství je nezákonná. Co tedy zaměstnavatel riskuje? Pokud se ocitnete ve stejné situaci jako Nikol a váš zaměstnavatel vám dá nečekanou výpověď během zkušební doby, je to v Česku problém, protože ačkoliv výpověď nemůže dát pouze z důvodu těhotenství, bez udání důvodu už klidně ano. V případě jakékoliv diskriminace těhotné uchazečky o práci se zaměstnavatel vystavuje riziku žaloby podle zákona o rovném zacházení. Zároveň mu hrozí pokuta za správní delikt podle zákona o zaměstnání, a to až do výše jednoho milionu Kč. V případě sporu bude povinností zaměstnavatele prokázat, že k diskriminaci nedošlo.
Nikol dodává, že: „Existuje velká pravděpodobnost, že se někdy ocitnete v situaci, kdy budete buď těhotná, nebo budete partnerem těhotné ženy. Je to věc, která se dotýká úplně všech. Těhotenství je naprosto normální období života. Nemělo by se na něj nahlížet jako na slabou stránku nebo důvod špatné výkonnosti uchazeče.“
Naštěstí se ale najdou i zaměstnavatelé, kteří oznámení těhotenství považují za skvělou zprávu: „Měla jsem velké obavy, ale nakonec mi řekli, že mít dítě je jedna z nejkrásnějších věcí na světě,“ vzpomíná Štěpánka. Pokud nebudete mít takové štěstí a narazíte na někoho méně chápavého, informujte se o svých právech a nenechte se nijak odradit.
Jak reagovat na nevhodné dotazy a jak je využít ve svůj prospěch
Na pohovoru se váš budoucí zaměstnavatel nesmí pídit po tom, jestli žijete sami nebo máte rodinu. Neměl by vyzvídat, jaké vyznáváte náboženství nebo jaké politické straně fandíte. Stejně tak by měla být tabu vaše sexuální orientace nebo případné těhotenství. Co všechno jsou otázky, u nichž hrozí, že bude kandidát na jejich základě diskriminován, tedy vyloučen z náborového procesu? Plánujete mít děti? Kdy? Slyším, že máte trochu jiný přízvuk. To všechno jsou dotazy sloužící ke zjišťování důvěrných informací, na které nemá zaměstnavatel právo, protože se samotným výkonem práce nijak nesouvisejí.
Na druhou stranu při pohovoru se obě strany snaží se co nejvíc vzájemně poznat, a to i po lidské stránce. Rodinný stav a případně další osobnější informace celkový obraz uchazeče dokreslují, což ho může posunout před ostatní. Je pak na každém, jak bude ochotný se s osobními údaji svěřovat. Nic nezatajujte a odpovězte po pravdě: „Pocházím ze Srbska, ale v Česku žiju a pracuju už pět let.“ Nebo: „Zakládat rodinu teď neplánuji, ale někdy v budoucnu nejspíš ano.“ Možná riskujete, že vás vyřadí z řad potencionálních kandidátů. Jestliže jste třeba přiznali, že máte malé děti, zaměstnavatel může chtít vědět, jestli jste schopni v případě jejich nemoci zajistit hlídání nějakou jinou osobou. Opět dotaz osobního charakteru, na který nemusíte odpovídat. Odmítnout odpověď máte právo.
Teď jde o to, jaký způsob komunikace zvolit. Můžete zaměstnavateli do tváře vmést, že nemá právo se ptát. Anebo říct to samé uhlazenějšími slovy. Můžete vzápětí dodat, že o tuto pozici velmi stojíte z těch a těch důvodů. Není potřeba se při tom omlouvat. Stačí si jen stát za svým. Každopádně si zachovejte příjemné vystupování. Nejdůležitější je předem si rozmyslet, jak budete na nevhodné otázky reagovat. Co všechno „přiznám“ - manželství a děti ano, ale například politické angažmá už ne.
Odpovědi na osobní dotazy je dobré si připravit předem. České ženy chtějí pracovat, ale společnost a zaměstnavatelé jim to neulehčují, jak vyplývá z průzkumu, který si nechala zpracovat agentura pro ženy na rodičovské MUMDOO. To, co vypadá jako ochrana mateřství, tedy nejdelší rodičovská na světě, se mění v past. Diskriminace na trhu práce je nezákonná, ale reálná. Jak si s ní poradit a jde to vůbec? Odpovídá odborová právnička Šárka Homfray. Foto: Se svolením Šárky Homfray
„Před dvěma lety se mě u pohovoru ptali, kdy budu mít děti, ačkoliv jedním dechem přiznávali, že se ptát nesmí,“ říká reálná žena z průzkumu MUMDOO. Co na tohle říct, aby vás rovnou z výběrového řízení nevyřadili? To je situace, která nemá jednoduché řešení. Nechte odpověď krátkou a věcnou, zmiňte dovednosti, které jste během péče o děti získali, nebo nabídněte obecnou formulaci zaměřenou na pracovní schopnosti.
TIP: Nezapomínejte, že nemusíte být na návrat do pracovního procesu sami. Na otázky týkající se rodinného zázemí však nemusíte odpovídat. Na takové otázky můžete odmítnout odpovědět. Na místě je vždy slušnost. „Myslím, že tato otázka nesouvisí s mými schopnostmi vykonávat u vás danou pozici, proto se odpovědi na ní zdržím.“
POHOVOR - CO NEŘÍKAT U PRACOVNÍHO POHOVORU
Laborativní poznámka: Na pohovoru se rodinný stav často stává součástí celkového obrazu uchazeče. Pokud máte pocit, že otázky nesouvisejí s výkonem práce, polarizujte odpovědi a zaměřte se na svoje profesionální dovednosti a plán návratu do práce. Důležité je vyvažovat upřímnost s ochranou soukromí a zároveň vyjednávat podmínky, které vám práci po rodičovské ulehčí.
Pokud jste těhotná a hledáte práci, při pohovoru můžete podávat jasnou žádost o spravedlivé zacházení a zároveň zdůraznit, že vaše kompetence zůstávají na prvním místě. Těhotenství by nemělo být překážkou pro výběr vhodného kandidáta, a to ani v případě, že někdo z potenciálních zaměstnavatelů zkouší tlačit na diskriminační témata. Právo a praxe by měly jít ruku v ruce s profesionálním přístupem a respektováním rovnosti na trhu práce.
Na závěr lze shrnout, že diskriminace na základě těhotenství je nezákonná, a pokud k ní dojde, uchazečka může využít právní ochranu a případně podat žalobu podle zákona o rovném zacházení. Přitom najít zaměstnavatele, který ocení rodiče a těhotné ženy, je stále možné - stačí znát svá práva a umět komunikovat své potřeby na správných místech.