Hlavním cílem práce je popsat faktory ovlivňující stres matek na rodičovské dovolené z návratu do zaměstnání. S návazností na uvedený cíl byla stanovena výzkumná otázka: Jaké sociodemografické faktory ovlivňují stres matek na rodičovské dovolené z návratu do zaměstnání? Pro dosažení cíle byla vybrána strategie kvantitativního výzkumu. Výzkum byl realizován pomocí metody dotazování prostřednictvím standardizovaného dotazníku, který se skládal z vlastních otázek a České verze Škály vnímaného stresu. Dotazník byl zveřejněn pouze v elektronické podobě na internetových stránkách, kde se ženy na rodičovské dovolené sdružují. Výzkumný soubor celkem tvořilo 714 matek na rodičovské dovolené, které žijí na Vlašimsku. Analýza dat byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky v programu MS Excel. Výzkum ukazuje, že u první hypotézy je výsledkem slabá korelace. Hypotéza je tedy podpořena. Matky, které mají nižší dosažené vzdělání, jsou stresovány více než matky s vyšším dosaženým vzděláním. U druhé hypotézy byl pro vyhodnocení využit t-test pro dva nezávislé výběry. Z výsledků je patrné, že zde není statisticky významný vztah.
Výstupy z výzkumu by mohly přispět k většímu porozumění matkám na rodičovské dovolené, které se stresují z návratu do zaměstnání. Ženy by se měly naučit více se orientovat v možnostech, které mají, a zaměstnavatelé přizpůsobit pracovní podmínky a umožnit práci matkám na rodičovské dovolené alespoň na částečný úvazek, aby byl jejich nástup do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené snazší.
Možnosti a faktory adaptace a její význam pro školství a rodiče
Hlavním posláním MŠ je socializace dítěte a vytvoření pozitivního vztahu k učení. Nástup do MŠ je pro dítě často první setkání se společností. Nejčastějším obdobím tohoto nástupu je věk mezi 3. a 4. rokem, což je období, ve kterém dítě získává zkušenosti také na základě svých emočních prožitků. To znamená, že i podle emočního prožitku spojeného s nástupem a pobytem v MŠ bude během celého života vnímat společnost a proces vzdělávání.
- Nástup do MŠ je leckdy pro dítě i jeho rodinu náročný. Pokud tento proces není zvládnut citlivě z hlediska aktuálního stádia vývoje dítěte, může dítě prožít trauma, které bude mít spojeno se vzdělávacím procesem i s pohledem na společnost, což může mít zásadní vliv na jeho vývoj i následný život.
- Pro správné zvládnutí adaptačního období je potřeba, aby se učitel dokázal přizpůsobit každému novému dítěti podle jeho okamžitých potřeb a schopností. Musí se vybavit velkou dávkou trpělivosti, pochopení a laskavosti.
- Není možné odsoudit dítě za to, že není od rodičů připraveno. K tomu, aby adaptační proces proběhl klidně a bez problémů, je potřeba spolupráce rodičů. Většina rodičů má představu, že dítě bude hned od počátku v MŠ celý den.
- Adaptační proces v MŠ by se neměl podceňovat. Špatně zvládnutý adaptační proces v takto raném dětství může mít dopad na celý vzdělávací proces i na nástup do zaměstnání.
V příloze jsou pro inspiraci přiloženy praktické návrhy, jak rodiče nejen seznámit s průběhem adaptačního procesu, ale i jak je do procesu zapojit. Prvním krokem spolupráce s rodiči je uspořádání školní schůzky s rodiči nově přijatých dětí hned po ukončení zápisů do MŠ. Během ní by měli být rodiče seznámeni s tím, co dítě může během adaptace prožívat, jaké následky to na ně může mít a jak dítě podporovat, aby pro něho byla adaptace co nejsnadnější. Další přílohou je podrobný adaptační plán, který je volně inspirovaný berlínským adaptačním modelem. Ten byl vytvořen pro adaptaci dětí cizinců. Zde uvedený adaptační plán vychází z podmínek místních mateřských škol a je pouze doporučením, není nijak závazný a každá mateřská škola si ho může upravovat podle svých potřeb a zkušeností. S adaptačním plánem je vhodné rodiče seznámit již na školní schůzce, aby měli dost času se na adaptaci připravit.
Abstract a data o trhu práce a návratu žen po rodičovské dovolené doplňují obraz dynamiky pracovního trhu a vlivu rodinných povinností na kariérní trajektorie. Např. analýza regionu Zlín je uvedena s ukazateli vývoje mezd, míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů po rodičovské dovolené, zatímco data z MUMDOO a Deloitte upozorňují na praxi flexibilních úvazků, dostupnost částečných úvazků a potřebu prorodinných politik ve firmách.
Praktické implikace pro zaměstnavatele
- Podpora částečných úvazků a flexibilní pracovní doby může snížit nároky na zapojení nových pracovníků po rodičovské dovolené a posílit loajalitu.
- Zákon o zvýhodněných částečných úvazcích (sleva na pojistném) motivuje zaměstnavatele k vytváření pozic pro rodiče s dětmi.
- Vytváření prorodinného pracovního prostředí, včetně komunit pro rodiče, možnosti co-workingu a zajištění péče o dítě na pracovišti, zvyšuje pravděpodobnost návratu žen do zaměstnání po rodičovské dovolené.

V praktickém rámci lze doporučit model spolupráce pedagoga a rodiče při adaptaci dítěte do MŠ a paralelně podporovat rodiče na trhu práce prostřednictvím programů jako Marter a MUMDOO, které kombinují vzdělávání, flexibilitu a propojení zaměstnavatelů se zaměstnanci na rodičovské dovolené.
Návrat do práce po mateřské dovolené: 5 tipů od profesionálů, jak zvládnout přechod
V souvislosti s regionálním a mezinárodním kontextem lze využít srovnání dat o mzdách, nezaměstnanosti a dostupnosti flexibilních pozic v různých regionech, a zdůraznit, že remote work a flexibilní úvazky neznamenají nutně lokalitu vázanou na kraj; mohou fungovat přeshraničně v rámci týmu.
Tabulka: Klíčová data z průzkumu a regionální statistiky
| Ukazatel | Česká republika / regiony |
|---|---|
| Průměrná mzda v Zlínském kraji (2021) | CZK 35 183 |
| Nezaměstnanost (k 31.12.2021) | 2,7 % (druhé místo v ČR) |
| Počet uchazečů po rodičovské dovolené (2016-2021) | Klesající trend, 10 597 v 2021 |
| Podíl žen po rodičovské dovolené pracujících (průzkum) | 55 % nepracuje stále; 74 % pracujících nepůsobí u původního zaměstnavatele |
tags: #pracovni #adaptace #matek #po #rodicovske #kvantitativni