Příspěvky ze státního rozpočtu, financování politických stran a volební systém v České republice

Největší část svých příjmů získávají ze státního rozpočtu. Tyto příjmy jsou rozděleny do čtyř kategorií: Příspěvky za mandáty. Za každého svého zvoleného kandidáta ve sněmovních, senátních a krajských volbách získávají strany a hnutí od státu pravidelný roční příspěvek. Jeho výše je určena takto: za každého svého poslance či senátora dostávají politické strany a hnut 900 000 Kč ročně; za každého svého krajského zastupitele a zastupitele hlavního města Prahy dostávají politické strany a hnutí 250 000 Kč ročně. V roce 2020 tak bylo vyplaceno celkem 436 milionů Kč.

Stálý příspěvek. Ten získávají politické strany a hnutí, které obdrží alespoň 3 % hlasů ve volbách do Poslanecké sněmovny. Za každé další 0,1 % hlasů nad hranicí 3 % se příspěvek navyšuje o 200 000 Kč, a to až do hranice 5 %, kdy získávají mandát(y) v dolní komoře. Od této hranice se již příspěvek nezvyšuje. Příspěvek se vyplácí každý rok. V roce 2020 tak bylo vyplaceno 90 milionů Kč.

Příspěvek na úhradu volebních nákladů. Pokud politická strana či hnutí získá ve volbách do Poslanecké sněmovny alespoň 1,5 % hlasů, je jí za každý získaný hlas vyplacen příspěvek ve výši 100 Kč. U voleb do Evropského parlamentu je tato hranice 1 % a výše příspěvku je 30 Kč za jeden hlas. U ostatních voleb se tento typ příspěvků neuplatňuje. Příspěvek na zřízení politického institutu. Jedná se o nejnovější typ příspěvku, který mohou využít politické strany a hnutí, pokud za poslední tři volební období získaly dvakrát alespoň jeden poslanecký mandát. Politické instituty (někdy se jim říká také think-tanky) stran a hnutí se mají zabývat vzdělávací, výzkumnou či publikační činností. V roce 2020 tak bylo vyplaceno 37,8 milionu Kč.

Příspěvky ze státního rozpočtu určené politickým stranám a hnutím jsou běžné v mnoha demokratických zemích. Další - menší - část příjmů politických stran a hnutí tvoří finanční dary od fyzických nebo právnických osob, členské příspěvky či zápůjčky a úvěry. Pro dary platí pravidla týkající se jejich maximální výše. Ta je aktuálně stanovena na 3 000 000 Kč za jeden kalendářní rok od jedné fyzické či právnické osoby. Podrobnosti o příjmech politických stran a hnutí najdete přehledně na webové stránce www.politickefinance.cz.

Důležitým aspektem financování politických stran a hnutí jsou limity výdajů na volební kampaň. Zákonem stanovené hranice přispívají k zachování férové politické soutěže. V roce 2016 byly zákonem určeny tyto limity výdajů na volební kampaň (limit pro jednu politickou stranu či hnutí):

  • volby do Poslanecké sněmovny: 90 milionů Kč
  • volby do Senátu: 2 miliony Kč pro první kolo; další 0,5 milionu pro kandidáty v druhém kole
  • volby do krajských zastupitelstev: 7 milionů Kč za každý kraj, kde strany a hnutí kandidují (dohromady až 91 milionů Kč)
  • volby do Evropského parlamentu: 50 milionů Kč

Prezidentské volby byly regulovány z hlediska výdajů již před rokem 2016, a to částkou 40 milionů Kč na kampaň jednoho kandidáta v prvním kole. Každý ze dvou kandidátů, kteří postupují do kola druhého, může v tomto kole utratit v kampani dalších 10 milionů Kč (celkový limit pro obě kola je tak 50 milionů Kč). Zákon dále upravuje i další aspekty financování politických stran a hnutí - např. povinnost zřízení transparentního účtu nebo omezení okruhu možných dárců.

Hlas za kozu a rozdělování mandátů v Poslanecké sněmovně

Ve volbách do Poslanecké sněmovny se aplikuje poměrný volební systém. Poměrné systémy jsou velmi různé, liší se dle metod přepočítávání, velikostí volebních obvodů, nebo výší uzavírací klauze. Jednou z nejpoužívanějších metod přepočítávání je d’Hondtova metoda, která byla dlouhá léta aplikována i v ČR ve volbách do Poslanecké sněmovny a je nadále využívána v krajských nebo komunálních volbách.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 se ale bude volit dle novely volebního zákona. Ta byla schválena v roce 2021 v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, který označil některé části dosavadního volebního zákona za diskriminační a protiústavní. Upravený volební systém používá dvě úrovně skrutiníí (skrutinia): v prvním skrutiniu se pro přepočet hlasů na mandáty využije Imperialiho kvóta. Základním principem kvót je to, že mandát je přidělen pokaždé, když strana či hnutí překročí celou kvótu. Mandáty se rozdělují ve 14 obvodech, které odpovídají hranicím krajů.

Jak aktuálně platný přepočet funguje v praxi? Sečtou se hlasy všech stran a jejich koalic v daném kraji, které celorepublikově překročily 5% hranici (u koalic 8 % nebo 11 %). Toto číslo se vydělí počtem mandátů, které jsou v daném kraji rozdělované, zvětšené o číslo 2 (tento vzorec je onou Imperialiho kvótou). Tím se získá krajské volební číslo. Když Imperialiho kvótu vyjádříme vzorcem, jedná se o následující: Q = V / S + 2.

V rámci modelového příkladu se ukáže, že kvóty často nedokážou rozdělit všechny mandáty v prvním skrutiniu a je nutné stanovit metodu, jak rozdělit hlasy zbývající. Do druhého skrutinia tedy postupují jak nerozdělené mandáty, tak všechny nevyužité hlasy. Ve druhém skrutininiu se postupuje dle Hagenbach-Bischoffovy kvót v kombinaci s metodou nejvyššího počtu zbylých hlasů.

Jaký je tedy postup ve druhém skrutiniu? Spočítají se všechny nevyužité hlasy pro všechny politické strany, hnutí a koalice v České republice, tedy všechny zbylé hlasy. Tento součet se vydělí počtem nepřidělených mandátů, tentokrát zvětšený o číslo 1 (právě tento vzorec se nazývá Hagenbach-Bischoffova kvóta). Vzorec pro Hagenbach-Bischoffovu kvótu je Q = V / S + 1. Výsledek se nazývá republikovým volebním číslem a jako v prvním skrutiniu se tímto číslem dělí zbylé hlasy, které mají jednotlivé strany, ale již v celé České republice. Pokud i tak zůstávají nějaké mandáty nerozdělené, využívá se metoda nejvyššího počtu zbylých hlasů.

Aktuální volební systém se dvěma skrutinii méně zvýhodňuje velké politické strany (oproti zrušenému volebnímu systému s d’Hondtovým dělitelem). Pro získání mandátů a postup do skrutinia musí jedna politická strana či hnutí získat alespoň 5 % hlasů v celé České republice. V případě koalic více politických stran a hnutí se uzavírací klauzule mění. Oproti předcházejícímu systému je ten aktuální ke koalicím více vstřícný. Nyní se uzavírací klauzule navyšuje na 8 % u koalic dvou a 11 % u tří a více stran.

Rozdíl mezi poměrným a většinovým systémem

Hlavní rozdíl spočívá ve způsobu, jak dochází k určení vítěze, respektive k přidělování mandátů. Pozor na záměnu za to, jak je výsledek poměrný vůči počtům hlasů. Typ volebního systému je určován způsobem přepočtu, nikoliv výsledkem.

Většinový systém se zakládá na principu „vítěz bere vše“ a v ČR se využívá ve volbách do Senátu a v prezidentských volbách. U ČR je dvoukolový většinový systém, kdy žádný kandidát nezíská v prvním kole více než 50 % hlasů, postupují dva nejúspěšnější do druhého kola. Občané volí v jednomandátových obvodech.

Poměrný systém je založen na přepočtu hlasů na mandáty v určitém poměru, často s uzavírací klauzulí. V ČR se využívá ve volbách do Poslanecké sněmovny, do krajských zastupitelstev, do obecních zastupitelstev a do Evropského parlamentu. Každý systém se liší v tom, jakého dělitele či kvótu používají, kolik je možné dát preferenčních hlasů a jaké jsou uzavírací klauzule pro koalice stran.

Tabulka

PříspěvekPopisObjem 2020
Příspěvky za mandátyRoční příspěvek za každého poslance/senátora a krajského zastupitele900 000 Kč/poslanec; 250 000 Kč/kraje
Stálý příspěvek3 % hlasů ve volbách; nárůst o 200 000 Kč za 0,1 % nad 3 % až do 5 %90 000 000 Kč
Příspěvek na úhradu volebních nákladů100 Kč za hlas (min. 1,5 % ve Sněmovně; 1 % pro EP)-
Příspěvek na zřízení politického institututhink-tank činný od minulých voleb; 37,8 milionu Kč37,8 000 000 Kč

Podrobná pravidla a aktuální čísla jsou uvedena na webových stránkách a v příslušných zákonech. Zákon č. 424/1991 Sb. stanovuje například roční státní příspěvky a podmínky pro vznik institutu.

Důležité poznámky

  • Registrované politické strany a hnutí se mohou zúčastnit všech druhů voleb.
  • Každé volební období má státní příspěvek svůj konkrétní výčet a výpočet.
  • Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká straně či hnutí, jejichž alespoň jeden poslanec byl zvolen ve dvou z posledních tří voleb.
Infografika: Stručné schéma rozdělování státních příspěvků mezi mandáty a instituty

Popravení z politických důvodů a jejich kati / Petr Mallota

tags: #potraty #a #politicke #strany #v #cr