Narození miminka, nového člena rodiny, je jedním z nejkrásnějších okamžiků pro každou maminku a současně celou rodinu. V průběhu těhotenství je věnována velká pozornost postupně se zvětšujícímu bříšku. Počítají se jednotlivé týdny, gramy a centimetry. Nastávající maminky se snaží v průběhu těhotenství udělat pro své miminko maximum. Ale i přes důslednou péči může během těhotenství dojít k různým komplikacím. Důvody, které vedou k předčasnému porodu, se mění podle týdne těhotenství. Do 30. týdne je až v 80% příčinou infekce plodu, jeho obalů a placenty (odborně intraovulární infekce), která vyvolá předčasnou děložní činnost (stahování neboli kontrakce dělohy) nebo předčasný odtok plodové vody. Mezi zbývající příčiny patří předčasné odloučení placenty (odborně abrupce placenty), zvýšený krevní tlak matky (samotná hypertenze, nebo je-li přítomna i ztráta bílkovin močí, hovoříme o tzv. preeklampsii), zaostávání ve vývoji plodu (odborně růstová restrikce/retardace plodu). Po 30. týdnu těhotenství se situace mění: již jen ve 20-30 % je za předčasný porod odpovědná intraovulární infekce. V těchto týdnech bývá častější příčinou předčasného porodu preeklampsie, těhotenská cukrovka a růstová restrikce plodu.
V České republice dochází k předčasnému porodu (před 37. týdnem těhotenství) asi u 8 % těhotných žen. Pokud je předčasné ukončení těhotenství nevyhnutelné a stáří těhotenství ještě nedosáhlo 34+6 dní týdne těhotenství, je snaha před porodem matkám aplikovat kúru kortikoidů. Jedná se o hormony, které urychlují vyzrávání plicních sklípků a pomáhají v poporodní adaptaci nezralého miminka. Tyto léky se podávají ve formě nitrosvalové injekce celkem ve 2 nebo 4 dávkách, podle zvoleného preparátu. Hovoří se o tzv. Lékaři dnes umějí zachránit stále více dětí, které se narodí předčasně. Zatímco ještě v roce 1985 nemělo v tehdejším Československu téměř žádnou šanci na přežití dítě s hmotností nižší než 1000 gramů, dnes lékaři běžně zachraňují novorozence vážící kolem 500 gramů. Přesto se vedou dlouhá léta diskuse o tom, zda je etické zachraňovat děti narozené před 24. Dnešní etické normy lékařům velí zachraňovat každého, a právě 24. týden těhotenství je onou hranicí, kdy má smysl o život předčasně narozeného dítěte bojovat. Přesto existuje jakási "šedá zóna", což je 23.-24. týden těhotenství, kdy se doporučuje postupovat přísně individuálně, pečlivě se zvažují všechny rizikové faktory, vždy se lékaři mnoha oborů domlouvají s rodiči a respektují jejich přání.
I. stupeň představují všechny městské porodnice s novorozeneckým oddělením. Na těchto odděleních se starají o zdravé donošené novorozence. Novorozenci lehce nezralí - nad 35. Jako II. Pardubická krajská nemocnice, a. Krajská nemocnice Liberec, a. Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. Oblastní nemocnice Kolín, a. Karlovarská krajská nemocnice, a. Oblastní nemocnice Kladno, a. Nemocnice Hořovice, NH Hospital, a. Nemocnice Jihlava, přísp. Na těchto pracovištích je poskytována péče novorozencům od 31. týdne těhotenství, při dobrém poporodním stavu možno i v týdnu nižším. III. nejvyšším stupněm péče o novorozence jsou tzv. perinatologická centra intenzivní péče. Všeobecná fakultní nemocnice - porodnice "U sv. Krajská zdravotní, a. s. - Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o. Krajská zdravotní, a. s. - Nemocnice Most, o. Nemocnice České Budějovice, a. Krajská nemocnice Tomáše Bati, a. V těchto centrech se již primárně soustřeďují problematicky probíhající těhotenství. Všechny maminky, u kterých hrozí porod před 35. týdnem těhotenství, by měly být transportovány do těchto specializovaných center.

Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc a prof. MUDr. Vaše miminko se narodilo dříve, než jste čekali. Odpověď zní: ROZHODNĚ ANO. Zapojte se do péče o své miminko co nejdříve - prospěje to vám i jemu. Maminka je pro novorozence ten nejdůležitější člověk na světě, a ani tatínkové se nemusí cítit ochuzeni. Každé miminko se sblíží se svými rodiči, ale silnější a bezpečnější pouto může mít pozitivní dopad na emocionální a sociální vývoj a chování vašeho dítěte, během růstu a dospívání.
Klokánkování: Kontakt skin to skin (kůže na kůži: nahé miminko je umístěno na hruď maminky nebo tatínka) pomáhá regulovat jeho tělesnou teplotu, stabilizovat srdeční frekvenci a posílit vaše pouto. WHO doporučuje klokánkování i pro nejmenší předčasně narozená miminka. Klokánkování je možné i u miminek s dechovou podporou. Je to nejlepší způsob, jak se sblížit se svým dítětem na JIPu. Mateřské mléko: Pokud je to možné, kojte nebo odsávejte mléko poblíž vašeho miminka. Pro vytvoření pouta a pro podporu a udržení laktace je skvělé také nenutritivní sání (miminko je přiloženo k odstříkanému prsu, ještě se nekojí, ale seznamuje se s bradavkou, olizuje první kapky mateřského mléka). Navazování citového pouta se na JIPce může zdát náročné, ale je to možné a hluboce smysluplné. Vaše pouto bude nadále růst. I malý čin, jako například pohled na fotku vašeho miminka, když jste od sebe, posílí vaše spojení. Každá interakce se počítá!
Kojení a výživa miminka: Zajímá vás, jakým způsobem je miminko krmeno, když ještě nedokáže sát mateřské mléko z prsu? Klokánkování a skin to skin. Dotek je jeden z nejzákladnějších druhů kontaktu se zevním světem. Kontakt maminky a miminka je důležitý z mnoha důvodů. Víme, jak důležitý je blízký kontakt s miminkem. Proto jsme ve spolupráci se zdravotníky vyvinuli tyto pomůcky, které vám a vašemu miminku pomohou navázat silné citové pouto. NedoVaky a BondoVaky jsou k zapůjčení na každém neonatologickém oddělení. Mušelínové šátky dostávají maminky jako dárek. Máte zájem o některou z pomůcek? NedoVakNedoVak zajistí, že bude každé klokánkování pohodlnější a bezpečnější. Mušelínové šátky. Víte že kolostrum a mateřské mléko voní podobně jako plodová voda? Rodiče hrají klíčovou roli v péči o svá předčasně narozená miminka!

Program NIDCAP (Newborn Individualized Developmental Care and Assessment Program) založila v roce 1984 Dr. Heidelise Als v USA. ZERO SEPARATION. Paní doktorka Zlatohlávková je lékařkou na neonatologickém oddělení na Klinice gynekologie, porodnictví a neonatologie při VFN v Praze. MUDr. V porodnici u Apolináře, kde paní doktorka pracuje, umí díky speciálnímu lůžku ošetřit nezralé novorostence v těsné blízkosti matek a na pupečníku, který nechávají dotepat. Zdravotní sestřička Mgr. Jana Kučová, Ph.D. pracuje ve Fakultní nemocnici v Ostravě. Jako vrchní sestra Neonatologického oddělení. Letos je jednou z oceněných cenou Purpurové srdce. Co jí přivedlo k neonatologii? Riziko předčasného porodu je stres. Někdy musí žena několik týdnů strávit pod dozorem v nemocnici proto, aby se zrající dítě přiblížilo k hranici možného přežití.
Při zvýšeném riziku preeklampsie se od konce prvního trimestru doporučuje profylaktická léčba malými dávkami kyseliny acetylosalycilové (preparát Anopyrin). Tato terapie snižuje riziko rozvoje závažné preeklampsie před 34. týdnem těhotenství až o 80%. Porod císařským řezem v anamnéze není automaticky důvodem k císařskému řezu v dalším těhotenství. Po císařském řezu můžete porodit i spontánně, ale samozřejmě záleží na mnoha okolnostech. Biologický věk se počítá od skutečného data porodu a korigovaný od předpokládaného (původně vypočítaného) termínu porodu.
Každé neonatologické oddělení má trochu jiné podmínky propuštění. V porodnici u Apolináře se propouští děti po ukončeném 36. týdnu vývoje, výjimečně v 35. týdnu, dítě musí být zcela stabilní, v dobrém zdravotním stavu a rodič musí být schopen nakrmit dítě bez sondy (ideálně kojením, odstříkaným MM nebo UM přes prst stříkačkou či lahvičkou). Do domácí péče lze propustit i dítě s hmotností pod 2 kg, pokud splní všechny ostatní podmínky a samozřejmě, pokud se na to rodiče cítí, vzít si domů takhle malé miminko. Důležité je, aby měli rodiče vybraného dětského lékaře (pediatra), ke kterému budou se svým nedonošeňátkem chodit na bežné preventivní prohlídky. Nejde o klasické očkování. Synagis obsahuje hotové protilátky proti RS viru, které poskytují dítěti ochranu před virem přibližně na měsíc. Protilátky postupně z těla mizí, proto se musí aplikovat každý měsíc po celou dobu sezony RSV - od listopadu do března - celkem 5 dávek. Synagis je velice drahý lék a pojišťovny jej hradí jen vybraným dětem.
RS viry jsou v sezóně velmi častým původcem rýmy, nebo běžného nachlazení u zdravých dětí a dospělých, ale u nedonošených dětí způsobují těžké zápaly plic s komplikovaným průběhem. U nemocných dětí je často nutná hospitalizace na ARO/JIP dětského oddělení a napojení na dýchací přístroje. Chodíme na Synagis. Samozřejmě, Synagis chrání jen proti jednomu konkrétnímu viru (RS virus), který může způsobit u původně nedonošených nebo nemocných dětí závažné onemocnění plic s těžkým průběhem. Mohou se nosit v šátku? Pokud mají děti v pořádku kyčle, tak je nošení ve správné poloze vhodné i pro nedonošené děti. Množství mléka se orientačně počítá podle aktuální hmotnosti dítěte, kojenec v prvních měsících života by měl vypít cca 130 - 180ml/kg/den (průměrně 150ml/kg/den).

A pokud do této skupiny vaše dítě spadá, rozhodně očkování neodmítejte. Důležité je dítěti vyhovět a kojit podle chuti dítěte, kdykoliv si o to řekne. I u dětí na UM se mohou dávky vypitého mléka lišit. Obvykle se přechází když dítě dosáhne váhy 3,5 - 4 kg, ale je dobré to konzultovat s lékařem v rizikové poradně, kam s nedonošencem docházíte. Praktičtí pediatři bohužel mnohdy nemají dostatečné zkušenosti s výživou původně nedonošených dětí. Rozdíl mezi nedonošeneckým mlékem a běžnou formulí je v obsahu kalorií a bílkovin. U nedonošených dětí se pro zavádění příkrmů a tekutin používá korigovaný věk. Pak je ještě potřeba rozlišovat, zda je dítě plně kojené, nebo na umělém mléku. U plně kojeného dítěte se doporučuje zahájit podávání příkrmů v 6. měsíci korigovaného věku. U dětí na umělém mléku se s příkrmy začíná nejdříve po ukončeném 4.měsíci korigovaného věku. U kojených dětí se podle současných (mezinárodních) doporučení pro výživu kojenců nedoporučuje podávat žádné tekutiny navíc do ukončeného 6. měsíce věku. U nekojených dětí se mohou začít podávat tekutiny po lžičkách od 4. ukončeného měsíce - na doporučení lékaře.
Praktičtí lékaři bohužel často mají nedostatečné zkušenosti s výživou původně nedonošených dětí. Stolice 3x denně až 1x za 3 dny je u normální frekvence u dětí i u dospělých. Plně kojené děti nemusí mít stoličku klidně několik dní, veškeré živiny z mléka vstřebají. Pokud je jinak miminko v pořádku, má měkké, nebolestivé bříško a chuť k jídlu, tak není důvod k obavám. Zácpa se občas vyskytuje u kojenců v období zavádění příkrmů. Můžete zkusit fenyklový čaj, ale podobně funguje přípravek Baby Calm (ten je z koncentrovaných esenciálních olejů z kmínu a fenyklu).

Ale pozor, u některých miminek může fenykl působit přesně naopak a bolesti bříška zhoršovat. Důležité, zejména u dětí živených umělým mlékem, je také podávání probiotik, přípravků s "přátelskými" bakteriemi. Tyto přípravky příznivě ovlivňují střevní mikroflóru a tím zlepšují trávení potravy. Hodně pomáhá nošení v šátku, jemné masáže bříška, teplá koupel a poloha na bříšku. Některým dětem však nepomůže vůbec nic. V některých mateřských skupinách se proti kolice doporučuje odvar z ovesných vloček. Před tím ale rozhodně varuji. Odvar z vloček se naopak používá při průjmovitých onemocněních v dětském věku. Navíc vločky, stejně jako další obilniny, by se měly podávat až po zavedení zeleninových příkrmů a to nejdříve po 4. Pátý díl z cyklu videodokumentů Šance Dětem zachycuje život rodiny s dítětem, které se narodilo jako extrémně nedonošené v 25. Příběhy rodin, do nichž se narodilo dítě s postižením nebo které se potýkají se závažným onemocněním svého dítěte. Cyklus videodokumentů Šance Dětem chce přiblížit široké veřejnosti, před jaké problémy jsou postaveni rodiče, když je u jejich dítěte diagnostikováno postižení či závažné onemocnění, a jak vypadá jejich každodenní život. 5. Dnes sedmiletý František přišel na svět o patnáct týdnů dříve, než se dle těhotenské průkazky své maminky Renaty narodit měl. Přístroje mu musely pomoct s dýcháním, jeho zdravotní stav se však navzdory okolnostem bezprostředně po narození vyvíjel celkem příznivě. Maminka Renata byla kvůli těhotenským komplikacím přijata do nemocnice v pražském Motole, kde ale rozbíhající se porod již nemohli zastavit. „Píchli mi kortikoidy, aby Františkovi pomohli s dýcháním, a řekli mi, že se může narodit za hodinu, týden nebo i měsíc. Sedm dnů jsem ležela hlavou dolů vedle operačního sálu a na konci 25. Jako naprostá většina dětí, které se narodí v tomto období těhotenství, i František potřeboval hned od začátku pomoct s udržením základních životních funkcí. Bez této podpory by nepřežil.“ MUDr. Jakub Tkaczyk, jeho ošetřující lékař z novorozeneckého oddělení, popisuje, že František musel být napojený na umělý dýchací přístroj a dostal i surfaktant - látku, která je pro dýchání nevyhnutelná a nedonošené děti jí mohou mít nedostatek. Nedonošené děti přicházejí na svět mezi 24. až 37. týdnem těhotenství a jejich porodní hmotnost se pohybuje od přibližně půl kilogramu do dvou a půl kilogramu. Za extrémně nezralé se označují děti narozené před 27. týdnem těhotenství. Počet předčasně narozených dětí u nás každoročně stoupá, v současnosti jde o zhruba 7-10 procent z celkového počtu narozených dětí. S předčasným narozením se pak pojí mnoho rizik a ohrožení zdravého vývoje dítěte.

Ačkoli se Františkovi vzhledem k okolnostem vedlo Relativně dobře, jeho maminka celou situaci nesla velice těžce. „Nebyla jsem vůbec připravena na to, že se narodí, i když lékaři mi říkali, že porod může přijít každou chvilku. Nepřipouštěla jsem si to. Hlava nechápala, co se děje. Když jsem ho poprvé uviděla, nedošlo mi, že je to moje dítě. Pocit všeobjímající mateřské lásky se nedostavil, Františka jsem vnímala jen jako někoho, kdo ode mě potřebuje péči a pomoc. Připadala jsem si strašně podvedená,“ přiznává Renata. Vyčítala si, že jej nedokázala donosit, zároveň ji svazoval pocit velké zodpovědnosti. Synka se bála dotknout, jako první to udělal její manžel Petr. Z jednotky intenzivní a resuscitační péče (JIP) chlapeček putoval do inkubátoru, který mu zabezpečoval stabilní teplotu. „Díky inkubátoru nemusí vynakládat energii na udržení teploty a mohou si ji šetřit na věci, se kterémi jim pomoct neumíme,“ vysvětluje MUDr. Tkaczyk. Další z věcí, se kterou zdravotníci malému pomáhali, bylo krmení - i nedonošená miminka mají sice dobře vyvinutý sací reflex, ale polykání je pro ně velice obtížné a riskantní. Lékaři rodičům řekli, že rozhodující pro přežití miminka je první měsíc a do té doby nemají nic kupovat či zařizovat.
Renata se touto radou řídila, ale když chtěla po třiceti dnech začít s nákupem výbavičky, přišel šok: František opět ležel na jednotce intenzivní péče. „Tekla z něj zelená voda. Řekli mi, ať čekám na telefon, že je otázka, jak to dopadne,“ vybavuje si maminka zoufalé chvíle. František onemocněl nozokomiální infekcí, což je specifická nákaza, kterou člověk dostane jen v nemocničním prostředí. V případě nedonošených dětí, které mají velice nezralý imunitní systém, to znamená velkou komplikaci. Lékaři malému nasadili antibiotika a po několika dnech se infekci podařilo zvládnout. Za dva týdny ale přišel další velký problém: zánět střeva. Pak už mohla začít Renata malého kojit a situace se rychle zlepšovala. To samé platilo o vztahu maminky k synovi - postupem času bylo pouto k Františkovi stále silnější.
Retinopatie nedonošených (poškození sítnice oka) je u dětí, které přijdou na svět předčasně, velice častý zdravotní problém. Může k němu dojít vlivem zánětů či působením kyslíku, pokud je dítě na umělé dýchací podpoře. Oba tyty důvody se projevily i u Františka. „Nervový systém, a tedy i zrak, je u nedonošených dětí nevyvinutý, a pokud se sejde více rizikových faktorů, vývoj sítnice nejde žádoucím směrem,“ přibližuje MUDr. Tkaczyk. Retinopatie je velice vážná věc, může vést až k úplné ztrátě zraku, nebo dokonce k úmrtí dítěte. František měl postiženy obě oči - na jedno dodnes šilhá a hůře vidí, a to navzdory dvěma operacím. Kromě očních problémů však sedmiletý František vážnější zdravotní problémy nemá. Rodiče s ním jezdí na rehabilitační pobyty, kde se setkávají s rodinami, jež mají děti s mnohem závažnějšími zdravotními postiženími. „Vždy jsem si říkala, co tady vlastně děláme, a před ostatními maminkami jsem se styděla, ale pak jsem si řekla, že k tomu nemám důvod. Je to moje dítě a mám o něj strach. Má-li dítě vážné zdravotní problémy, často se to podepíše na vztahu rodičů. Františkův táta Petr ale žádnou změnu nepozoroval: „Nemám pocit, že by to náš vztah negativně či pozitivně ovlivnilo. Byl dobrý předtím, a pořád je.“
Renata to ale vidí trochu jinou optikou: „Ke změně podle mě došlo. Zjistila jsem, že Petrovi mohu věřit a opřít se o něj. Krize jsou samozřejmě všude, ale vím, že co týká našich kluků, mohu se na něj kdykoliv spolehnout.
Každým rokem se na celém světě narodí předčasně 15 milionů novorozenců. To znamená, že každé desáté miminko se narodí dříve než by mělo. V České republice je to kolem 9 tisíc dětí ročně, z toho až o 750 nezralých novorozenců pečují zdravotníci na neonatologických jednotkách intensívní a intermediární péče Fakultní nemocnice Brno. Předčasně narozená miminka se tu s pomocí neonatologických lékařů a sester snaží zvládnout náročný start do života. Po celou dobu jejich pobytu jsou jim nablízku jejich rodiče, kteří jsou do péče o ně plně zapojeni a stávají se tak nedílnou součástí neonatologického týmu. Přiblížit veřejnosti problematiku předčasně narozených dětí "křehkých bojovníků" se lékaři a sestry neonatologických oddělení snaží každoročně od roku 2017 v rámci kampaně ke Světovému dni předčasně narozených dětí.
ČT24, Události, komentáře - Světový den předčasně narozených dětí
Inkubátor je jeho prvním domovem, proto by u něj měl mít i ty, kteří jednou budou tvořit jeho opravdový domov. Cílem je vytvořit pro všechny zúčastněné co nejvíce přirozené a příznivé prostředí. Již desátým rokem tak mají maminky předčasně narozených dětí možnost zůstat po celou dobu pobytu dítěte na neonatologickém oddělení u něj. Rozdíl je v přítomnosti sester, které rodičům pomáhají při péči o jejich dítě a hlídají zdravotní stav miminka. Nejmenší dítě, které bylo přeloženo k mamince na pokoj vážilo pouhých 730 g. „V těchto dnech se právě v porodnici chystají na otevření další rooming-in pokoje. Jejich celková kapacita bude 24 lůžek pro matky s dětmi a sedm lůžek pro maminky dětí na JIP.“ dodává. Možnost zůstat s nedonošeným miminkem v nemocnici a plně o něj pečovat rodiče vítají, stejně tak jako pomoc ošetřovatelů, bez kterých by si mnohdy nevěděli rady.„My jsme ti, kteří mohou přispět k co nejlepšímu startu do života předčasně narozených dětí. Stačí tak málo. Citlivý dotek, snaha o minimalizaci bolesti, kvalitní spánek a hlavně blízkost milující osoby, to vše dítě ovlivňuje do dalšího života. Učíme rodiče pečovat o jejich dítě od samého začátku jeho života. Je prokázané, že tato tzv. family care snižuje výskyt komplikací u nedonošenců. Máme i vlastní zkušenosti, kdy se délka hospitalizace u velmi a extrémně nezralých dětí zkrátila díky tomuto konceptu a zapojení rodičů do péče,“ popisuje úspěchy svého oddělení neonatologické JIP staniční sestra Bc. Andrea Stejskalová.
Zkušené neonatologické sestřičky jsou zásadním partnerem pro lékaře i pro rodiče malých pacientů. Jejich ruce jsou pro nedonošená miminka prvotními hybateli na našem světě. Proto je letos výstava s názvem Křehcí bojovníci věnována jejich práci. „Nedonošené děti se většinou rodí neočekávaně, a tak jsou jejich rodiče zaskočeni. I to je součástí práce neonatologické sestry. Komunikace s lidmi, kteří se ocitli v nejhorší situaci, která může člověka potkat - když je jejich milované dítě nemocné. V tomhle se moje práce změnila o 100%. Dříve přicházeli rodiče za dětmi třeba jen jednou denně, v podstatě jsme neměli šanci se blíže poznat. Dnes jsou maminky ubytované na hostinském pokoji. Jsou u jejich dětí a v kontaktu s námi téměř celý den. Výstavu Křehcí bojovníci i ostatní akce ke Světovému dni předčasně narozených dětí organizují zdravotníci nad rámec své běžné pracovní činnosti.“ dodává staniční sestra.

Největším momentem kampaně je právě fotografická výstava Křehcí bojovníci 2021. Autorka fotografií MgA. Martina Morávková svými snímky citlivě ilustruje každodenní momenty sestřiček a jejich malých pacientů od porodního sálu až do života za branami porodnice. Výstava bude umístěna na zdi Porodnice na Obilním trhu z ulice Gorkého a přístupná tak bude úplně všem. Termín konání výstavy je 8. - 25. 11. Vernisáž výstavy se koná 8.11. V předvečer Světového dne předčasně narozených dětí bude také opět nasvícen hrad Špilberk na purpurovo. Purpurová je totiž barva králů a hrdinů, a byla zvolená jako barva předčasně narozených dětí.

Předčasný porod může podle primářky Chvílové-Weberové poznamenat dítě na celý život. Deník / Štěpánka Saadouni - každý rok se v Česku narodí tisíce dětí předčasně. Vzpomínky tělíčka na předčasný porod mohou dítě provázet celý život proto, že celý organismus zrál celé týdny v jiných podmínkách než je tělo matky. Okolnosti předčasného porodu a možné následné problémy dítěte mohou ovlivnit život celé rodiny. Proto je nutná včasná pomoc a různá míra dlouhodobé odborné následné péče pro dítě i rodinu. Poradnu pro rizikové novorozence provozuje dětské oddělení nemocnice v Havlíčkově Brodě. V poradně jsou sledovány děti do 2 (a více) let věku, u kterých se vyskytly závažné problémy v novorozeneckém věku, nebo jejich porodní hmotnost byla pod 2,5 kg.„Za nedonošené se považuje dítě, které přišlo na svět pod hranicí 37 týdnů těhotenství, s porodní váhou pod 2,5 kilo,“ vysvětluje primářka oddělení Magdalena Chvílová Weberová. Dětí, které se narodí předčasně není málo. Někdy se jim říká děti do dlaně, protože mnohé z nich jsou tak malé, že se do dlaně opravdu vejdou. Není výjimkou hmotnost kolem 500 g. Smutná pravda je, že ne všechny nedonošené děti přežijí. Od 24. týdne těhotenství má dnes dítě velkou šanci na přežití a to hlavně díky intenzivní lékařské péči. 24. týden je dohodou odborné společnosti považován za hranici přežití (viability). S týdny těhotenství se šance na život bez závažných problémů zvyšuje. Dodatečné poznámky o perinatologických centrech