Rodiče i učitelé si ve vzácné jednotě nejčastěji stěžují na nepozornost a neklid dětí. Příčin tohoto jevu je celá řada. Nyní odhlédneme od případů, kdy je dítě nedostatečně výchovně zvládnuté nebo kdy je v náročné životní situaci, která jej zneklidňuje a budeme se věnovat problematice tzv. lehkých mozkových dysfunkcí, což je starší název, dosud často užívaný pro diagnózu nověji pojmenovanou jako porucha pozornosti s hyperaktivitou. Dřívější zkratku LMD užívanou pro tento typ obtíží tedy pozvolna střídá zkratka ADHD (z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorders) s podtypy ADD (porucha pozornosti) a ADDH (porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou).
Že se jedná právě o tento typ „nepozornosti a neposednosti“ je třeba ověřovat z řady diagnostických vodítek cíleným psychologickým vyšetřením, jehož důležitou součástí je popis typických způsobů chování dítěte rodiči i pedagogy. Tyto typické způsoby chování bývají pak často označovány jako nejčastější zdroj problémů především ve škole. Většina dětí má jen některé z následujících problémů a nemusejí se vždy projevovat stejně výrazně. Proto, že příčinou těchto problémů je funkční oslabení centrální nervové soustavy dítěte, její nerovnoměrné dozrávání, začněme tím, že většinu toho, co nás zlobí, dítě nedělá záměrně.
netrvat na naprostém klidu, tolerovat drobný pohyb, který neruší okolí umožnit dítěti měnit polohu při sezení, příp. Problémy s pozorností a tím i se zapamatováním: Dítě nedovede dlouhodobě soustředit pozornost na jednu činnost. Je až příliš pozorné ke všemu, co se dotkne jeho vnímání - co se děje v místnosti, za oknem, na chodbě, co slyší z vedlejší místnosti, co ho šimrá na tváři, nitka uvolněná ze švu na šatech… Dítě netřídí podněty na hlavní a vedlejší, nedokáže oddělit a nereagovat na ty rušivé. Proto často přeslechne pokyn, zapomene na něj, vše je třeba několikrát opakovat.
odstranit co nejvíce rušivých podnětů z pracovního místa dítěte (aby nevidělo na televizi, neslyšelo rozhlas či venku si hrající děti, aby na stole byly jen ty věci, se kterými se právě pracuje) pokyny opakovat vždy několikrát, klidně, laskavě, netrestat za první „přeslechnutí“ sledovat pozornost dítěte a průběžně ji různými gesty a dotekem aktivizovat používat hodně názorných pomůcek úkoly zadávat po jednotlivých krocích (další vždy až po splnění předchozího) užívat nějakou formu „diářových“ záznamů - pro školu deníček na zaznamenávání úkolů, pro domácí povinnosti např.
Dítě často jedná bez dostatečného uvážení - dříve jedná než myslí, neuvědomuje si možné následky, může tak ohrožovat sebe i druhé (náhlé vběhnutí do silnice, přehlédnutí překážky na cestě…). Někdy se nedokáže vcítit do prožívání druhých a odhadnout jejich reakce (nevhodné komentáře, nadměrná důvěřivost…). Může mít problémy v kontaktu s vrstevníky i dospělými, svým nepředvídatelným chováním často dráždí a obtěžuje. Přebytek energie nebo napětí vede k tomu, že dítě může nepřiměřeně reagovat i na slabé podněty, má sklon k silným citovým reakcím. za impulzivní jednání dítě netrestat, snažit se je usměrnit neverbálně - gestem, zadržením pohybu dítěte vysvětlení podávat až ve chvíli, kdy je dítě klidné a schopné vnímat argumenty - pak se snažit dohodnout pravidla pro situace určitého typu dojde-li k afektivnímu výbuchu - „vztekání se“, agresivnímu útoku, bouřlivému záchvatu pláče, je třeba za nejnutnějšího omezení (aby dítě neublížilo sobě nebo někomu druhému) - nejlépe v obětí dospělého - nechat afekt proběhnout a situaci rozebrat až po uklidnění dítěte pomáháme najít dítěti přijatelný způsob vybití vzteku (míč, zatloukání hřebíků atd.) často s dítětem hovoříme o jeho pocitech a potřebách, vyjadřujeme pro ně pochopení a snažíme se mu přiblížit pocity druhých, aby je mohlo pochopit a počítat s nimi
žádoucí chování odměňujeme zvýšenou pozorností, příp. Vedle těchto základních typů problémů se u dětí s funkčním oslabením CNS setkáváme s motorickou neobratností. Děti mívají často obtíže zvl. zapojujeme dítě do běžných domácích činností, záměrně vybíráme činnosti k rozvíjení pohybové obratnosti a souhry nejlepším tréninkem jsou drobné práce (zašívání, přišívání, přebírání, zpracovávání těsta, prostírání, namotávání, úklidové utírání, pletí na zahrádce atd.)
přidat můžeme i speciální gymnastiku prstů, pro celkovou koordinaci a harmonizaci tzv. Větší či menší obtíže se mohou projevit i ve zrakovém a sluchovém vnímání. Na počátku nácviku čtení a psaní dítě obtížně napodobuje tvary, někdy píše zrcadlově, podobné tvary zaměňuje i při čtení, „neslyší“ délky a měkčení hlásek (psaní háčků a čárek), problémy mohou být i ve výslovnosti. Písmo bývá neúhledné až nečitelné, kolísá velikost písmen, neudrží písmo na lince atd.
Potíže bývají i v orientaci v prostoru a čase, vázne pravo-levá orientace, nedaří se pochopení posloupností, řazení do sérií, děti nemají smysl pro systém, hůře vnímají souvislosti a proto je jejich činnost někdy chaotická, stejně jako např. maximálně využívat nabídky různých knižních či časopiseckých „pracovních sešitů“ pro děti, kde bývají úkoly k rozvíjení vnímání a myšlení - hledání rozdílů na téměř shodných obrázcích, doplňování logických řad, bludiště, rébusy… cvičit rozpoznávání různých zvuků bez zrakové kontroly - např.
V případě výraznějších obtíží, kdy se může jednat již o nějakou formu specifické poruchy učení - dyslexie, dysgrafie atd. Pro děti s funkčním oslabením CNS je charakteristický globální styl učení. To znamená, že dítě vnímá úkol jako celek, detaily vnímá jen nahodile. Úvodem je třeba vycházet z toho, co dítě o věci ví - volně si s ním o tématu povídat. Nechat dítě různými způsoby shromažďovat další informace (vyhledávat v knihách, ptát se jiných lidí, prakticky si vyzkoušet související činnosti…).
Oživení učiva informacemi, které mají nějaký osobní vztah k dítěti nebo někomu blízkému, příp. „zábavnějšími“ údaji (informace o soukromí, humorné aplikace učiva atd.) Shromážděné údaje pomáháme dítěti dávat do souvislostí, vytváříme určitou strukturu ke snadnějšímu zapamatování. v denním režimu si dítě vyhradí 10 až 15 min. po příchodu domů na připomenutí dění ve škole tak, že si podle rozvrhu toho dne otevře vždy sešit a knihu na ten den probíraném učivu a letmo si připomene obsah další čas (přibližně hodinu) věnuje aktivnímu odpočinku (drobné domácí práce, cvičení, relaxace…) čas vyhrazený psaní úkolů a domácí přípravě prokládat dle výkonnosti dítěte relaxačními přestávkami, rodič by se měl této přípravy účastnit nebo být alespoň nablízku, namísto zkoušení si nechat učivo dítětem vysvětlit a k osamostatňování vést dítě nácvikem metakognitivních strategií učení - dítě se učí samo sebe řídit, pozorovat se a hodnotit - postupně přebírat tyto funkce při učení od rodiče na sebe.
Řízení sebe sama - otázky: Co je mým cílem? Co mám udělat? Proč to chci splnit? Co k tomu potřebuji? Co o tom vím, co ještě potřebuji vědět? Jak to budu dělat? Pozorování pracovních postupů - otázky: Jak to dělám? Potřebuji něco ke zlepšení? Jak jinak by to šlo? Sebehodnocení: - otázky: Splnil jsem úkol? Byl jsem úspěšný? Jak jsem pracoval?
Impulzivní dítě s ADHD neuvažuje o nejvhodnějších postupech při řešení úkolů, pracuje rychleji než přemýšlí, nekontroluje svoji práci, přeskakuje od jedné činnosti ke druhé. Každý krok od tohoto chaosu k řádu je třeba posílit uznáním, oceněním, pochvalou, odměnou, pokud možno okamžitě. To ovšem předpokládá, že budete svoje dítě opravdu pozorně sledovat, aby vám žádný pokrok neunikl. K výchově dětí s funkčním oslabením CNS je potřeba hodně trpělivosti, vytrvalosti, optimismu a hlavně lásky a porozumění pro jeho problémy.
Maminky, babičky i další členové rodiny se velmi často předhání v tom, jak je jejich dítě či vnouče šikovné a kolik už toho umí. Ve snaze naučit dítě ještě mnohem víc, však mohou snadno narušit jeho správný psychomotorický vývoj. Každá dovednost má svůj čas, a tak bychom nic neměli uspěchat. Stejně nebezpečné může být i srovnávání pokroku dítěte s ostatními vrstevníky či dokonce mladšími dětmi.
Centrální nervový systém (CNS) se skládá z mozkové kůry, podkorových center, prodloužené míchy a míchy. Nově narozené dítě má CNS tzv. nezralý, postupně se vyvíjející do věku asi šesti let. Jednotlivé části CNS dozrávají postupně a hrubě lze říci, že motorika dozrává od míchy (v páteři) směrem k mozkové kůře (v lebce).
Novorozenec v období prvního měsíce prakticky pouze leží a jeho pohyby jsou závislé na míšních reflexech, vegetativním nervovém systému a popřípadě řízení z prodloužené míchy. Zhruba od 2. měsíce věku dítě začíná zvedat hlavičku v leže na břiše, otáčí se a podobně. Bez motivace by zákonitě nebyl postup ve vývoji pohybu. Kosterní systém je v prvních letech velmi měkký a snadno dochází k poškození.
Do 4. roku zrání CNS v hrubé motorice končí. Do 6. roku dokončuje CNS zrání v jemné motorice; dítě by mělo zvládnout uchop i manipulaci bez naší pomoci. Nástup do školy je spojen s dozráním CNS a učením psaní. Zrakové a sluchové vnímání mohou být narušeny, stejně jako orientace v prostoru a čase. Dítě může mít potíže s pravolevou orientací, řazením do řad a vnímáním souvislostí, což vede k chaotické činnosti.
V případě perinatálních rizik (malnutrice, hypoxie) mohou nastat strukturální změny v mozku s dopadem na kognitivní funkce. CNS jako nejvýše postavený řídicí systém v organismu zajišťuje rychlou registraci informací, jejich zpracování a integraci. Po narození dochází k řadě hemodynamických změn v pulmovém a oběhovém systému, které umožní adaptaci na dýchání a okysličení.

Pro efektivní práci s dětmi s funkcionalním oslabením CNS je důležité zaměřovat se na logickou strukturu učiva, posilovat metakognitivní dovednosti a poskytovat jasná, krátká a postupná zadání. Důležitá je spolupráce s rodiči a pravidelná komunikace mezi školou a rodinou. Vhodné je využívat praktické činnosti, které rozvíjejí motoriku a koordinaci, a současně zohledňovat individuální tempo rozvoje dítěte.
| Názor na vývoj CNS | K očím praxe | Poznámka |
|---|---|---|
| Nezralost CNS u novorozenců | Respektovat psychomotorický vývoj | Motivace zásadní pro rozvoj pohybů |
| Postupné zrání v hrubé a jemné motorice | Podpora koordinace a jemné motoriky | Do školy s tímto vědomím |
| Perinatální rizika ovlivňují kognici | Včasné identifikace a intervence | Podmíněně změny v řeči a učení |
THE NERVOUS SYSTEM | Educational Videos for Kids | Happy Learning
Počátečními fázemi vývoje plic a dýchání po porodu se zabývá i popis fetálního a postnatálního vývoje, který ilustruje, jak tělo reaguje na změny prostředí po narození. Z pohledu CNS je důležité chápat, že učení a chování dítěte odráží i jeho aktuální stupeň zrání nervového systému a vrozené mechanismy regulace pozornosti, motorických dovedností a kognitivních funkcí.
tags: #postnatalni #dozravani #cns