Posloupnost zavádění příkrmů: doporučení pediatrů a jak zavádět příkrmy

A je tu další díl o příkrmech, kde zodpovídáme Vaše otázky! Kdy dát miminku do stravy alergeny? Jak je to s kaší? Musí se jídlo mixovat? Dobrý den vážení posluchači, opět Vás zdraví Alžběta a mám tu další várku vašich příkrmových otázek a našich odpovědí.

Imunologické okno a alergie: co nám aktuálně říkají studie

Existuje alergické / imunologické okno nebo ne? Informace jsou různé…Aktuálně je to tak trochu filozofická otázka. Dávno si lékaři a vědci všimli, že u dětí přibývají potravinové alergie všeho druhu. Vznikl tedy názor, že by to mohlo být kvůli tomu, že se zavádí alergeny moc brzy. Proto se jeden čas (a není to tak dávno) doporučovalo začít dávat ryby, mléko či vejce od 1.roku, oříšky dokonce od 3 let a podobně. Ale nějak to nezafungovalo a alergie u dětí neubývala. Pak imunologové na základě několika studií přišli s opačným názorem, že čím dříve, tím lépe. Období mezí 4.-6m začalo být označováno jako tzv. imunologické okno a v tuto dobu by mělo být ideální dítěti představit různé potraviny, včetně těch problematických.

S tímto názorem však nesouhlasí další odborné společnosti, které kladou hlavně důraz na výhody z kojení a upozorňují, že provedené studie mají velké mezery. Což je pravda. Dlouho se proto čekalo na výsledky 2 britských nových studií, EAT a LEAP, které měly objasnit, jestli je tedy dřívější zavádění alergenů dobré nebo ne. Studie EAT se zúčastnilo 1300 kojenců, kteří byli rozděleni do 2 skupin. V první skupině matky měly plně kojit své potomky do 6 měsíců, a pak zavést příkrmy, včetně alergenů jak uznají za vhodné. Ve druhé skupině se začalo už od 3 měsíců s příkrmy a to i s alergeny jako arašídy, vejci, sezamem, kravským mlékem, rybami a pšenicí. Děti obou skupin byly stran alergií a dalších nemocí sledovány do 3 let věku. Závěry studie skutečně potvrdily, že skupina, kde se začalo s alergeny dříve měla pak nižší výskyt alergií než skupina, kde se do 6m kojilo a začalo se s příkrmy a alergeny později.

A co z toho teď plyne pro nás, rodiče zavádějící příkrmy. Určitě nemusíte hned jít dávat 4 měsíčnímu potomkovi rybu k večeři. Zatím nevznikly všeobecně uznávané postupy, jak a kdy zavést alergeny, ale zkrátka není dobré s nimi příliš otálet. Často se právě u rodičů setkávám s tím, že se bojí dávat ryby nebo vajíčko a oddalují to až třeba po 2.roce. To ale nepřináší ovoce, ani méně alergií, ba spíše naopak.

Alergeny a jejich zařazování

Ořechy, tepelně zpracované většinou alergii nezpůsobí, ale máme zkoušet čerstvé? U oříšku se hlavně bojíme toho, že je dítě vdechne, proto celé ořechy nabídněte až dítěti staršímu 3 let. To ale neznamená, že se ořechům máte do této doby vyhýbat. A to ani těm čerstvým. Jen je potřeba přizpůsobit jejich konzistenci věku dítěte. Takže namleté oříšky do kaše nebo máslo z oříšků - proč ne. Stejně jako u všech dalších potravin zavádějte oříšky postupně, v menším množství a sleduje případné alergické reakce.

Kdy zavádět rýži, lepek, ryby, těstoviny? O lepku jsme se bavili v minulé epizodě, takže jen shrnu, že lepek se má zavést kdykoliv do 12m věku. Co se týče rýže a těstovin, tak opět není striktně dáno, kdy se mají dítěti podat. Někteří kojenci se seznámí s rýží v podobě rýžové kaše, někdo přidá rýži a těstoviny až jako přílohu do příkrmů, většinou kolem 8.- 9.měsíce. Ale jak říkám, nikde není psáno, že nemůžete začít dřív, pokud to miminku bude vyhovovat.

Ryby a korýši? Alergen, jak nabízet a škodlivost rtuti v mořských rybách? Na ryby padlo více otázek, což je pochopitelné, protože je to alergen a doporučení ohledně podávání ryb se hodně měnila. Já říkám rodičům, ať se toho nebojí a když začnou v příkrmech nabízet maso, tak ať zkusí i ryby. Většinou to vychází někdy kolem 7.měsíce. Pochopitelně si dejte pozor na kosti v rybách. Vhodné je nejdříve začít s rybami sladkovodními, ideálně čerstvými, nebo pak mraženými. Oblíbené jsou zejména ryby jako treska, makrela, pstruh, kapr a losos. Kvůli vyššímu obsahu methylrtuti se nedoporučují některé dravé ryby, jako je například žralok, candát, štika, mečoun či tuňák. A už vůbec nedávejte dětem různé polotovary jako krabí tyčinky či rybí prsty - ty mají s rybami společný tak maximálně název.

2 dotazy také zněly na korýše, pod kterými si představuji hlavně krevety. To jsem si popravdě musela nastudovat, protože jsem to doposud neřešila a sama krevety nejím nijak často. Názory se jako obvykle velmi lišily. Už jsme si vysvětlili, že nemá cenu oddalovat potraviny z hlediska alergií, ale u darů moře jsou i další aspekty. Jednak je tu riziko kumulace některých těžkých kovů a třeba krevety jsou velmi bohaté na sodík. Až tak, že jedna porce může obsahovat až 75% doporučené denní dávky sodíku pro děti mladší 12 měsíců. Často jsou také krevety ošetřovány ATB a chemikáliemi, aby vypadaly krásně, nekazily se a chránily se před chorobami. Tyto informace mě rozhodně nijak nepřesvědčily, že Karel bez krevet strádá. Nicméně je potřeba uznat, že pokud seženete čerstvé krevety či kvalitní krevety mražené, tak nevadí, když je dáte malému dítěti. Ale já bych zkrátka nedoporučovala to přehánět. Další aspektem podávání krevet je samozřejmě i bezpečné podávání, takže než se do toho pustíte, nastudujte si, jaká je vhodná forma pro jejich servírování.

Kaše, jogurt a mléčné výrobky

Jak a kdy zavádět bílý jogurt a ryby. Jaké ryby jsou vhodné? Ryby jsme probrali a co se týče bílého jogurtu, tak Karel ho dostal v 8.měsíci, kdy už jedl ovocný příkrm, takže jsem mu do něj začala přidávat i bílý jogurt. Začít s jogurtem kolem 8.měsíce je u nás takové obecné doporučení, ale třeba v USA je běžné, že dítě dostane jogurt už v 6m a já s tím také problém nemám. Je to spíše o tom, kdy se vám bude hodit do příkrmu jogurt přidat. Ale i když hraje u miminka hlavní roli v jídle kojení či umělé mléko, tak mléčné produkty mají u dětí do 1 roku svoji roli, takže jogurt nevynechávejte dlouho. Ideální je podávat plnotučný bílý neslazený jogurt. Pribináčky, tvaroháčky, lipánky či slazené jogurty do jídelníčku malých dětí opravdu nepatří.

Kdy zavádět večeře? Tak to je velmi individuální. Obecně se doporučuje jako první se začít v 6 měsících s obědem. Pak, třeba po 1 měsíci můžeme zavést ovocný příkrm na dopolední či odpolední svačinu. Pak se tedy pokračuje s tou druhou svačinou, poté s večeří a jako poslední následuje snídaně. Ale je to jen obecný návod. A třeba Karel měl sice jako první oběd, pak odpolední svačinu, ale pak dlouho měl k večeři jen kojení, protože když jsem zkusila dát večeři a poté ještě nakojit, byl přesycen a jídlo mi vyzvracel. A kojení na usínání být muselo.

Kdy začít dávat maso, žloutek a železo

Obvykle se u nás začíná se zeleninovými příkrmy, které pokud miminko dobře toleruje, tak se přidá maso. Někdo doporučuje za měsíc od začátku příkrmů, někdo za 14dnů, někdo začne s masem hned a nemůžu říct, že je to špatně. Je ale dobré neotálet, protože jak správně říkáte, tak je potřeba dodávat miminku dostatek železa, jelikož už mu přestávají zásoby železa stačit. Nejdříve stačí pouhých 20g masa a postupně dávku zvyšujeme. Ideální pak je podávat maso 5x týdně, nezapomeňte, že do toho se počítají i ryby. Žloutek stačí 1x týdně nebo ze začátku 2x týdně půl žloutku a zavádíme ho zhruba ve stejné době jako maso.

Ořechy, semínka a sýry

Ořechy a houby od 3 let, kdy ale děti mohou semínka (lněná, slun., chia), plesnivý sýr /hermelín). U semínek je to stejné jako u ořechů - pokud je podáváme namleté, tak je můžeme podávat v kojeneckém věku. U celých semínek hrozí jejich vdechnutí, proto bych se jim do 3 let vyvarovala. Plísňové sýry obsahují velké množství soli a do batolecího jídelníčku bych je nezařazovala. Obecně je nepovažuji za nijak zdravou potravinu, proto i poté stále s mírou.

KAŠE A JOGURTY NA KAŠE

Mohou být mléčné kaše na bázi kozího mléka. Kozí mléko má velké množství bílkovin, proto se nedoporučují dávat dětem k pití do 1 roku věku. Od 9.-10.měsíce je ale můžete v menším množství pro přípravu pokrmů využít. Takže 1 porce kaše z tepelně upraveného kozího mléka je určitě v pořádku. S kaší na spaní sustituty: nepřesouvejte se jen na mléčné, volte podle toho, zda má dítě dostatek mléčných výrobků přes den.

Jak a kdy zavádět příkrmy s kousky a BLW

Jak je to s kaší na spaní? Ano/ne, mléčnou/nemléčnou? Taky Vám někdo řekl, že po kaši bude spát vaše dítko celou noc? Taky jsem v to věřila. Příkrmy lze zavádět od ukončeného 6. měsíce, dle potřeby dítěte. V BLW je důležité myslet na bezpečnost při stravování, a proto je potřeba začít s hrubší konzistencí až po zvládnutí hladkého pyré. Obecně se doporučuje 1-2 lžičky příkrmu denně na počátku, postupně zvyšovat.

Jak a kdy začít dávat příkrmy s kousky. Při zavádění pevné stravy začněte s malým množstvím a postupně zvyšujte. První kousky bývají měkké, ideálně 8.-9.měsíc. Měkké potraviny do ruky (banán, avokádo, vařená mrkev) a poté i jemné kousky. Důležité je bezpečné krmení a rozvíjení jemné motoriky. Postupně zkoušejte různé textury a barvy, aby dítě získalo koordinaci rtů, jazyka a čelistí.

Praktické doporučení a postup zavádění

  1. Kompletní postup začíná od ukončeného 6. měsíce, nejprve malé množství 1-2 lžičky denně a postupně zvyšujte.
  2. První příkrm by měl být jednosložkový zeleninový pyré (např. mrkev, brambor, brokolice, květák).
  3. Následně zařazujte postupně i ovoce, obiloviny a mléčné výrobky (plnotučné, neslazené) a postupně zvyšujte pestrost.
  4. Začněte s rýžovou či kukuřičnou kaší a až do 7. měsíce nepřidávat lepek - případně zařadit později.
  5. Do jídelníčku zařazujte maso, ryby a vejce tak, aby dítě mělo dostatek železa a dalších živin; obvykle 5x týdně včetně ryb.
  6. Podávejte kaše a příkrmy lžičkou, vyvarujte se krmícím lahvičkám, a dbejte na správnou teplotu a bezpečnost.
  7. Vždy odhadněte, zda dítě zvládne hrubší textury; v BLW dojde ke zkoušení kousků a jídla do ruky, ale sledujte bezpečnost.
  8. Do 2 let se snažte o vyváženou stravu, vyhýbejte se soli, cukru a dochucovadlům; krmte dítě přirozenou chutí potravin.

Vzorový harmonogram zavádění příkrmů

  • 6 měsíců: oběd je první příkrm, postupně přidávejte 1-2 lžičky pyré denně; mléko zůstává hlavním zdrojem tekutin.
  • 6-8 měsíců: 2-3 jídla denně s příkrmy; začněte s jednosložkovým pyré, poté dvousložkové a třísložkové pyré podle tolerace.
  • 9-12 měsíců: zařazení masa, ovoce a zeleniny s postupným navyšováním porcí; přidávejte i kousky a měkké potraviny do ruky.
  • 12 měsíců a výše: dítě může jíst většinu jídel rodiny; stále upřednostněte lžičku pro podávání příkrmů.

Důležité poznámky

Před každým krmením si umyjte ruce a používejte čisté nádobí; vyhoďte z jidelníčku potraviny, na které má dítě potvrzenou alergii. Příkrmy podávejte zásadně lžičkou a vždy zohledněte teplotu. Dítěti oferujte vodu nebo dětské čaje v hrníčku. Je důležité zahájit zavádění potravin včas, ale ne nutně dříve než po ukončeném 4. měsíci. Sledovat je potřeba, zda se objevují známky alergií či nesnášenlivostí a v případě nejistoty vyhledat pediatra.

Infografika: Imunologické okno a postup zavádění alergenů

Podpora různých textur a praktické tipy

Ideální je kombinovat různé textury od začátku a nepřetrhávat s jednou texturou. Při zavádění plných kousků počítejte s 8.-9. měsícem pro první malé kousky; důležité je bezpečné tvary a velikosti. Pokud dítě odmítá, nabídněte znovu po několika dnech či týdnech a je dobré jíst společně s dítětem, aby mělo motivaci ochutnat.

Jak zohlednit jednotlivé potřeby?

Každé dítě je jiné; některé se zajímají o jídlo ještě před 6. měsícem, jiné až po 7. měsíci. Pokud dítě nemá o jídlo zájem, je důležité nepřetěžovat a zkoušet jiné potraviny později. Děti poznávají jídlo skrze pět smyslů a vyžadují trpělivost. Při přechodu na pevnou stravu začněte s jednosložkovými zeleninovými pyré a postupně nahrazujte mléčné dávky jídlem z mrkve, brambor a dalších potravin, a to v souladu s vývojem dítěte.

Bezpečné podávání pevné stravy vašemu dítěti | Dětská nemocnice v Bostonu

tags: #posloupnost #zavadeni #prikrmu