Infertilita - žena je schopna otěhotnět, ale není schopna donosit a porodit životaschopné dítě. Sterilita (neplodnost) - stav, kdy se ženě nepodaří otěhotnět. Za neplodný pár se považuje ten, který neotěhotní po roce pravidelného pohlavního styku. Poruchy reprodukce jsou v populaci stále častějším fenoménem. Lékařské postupy, které mají za cíl napomoci napravit tyto poruchy, se nazývají asistovaná reprodukce. Dochází při ní k manipulaci se zárodečnými buňkami, vajíčky nebo spermiemi, nebo s embryi, včetně jejich uchovávání do budoucna a k řešení pomocí dárcovských buněk. Asistovaná reprodukce je tak předmětem četných etických a náboženských sporů. Je to ale obor, který jde velice rychle kupředu.
Statistiky a základní pojmy
Infertilita postihuje 0,4 až 1 % žen ve fertilním věku, riziko potratu v následující graviditě stoupá po každém potratu (riziko po prvním potratu je 15-20 %, po třetím až 50 %). Průměrná doba nutná pro vznik gravidity stoupá s věkem. Pravděpodobnost početí během jednoho menstruačního cyklu je 20-25%, po 35. roce života schopnost ženy otěhotnět fyziologicky prudce klesá. anatomické - např. V 50% případů příčina sterility je na straně ženy, v 40% na straně muže, 10% nemá jasnou etiologii. Asi ve 20% případů problém je na straně obou partnerů. Cílem vyšetření je zjištění příčiny neplodnosti páru, stanovení prognózy a určení vhodné metody léčby, i když znalost příčiny není podmínkou pro zahájení terapie. Během těchto vyšetření lze stanovit jasnou příčinu neplodnosti u části párů, v ostatních případech se často zjistí pouze mírné odchylky od normy potencované vyšším věkem ženy. Dlouhá doba trvání neplodnosti především u párů bez zjištěné zjevné příčiny je nepříznivým prognostickým faktorem, který svědčí o nízké pravděpodobnosti spontánní koncepce. Doba návratu plodnosti po vysazení antikoncepce může být prodloužená v případě užití depotního medroxyprogesteronacetátu nebo progestinových implantátů. Pokud pacientka užívala COC, je důležité zjistit, zda-li indikací nebyly poruchy menstruačního cyklu nebo hormonální dysbalance. Po ukončení příjmu COC se může také objevit tzv. Snížená frekvence pohlavních styku, použití některých lubrikantů a přítomnost sexuálních dysfunkcí může být příčinou snížené plodnosti páru.
Plodnost mohou negativně ovlivnit např. Během fyzikálního vyšetření se měří krevní tlak a pulz, vyšetřuje se štítná žláza (velikost, přítomnost uzlů a citlivost na pohmat), sekrece z prsů a její charakter, známky nadbytku androgenů (akné, hirsutismus, alopecie). Důležitým parametrem je tělesná hmotnost. Nadváha, zejména androgenní typ obezity, přispívá k anovulaci, snižuje plodnost a negativně ovlivňuje výsledky umělého oplodnění, kromě toho je nutné pomyslet na syndrom polycystických ovarií, úzce související s poruchou sekrece LH a FSH. Velmi nízká hmotnost může vest k hypotalamické amenoree a hypoestrinnímu stavu, což také snižuje šanci úspěšného otěhotnění. Ultrazvukové vyšetření vysokofrekvenční vaginální sondou se používá k vyloučení nejčastějších patologií vnitřního genitálu. Při vyšetření dělohy se stanovuje její poloha, tvar, velikost a endometrium; mezi patologické nálezy ovlivňující plodnost patří například myomy, endometrální polypy, adenomyóza, různé vrozené vývojové vady dělohy a Ashermanův syndrom. Nejčastější patologií vejcovodů je saktosalpinx po zánětlivých stavech pánve. Další výhodou ultrazvuku je možnost monitorování ovariálního cyklu, stanovení ovariální rezervy a predikce dne ovulace pomocí ultrazvukové folikulometrií. Kromě toho lze ultrazvukové vyšetření doplnit sonohysterografií (vizualizace prostřednictvím instilace fyziologického roztoku přes tenký katetr), která zvyšuje prediktivní hodnotu při detekci intrauterinních patologií. Nejvhodnější je provádět UZ vyšetření mezi 9. a 12. týdnem. Základem hormonálního vyšetření je stanovení FSH, LH, estradiolu, prolaktinu a TSH. Normální hodnoty FSH jsou do 10 IU/l. Snížené hodnoty mohou signalizovat poruchu na úrovni hypotalamo-hypofyzární osy a být příčinou sterility. Estradiol se odebírá spolu s FSH pro kontrolu, zda se odběr byl proveden na začátku cyklu, kdy produkce FSH ještě není tlumena estrogeny rostoucího folikulu. Zvýšené hladiny LH nad 10 IU/l mohou svědčit o syndromu polycystických ovarií, ovariálním selhání anebo preovulačním vzestupu LH uprostřed cyklu. Nízké hodnoty pod 2 IU/l signalizují o hypotalamické amenoree nebo selhání hypofýzy. Spermiogram je základní laboratorní vyšetření muže z neplodného páru, které poskytuje informace o počtu, morfologii, motilitě a koncentraci spermií a objemu spermatu, event. o přítomnosti leukocytů a mikroorganismů. Kromě výše uvedených existují i další vyšetření, které lze provést v rámci diagnostiky neplodnosti. Jedním z nich je postkoitální test, jehož cílem je hodnocení prostupnosti cervikálního hlenu pro spermie. Při opakovaných potratech, neúspěšných IVF, diagnózách týkajících se poruch karyotypu, imunity a po vyloučení ostatních možných příčin sterility lze indikovat speciální genetické a/nebo imunologické vyšetření.
Poruchy reprodukce a poporodní období u žen s RS
Roztroušená skleróza (RS) je chronické autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému - mozku a míchy. Je charakterizované průnikem leukocytů přes hematoencefalickou bariéru a poškozováním nervových obalů i samotných axonů neuronů. Klinické projevy jsou velice pestré, typickými nálezy jsou např. zánět očního nervu, poruchy hlavových nervů, parézy končetin, poruchy čití, poruchy mozečkové, míšní příznaky. Onemocnění má variabilní průběh, nejčastěji tzv. relabující‑remitující, s obdobími vzplanutí nemoci a s následnou remisí. Většina pacientek, které onemocní roztroušenou sklerózou, je v reprodukčním věku. Vzhledem k tomu, že průměrný věk prvorodičky se zvyšuje, častokrát nemoc diagnostikujeme ještě před první graviditou. Možnosti léčby roztroušené sklerózy se v posledních letech značně rozšířily.
V rámci prvního kontaktu v centru pro léčbu roztroušené sklerózy (MS centrum) pacientku informujeme o jednotlivých přípravcích, probíráme očekávaný efekt léčby i možné nežádoucí účinky. Jedním z důležitých faktorů výběru přípravku je i aspekt plánování rodičovství. Nově diagnostikované pacientce doporučujeme podávání léčby přípravky modifikujícími průběh onemocnění (DMD) alespoň po dobu jednoho roku. Již hospitalizováním pacientkám doporučujeme rok stabilizace nemoci - bez relapsu i bez vývoje na magnetické rezonanci (MR).
Teriflunomid je podáván perorálně (p.o.) 1× denně. Má dlouhý biologický poločas, u některých lidí jsou jeho koncentrace detekovatelné až dva roky po poslední dávce. Teratogenní efekt byl prokázán u zvířat, u lidí jsou zatím data nedostatečná. Z toho důvodu je teriflunomid v graviditě kontraindikován. Dimetyl-fumarát (DMF) se podává p.o. 2× denně. Data o lidských gravidinách jsou limitovaná, byly zaznamenány potraty i vývojové vady plodu. Nedoporučuje se užívání v graviditě, indikován je pouze v nevyhnutelných případech. Fingolimod se podává p.o. 1× denně. Při léčbě fingolimodem nelze otěhotnění doporučit. Natalizumab se podává intravenózně (i.v.) jednou za měsíc. Údaje z klinických studií nenaznačují vliv expozice přípravkem na výsledky těhotenství. Jedná se o jedno z nejúčinnějších léčiv na roztroušenou sklerózu, které je užíváno u vysoce aktivních forem onemocnění. Proto doporučujeme přerušit léčbu natalizumabem až při potvrzení gravidity. V individuálních případech lze pokračovat s jeho podáváním až do 3. trimestru. Interferony beta a Glatiramer acetát se používají s bezpečnostním profilem i v prvním trimestru gravidity.
Mateřský endokrinní systém prochází od oplodnění vajíčka hlubokými změnami. Narůstají koncentrace estrogenů a progesteronu s vrcholem ve třetím trimestru. Existuje složitá síť interakcí, kterou neuroendokrinní systém ovlivňuje a kterou reguluje imunitní systém. Podle aktuálního konceptu lze příčinu RS vysvětlovat jako výsledek dysregulace imunitního systému. Porod je velkou fyzickou i psychickou zátěží pro každou ženu, a proto by měl být veden co nejšetrněji. Po porodu se koncentrace hormonů znovu rychle mění - nastává pokles koncentrací těhotenských hormonů, hlavně progesteronu, stoupá koncentrace prolaktinu. Matka po porodu bývá fyzicky vyčerpaná i v důsledku spánkové deprivace. Proto můžeme v časném poporodním období sledovat vzestup aktivity nemoci, je možný relaps. Klinicky pacientku kontrolujeme po 6-8 týdnech od porodu, spolu s vyšetřením pomocí MR. V případě klinické nebo rezonanční aktivity nemoci je vhodné laktaci ukončit. V případě klinické stability onemocnění a negativního nálezu na MR lze v laktaci pokračovat.
Podpora kojení a psychosociální aspekty
Mateřské mléko poskytuje novorozenci významnou imunologickou ochranu i dlouhodobou podporu střevní mikrobioty. Z recentních výzkumů lze vyvodit, že prospěšné je zejména tzv. výlučné kojení - bez jakýchkoliv dalších příkrmů. Příprava na kojení začíná již v průběhu gravidity a zahrnuje péči o bradavky, správné techniky kojení a prevenci trhlin. První dny po porodu je důležité zajistit matce klid a spánek. Pokud jde o léčbu psychických obtíží v období poporodním, volíme léky s bezpečnostním profilem v laktaci, aby nebylo nutné s kojením přerušovat. Sertralin, paroxetin a nortriptylin jsou uvedeny jako relativně bezpečné antidepressiva v laktaci; benzodiazepiny a Z-hypnotika se do mateřského mléka podle studií dostávají minimálně, a mezi nejbezpečnější patří oxazepam, alprazolam a zolpidem.
Při léčbě matek s RS je důležité spolupracovat s neurologem a gynekologem, volit bezpečnou antikoncepci a sledovat rizika relapsu při různých cardiálních a porodnických rozhodnutích. Z hlediska plodnosti je RS spíše nepříčinou snížené plodnosti, avšak gravidita je možné sledovat s pečlivým dohledem. Na podporu rodičovství a raného vývoje dítěte hraje důležitou roli i raná vazba rodičů a vhodná intervence v případě potřeby.
Praktické shrnutí
- Diagnostika neplodnosti vychází z jasného vyšetření živých partnerů, stanoví se prognóza a volí se vhodná terapie, včetně možnosti IVF či dalších metod asistované reprodukce.
- Některé endokrinní a infekční stavy (štítná žláza, endometrióza, infekce) mohou významně ovlivňovat plodnost; včasná léčba zlepšuje šance na početí.
- U žen s RS lze bezpečně plánovat těhotenství při volbě vhodné léčby a toleranci rizik; některé léky lze užívat i během těhotenství a kojení po pečlivém zvážení.
- Kojením lze posílit imunitní ochranu dítěte i snížit riziko některých komplikací u matky; rozhodnutí o pokračování kojení po porodu je individuální.

Jak funguje IVF
tags: #poruchy #reprodukce #v #poporodnim #obdobi #onemocneni