Porod s asistenkou v nemocnici: průvodce po jednotlivých fázích, právech a spolupráci s týmem

Při příjmu do porodnice je natočen kardiotokografický záznam, který zaznamenává, jak rychle tluče srdíčko miminka a zároveň umožňuje hodnotit děložní stahy. Součástí příjmu je měření tělesné teploty, krevního tlaku, pulzu, orientační vyšetření moči a event. ultrazvukové vyšetření. Podle toho, v jaké fázi je porod, je nastávající maminka umístěna na porodní box nebo čekací pokoj. Jak na porodním boxu, tak na čekacím pokoji nebo na standardním patře, je opakovaně kontrolován stav maminky i plodu.

Pokud je porod v běhu, bývá nastávající mamince navržena „příprava“. Ta tradičně spočívá ve vyprázdnění konečníku očistným klyzmatem a v očistné koupeli osprchováním. První doba porodní bývá také nazývána jako doba otevírací. Začíná pravidelnými děložními kontrakcemi, které trvají nejprve 20-30 vteřin, později 30-40 vteřin. Účinkem kontrakcí se zkracuje a otevírá děložní hrdlo. Od okamžiku, kdy je děložní hrdlo zkrácené tak, že jeho délka je asi jen půl centimetru, hovoříme o brance. Ta se pak účinkem kontrakcí dále roztahuje až do té doby, kdy prakticky splyne s pochvou a měkké porodní cesty jsou volné, otevřené. Tímto okamžikem první doba porodní končí.

Rychlost průběhu porodu a otevírání měkkých porodních cest se mezi jednotlivými rodičkami liší. Významný vliv má to, zda žena již rodila či nikoli. U prvorodičky trvá první doba porodní obvykle 6-7 hodin, výjimkou nejsou ale ani ženy, u kterých první doba porodní trvá 10-12 hodin. I to je ale stále ještě považováno normální, fyziologické. V průběhu první doby porodní často sama odteče plodová voda. Pokud se tak nestane, mohlo by od určité fáze porodu dojít k jeho zpomalení. Proto bývá v těchto situacích proveden výkon, který se nazývá dirupce vaku blan. Jeho provedení spočívá v tom, že při vnitřním porodnickém vyšetření porodník nebo porodní asistentka kovovým háčkem protrhnou plodové blány, které jsou před hlavičkou plodu. Tím je umožněn odtok plodové vody. Ta pak odtéká po celou dobu porodu.

První doba porodní může být poměrně dlouhá a pro rodičku vyčerpávající. Přítomnost partnera může být pro ni výraznou oporou. Možnou úlevu může rodičce přinést to, že se po porodním boxu volně pohybuje a při kontrakci zaujímá co nejpohodlnější polohu. Nejčastěji jsou to polohy ve stoji, v kleči, na podložce, na míči, na porodní stoličce, ve vaně, ve sprše a další. Důležité je se s kontrakcí „neprat“ a nezadržovat dech. I během první doby porodní by rodička měla dbát na to, aby byl močový měchýř prázdný. Příjem tekutin a jídla by měl být po domluvě s personálem porodního sálu.

Druhá doba porodní bývá označována jako vypuzovací proto, že dojde k vlastnímu vypuzení plodu z matčina těla. Protože jsou porodní cesty již otevřené, tak hlavička plodu sestupuje porodními cestami k zevní rodidlům. Rodička pociťuje intenzivní nucení na tlačení. Tlačení probíhá už na místě, kde bude porod dokončen. Bývá to na porodním lůžku nebo porodní stoličce. Aktivně tlačit se má pouze za kontrakce. Důležité je se na jejím vrcholu zhluboka nadechnout, nejlépe do břicha, a dlouze tlačit do konečníku, jako při zácpě. Při tlačení také pomůže poloha rodičky, kdy nejlépe je stočit se jakoby do klubíčka a přitlačit bradu na hrudník. Tím se pomůže maximálnímu využití síly břišních svalů - břišního lisu. Po 10-15 vteřinách je třeba vydechnout, znovu se nadechnout a tlačení opakovat. Během jedné kontrakce lze takto zatlačit 2× až 3× tak, aby se využila celá délka jejího trvání. Přesto, že je rodička při tlačení plně soustředěná na to, že už brzy bude po všem, je důležité, aby netlačila bezhlavě a spolupracovala s porodníkem nebo porodní asistentkou, kteří porod vedou.

Intenzitu tlačení je totiž třeba regulovat, protože nejvíce a nejsilněji nemusí nutně znamenat nejlépe. Když se začne hlavička objevovat v poševním vchodu (prořezává), napíná při tom hráz. Tu porodník či porodní asistentka při porodu chrání. Při porodu hlavičky bývají mamince nitrožilně podány látky způsobující stažení dělohy. Smyslem jejich podání je urychlit po porodu plodu odloučení placenty a snížit tak krevní ztrátu. Porod hlavičky je následován porodem ramének plodu. Pokud jde o normální fyziologický porod, čeká se, až pupečník doteče. Ošetření miminka po porodu většinou probíhá přímo na porodním sále. Následuje jeho zabalení, a pokud je vše v pořádku, tak je přiloženo k prsu maminky. Je to velmi důležitý okamžik pro navázání citového vztahu mezi maminkou a novorozeným děťátkem.

Po porodu miminka začíná třetí doba porodní, která končí porodem placenty a plodových blan. Několik minut po porodu miminka žena často pocítí slabší kontrakci. Lékař nebo porodní asistentka podle určitých známek posoudí, zda je placenta již odloučená a je-li tomu tak, vyzvou rodičku k zatlačení, při kterém se placenta i s plodovými obaly porodí. Tato část porodu již není zdaleka tak nepříjemná a bolestivá, jako ty předchozí. Po porodu placenty vyšetří lékař nebo porodní asistentka rodičku pomocí gynekologických zrcadel, což umožní posoudit eventuální přítomnost a rozsah porodních poranění. Zjištěná porodní poranění jsou znecitlivěna injekcí s anestetikem a poté v místní anestézii ošetřena. Jako čtvrtá doba porodní bývá tak označován zhruba dvouhodinový interval, kdy rodička po porodu zůstává na porodním sále a je sledována porodními asistentkami. Po celou tuto část porodu může s ní být na porodním boxu přítomen partner.

Epidurální analgezie je jednou z metod používaných ke zmírnění porodních bolestí. Přejeme si, aby byly rodičky v naší porodnici spokojené, proto jsme si připravili novinku v podobě aromaterapie. Jedná se o metodu, která využívá účinků éterických olejů. Ty dokážou zmírnit napětí při porodu, snížit vnímání bolesti či dodat rodičce sebedůvěru. Aromaterapii lze využít formou inhalace z difuzérů nebo při koupeli ve vaně. Proškolené porodní asistentky poradí, jak se může do této péče zapojit i doprovod u porodu, který může masírovat nastávající mamince záda, šíji nebo například ruce. Pro aromaterapii používáme kvalitní oleje od renomované české firmy. Inhalační analgezie představuje další možnost, jak účinně pomoci ženám od porodních bolestí nebo nepříjemných vjemů při ošetření porodních poranění. Jde o účinné a bezpečné neinvazivní analgetikum, které má rychlý nástup a ústup účinku. Rodička je při plném vědomí a vdechuje směs plynů při porodu během kontrakcí a při ošetření porodního poranění podle vlastního uvážení přes speciální náustek nebo inhalační obličejovou masku. Při porodu lze využít bylinnou napářku, při které se kombinuje teplo a bylinky (např. maliník, levandule, heřmánek). Napářka je vhodná k uvolnění porodních cest v průběhu porodu, zároveň může ženě pomoci lépe navodit pocit klidu a harmonie, zejména během I.

Doplňující péčí o rodičky na porodním sále může být fyzioterapie. Propojenost porodnictví a fyzioterapie pomáhá podpořit přirozený porod, předejít či změnit přístup k nepostupujícímu porodu. Přítomnost nastávajícího tatínka u porodu je ve většině případů přínosem. Účast doprovodu u porodu je zdarma. Po spontánním porodu je maminka i s miminkem převezena na stanici šestinedělí. Tam probíhají pravidelné kontroly jejího stavu. Maminky se pod dohledem porodních asistentek a dětských sester učí pečovat o své tělo i o miminko. Nezbytnou součástí je také nácvik správné techniky kojení.

Pod dohledem rehabilitační sestry probíhá také cvičení, které má urychlit co nejrychlejší zapojení maminky do plnohodnotného života. Propuštění přichází v úvahu 3.-4. Po císařském řezu stráví maminka obvykle jeden až dva dny na pooperačním dospávacím pokoji, poté přechází na standardní dvoulůžkový, případně jednolůžkový pokoj šestinedělí. Další dny probíhají obdobně, jako u maminek po porodu spontánním. Propuštění je obvyklé 4.-5. Den podle individuálního stavu a možnosti stanice.

Infografika: průběh porodu s asistentkou - fáze a rozhodovací body

Porodní asistentka může být oporou už dlouho před samotným porodem. Často je to první člověk, se kterým v klidu proberete, co Vás čeká, čeho se bojíte a co naopak chcete. Pomůže Vám zorientovat se v tom, co je běžné a co už stojí za konzultaci s lékařem. Velká část práce porodní asistentky je praktická příprava. Pomůže Vám s tělem i hlavou: dýchání, polohy, práce s bolestí, uvolňování pánevního dna, ale také to, jak poznat začínající porod a kdy vyrazit do porodnice. Mnoha ženám se uleví už jen tím, že mají jasný plán „když nastane A, udělám B“. U porodu je přínos porodní asistentky často v nepřetržité podpoře a v tom, že hlídá drobnosti, které dělají velký rozdíl. Pomáhá Vám najít polohu, ve které se dá lépe dýchat a uvolnit, připomíná pití, zajišťuje teplo, ticho a soukromí, a zároveň sleduje, jak se Vy i miminko cítíte. Umí včas poznat, kdy je potřeba změnit taktiku, třeba zpomalit, odpočinout si, nebo naopak podpořit postup porodu vhodnou polohou a pohybem. Porodní asistentka Vám také pomůže, abyste se domluvila s personálem a aby Vaše přání byla slyšet realisticky a s respektem k situaci.

Další částí textu je rozdíl mezi nemocniční praxí a možnostmi, které přináší domácí porody a centra porodní asistence. Podle ENCA a novějších trendů může být samotný porod veden pouze s asistentkou v určitých situacích, ovšem vždy s lékařským dohledem v případě komplikací. Mnohé nemocnice budují centra porodní asistence, která usilují o individuálnější přístup a bezpečí pro matku i dítě. Některé z těchto center umožňují, aby rodící žena byla v péči pouze porodní asistentky, pokud to zdravotní stav dovoluje. Z pohledu práva a praxe je důležité, že rozhodnutí o doprovodu a vedení porodu se přijímají ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a porodní asistentkou, a musí respektovat zdravotní stav matky i dítěte.

V Česku roste počet center, kde rodí ženy pouze s asistencí porodní asistentky, ačkoli tradiční porody s lékařským dohledem zůstávají standardem. Ministerstvo zdravotnictví a soudy řeší otázku, zda může asistence probíhat i doma, a zda je možné mít doprovodný personál v nemocnici bez lékaře. Ústavní soud v několika nálezech potvrdil, že asistentky mohou vést porody i mimo nemocnice za určitých podmínek, nicméně domácí porody zůstávají regulovány a náročné na legislativu.

Klíčové pro ženy zůstává právo informovaného souhlasu a právo na nepřerušovaný kontakt s dítětem, pokud to zdravotní stav dovolí. WHO i další mezinárodní instituce nabízejí doporučení ohledně intervencí a plánování porodu, které kladou důraz na bezpečí a respekt k ženě. V rámci přípravy na porod mohou být užitečné kurzy předporodní přípravy, které vedou jak profesionálové, tak zkušené dulky a jiné instruktory. Důležité je, aby kurzy nebyly rychlou nebo povrchní záležitostí, ale poskytovaly hlubší pochopení průběhu porodu a možností volby a spolupráce s týmem.

Pro ženy, které hledají jistotu a podporu, bývá výhodou spolupráce s porodní asistentkou. V praxi to znamená, že pokud má žena „svou“ asistentku, může být tato osoba přítomna i v porodnici, a to na základě dohody s nemocnicí a s ošetřujícím lékařem. Cena a financování služeb se liší podle typu péče: veřejné pojištění hradí standardní péči v nemocnicích, soukromé služby si pacientky často hradí samy, a cena za jednotlivou konzultaci bývá kolem 500 Kč. Předporodní kurzy, doprovod k porodu a další služby bývají nabízeny různými organizacemi a sdruženími, včetně Unie porodních asistentek (UNIPA) a České komory porodních asistentek (ČKPA).

tags: #porody #v #nemocnici #s #asistentkou