Trauma novorozence může nastat během gravidity, během porodu, v postnatálním období nebo v souvislosti s iatrogenním postižením. Mezi nejčastější porodní poranění patří zlomeniny klíční kosti, krvácení pod periost či parézy, jejichž výskyt a závažnost se odlišují podle rizikových faktorů a způsobu porodu. Cílem souhrnné studie bylo zjistit četnost a typy porodních poranění u donošených novorozenců, stanovit rizikové faktory a následky, a vyhodnotit souvislost zvýšeného bilirubinu s kefalhematomem.
Definice a současný stav
Mechanické poškození novorozence během porodu může způsobit traumatická poranění. Tato poranění mohou být viditelná ihned po porodu, nebo až v průběhu několika hodin či dnů. Porodní traumatismus je skupina poškození vznikajících účinkem mechanických sil během porodu (tlak, kontrakce dělohy, tah a točení). Při porodu mohou být kostní i měkké tkáně postiženy, vnitřní orgány i centrální nervový systém. Snižující se výskyt těžkých poranění v moderní praxi je spojen s lepší péčí porodníků a dostupností vyšetřovacích technik, avšak lehká poranění nelze zcela eliminovat.
Četnost a typy porodních poranění
Ze vzorku 1733 donošených novorozenců narozených v dané pražské porodnici v období 1. 1. 2019-1. 7. 2019 bylo 280 novorozenců s porodním poraněním (16,2 %). Nejčastěji šlo o porodní nádor (12,2 %), kefalhematom (2,9 %) a zlomeninu klíční kosti (0,6 %).
Porodní traumata mohou být kombinována s nedostatkem kyslíku a zvyšovat tak vážnost výsledného stavu. Mezi rizikové faktory patří nezralý plod, porod koncem pánevním, operativní či instrumentální porod, porod velkého plodu, kefalopelvický nepoměr (příliš velká hlavička vzhledem k šířce matčiny pánve), překotný porod, dystokie ramínek, abnormální poloha plodu, a další klinické obrazové známky.
Klinický obraz a jednotlivé poranění
- Modřiny a zhmoždění kůže a podkoží - často s petechiemi; vstřebají se během 3 dnů.
- Poranění měkkých částí hlavy a krku - Caput succedaneum (porodní nádor) je difúzní otok měkkých tkání, která se samo vstřebá během několika dní; Kefalhematom je krvácení pod periost podél lebečních kostí; objeví se obvykle po několika hodinách a postupně se vstřebává v týdnech až měsících.
- Subkonjunktivální krvácení - obvykle nevyžaduje léčbu.
- Torticollis - otáčení hlavičky kvůli krvácení do svalu sternocleidomastoideus; důležitá je rehabilitace.
- Poranění nervů - zejména paréza nervus facialis (lícní nerv) a poranění plexus brachialis (horní a dolní typy obrny) s různými klinickými projevy; léčba zahrnuje rehabilitaci.
- Poranění kostí - zlomenina klíční kosti je nejčastější porodní zlomeninou; zlomeniny dlouhých kostí (stehenní, pažní) jsou vzácné a bývají spojeny s hrubým násilím.
- Poranění vnitřních orgánů - ruptury jater či sleziny a torze varlete jsou život ohrožující stavy vyžadující chirurgické řešení.
- Poškození centrálního nervového systému - intracranální krvácení (epidurální, subdurální, subarachnoidální) může nastat; u donošených novorozenců bývá vzácné, avšak vyžaduje pozornost a vyšetření.
Rizikové faktory a dynamika poranění
Mezi hlavní rizikové faktory patří:
- nezralý plod
- porod koncem pánevním
- operativní či instrumentální porod
- porod velkého plodu
- kefalopelvický nepoměr
- překotný porod
- dystokie ramínek
- abnormální poloha plodu
- vrozené vývojové polohy plodu a anomálie pánevních kostí
- menší vzrůst matky
Souběžné a následné projevy
Porodní traumata mohou být spojena s bilancí následků: poranění nervů, poškození centrálního nervového systému, a v některých případech s hyperbilirubinémií zejména při kefalhematomech. Relativně časté je také kombinované postižení s rizikem hypoxie a komplikací při porodu.
Diagnostika a léčba
Diagnostika vychází z klinického obrazu a doplňujících vyšetření - ultrazvukových a klinických vyšetření. Léčba bývá konzervativní u většiny poranění bez nutnosti chirurgického zásahu. U zlomenin klíční kosti je doporučena šetření končetiny a její fixace; poranění vnitřních orgánů vyžadují operativní řešení včas. Rehabilitace hraje klíčovou roli zejména u paréz plexus brachialis a torticollis.
Speciální poznámky k kefalhematomu a Caput
Kefalhematom se obvykle vstřebá během několika týdnů až měsíců; Caput succedaneum nebývá závažný a samo odezní. V některých případech může být spojen s vyšším rizikem hyperbilirubinémií, což vyžaduje monitorování a případně léčbu.
Praktické poznámky pro zdravotnické pracovníky
- Pečlivě sledujte rizikové skupiny během porodu a při porodu zvažujte instrumentální zásahy s ohledem na minimalizaci traumat.
- Rychlá identifikace poranění nervové soustavy a zahájení rehabilitace zvyšuje šance na plnou funkční rekonvalescenci.
- V případě krvácení do mozku či poranění vnitřních orgánů volejte okamžitě chirurgické a neurologické specialisty a zvažte urgentní vyšetření.
- Komplexní péče vyžaduje spolupráci dětských neurologů, fyzioterapeutů a porodních asistentek.
Vizualizace a podpůrné prvky

Kraniosakrální terapie v těhotenství a u novorozenců
Tabulka: Přehled nejčastějších porodních poranění a jejich charakteristik
| Poranění | Četnost | Charakteristika | Léčba / výsledek |
|---|---|---|---|
| Caput succedaneum | časté | difúzní otok hlavičky; vstřebává se | obvykle spontánní, léčba není nutná |
| Kefalhematom | 2,9 % | krvácení pod periost; později se vstřebává | sledování; případně vyšetření bilirubinu |
| Zlomenina klíční kosti | 0,6 % | snadný omezený pohyb končetiny; krepitace | redukce zátěže a fixace |
| Paréza nervus facialis | vzácné | pares lícního nervu; asymetrický pláč | rehabilitace |
| Plexus brachialis obrna | horní typ častější | postižena horní končetina; omezený pohyb | rehabilitace; prognóza závisí na typu |
| Intrakraniální krvácení | vzácné | epidurální, subdurální, subarachnoidální | urgentní vyšetření a řízení |