Porodní nádor vznik a rizika u novorozence: co říká současná literatura a praxe

Trauma novorozence může nastat během gravidity, během porodu, v postnatálním období nebo v souvislosti s iatrogenním postižením. Mezi nejčastější porodní poranění patří zlomeniny klíční kosti, krvácení pod periost či parézy, jejichž výskyt a závažnost se odlišují podle rizikových faktorů a způsobu porodu. Cílem souhrnné studie bylo zjistit četnost a typy porodních poranění u donošených novorozenců, stanovit rizikové faktory a následky, a vyhodnotit souvislost zvýšeného bilirubinu s kefalhematomem.

Definice a současný stav

Mechanické poškození novorozence během porodu může způsobit traumatická poranění. Tato poranění mohou být viditelná ihned po porodu, nebo až v průběhu několika hodin či dnů. Porodní traumatismus je skupina poškození vznikajících účinkem mechanických sil během porodu (tlak, kontrakce dělohy, tah a točení). Při porodu mohou být kostní i měkké tkáně postiženy, vnitřní orgány i centrální nervový systém. Snižující se výskyt těžkých poranění v moderní praxi je spojen s lepší péčí porodníků a dostupností vyšetřovacích technik, avšak lehká poranění nelze zcela eliminovat.

Četnost a typy porodních poranění

Ze vzorku 1733 donošených novorozenců narozených v dané pražské porodnici v období 1. 1. 2019-1. 7. 2019 bylo 280 novorozenců s porodním poraněním (16,2 %). Nejčastěji šlo o porodní nádor (12,2 %), kefalhematom (2,9 %) a zlomeninu klíční kosti (0,6 %).

Porodní traumata mohou být kombinována s nedostatkem kyslíku a zvyšovat tak vážnost výsledného stavu. Mezi rizikové faktory patří nezralý plod, porod koncem pánevním, operativní či instrumentální porod, porod velkého plodu, kefalopelvický nepoměr (příliš velká hlavička vzhledem k šířce matčiny pánve), překotný porod, dystokie ramínek, abnormální poloha plodu, a další klinické obrazové známky.

Klinický obraz a jednotlivé poranění

  • Modřiny a zhmoždění kůže a podkoží - často s petechiemi; vstřebají se během 3 dnů.
  • Poranění měkkých částí hlavy a krku - Caput succedaneum (porodní nádor) je difúzní otok měkkých tkání, která se samo vstřebá během několika dní; Kefalhematom je krvácení pod periost podél lebečních kostí; objeví se obvykle po několika hodinách a postupně se vstřebává v týdnech až měsících.
  • Subkonjunktivální krvácení - obvykle nevyžaduje léčbu.
  • Torticollis - otáčení hlavičky kvůli krvácení do svalu sternocleidomastoideus; důležitá je rehabilitace.
  • Poranění nervů - zejména paréza nervus facialis (lícní nerv) a poranění plexus brachialis (horní a dolní typy obrny) s různými klinickými projevy; léčba zahrnuje rehabilitaci.
  • Poranění kostí - zlomenina klíční kosti je nejčastější porodní zlomeninou; zlomeniny dlouhých kostí (stehenní, pažní) jsou vzácné a bývají spojeny s hrubým násilím.
  • Poranění vnitřních orgánů - ruptury jater či sleziny a torze varlete jsou život ohrožující stavy vyžadující chirurgické řešení.
  • Poškození centrálního nervového systému - intracranální krvácení (epidurální, subdurální, subarachnoidální) může nastat; u donošených novorozenců bývá vzácné, avšak vyžaduje pozornost a vyšetření.

Rizikové faktory a dynamika poranění

Mezi hlavní rizikové faktory patří:

  • nezralý plod
  • porod koncem pánevním
  • operativní či instrumentální porod
  • porod velkého plodu
  • kefalopelvický nepoměr
  • překotný porod
  • dystokie ramínek
  • abnormální poloha plodu
  • vrozené vývojové polohy plodu a anomálie pánevních kostí
  • menší vzrůst matky

Souběžné a následné projevy

Porodní traumata mohou být spojena s bilancí následků: poranění nervů, poškození centrálního nervového systému, a v některých případech s hyperbilirubinémií zejména při kefalhematomech. Relativně časté je také kombinované postižení s rizikem hypoxie a komplikací při porodu.

Diagnostika a léčba

Diagnostika vychází z klinického obrazu a doplňujících vyšetření - ultrazvukových a klinických vyšetření. Léčba bývá konzervativní u většiny poranění bez nutnosti chirurgického zásahu. U zlomenin klíční kosti je doporučena šetření končetiny a její fixace; poranění vnitřních orgánů vyžadují operativní řešení včas. Rehabilitace hraje klíčovou roli zejména u paréz plexus brachialis a torticollis.

Speciální poznámky k kefalhematomu a Caput

Kefalhematom se obvykle vstřebá během několika týdnů až měsíců; Caput succedaneum nebývá závažný a samo odezní. V některých případech může být spojen s vyšším rizikem hyperbilirubinémií, což vyžaduje monitorování a případně léčbu.

Praktické poznámky pro zdravotnické pracovníky

  1. Pečlivě sledujte rizikové skupiny během porodu a při porodu zvažujte instrumentální zásahy s ohledem na minimalizaci traumat.
  2. Rychlá identifikace poranění nervové soustavy a zahájení rehabilitace zvyšuje šance na plnou funkční rekonvalescenci.
  3. V případě krvácení do mozku či poranění vnitřních orgánů volejte okamžitě chirurgické a neurologické specialisty a zvažte urgentní vyšetření.
  4. Komplexní péče vyžaduje spolupráci dětských neurologů, fyzioterapeutů a porodních asistentek.

Vizualizace a podpůrné prvky

Schema možných poranění novorozence během porodu: caput, kefalhematom, zlomenina klíční kosti, poškození nervů, intrakraniální krvácení

Kraniosakrální terapie v těhotenství a u novorozenců

Tabulka: Přehled nejčastějších porodních poranění a jejich charakteristik

Poranění Četnost Charakteristika Léčba / výsledek
Caput succedaneum časté difúzní otok hlavičky; vstřebává se obvykle spontánní, léčba není nutná
Kefalhematom 2,9 % krvácení pod periost; později se vstřebává sledování; případně vyšetření bilirubinu
Zlomenina klíční kosti 0,6 % snadný omezený pohyb končetiny; krepitace redukce zátěže a fixace
Paréza nervus facialis vzácné pares lícního nervu; asymetrický pláč rehabilitace
Plexus brachialis obrna horní typ častější postižena horní končetina; omezený pohyb rehabilitace; prognóza závisí na typu
Intrakraniální krvácení vzácné epidurální, subdurální, subarachnoidální urgentní vyšetření a řízení

tags: #porodni #nador #vznik