Porodní mechanismus hlavičky a popis fází porodu

Porodní mechanismus je způsob, jakým plod a jeho části procházejí porodními cestami. Hlavička, do porodu nad vchodem volně pohyblivá, vstoupí do pánevního vchodu tak, že se postaví šípovým švem do příčného nebo šikmého průměru pánevního vchodu (takže oválný obvod hlavičky je v souhlasně oválném pánevním vchodu). Hlavička sestupuje porodním kanálem ve stejném postavení až na pánevní dno, (které je pod rovinou pánevní úžiny), jehož žlabovitý tvar ji přinutí otočit se vedoucím bodem (tj. Rotovaná hlavička je vtlačována do měkkých porodních cest, rozpíná při sestupu pochvu a pak hráz, tlačí přitom na konečník a vyvolává pocit nucení na stolici. Tím, že se rozepíná hráz, vulva se otevírá a v ní se nejprve při stazích, později i mimo stahy, objeví záhlaví hlavičky plodu (krajina malého lupínku). Také se pootevírá řitní otvor. Odpor hráze nutí hlavičku do záklonu: hlavička opřená na hranici šíje a záhlaví o dolní okraj stydké spony se zaklání, a tím se přes hráz rodí předhlaví, čelo a nakonec obličej plodu, hledící dolů. Za dalších stahů se pak otočí porozená hlavička obličejem k pravému stehnu rodičky, provede tzv. Po porodu hlavičky vystupují z porodních cest ostatní části plodu. Jedině ramínka jsou natolik objemná, že jsou nucena procházet vlastním mechanismem.

Raménka začínají procházet pánevními cestami: raménko níže uložené se stává vedoucím bodem a stáčí se za sponu, což přinutí již porozenou hlavičku vykonat zevní rotaci. Přední raménko se objeví pod sponou, opře se na hranici horní a střední třetiny o její dolní okraj a trup provede ohyb dopředu, porodí se zadní raménko, a tím se uvolní místo pro porod předního raménka. Rotace a posun pokračují, dokud se celé tělo nedostane ven.

Porod se tradičně dělí na tři doby porodní. Jejich časové trvání i průběh jsou u každé ženy individuální. První doba porodní je otevírací, začíná pravidelnými stahy a končí úplným rozvinutím branky dělohy. Druhá doba je vypuzovací a začíná úplným rozvinutím branky, končí porodem novorozence. Třetí doba porodní trvá od porodu děťátka po vypuzení placenty; po porodu placenty následuje období šestinedělí a péče o matku a dítě.

Iniciační mechanismy porodu zahrnují hormonální změny a změny myometria. Hlavními biochemickými změnami jsou relaxin, CRH a progesteron, které ovlivňují bazální tonus myometria. Délky jednotlivých dob se liší a lze je sledovat podle kontrakcí a postupu hlavičky porodními cestami. Různé polohy hlavičky (příčná, šikmá, dorzoposteriorní) ovlivňují trvání druhé doby a rotaci hlavičky; vedoucí bod se při normální rotaci otáčí dopředu za sponu bez ohledu na předchozí polohu.

První doba porodní: otevírací

Spontánní porod začíná pravidelnými děložními stahy (kontrakcemi), které způsobí postupné zkracování, rozevírání a nakonec zánik hrdla dělohy. Děložní kontrakce je práce děložního svalu a její kontrolu zajišťuje žena nepřímým náhledem na dýchání a tělesné uvolnění. Přechod od malého průchodu k větším průměrům se nazývá zašlá branka; branka se postupně rozvinuje a její průměr se zvětšuje, až dosáhne asi 11-12 cm.

Období je doprovázeno různými úlevovými strategiemi. Žena vyhledává úlevu od bolestí spojených s kontrakcemi a může používat různé polohy (na boku, v předklonu s gymnastickým míčem, žebřinami nebo na křesle), teplé koupele, sprchu, správné prodýchávání či chůzi. Klystýr bývá v některých porodnicích doporučován, v domácí praxi lze odmítnout. Případné poslíčky jsou nepravidelné stahy, které předzvěstně připravují dělohu na porod, ale samy o sobě porodu nezahajují.

Druhá doba porodní: vypuzovací

Začíná úplným rozvinutím branky dělohy a končí porodem novorozence. Děložní stahy jsou častější a silnější; bolest bývá kontrolována správným dýcháním. Výběr polohy pro tlačení je individuální: stoj,podřep, porodní stolička či na lůžku. V některých zařízeních je možný porod do vody. Při tlačení je důležité používat břišní lis a spolupracovat s tělem během kontrakcí, zatímco dýchání dolů pomáhá uvolnit cestu a šetří energii.

Průběh druhé doby může být ovlivněn obecným stavem dítěte a sestupem hlavičky. Někdy je vhodné vyčkat, až hlavička samovolně sestoupí do dostatečné pozice, aby se předešlo vyčerpání. Porodní asistentka pomáhá chránit hráz a předchází poranění. V některých situacích se provádí dirupce vaku blan a ve specifických případech se vede aktivně i třetí doba.

Třetí doba porodní: porod placenty a poporodní období

Třetí doba porodní začíná po porodu novorozence a končí vypuzením placenty. Po porodu dítěte se děloha stáhne a placentu spolu s plodovými blanami je vypuzena. Délka třetí doby bývá krátká, do 60 minut; pokud placentu nelze vypudit přirozeně, provádí se manuální vybavení. Během šestinedělí zůstává dítě na těle matky, bonding pokračuje, a zdravotnický personál sleduje krvácení, tlak, puls a teplotu matky. Péče o dítě pokračuje na novorozeneckém oddělení; matka se osprchuje a odpočine.

Po porodu placenty a blan lze z hlediska zdravotních zákonů rozhodnout o způsobu nakládání s placentou, včetně možnosti její likvidace jako biologického odpadu nebo odnesení domů po souhlasu ženy. Dále existují podrobnosti o různých polohách a postupech, které lze použít k usnadnění porodu, včetně epiziotomie a dalších metod. Epiziotomie bývá diskutována z hlediska rizik a přínosů a provádí se pouze se souhlasem rodičky; masáže hráze mohou zlepšit elasticitu a snížit nutnost nástřihu.

Epiziotomie a další postupy

Epiziotomie při spontánním porodu bez komplikací je předmětem diskuze; riziko je spojováno s roztržením a následnými následky. Pokud k nástřihu dojde, obvykle se provádí lokální anestezie a šití vstřebatelnými materiály. Některé doporučení zahrnují masáž hráze od 34. týdne těhotenství, která může zvýšit elasticitu a snížit potřebu nástřihu. Předporodní příprava a volba analgezie jsou klíčové pro individuální potřeby ženy, a mohou zahrnovat nefarmakologické i farmakologické metody.

Porod do vody a další poznámky

Porod do vody vyžaduje schválenou vodní lázeň a zdrženlivé indikace; není vhodný při infekčních onemocněních matky ani při některých patologických stavech. Dvě hlavní metody pro ukončení porodu hlavičky jsou kleště a vacuum-extractor; volba závisí na stavu plodu a průběhu porodu. Kristellerova exprese byla kriticky hodnocena kvůli rizikům a je považována za non lege artis postup. Lze poznamenat, že poloha na zádech zřejmě vznikla v historickém kontextu a dnes se preferují jiné, přirozenější polohy pro porodu.

  • Průběh porodu vyžaduje individuální přístup, respekt k preferencím rodičky a podporu odborného personálu.
  • Správné dýchání, uvolnění pánve a střídání poloh pomáhají urychlit sestup hlavičky a zlepšit průchod porodními cestami.
  • Po porodu je důležitá péče o matku a novorozence, bonding a monitorování vitálních funkcí.
Infografika: Porodní mechanismus hlavičky a tři doby porodní

Zázrak porodu do vody #vzdělávání #každý

  1. Hlavička sestupuje a rotuje v pánevním vchodu, postupně se rodí předhlaví, čelo a obličej. Po porodu hlavičky následují raménka a zbytek těla.
  2. Vypuzovací doba vyžaduje koordinaci dýchání, tlaku břišního lisu a správnou polohu pro tlačení.
  3. Třetí doba porodní zahrnuje vypuzení placenty a následnou péči o matku a novorozence.

Faktory, které určují průběh II. doby porodní a polohu hlavičky, zahrnují konkavitu cest, rotaci fontanely a trvání v různých polohách. Příklady poloh hlavičky a jejich vliv na délku druhé doby ilustrují důležitost správné manipulace a podpory porodních asistentek během celého procesu.

tags: #porodni #mechanismus #hlavicky