Porodnické kleště mají sice špatnou pověst, ale stále jsou situace, kdy Zachraňují životy maminek i miminek. A nejen kleště, ale kupříkladu i „zvon“ neboli vakuumextraktor. I přes nelichotivou pověst jsou porodnické kleště v rukou zkušeného porodníka požehnáním zachraňujícím životy. Životy dětí, které se z různých důvodů při porodu zastaví - přesněji doslova zaseknou - v půli cesty na svět, a jsou proto ohroženy akutním nedostatkem okysličené krve. Taková situace pak přímo ohrožuje nejen život děťátka, ale i maminky.
Tehdy v podstatě neexistuje bezpečnější řešení než použití kleští (forceps), popřípadě vakuumextraktoru (vex), kterému se laicky říká „zvon“. VIDEO: Jak probíhá operativní porod? Zdroj: Videoredakce ženských webů, CNCKleště pomáhají při porodu už od středověku. Historie používání porodnických kleští sahá dle písemných záznamů do 16. století našeho letopočtu, je však velmi pravděpodobné, že se podobného nástroje využívalo v různých kulturách ještě mnohem dříve.
Historie a současnost použití
Kleště se již v začátcích svého používání lišily v provedení dle dané země, a dokonce i dle konkrétního porodníka. V druhé polovině 20. století bylo dokonce známo okolo 600 typů kleští. Zatímco v některých zemích se forceps používá vcelku často, v Čechách se pomocí kleští narodí pouhá dvě až tři procenta dětí. V podobně rizikových situacích, v jakých se používají kleště, lze většinou využít i vakuumextraktor.
Což je v podstatě jakýsi „zvon s pumpičkou“ schopnou vytvořit řízený podtlak; zvon se pak umísťuje a pomocí podtlaku přisaje na hlavičku plodu. Toto pevné spojení děťátka se světem mu poté pomáhá v průchodu porodními cestami. Kdy se používají kleště a kdy vex? Porodnické kleště i vex se používají výhradně v II. době porodní, kdy již nelze přistoupit k císařskému řezu, nejsou tedy v žádném případě jeho alternativou!
Při použití kleští a vexu se obvykle musí pro bezpečnost maminky i dítěte a také snadnější manipulaci provést nástřih. Nicméně i použití moderního silikonového vakuumextraktoru má svá omezení. Vex by se neměl používat při podezření na akutní nedostatek kyslíku u děťátka a také se obvykle nevyužívá u nezralých dětí. Nedoporučuje se jej nasazovat na nezralou hlavičku. V některých situacích bohužel dojde k tomu, že je použití vexu neefektivní a neúčinné, v takové situaci jsou pak kleště jediným možným řešením!
Rizika a indikace
Dá se říct, že moderní „zvony“ vyrobené ze silikonu jsou k mamince i děťátku již velmi šetrné, avšak i tak mívá děťátko na hlavičce v místě působení podtlaku otok. Ten povětšinou vymizí do 4 dní. V místě pak ještě několik dní zůstává modřinka. Vaginální extrakční operace se provádí z různých indikací během druhé doby porodní. Patří sem vakuumextrakce (VEX) a porod kleštěmi (partus per forcipem). Indikace k extrakčnímu výkonu lze rozdělit na indikace ze strany rodičky a indikace ze strany plodu. Existují také sdružené indikace, které se skládají z jednotlivých příčin, samy o sobě ještě neznamenajících nutnost provedení extrakce.
Důvodem provedení extrakčního výkonu může být vyčerpání rodičky, farmakologicky neovlivnitelná slabá děložní činnost, dysfunkce břišního lisu, nepostupující porod. Principem vakuumextrakce je vytvoření podtlaku a trakce za hlavičku pomocí vakuumextraktoru, který se skládá z přísavného zvonu, trakčního systému a vakuové pumpy. Průměr pelot vakuumextraktoru je 50-60 mm, což umožňuje extrakci pouze zralých plodů. Po přípravě porodník rozevře introitus pochvy a přiloží pelotu ke hlavičce, ideálně mimo fontanelu; následně se pomalu zvyšuje podtlak a tah během kontrakcí.
Podrobnosti techniky a výhody
Výhodou vakuumextrakce je absence centrálního tlaku na hlavičku plodu, a tím i menší riziko poranění hlavičky při správném nasazení. Nevýhodou je nemožnost uplatnění rotačního mechanismu a delší časový faktor. Porod s kleštěmi se dělí na zkřížené a paralelní dle toho, zda se jejich volné části při uzávěru kříží. Některé typy kleští umožňují jak trakci, tak i rotační vybavení hlavičky. Extrakce forcepsem by měla být provedena ideálně z co nejnižších pánevních rovin; existují však situace, kdy je nutné provést porod per forcipem z vyšších etáží.
Nasazení kleští vyžaduje precizní techniku: levá ruka rozevírá poševní introitus, pravá ruka se opírá o hlavičku a obě branže se zavádějí symetricky; po uzavření zámku se provádí trakce během kontrakcí. Porodnické kleště slouží výhradně pro ukončení porodu ve II. době porodní, kdy se již nesmí provádět císařský řez.
Současná realita v ČR a srovnání se světem
Ve zdravotnicky rozvinutých zemích, jako jsou USA, skandinávské země, Velká Británie ap., se používají porodnické kleště mnohonásobně častěji než v ČR, asi v 15 % porodů. V České republice se rodí s použitím porodnických kleští 2-3 % dětí. Některé porodnice mají nízkou frekvenci; jiné mají častější použití v důsledku zvyklostí a tréninku. Data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky za rok 2013 ukazují, že některé porodnice nevykázaly žádný porod kleštěmi nebo vakuumextraktorem, zatímco jiné používají jen vakuumextraktor, a jiné jen kleště. Porodnické kleště tedy nejsou zastaralým nástrojem, ale nástrojem, který má své indikace a má být používán zkušeným odborníkem.
Autorem pohledu na tuto problematiku je odborník s důrazem na realitu českého porodnictví: forceps nejsou nebezpečným nástrojem samotným, ale nešťastně používaným porodnickým lékařem. Moderní kleště jsou navrženy tak, aby minimalizovaly rizika pro matku i dítě a aby bylo možné provést šetrný výkon ve II. době porodní. V zahraničí se forceps používají ve vyšší míře, ale i v jiných zemích jsou volume a způsob použití odlišné.
Kristellerova exprese a další otázky praxe
Někdy bývá vyhledávána Kristellerova exprese - naléhání na břicho - jako prostředek k urychlení porodu, avšak tento manévr je spojován se značnými riziky pro dělohu a plod. Většina odborníků dnes preferuje alternative, jako je vakuumextrakce či použití forceps, pokud jsou indikace. Kritika veřejnosti a laické veřejnosti ztěžuje porodníkům rozhodovat o použití kleští a často vede k podceňování jejich významu. Je třeba rozlišovat, že samotné použití kleští není známkou „porodnické katastrofy“, ale výsledkem pečlivé posouzení zdravotního stavu matky i dítěte a vhodných alternativ.
Další metodou pro rychlý vaginální porod je vakuumextrakce (VEX). VEX bývá v některých zemích zvládnutý i porodními sestrami a považuje se za „idiotensicher“ řešení v situacích, kdy rotační manévr není nutný. U Vámi uváděného materiálu se ukazuje, že různé porodnice mají různý přístup k použití VEXu a kleští, a to často podle vybudované praxe a zkušeností personálu.
Etika, praxe a závěrečné poznámky
Porodnické kleště nejsou zastaralý nástroj; jsou to nástroje, které v rukách zkušeného porodníka dokáží v nouzi bezpečně uvolnit porodní cestu a bezpečně vyjmout plod. Důležité je, aby jejich použití bylo vedeno medicínskými indikacemi a aby bylo provedeno s respektem k matkám a dětem. V českém prostředí se často diskutuje o tom, zda a kdy použít kleště či VEX, a tato diskuze by měla vycházet z faktů a klinických důsledků, nikoli z mýtů a dezinformací.
- Kleště i vakuumextraktor jsou určeny pro II. dobu porodní a neměly by být považovány za nástroj císařského řezu.
- Indikace ke stahování plodu zahrnují vyčerpání rodičky, slabou děložní činnost a další specifické faktory, které vyžadují rychlou intervenci.
- Rizika pro miminko zahrnují otoky a modřinky, které se obvykle hojí během několika dní; závažnější poranění vyžadují pečlivé sledování.
- Kritika veřejnosti by měla vycházet z faktičnosti a důkazů, nikoli z mýtů; forceps mohou být bezpečné a efektivní při správném používání.

Podání pomocí kleští vs. vakuové extrakce (Ventouse): Pochopení rozdílu, postupů a rizik
Praktické shrnutí pro zdravotnické pracovníky
Porodnické kleště jsou nástroj, který vyžaduje vysokou kvalifikaci a zkušenost. Správná technika zavedení a trakce, volba mezi zkříženým a paralelním typem a volba mezi kleštěmi a vexem jsou klíčové pro minimalizaci rizik. Moderní kleště umožňují i rotační manipulaci hlavičky a jejich použití není samoúčelné; je vyhrazeno pro situace, kdy hrozí ohrožení života matky či dítěte a kdy jiné metody selhaly nebo nejsou vhodné. Ve světě i v ČR existují rozdíly v praxi, které odrážejí rozdílné kurikula, zkušenosti a preference jednotlivých porodnic.
Existují i historické návaznosti na literaturu a tradiční popisy, které ilustrují, jak se nástroje vyvíjely a jak byly chápány. Často se v odborných diskuzích objevují poznámky o tom, že „forceps není nebezpečný nástroj; nebezpečný je jen porodník, který s ním neumí pracovat“ a že kvalitní výuka a praxe jsou rozhodující pro bezpečnost porodů.