Optimální porodní hmotnost selat a její vliv na přežitelnost

Prasata doprovázejí člověka již hodně dávno. Podle některých zdrojů se začala chovat především pro maso již v devátém tisíciletí před naším letopočtem, kdy byla domestikována. Z volného chovu se prasata postupně přesunula do uzavřených stájí. Cílem je dobrá porodní hmotnost a vyrovnanost selat, což lze ovlivnit jak výběrem genetiky, tak výživářskými opatřeními v době březosti.

Porod, významný okamžik a faktory ovlivňující přežitelnost

Porod, k němuž dochází v průměru za 115 dnů, je pro prasnici i selata v mnoha ohledech kritickým obdobím. To platí zejména pro moderní genotypy prasnic, u nichž se díky většímu počtu selat ve vrhu protahuje doba porodu. K zamezení ztrát novorozených selat se osvědčuje asistence u porodů, případně se do porodního kotce umístí na noc do zóny primárního zdroje tepla ještě druhá infralampa.

Kromě sucha a tepla novorozené sele potřebuje dostatečně se včas napít mleziva. Odebraným selatům se ošetří pupeční pahýly, brousí se špičáky a do tří až pěti dnů se jim podá železo. Pod prasnicí selata zůstanou asi třicet dnů, přičemž od dvou týdnů mají k dispozici kompletní krmnou směs. K vodě mají samozřejmě přístup již od prvního dne po narození. Odstavená selata o hmotnosti mezi sedmi až osmi kilogramy se přemísťují do společných kotců, kde jsou na adlibitní dávce krmné směsi a vody.

V šedesáti dnech věku dosahují hmotnosti okolo 25 kg a jsou připravena k prodeji jako zástavová, respektive k výkrmu. Pokud jde o přeštická prasata, vyšší růstová schopnost je s ohledem na kvalitu a vyzrání masa na škodu. Při špatném krmení přeštík nabírá sádlo již v hmotnosti od sedmdesáti, osmdesáti kilogramů, ale kotletu má malou. Denním přistýláním se zajistí jednak to, že jsou zvířata čistá, jednak je zabaví a nemusí se řešit okousané ocásky či uši.

Selata jsou sociální zvířata uzpůsobená životu v malých skupinách. Do společného ustájení prasat v rodinkách se převádějí prasnice se selaty z poroden šest týdnů po porodu. Plemenný kanec prasnice stimuluje a ty se rozříjí, i když ještě kojí. Selata se odstavují ve třech měsících věku, kdy již přijímají tuhé krmení.

Výživa, mlezivo a mléko - klíč k přežití a růstu

16.09.2011 | 07:09 Autor: Kategorie: Štítky: Počet narozených a odstavených selat je významným ukazatelem pro posuzování reprodukční užitkovosti prasnice. Na správný růst v období po narození a dosažení optimální odstávkové hmotnosti selat má podstatný vliv množství a kvalita živin přijatých po narození. V těle novorozeného selete jsou přibližně 2 % tuku, což je velmi malý zdroj energie.

Zásoba glykogenu v játrech, se kterou se sele rodí, mu poskytne 270 kJ. Celková zásoba energie v glykogenu a tuku je okolo 600 kJ. Tato zásoba se vyčerpá za 12 až 24 hod. po narození, pokud je sele vystaveno chladnému prostředí a nepřijímá potravu. Proto sele musí přijmout zdroj energie co nejdříve po narození.

Bohatým zdrojem energie je pro sele po narození mlezivo, jehož energetická hodnota je přibližně 600 kJ/100 ml. Produkce mleziva trvá pouze několik hodin a složení se rychle mění. Mlezivo obsahuje základní protilátky (imunoglobuliny), které jsou nezbytné k udržení dobrého zdravotního stavu selat. Sele se rodí s pouze malým množstvím protilátek působících proti bakteriím a virům, a proto je zcela odkázané na protilátky získané z kolostra.

Nízká porodní hmotnost selat zvyšuje jejich zranitelnost a ovlivňuje i pozdější přežití. Příjem mleziva po této době pak již nemá pro sele význam. Sele by mělo přijmout dostatečné množství mleziva, doporučuje se 150-280 g/kg hmotnosti. Akumulace imunoglobulinů v mlezivu probíhá intenzivně během posledních dvou dnů březosti prasnice. Mlezivo pokrývá potřeby novorozeného selete od termoregulace, tvorby imunity po vývoj trávicího traktu selete.

Produkce mleziva je velmi individuální a je ovlivněna nejen fyziologickým stavem matky, ale i managementem chovu. Prasnice je schopna vytvořit za 24 hodin přibližně 2,5-5 kg mleziva pro vrh o velikosti 8-12 selat. Podmínkou pro dostatečnou produkci mleziva je omezení stresových podnětů před porodem, během něho a po něm, zabezpečení výživy v průběhu březosti odpovídající potřebám jednotlivých prasnic a zajištění neomezeného přístupu k čerstvé a čisté pitné vodě.

Též vysoká teplota prostředí a hluk mohou snižovat produkci mleziva a mléka. Dále faktory, které ovlivňují množství vyprodukovaného mleziva a následně mléka, zahrnují pořadí vrhu, věk, hmotnost, úroveň výživy prasnice, velikost vrhu a vitalita selat. Selata s velmi malou porodní hmotností jsou méně vitální, přijmou méně mleziva a jejich budoucí růst je tímto ovlivněn. Naopak selata s vyšší porodní hmotností bývají temperamentnější a lépe získávají mléko.

Rychlá adaptace selat na živoči krmivo během období kojení je klíčová. Proto je vhodné začít s krmením selat krmivy De Heus již od druhého dne a zvážit mléčnou náhražku Romelko Nurse MILK v raném stádiu. Čím dříve se sele dostane do kontaktu s jinými produkty než jen s mlékem prasnice, tím lépe se jeho střevní systém přizpůsobí trávení kvalitních krmiv.

Genetika a přežitelnost selat - vztah k velikosti vrhu

Genetika hraje klíčovou roli v rozvoji vrhu i přežití selat. Před zaváděním genetických strategií je důležité porozumět vztahu mezi velikostí vrhu a porodní hmotností selat. Velikostí vrhu je primárně ovlivněna porodní hmotnost selat, ale současně se zvyšuje riziko intrauterinního shlukování, které zpomaluje fyziologický vývoj plodu během březosti. Dále se prodlouží doba porodu, což vede k větším potížím s porodem a zvýšenému výskytu hypoxie.

Rostoucí velikost vrhu při narození způsobila snížení průměrné porodní hmotnosti selat spolu se zvýšením její variability v rámci vrhu. Tento trend má přímé důsledky pro přežití selat. Přežívání selat před odstavem se liší podle porodní hmotnosti: selata s porodní hmotností nad 1,8 kg měla míru přežití před odstavem přes 90 %, zatímco selata s porodní hmotností pod 700 g měla méně než 40 % šanci na přežití v odchovu. Nízká porodní hmotnost tedy negativně ovlivňuje přežití i po odstavu.

Na genetické úrovni existují mezi porodní hmotností a velikostí vrhu negativní genetické korelace, což znamená, že zvyšování vrhu nemusí nutně zlepšit přežití selat. Některé studie ukazují, že jednotná selekce na velikost vrhu může vést k vyšší variabilitě selat ve vrhu. Proto je důležité zvažovat i další znaky, jako je průměrná hmotnost selat v vrhu a podíl malých selat ve vrhu.

Praktické implikace pro chov a řízení

  • Včasná asistence u porodu a zajištění tepla a dostatku mleziva zvyšují šanci přežití novorozených selat.
  • Správná výživa prasnic během březosti a období laktace má zásadní vliv na produkci mleziva a následný růst selat.
  • U velkých vrhů může být vhodné využít dělené sání a mléčné náhražky pro vyrovnání příjmu mléka mezi selaty.
  • Včasné zavedení krmiva s rostlinnými surovinami pomáhá přizpůsobit trávicí trakt selat na odstavu a zlepšuje jejich dlouhodobý růst.

Data a souvislosti v reálném chovu

Experimenty ve čtyřech zemích ukazují, že porodní hmotnost má silný vliv na odstav a jatečnou hmotnost. Například skupiny selat s porodní hmotností nad 1,2 kg dosahují výrazně vyšších finalních hmotností při porážce než skupiny pod 1,0 kg. Rovnání velikosti vrhu a kvality selat zůstává klíčovým úkolem pro šlechtění a management chovu.

V českém kontextu se výzkum zaměřuje na vztah porodní hmotnosti selat k velikosti vrhu a vitalitě. Výsledky naznačují, že některé genetické parametry jsou nízké, ale ssGBLUP zvyšuje přesnost predikce, což pomáhá při rozhodování o selekci.

Infografika: Vztah porodní hmotnosti, velikosti vrhu a přežití selat

Praktické doporučení pro chovatele

  1. Monitorovat porodní hmotnost selat a zajistit co nejrovnoměrnější vrh, aby se minimalizovala variabilita v rámci vrhu.
  2. Zajistit dostatek mleziva pro všechna selata - v případě potřeby použít kolostrum od jiných prasnic nebo mlezivo kravské.
  3. Včasně poskytovat mléčnou náhražku a postupně zavádět rostlinné krmivo, aby se urychlila adaptace na odstavenou stravu.
  4. Dbát na optimální teplotu prostředí: 32-35 °C pro selata na porodně a 16-18 °C pro prasnici.
  5. Pravidelně hodnotit řízení vrhu z hlediska výživy, ustájení a péče, aby se snížila mortalita před odstavením a během výkrmu.

Celkové poznámky podporující efektivní řízení zahrnují lepší porozumění genetickým korelacím mezi porodní hmotností a velikostí vrhu, a zohlednění toho při výběru prašnic a chovatelských strategiích. Výzkumy naznačují, že je třeba vyvážit cíle plodnosti a přežití selat, aby nedošlo k nadměrné low-weight selekci ve vrhu.

tags: #porodni #hmotnost #selat