Vnitřní porodnické vyšetření neboli vaginální vyšetření těhotné ženy pomáhá odhalit stupeň připravenosti porodních cest na porod. Také vnitřním vyšetřením můžeme určit např. polohu plodu. Provádí se sterilně jedním prstem, častěji však dvěma prsty a bimanuálně. Žena by měla mít vyprázdněný močový měchýř a konečník. Labia odhrneme palcem a prsteníčkem, aniž bychom kontaminovali ukazováček a prostředníček. Lubrikovaný ukazováček s prostředníčkem vsuneme do pochvy. Druhou rukou zevně stlačíme dělohu směrem k pochvě. Tím si přiblížíme zkoumané struktury uvnitř pochvy a nemusíme hmatat zbytečně hluboko.
Hodnocení a klasifikace vyšetření
Neprostorná: Při neprostorné pochvě by žena ani nebyla schopná otěhotnět, proto bude pochva s největší pravděpodobností prostorná. Zadní klenba poševní většinou zůstává prázdná. Prázdná: Jedná se o nález typický pro příčnou polohu plodu. Může jít také o podélnou polohu, pokud je plod ještě vysoko nad vchodem pánevním. Plná: Poševní klenba je již vyplněna vedoucím bodem. Plná nevyvinutá: Hlavička (HL) či konec pánevní (KP) naléhá na pánevní vchod. Plná málo vyvinutá: Vedoucí bod je vstouplý do pánevního vchodu malým oddílem, ale lze ho vytlačit zpět nad vchod. Hrdlo může směřovat sakrálně, centrálně nebo ventrálně. Zhodnotíme také jeho délku (3 cm - spotřebováno), konzistenci (měkká, polotuhá, tuhá) a prostupnost.
Prostupná: Branka děložní je prostupná pro oba dva prsty a má v průměru určitý počet centimetrů. O zašlé: O zašlé brance hovoříme, když jsou porodní cesty otevřené v Ø na 11-12 cm. Jsme schopni bez problémů cítit vstupující část plodu. Polohu plodu již většinou víme z ultrazvukového vyšetření nebo ji můžeme zjistit zevním porodnickým vyšetřením.
Polohy, hmat a detekce plodu
Příčná a šikmá poloha: Při příčné a šikmé poloze zpravidla nehmatáme žádnou naléhající část plodu. Nad vchodem: Vedoucí bod ještě nevstoupil do porodních cest, může však na ně naléhat. V pánevním vchodu: Malým oddílem: Vedoucí bod již vstupuje, ale prstem ho lze ještě vytlačit zpět nahoru. Říká se tomu, že „hlavička balotuje“. Velkým oddílem: Vedoucí bod již vstoupil a nebalotuje. Vedoucí bod můžeme lokalizovat nejen podle symfýzy. Zkušenější porodní asistentka to zvládne i podle křížové kosti a kostrče. Hmatáme-li hlavičku, lze zjistit, kde přesně se plod nachází i podle MF (malá fontanela) nebo švu šípového. Hmatáme-li konec pánevní, lze zjistit, kde přesně se plod nachází i podle K (kostra) nebo GAR (genitoanální rýha). Malinko obtížněji to lze přes vak blan, ale i to se dá.
Plodová voda: VP je tvořena opravdu z vody; jen asi 1 % tvoří další látky. Sledujeme barvu VP a množství odtékající plodové vody. Odtéká zkalená, pokud je v ní přítomna smolka. VP je nazelenalá nebo zkalená. Dále se pozoruje barva a množství plodové vody a zda probíhá správně CTG monitorace srdeční činnosti plodu.
Patologické a normální stavy plodu
Při poloze podélné hlavičkou nahmatáme hlavičku v otevíracích se porodních cestách (popř. PPKP: při poloze podélné koncem pánevním nahmatáme pánev). Příčná poloha obvykle nehraje roli hmatů naléhající části plodu. Přítomnost etapu balotování, MF a GAR nám pomáhají určit, kde se plod nachází v porodu.
Monitorování a fyziologické ukazatele
Kontrakce sledujeme a rovněž ozvy plodu pomocí CTG, stetoskopu nebo doptonu. Fyziologicky by měly být mezi 110 až 160 údery za minutu. Počáteční vyšetření spolu s CTG patří k rutinním výkonům během vyšetření a průběhu porodu.
Historie a trendy v porodnictví
V roce 2000 byl publikován kanadský výzkum Term Breech Trial, který ovlivnil přístup k porodu koncem pánevním a vedl k poklesu zkušeností s vaginálními porody těchto poloh. Dnes se klade důraz na respektující přístup, podporu volby rodiček, bonding a snahu o minimalizaci zásahů lékařů. WHO varuje před rutinními praktikami v porodnicích, které mohou komplikovat porod.
Role porodní asistentky a spolupráce s rodiči
Porodní asistentka je odborník na péči o těhotnou ženu, která může vést fyziologický porod a poskytovat podporu během těhotenství i porodu. Kontinuální péče porodní asistentky se ukazuje jako prospěšná pro rodičku i partnera, zvyšuje pocit bezpečí a zlepšuje bonding. Komunitní porodní asistentky mohou vést procesy od počátku až po šestinedělí, v některých situacích doprovází rodičku do porodnice a pomáhají s informovaným rozhodováním o zákrocích.
Porodní plán a rozhodovací práva
Porodní plán je nástroj, který vyjadřuje představy ženy o průběhu porodu a péči po něm. WHO doporučuje zdrženlivost vůči rutinním praktikám, a podporuje volný a informovaný souhlas se zákroky. Přítomnost partnera u porodu je dnes častější a může posílit vztah a podporu během porodu.
Epziotomie a poporodní péče
Epiziotomie se provádí jen tehdy, když je nutná k usnadnění porodu a s informovaným souhlasem ženy. Hojení může trvat několik týdnů, oblast je oteklá a bolestivá; je třeba dodržovat hygienu a používat chladivé poporodní vložky, bylinkové sedací koupele a další podpůrné prostředky.

Praktické tipy a rady pro rodiče a partnera
Naseďte se na chvíli na cílové tipy pro zvládnutí bolestí během první doby porodní: nefarmakologické metody, teplá sprcha, masáž, aromaterapie, klidné prostředí, volný pohyb a dechová cvičení. Partner může pomoci držet klid, podporovat, měřit intervaly kontrakcí a připravovat tekutiny a malé občerstvení. Důležité je komunikovat s personálem a vyjádřit své preference v plánovaném průběhu porodu.
- První doba porodní: podpůrné techniky, dýchání, poloha a monitorování plodu.
- Druhá doba porodní: vedení tlačení, ochrana hráze a rozhodnutí o epiziotomii podle potřeby.
- Třetí doba porodní: dotepání pupečníku, řízené odlučování placenty a poporodní péče.
Závěr plynulého porodu a realita praxe
Přístup v porodnicích se velmi liší; kontinuální péče porodní asistentky a volba porodnice hraje klíčovou roli. Porod je často spojován s velkým emocionálním i fyzickým zážitkem pro rodiče a celé rodinné zázemí. Důraz je kladen na respekt k rodičkám, minimalizaci zbytečných intervencí a důležitost bondingu po narození dítěte.
Animace pro pacienty: Porod a vaginální porod
Pro rodiče a partnery je užitečné připravit se na porod prostřednictvím předporodních kurzů a porodu doma, v porodnici či v komunitních centrech. Příprava zahrnuje nejen fyzické, ale i psychické aspekty, aby se minimalizoval stres a záběr bolesti během samotného porodu.