Těhotenství a porod jsou pro migrantky významné události nejen z hlediska mateřství. Často totiž představují vůbec první větší kontakt se zdravotnickým systémem v nové zemi. Dotazované pracovnice zastávají širokou škálu profesí, jako jsou sociální pracovnice, lékařky, interkulturní pracovnice, duly nebo akademičky. Migrantky a uprchlice se nejčastěji dozvídají informace o těhotenství a porodu v ČR od dalších žen ze svých komunit. Mimo to mohou informace také získávat přímo od lékařů, prostřednictvím internetu nebo kombinací těchto zdrojů. Těhotné migrantky a uprchlice se na dotazované pracovnice nejčastěji obracejí s otázkami ohledně socálních dávek spojených s porodem dítěte, pojištění pro novorozence a řešení pobytu pro dítě. Zároveň tyto ženy vyhledávají informace a praktické rady ohledně výběru porodnice, systému českého porodnictví a průběhu porodu.
Migrantky a uprchlice pozitivně hodnotí několik aspektů před- a poporodní péče. Z hlediska kvality zdravotnictví v České republice oceňují zejména vysokou úroveň hygieny a nižší míru korupce. Zároveň vnímají pozitivně předporodní a nemocniční péči, včetně screeningových programů a ochoty lékařů. Jako důležitý faktor v některých případech zmiňují také schopnost komunikovat a porozumět českému personálu v nemocnici. Ty, které mají veřejné zdravotní pojištění, vítají dostupnost bezplatné péče. Mezi negativní zkušenosti některých migrantek a uprchlic patří pro ně přehnaný zájem zdravotníků a jejich zahlcující otázky. To může být překvapující a nepříjemné zejména pro ženy, které nemají zkušenost se systémem autonomní péče. Nedostatek podpory po porodu, zejména když rodina a příbuzní zůstávají v zemi původu, je dalším faktorem, který negativně ovlivňuje jejich zkušenost s touto péčí. Komerční pojištění omezuje především finanční dostupnost péče, což některé ženy nutí zvažovat možnost porodu ve své zemi původu. Kromě toho komerční pojištění omezuje volbu péče, například v rozhodování o úhradě screeningů, předporodní péče a komplexní ambulantní a poporodní péče v případě komplikací u matky nebo novorozence.
Migrantky a uprchlice využívají tlumočení zejména při gynekologických prohlídkách a komunikaci se zdravotnickým personálem. Mnohdy slouží také jako jejich psychická podpora a ujištění. Zároveň pomáhá odstranit stres zdravotního personálu v případech, kdy neovládají rodné jazyky těchto žen. Ukázalo se, že migrantky a uprchlice často neprojevují zájem o služby porodní asistentky či duly. Dotazované pracovnice identifikovaly několik klíčových bariér v přístupu migrantantek a uprchlic k před- a poporodní péči. Mezi tyto bariéry patří jazyková bariéra ze strany migrantek a uprchlic, ale i zdravotnického personálu a pracovníků úřadů, a často souvisí také s omezenou podporou pro jiné jazyky než angličtinu. Komunikaci komplikuje také absence tlumočníků.
Migrantky navíc často nemají dostatečné informace o českém zdravotnickém systému a porodnictví, což může vést k nepochopení postupů a rozhodnutí, jako je například odebrání dítěte po porodu. Velkou roli v prohloubení jejich znevýhodnění hraje i konkrétně nedostatek informací k právům těhotných žen na pracovišti (např. Nevýhodou je i jejich vzdálenost od rodiny a chybějící opora. Mnohdy zde nemají nikoho, na koho se obracet, přestože mají spoustu dotazů. Zdravotníci sdělují pouze to nejnutnější a další věci se tyto ženy nedozví (např. Bariéry v mnoha případech plynou z toho, že migrantky a uprchlice často plánují porod krátce po příjezdu do ČR, tudíž nemají čas na integraci do společnosti.
Článek vznikl v rámci projektu „Migrantky mezi ženami“ v realizaci Sdružení pro integraci a migraci, o. p. s., za finanční podpory Úřadu vlády České republiky. Tento blog vznikl v rámci projektu „Ženy na vedlejší koleji (?)“, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Projekt realizoval Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) ve spolupráci s FHS Univerzity Karlovy v Praze a Universitou Bergen v období let 2014 - 2016. Od roku 2016 je správa blogu částečně podpořen z prostředků státního rozpočtu ČR v rámci dotace Úřadu vlády ČR z programu Podpora veřejně účelných aktivit nestátních neziskových organizací v oblasti rovnosti žen a mužů, a to v rámci série projektů "Migrantky mezi ženami". V roce 2017 probíhala správa blogu za spolufinancování z projektu „Migrant women among us“, podpořeného v rámci programu ENAR National Projects a financovaného z prostředků Joseph Rowntree Charitable Trust a dále z projektu „Migrant Women among us“, realizovaného v rámci regrantovacího programu projektu LADDER - Local Authorities as Drivers for Development Education & Raising awareness, realizovaného organizací ALDA- the Association of Local Democracy z podpory Evropské unie. Názory vyjádřené na těchto stránkách jsou v plné odpovědnosti Sdružení pro integraci a migraci, o.p.s.
Ústavní soud se poprvé zabýval otázkou, zda porodní asistentky mohou vést tzv. domácí porody. Dosavadní rozhodovací praxe se shodla na tom, že domácí porody nejsou právními předpisy zakázány. Porodním asistentkám však úprava umožnila poskytovat služby pouze v profesionálním prostředí nemocnic. Ačkoliv Ústavní soud nakonec stížnost stěžovatelek zamítl, vymezil se vůči dosavadnímu stavu, který vedl k absurdním důsledkům. Na Ústavní soud se obrátily dvě stěžovatelky - porodní asistentka a žena, která má zájem o poskytování služeb této porodní asistentky. Stěžovaly si, že úřady porodní asistentce nepovolily rozšířit oprávnění k poskytování zdravotních služeb také o možnost vedení porodu ve vlastním sociálním prostředí žen.
České právní předpisy nepředpokládají, že by vedení domácích porodů představovalo zdravotní péči, a tedy zdravotní službu. Ústavní soud ovšem také zdůraznil, že současnou právní úpravu je třeba vykládat jinak, než ji dosud úřady a soudy vykládaly. Dosavadní výklad totiž vedl k absurdním důsledkům - dovoloval ženám rodit doma, ale pouze o samotě, případně za přítomnosti někoho jiného než zdravotníka. Může-li se žena rozhodnout pro domácí porod a využít k tomu asistenci např. duly či jiných osob, aniž by to právní úprava jakkoliv zakazovala, neexistuje rozumný důvod, aby - při nesení veškerých zdravotních i právních rizik - nemohla využít služeb osoby odborně vzdělané v oblasti porodnictví (např. porodní asistentky), byť nepůjde o poskytování zdravotní péče.
Ústavní soud bral při posuzování celého případu do úvahy následující východiska. Za prvé, porod představuje jedinečný a choulostivý okamžik v životě žen a otázka výběru místa a okolností porodu spadá pod ochranu jejich tělesné a duševní nedotknutelnosti, osobní autonomie a reprodukčních práv. Za třetí, porod je přirozený stav, který není nemocí a pomoc při fyziologickém porodu není péčí o nemocného. Je to také fyziologický proces probíhající víceméně samovolně a zdravotnický pracovník není hlavním hybatelem celého procesu, jeho role je při obvyklém běhu věcí pomocná. Tím se vedení porodu liší např. od takové zdravotní péče, jejímž cílem je předcházení, odhalení či odstranění nemoci, kde naopak zdravotní pracovník hlavním hybatelem poskytování jakékoliv péče je.
Ve videu a v dalších zdrojích diskutují o rozdílech mezi potřebami matek a praxí v českém porodnictví a o mezinárodních doporučeních WHO. Text dále shrnuje, že v ČR je porodnická a perinatální péče hrazená ze zdravotního pojištění a že ženy mají volbu mezi porodnicemi, avšak zařízení vedená pouze porodními asistentkami neexistují. Komentáře upozorňují na vysokou medicinaci porodů a debatu mezi lobby a neziskovými organizacemi.
Praxe a práva při porodu v Saúdské Arábii
Při cestě do Saúdské Arábie se očekává, že zdravotní péče je moderní a dostupná ve velkých městech. Veřejný systém je financován státem a primárně slouží občanům Saúdské Arábie; turisté a cizinci využívají soukromé kliniky a nemocnice. Z hlediska placení a pojištění musí mít návštěvníci sjednané pojištění, které je podmínkou pro vízum. Turisté mohou využívat kvalitní ošetření v soukromých zařízeních, ceny závisí na zařízení. Pro obyvatele a dlouhodobé pobyty existují rozdílné mechanismy pojištění a plnění výloh.
V Saúdské Arábii je porodnictví často spojováno s tradičními zvyky a náboženskými praktikami. Větší počet císařských řezů a epidurální analgezie jsou běžné, porody bývají provázeny modlitbami a vzdechy během výkonů. Přítomnost partnera na sále bývá často omezená, a když je rodina v místnosti, rodinné a kmenové tradice mohou ovlivňovat průběh. Datle a kojení jsou součástí tradiční péče o novorozence.
Dokázané rysy saúdskoarabského porodnictví zahrnují i větší počet dětí v rodinách, časté příbuzenské sňatky, a některé tradiční postupy vyvolávání porodu. Přítomnost mužských porodníků je možná, ale ve většině případů je preferována porodní asistentka a případně lékař podle nutnosti. Ramadán a půst mohou ovlivnit průběh porodu a rozhodování o dietě či medikaci v období porodu.
Pojištění, pohoda na porod a informace pro cizinky
Informace o pojištění pro těhotné a novorozence jsou důležité pro správný výběr péče. Veřejné pojištění v ČR zajišťuje bezplatnou péči, zatímco komerční pojištění vyžaduje doplňující pojistné karty pro předporodní a porodní péči. U dětí narozených v ČR platí různá pravidla v závislosti na pobytovém oprávnění rodičů; děti občanů EU jsou pojištěny v rámci veřejného pojištění a pro dlouhodobý pobyt existují specifické podmínky.
Ke zlepšování kvality péče je vhodné poskytnout zdravotníkům zpětnou vazbu, a pokud nespokojenost přetrvává, podávat stížnosti podle typu pochybení. Praktický dětský lékař může provést první prohlídku doma a další následné prohlídky jsou stanovené v harmonogramu (6 týdnů, 3 měsíce, 1 rok a dále). Zubní prohlídky a gynekologické prohlídky mají své specifické intervaly a pravidla.
Video: Role intimity a domácích porodů v České republice a v Saúdské Arábii
Praktické shrnutí pro cizinky
Porod v Saúdské Arábii vyžaduje respekt k náboženským a kulturním zvyklostem, zároveň však nabízí moderní zdravotnické standardy v soukromých zařízeních. Migrantky by měly mít jasnou představu o pojištění, právech během porodu a možnostech tlumočení. Zdrojem informací mohou být zdravotnické instituce, mezinárodní služby a zkušenosti komunity.
Informace k právům a postupu: pacientky mají právo na informovaný souhlas, doprovod u porodu, respekt k porodnímu plánu, nepřetržitý kontakt s dítětem, a poskytovatelé musí zajistit odpovídající informovanost a ochranu soukromí. V případě nespokojenosti lze podat stížnost podle konkrétního zřizovatele či instituce.