Každý porodní příběh je jedinečný.
Někdy se narodí miminko spontánně koncem pánevním, někdy pomůže obrat, a někdy - i když si přejeme přirozený porod - skončí sekcí.
Náš porodní příběh u druhého dítěte začal už porodem toho prvního.
Syn se narodil přidušený, což si nese své následky doposud.
A protože jsme chtěli nechat odebrat pupečníkovou krev, což se ne v každé porodnici dělá, a zároveň jsme chtěli prožít druhý porod s čistým stolem, dali jsme na svou intuici, která nás neustále směřovala k Havířovu.
V den D mi v 7 ráno odtekla voda.
Poklidili jsme starší dítě, nanosili jsme věci do auta a zhruba do hodinky jsme vyráželi, protože jsme to neměli zrovna za rohem.
Takže hned na box.
Tam jsem se moc neohřála, protože začaly padat ozvy, tak paní primářka zavelela, že jedeme na sál.
Po probuzení se nám všem dostává krásné respektující péče a absolutně nulové separace.
Celý kolektiv se nám snaží vyjít maximálně vstříc, abychom byli jako rodina co nejdříve všichni pospolu.
Děkujeme za práci, kterou děláte a s jakou pokorou ji děláte.
Poloha koncem pánevním je nepravidelná poloha, při které je plod umístěn podelně hlavičkou nahoru (u děložního fundu) a hýžďovou částí dolu (u pánevního vchodu).
I když se poloha koncem pánevním vyskytuje asi ve 15-20% případů na začátku třetího trimestru, těsně před porodem v té poloze zůstává jen 3% plodů, což se vysvětluje spontánním otáčením dítěte v děloze.
Nedostatečná pohybová aktivita plodu (např. Vývojové vady dělohy (např. Poruchy fixace hlavičky (např.
Při Pawlíkově hmatu se vyšetřuje vyplň dolního děložního segmentu, který je v případě polohy koncem pánevním vyplněn měkkou velkou částí plodu; krční rýha není hmatatelná.
Budinovým hmatem lze nahmatat hlavičku plodu ve fundu děložním, někdy je přítomný i ballottement.
Maximum ozev se při poloze koncem pánevním nachází v horních břišních kvadrantech.
Nálezem vnitřního (vaginálního) vyšetření u polohy koncem pánevním je plná přední poševní klenba, vyplněná měkkou velkou částí plodu.
Při aspoň pro prst prostupné brance lze nahmatat hýžďovou část plodu s genitoanální rýhou: u plodů ženského pohlaví jsou hmatná labia majora, u plodů mužského pohlaví scrotum není obvykle hmatné.
Na okrajích od genitoanální rýhy jsou hmatné sedací hrboly (tubera ischiadica).
V případě neúplných konců pánevních lze nahmatat nožky nebo kolínka.
Plody v poloze koncem pánevním lze rodit jak císařským řezem, tak i vaginálně (O80.1).
Lze také nabídnout možnost provedení obratu plodu zevními hmaty, jehož principem je pokus o vysunutí hýždí z pánevního vchodu, uchopení hlavičky a přetáčení do pravidelné polohy hlavičkou dolů.
Uspěšnost výkonu je asi 50-60%.
Existuje také riziko návratu plodu zpátky do polohy koncem pánevním, které se ale v pokročilých fázích těhotenství snižuje (po 36.
Ještě před odtokem plodové vody (VP) je nutné zahájit monitorování kardiotokografického záznamu.
Při spontánním odtoku VP se ihned provádí vaginální vyšetření pro kontrolu případného prolapsu pupečníku.
Doporučuje se epidurální anestézie, v případě nedostatečnosti děložních kontrakcí se aplikuje infuze oxytocinu v roztoku s 5% glukózy.
Většinou se vaginální porod koncem pánevním provádí metodou dle Covjanova.
Na konci druhé doby porodní se na poševní introitus ulnárními hranami přikládá ruka s rouškou a brání předčasnému prořezání hýždí.
Dlaně a prsty porodníka obemykají plod, palec ho podpírá zespodu.
Po porodu hrudníku plodu se provádí sklon trupu směrem k perineu s porodem předního ramínka a ručičky, pak následně s porodu zadního ramínka a ručičky.
HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL, et al. Porodnictví. 3.. vydání. Grada, 2014. s. ↑
NAGY, J a E NYKLOVÁ. Jsou obavy z obratu zevními hmaty oprávněné?. Česká gynekologie [online]. 2008, roč. 73, vol. 4, s.
Jaké možnosti u nás nabízíme, pokud vám váš gynekolog sdělí, že je vaše miminko v poloze podélné koncem pánevním?
Zpravidla až po 34. týdnu těhotenství zaujímá plod v děloze trvalou polohu.
Do této doby se jeho poloha může ještě měnit, proto je vhodné být trpělivá.
V případě, že miminko i nadále zůstává v poloze koncem pánevním, můžete sama vyzkoušet různé cviky, které mohou podpořit jeho otočení.
Výkon provádíme po dokončeném 36. týdnu těhotenství, nejlépe mezi 36+0 a 37+6.
Procento komplikací (předčasný odtok plodové vody, krvácení, ohrožení plodu nedostatkem kyslíku, abrupce placenty) je nízké.
Obrat plodu provádíme za jednodenní hospitalizace.
Rodička přichází ráno nalačno.
Po přijetí se provede vstupní vyšetření, natočí se CTG monitor a ultrazvukem se zkontroluje poloha a stav plodu.
Následně je podána krátká infuze s tokolytikem, které dočasně uvolní děložní svalovinu.
Jeho účinek rychle odezní.
Samotný výkon provádí jeden až dva lékaři pod přímou ultrazvukovou kontrolou.
Během výkonu se průběžně sleduje stav plodu a obvykle trvá jen několik minut a ne vždy se podaří plod otočit.
Poté se znovu natočí CTG záznam.
Bříško se zafixuje šátkem, aby se podpořilo udržení nové polohy plodu.
Rodička podstoupí podrobné porodnické a ultrazvukové vyšetření, při kterém zhodnotíme přesnou polohu plodu, odhad jeho hmotnosti (u prvorodiček do 3500 g a u vícerodiček do 3800 g), nález na porodních cestách a anamnézu rodičky.
Pokud po zhodnocení všech rizik není spontánní porod vhodný (např. Pokud se dítě ani do ukončeného 36.
1. Jedná se o pokus přetočit plod šetrnými zevními hmaty o 180 stupňů do podélné polohy hlavičkou.
Tento postup doporučujeme především ženám, které mají obavy z vaginálního porodu koncem pánevním a těm, u kterých nejsou vhodné podmínky pro vaginální porod koncem pánevním.
Samotný výkon trvá několik minut a provádí jej jeden nebo dva lékaři pod přímou ultrazvukovou kontrolou na rovném polohovatelném lůžku.
Obrat je možné provést mezi 36. a 40.
Úspěšnost zevního obratu se u nás pohybuje dlouhodobě okolo 50 % a je ovlivněna řadou podmínek: množstvím plodové vody, počtem předchozích porodů.
Po provedení zevního obratu ženám doporučujeme 24hodinovou hospitalizaci, na konci, které je provedena ultrazvuková kontrola a žena odchází domů.
2. Na našem pracovišti podporujeme vaginální porod koncem pánevním. Tato možnost však není vhodná a bezpečná pro všechna těhotenství.
V případě, že se žena i lékař shodnou na vaginálním porodu koncem pánevním, doporučujeme z důvodu velikosti dítěte porodit do konce 40. týdne těhotenství.
Ženám, které si přejí vedení porodu s konkrétním porodnickým týmem, nabízíme možnost vyvolání porodu v předem určený den.
Porod koncem pánevním vede vždy lékař za intenzivní spolupráce s porodní asistentkou, která je po celou dobu ženě na blízku.
3. Konec pánevní se v době porodu vyskytne asi u 3 až 4 žen ze sta.
V případě, že je ultrazvukovým vyšetřením potvrzeno uložení dítěte koncem pánevním napřed, musí porodník zvážit vyhlídky na spontánní průběh porodu.
Pokud je odhad hmotnosti plodu, který se provádí opět ultrazvukem, mezi 2500-3500 g a pokud plod vstupuje do pánve hýžděmi nebo hýžděmi a skrčenýma nožkama zároveň, je možno vést porod přirozeně.
Rozhodování o způsobu porodu může být někdy velmi složité i pro zkušeného porodníka.
Autor: prof. MUDr. A. Pařízek, CSc. 20. 04. 17. díl seriálu porodní asistentky Budu maminka: Uložení miminka koncem pánevním není abnormalita, ale jedna z fyziologických poloh dítěte.
Přesto většina těhotenství, kdy je miminko v této poloze je ukončena císařským řezem.
Proč? Poloha koncem pánevním (KP) patří mezi zcela fyziologické, i když neúplně běžné varianty uložení dítěte v děloze na konci těhotenství.
Není třeba na takové uložení miminka pohlížet jako na abnormalitu a je možné takto spontánně porodit.
Stejně jako každý jiný porod, i vaginální porod koncem pánevním s sebou nese určitá rizika, proto se na něj také jako na rizikový pohlíží.
Většina takto uložených dětí by se mohla narodit spontánně vaginálním porodem, běžná praxe je však ukončit těhotenství císařským řezem.
Nemusí to tak ale být vždy a císařský řez není nejiná možnost.
Bohužel, císařský řez jako ukončení těhotenství není často ani tak doporučován jako spíše vnucován.
Nejběžnější variantou je porod miminka koncem pánevním, které má z ultrazvuku váhový odhad 2500-3500g a vstupuje do pánve hýžděmi nebo hýžděmi a skrčenýma nožkama.
I když se jedná o zcela normální vedení porodu, často rodičky i zdravotníci ztrácejí jistotu a volí raději variantu císařského řezu.
Pro vaginální vedení porodu je třeba hlavně zkušenost a trpělivost.
U porodu by měla asistovat klidná zkušená porodní asistentka a zkušený lékař.
Oba by měli mít detailní znalost vedení vaginálního porodu koncem pánevním a v ideálním případě i praxi v asistenci u takového porodu.
Zcela vyloučeno je totiž jakékoliv urychlování porodu.
Další zásadou je staré „ruce pryč“.
Dítě by mělo mít, pokud je to možné, co nejvíce prostoru a možnost přirozeně dorotovat a vyjít ven.
Při porodu KP také není možné provést dirupci vaku blan („pustit vodu“).
Velkou roli na průběh porodu má také poloha rodičky.
Nejčastější polohou, která je vhodná a zároveň ji rodičky samy aktivně zaujímají, je poloha na kolenou, kdy se žena opírá o dlaně či lokty, a nebo varianty této polohy.
Při porodu KP bývá také doporučován častější monitoring miminka.
I tak asi 60% vaginálních porodu KP nakonec skončí císařským řezem.
Komplikace souvisí nejčastěji s urychlováním porodu, zásahy do mechanismu porodu a následně vzniklými komplikacemi.
Pokud porod nepostupuje a dítěti se daří dobře, je možné ještě vyčkat nebo v klidu připravit na císařský řez.
Pokusy o urychlování a podobně se obvykle nevyplácejí.
Výhodou je kratší doba hospitalizace, pokud nejsou přítomny komplikace.
Ty mohou být spojeny s narkózou nebo pooperačními komplikacemi (např. hojením rány).
Spontánní porod dítěte pochvou při poloze plodu zadečkem dolů.
Výhodou je kratší doba hospitalizace, pokud nejsou přítomny komplikace.
Ty mohou být spojeny s narkózou nebo pooperačními komplikacemi (např. hojením rány).
Nevýhodou je možný delší průběh porodu, rizika spojená s poruchami mechanismu porodu (při porodu hlavičky je možné její uskřinutí v pánvi).
Nejzávažnější je riziko uskřinutí hlavičky v porodních cestách po porodu trupu plodu, které může vyústit v postižení plodu až jeho smrt.
Jiné možnosti, jejich vhodnost, přínosy a rizika
Ukončení těhotenství císařským řezem.
Průběh zdravotního výkonu
Při spontánním porodu koncem pánevním bude plod monitorován obdobným způsobem jako při poloze hlavičkou.
Celková délka porodu (do otevření děložního hrdla) bývá delší než při porodu hlavičkou napřed.
Je doporučováno užít epidurální anestezii pro ulehčení otevírání děložního hrdla a jako prevenci stažení hrdla děložního po porodu ramének.
Při porodu koncem pánevním se vždy provádí profylaktický (preventivní) nástřih hráze.
Vyšetřování v průběhu porodu
Při příjmu a dále přibližně každé 1-2 hodiny vyšetřením pochvou (dle potřeby i častěji) sledujeme otevírání porodních cest a postup plodu.
Cílem je zjistit, zda porod probíhá pravidelně a zda není potřeba zasáhnout.
Sledování stavu plodu
Při příjmu, a pokud porod není plně rozvinut, pořizujeme každé 2 hodiny přibližně půlhodinový záznam srdeční činnosti plodu kardiotokografem.
Pokud jsou známky nějakých nepravidelností, pořizuje se i delší záznam.
V poslední části porodu, kdy je plně rozvinut a plod vystaven největšímu risku, je sledování ozev plodu kontinuální (stálé).
Kardiotokografické sledování by nás mělo upozornit na ohrožení plodu, aby bylo možné včas zasáhnout.
Pro vás má nevýhodu, že během pořizování záznamu jste do určité míry omezena ve volném pohybu.
Tlumení porodních bolestí
Porodní bolest je způsobena děložní činností a tlakem prostupujícího plodu na měkké tkáně porodních cest.
Tlumení těchto bolestí je samozřejmou součástí moderního porodnictví a používáme k němu i epidurální analgezii.
Aplikace léků
V některých případech je během porodu nutné podat léky na úpravu průběhu porodu.
Tyto léky aplikujeme buď ve formě čípků do konečníku, tablet do úst nebo do pochvy nebo ve formě injekcí do svalu či do žíly.
Před každým podáním léků vám důvod aplikace i účinky vždy vysvětlíme.
Nástřih hráze (epiziotomie)
Naší snahou je vést porod bez poranění či operačních zásahů.
Vzhledem k většímu riziku vzniku porodních poranění při spontánním porodu plodu koncem pánevním provádíme epiziotomii vždy.
Je to 2-5 cm velký postranní nástřih hráze, většinou šikmo vpravo nebo vlevo od konečníku, který je po porodu sešit vstřebatelným materiálem.
Ve výjimečných případech může hojení probíhat komplikovaně a s nutností dalšího ošetření.
Poporodní péče o novorozence
Pokud je vše v pořádku, je novorozenec po porodu položen na břicho rodičky a zabalen.
Po krátké době (vzhledem k riziku jeho prochladnutí) je novorozenec zabalen, označen jménem, ošetřen dětskou sestrou a přinesen k vám a přiložen k prsu.
Po 20-30 minutách odnáší dětská sestra novorozence na oddělení šestinedělí k observaci (sledování, jak se přizpůsobí vnějšímu světu), která trvá 2 hodiny a je při ní provedeno komplexní ošetření a vyšetření lékařem.
Poté se dítě odnáší za vámi na oddělení šestinedělí.
U rizikových a patologických porodů je vždy přítomen lékař neonatolog, který dítě bezprostředně po porodu vyšetří a ošetří a informuje vás o jeho stavu a dalším postupu.
Operační porod
V kterékoli fázi porodu se mohou objevit známky ohrožení vašeho života, nebo vaše zdravotní komplikace.
V takovém případě je nutné porod okamžitě ukončit operativně.
Provádí se buď císařský řez (vyjmutí plodu přes stěnu břišní) nebo, vyskytne-li se tato komplikace v samém závěru porodu, je výjimečně nutné použít k porodu dítěte vakuumextraktor nebo porodnické kleště.
Těhotenství s porodem koncem pánevním vyžaduje, že během samotného výkonu vás průběžně o jednotlivých krocích informujeme.
Terminologická poznámka: Porodnické kleště jsou někdy označovány latinským názvem forceps (ačkoli výraz „forceps“ v latině označuje jakékoli kleště používané v lékařství, nejen ty porodnické).
Omezení a doporučení ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a případné změny zdravotní způsobilosti po provedení uvedeného zdravotního výkonu
Po porodu je nutné dodržovat režim šestinedělí (zvýšená hygiena rodidel, sexuální abstinence, vynechání koupelí - celé šestinedělí pouze sprcha, dohled nad pitným režimem).

Možnosti a rozhodování o porodu koncem pánevním
- Rozhodnutí o spontánním porodu vs. císařský řez vychází z šetření polohy plodu, hmotnosti a průběhu těhotenství.
- Obrat plodu zevními hmaty má úspěšnost kolem 50 % a vyžaduje hospitalizaci na jeden den.
- Vaginální porod koncem pánevním je veden zkušeným týmem a vyžaduje nástřih hráze a pečlivé monitorování.
- Pokud se rodící žena a lékař shodnou na vaginálním porodu, je vhodné rodit do konce 40. týdne těhotenství.
- U některých porodů KP je riziko delšího porodu a nutnosti císařského řezu.
Základní průběh porodu KP
- Monitorování plodu a pravidelné vyšetření pochvou a CTG.
- Podpora tlumení bolesti epidurální analgezií.
- Epiziotomie jako preventivní opatření při porodu KP.
- Porodní péče o novorozence a následná observace.
- V případě nutnosti - operativní ukončení porodu císařským řezem nebo použití vakuumextraktoru či kleští.