Porod se dělí na tři doby porodní. Jeho brzký příchod se často ohlašuje tzv. poslíčky. Porod začíná I. dobou porodní, tedy pravidelnými stahy a končí porodem placenty. Každá ze tří dob i celková délka porodu trvají u každé ženy různě dlouhou dobu.
I. doba porodní neboli otevírací
Spontánní porod začíná pravidelnými děložními stahy (odborně kontrakce), které způsobí postupné zkracování, rozevírání a nakonec zánik hrdla dělohy. Zánikem hrdla dělohy vzniká děložní branka, která se postupně rozvinuje. Nejprve má malý průměr, obvykle je prostupná jen pro prst, pak pro dva prsty. Dále se její průměr počítá na centimetry. První doba porodní končí tím, že branka dělohy již není hmatná. Říkáme, že „branka je zašlá“, tehdy činí její průměr asi 11 až 12 cm. Název „otevírací“ doba vyjadřuje podstatu děje - otevírání, rozvíjení porodních cest.
Poznámka: Děložní kontrakce je práce (stah - kontrakce) děložního svalu, která je neovladatelná vůlí ženy. Během děložních kontrakcí při porodu je plod protlačován porodními cestami. Pro děložní kontrakce můžeme používat název děložní stahy nebo porodní bolesti.
II. doba porodní neboli vypuzovací
Začíná úplným rozvinutím branky dělohy a končí porodem novorozence. Děložní stahy jsou častější, silnější a trvají déle. Název „vypuzovací“ popisuje, že v této době je dítě nejen tlačeno sílou děložních kontrakcí, ale na závěr i aktivní spoluprací maminky (zapojuje svaly břišního lisu), která takzvaně tlačí, a tím „vypuzuje“ plod porodními cestami ze svého těla.
III. doba porodní - porod placenty
III. doba porodní začíná porodem novorozence a končí vypuzením placenty. Po porodu dítěte se děloha stáhne (odborně retrahuje), její obsah tvoří již jen placenta. Děloha je nyní kulovitá, tuhá a její horní okraj dosahuje k pupku. Později trochu ochabne. Po několikaminutovém období klidu se děloha začne opět stahovat. Stahy nejsou vnímány bolestivě a způsobují, že se od děložních stěn odloučí placenta. Z otevřených cév vytéká krev mezi placentu a děložní stěnu, vytvoří se krevní výron, který dále oddaluje placentu od děložních stěn. V této době ještě doznívají děložní kontrakce, které odloučenou placentu vypudí z dělohy do pochvy, přitom placenta obvykle vyvolá slabý pocit nucení k tlačení.
Poslíčci, bolest a psychika během porodu
Co jsou to poslíčci? Poslíčci jsou tzv. předzvěstné stahy. Jedná se stahování dělohy, což může být velmi nepříjemné. Obvykle nemají pravidelné intervaly, nezesilují, jsou stále stejně silné a často i bolestivé. Koupelí v teplé vodě zjistíme, zda ustupují či zesilují. Jestliže kontrakce ustupují, prodlužují se intervaly a slábnou, jedná se o poslíčky, a ty nevedou k porodu.
Porodní bolest je jedinou bolestivou reakcí člověka, která nevzniká z důvodů nemoci. Jedná se o účelnou reakci, která připravuje těhotnou ženu na očekávaný porod. Pro použití metod porodnické analgezie dnes platí tyto základní podmínky: žádná metoda nesmí ovlivnit zdraví matky ani dítěte, neměla by ovlivnit činnost dělohy, a přitom všem by měla být dostatečně analgeticky účinná.
Prožitky porodních bolestí jsou velmi individuální. Roli sehrává celá řada aspektů. Závisí na fyzické dispozici a psychické pohodě rodící ženy, význam mají sociální a kulturní vlivy. Dokonce i jedna žena může každý svůj porod prožívat zcela odlišně. V této souvislosti hraje klíčovou roli psychologické nastavení a podpora partnera či jiné důvěryhodné osoby při porodu.
Nefarmakologické metody tišení porodních bolestí zahrnují psychologické techniky, hypnózu, audioanalgezii, akupunkturu, akupresuru, hydroanalgezii (porod ve vodě), relaxační masáže a volbu vhodných poloh. Farmakologické metody zahrnují celkovou a lokální analgezii, epidurální analgezii a další možnosti podle potřeby.
České prostředí a porod do vody
Je možné v České republice rodit do vody? Porod do vody je dostupný ve vybraných zařízeních, která mají schválenou vodní lázeň. Podmínky zahrnují fyziologický průběh těhotenství, zdravý plod a absence infekčních či jiných patologií. Porod do vody se nesmí provádět při infekčních onemocněních rodičky, HIV pozitivitě a dalších patologiích v průběhu I. a II. doby porodu.
Psychologické aspekty porodu a role podpůrných osob
Žena by měla mít možnost prožívat porod nerušeně a s úctou k jedinečnému okamžiku. Přítomnost blízké osoby, empatické a vzdělané porodní asistentky, duly či partnera může posílit pozitivní aspekty porodu, poskytnout emocionální podporu a ujištění a pomoci vytvořit bezpečné a posvátné prostředí. Strach z neznámého může působit kontraproduktivně, a proto je důležité mít kvalitní předporodní kurzy a sdílení zkušeností, které posilují důvěru v sebe samu a spontaneitu porodního procesu.
Bolest během porodu je součástí přirozeného procesu, a přesto lze ji vnímat různě. Čím více zákroků prožije žena, tím méně často pocítí radost a pýchu po porodu. Na druhou stranu samotná bolest pomáhá rodičce nalézt nejvhodnější polohy a koncentrovat pozornost na porodní proces. Evokuje také endorfiny, které tlumí bolest a bývají spojovány s pocity štěstí a radosti.
Rodička a dítě by měli zůstat v těsném kontaktu co nejdříve po porodu. V současnosti roste důraz na rodičovský kontakt a minimální počet zúčastněných osob během porodu, což podporuje pozitivní zkušenost a zdravý vztah matky a dítěte.
Alternativní a nemocniční přístup k porodu
Co je to alternativní porod? Jedná se o pojem odrážející časově podmíněný pohled na to, co je „obvyklé“ a co „jiná cesta“. Moderní porodnictví by mělo být syntézou pohledů z obou stran a bezpečným průnikem pozitivních aspektů, včetně důrazu na intimitu prostředí a respektování přání rodičky. Porod v nemocnici je stále bezpečný a podporovaný odborníky, avšak cílem je, aby prožitky rodičů v nemocničním prostředí byly kladné, s co nejmenšími rutinními zásahy a vyšší mírou laskavého a individuálního přístupu.
Technická a organizační opatření v nemocnicích zahrnují vytváření samostatných porodních pokojů, umožnění doprovodu partnera či osoby blízké, respektování preferencí rodičky ohledně očisty, epiziotomie či tlačení, a co největší svobodu pohybu a soukromí. Porodní plán slouží jako rámcové vyjádření představ rodičky a usnadňuje komunikaci s týmem ošetřujícího personálu.
Je zřejmé, že hlavním úkolem porodnictví je vrátit porody matkám a současně zajistit bezpečí pro matku i dítě. Ve společnosti vznikají iniciativy podporující radostný aspekt porodu a znovuobnovení tradičního spojení bolesti s pozitivním a iniciativním prožitkem, který posiluje rodinu a vztah rodičů k dítěti.

Další informace a související témata najdete v článcích o Spontánním porodu a dalších otázkách souvisejících s průběhem porodu.
Porodní plán a komunikace s personálem
Porodní plán je písemným vyjádřením ženy o jejích představách a očekáváních v souvislosti s pobytem v porodnici a průběhem porodu a poporodního období. Diskuze o plánu bývá užitečná pro obě strany a často vede ke sblížení názorů na vedení porodu a poporodního období.
Etické a právní souvislosti
Právo na vydání placenty a další související otázky jsou upraveny zákonem a souvisejícími předpisy. Informovanost a transparentnost ve vztahu k péči o matku a dítě a respektování jejich přání jsou klíčové pro kvalitu porodnické péče.