Narození miminka je velikou událostí pro celou rodinu. Nový člen vnáší do rodiny spoustu radosti, ale i změnu režimu a obavy, aby se rodiče nedopustili nějakých chyb. Maminky mají v současnosti neomezený přístup k mnoha zdrojům informací. Tyto zdroje mohou být více či méně kvalitní, informace a zaručené rady se mohou lišit nebo si i odporovat. Moderní medicína vyvrací i některé tradované rady a pověry, především v oblasti kojení a hygieny.
Co je důležité vědět hned po porodu a v šestinedělí
Obvyklá doba pobytu matky s dítětem v nemocnici po porodu je v České republice 72 hodin (za předpokladu, že vše proběhlo bez potíží). Toto časové období je obecně přijímáno jako dostatečné pro záchyt poruch poporodní adaptace (např. hyperbilirubinémie, obecně známá jako novorozenecká žloutenka). Poté už se maminky musejí spolehnout samy na sebe. Tělesný kontakt je nejdůležitější. Ke každému novorozenci je třeba přistupovat jako k jedinečnému originálu. Existují obecné vzorce chování a jednotlivé fáze vývoje novorozence, ovšem vždy je třeba vyhnout se jakékoli paušalizaci. Vše je mnohem jednodušší, než bychom si mohli kdy myslet - jednou z největších potřeb člověka je totiž tělesný kontakt. Ten je nutno neustále uspokojovat, jelikož je přirozený a pro miminko nepostradatelný (při koupání, oblékání či chování). Nezkušenou maminku mohou zneklidnit rady a doporučení od rodiny či přátel (obzvláště oblast kojení je přísně individuální, opět je nutno přistupovat k dvojici matka-dítě velmi osobitě). Matčinu vnitřní nervozitu a stres miminko cítí a celá situace vrcholí také jeho neklidem a pláčem, který bývá často interpretován jako hlad. Za projev hladu může být považováno i sání prstíků. Ale tento vývojový jev je naprosto normální a je jen zdrojem potěšení. Dítě se jím baví již během nitroděložního vývoje. Podobné je to i s hledacím reflexem.
Gratulace a první návštěvníci na sebe po příchodu z porodnice nenechají dlouho čekat. Rodiče by ale před jejich přijetím měli nejprve sladit nový denní (i noční) režim, který v rodině nastal, zvládnout techniku kojení a naučit se rozumět potřebám svého dítěte. Jeho největší touhou je stálá přítomnost matky (pečující osoby). Nic se ale nesmí přehánět. Například společný spánek s dítětem na jednom lůžku se nedoporučuje (kvůli riziku přehřátí dítěte apod.). Zachovat úzký kontakt mamince umožní postýlka postavená na dosah od lůžka.
První procházka a šestinedělí
Mnoho rodičů se velmi těší na první procházku s kočárkem. Pokud je miminko zdravé, je možné na krátkou procházku vyrazit prakticky po propuštění z porodnice, ovšem nezbytné je zvolit vhodné oblečení a délku procházky! V mrazivých dnech, kdy teplota klesá pod -5 °C, není vhodné vzít novorozence ven. Počkejme si na teplejší období, i tehdy ale začněme s krátkými procházkami. Jejich délku můžeme prodlužovat postupně. Vycházky rozhodně nesměřujeme do supermarketů či jiných míst s velkou koncentrací návštěvníků a hlukem (vyhněme se nejen obchodním centrům, ale např. i hromadné dopravě). Do obchodů lze jít dle obecných doporučení několik dnů po druhém očkování, s přihlédnutím k zdravotnímu stavu dítěte.
Návštěvy v šestinedělí? Šestinedělí je doba, která patří jen miminku a rodičům. Tělo maminky v tomto období regeneruje a potřebuje hodně odpočívat. Ovšem nedočkavé návštěvy tvoří za dveřmi domova novopečené maminky nekonečnou frontu. Pokud však čekáte nějaké jasně dané pravidlo, zklamu vás. Návštěvy jsou vždy na zvážení rodičů. Pokud se rozhodnou přijmout krátkou návštěvu, rozhodně by měli myslet na to, aby k miminku nepřišly nemocné osoby. I obyčejná rýma, která dospělého jen pár dní obtěžuje, novorozenci velmi ztíží příjem potravy, naruší jeho klid a spánek.
Bezpečné koupání a další tipy
4 PRAVIDLA BEZPEČNÉ KOUPELE: Nenechávejte dítě ve vodě bez dozoru, zkontrolujte teplotu vody teploměrem i ponořením lokte, odcházejte od dítěte, které leží na přebalovacím pultu. Ponepokládejte dítě do vaničky, která se napouští.
Vůně miminka, či voda a mýdlo? Miminka jsou úžasně voňavá stvoření. Jak často bychom je měli vystavit působení vody a mýdla, abychom jim spíše neublížili? V současné době se doporučuje novorozence koupat a celého mydlit obden až dvakrát týdně. Teplota vody je 37 až 40 °C a teplota prostředí 24 až 28 °C. Narození nedonošeného miminka je pro rodiče náročná a emočně silná zkušenost. Za nedonošené miminko se považuje dítě narozené před ukončeným 37. týdnem těhotenství. Předčasný porod často přichází nečekaně a může být spojený s řadou otázek.
Maminky po předčasném porodu si často procházejí různými emocemi - smutkem, strachem, pocitem viny, bezmocí nebo hněvem. Je důležité vědět, že takové emoce jsou přirozené. Předčasně narozené děti potřebují specializovanou péči, která jim pomůže zvládnout první týdny života mimo dělohu. Po porodu je běžné, že miminko zpočátku zhubne. U donošených dětí je to obvykle do 10 %, u nedonošených miminek může být úbytek i vyšší. Přibývání na váze je pro rodiče důležitým signálem, že miminko prospívá. Není to ale jediný ukazatel zdravotního stavu. Jakmile to zdravotní stav miminka dovolí, rodiče se postupně zapojují do péče. Zdravotní sestry rodičům ukážou, jak o miminko pečovat v nemocničním prostředí. Blízkost rodičů pomáhá dítěti cítit bezpečí a podporuje jeho vývoj.
Předčasný porod a nedonošené děti
Nedonošené děti mohou mít nezralé orgány, které potřebují čas a podporu, aby správně fungovaly. Například plíce mohou být u velmi nezralých miminek nedostatečně vyvinuté a mohou postrádat surfaktant - látku, která pomáhá udržet plicní sklípky otevřené. Klokaní kontakt (klokánkování) je jedním z nejdůležitějších prvků péče o nedonošené miminko. Kontakt kůže na kůži je důležitý také pro maminku. Pomáhá jí cítit se miminku blíž a může podpořit tvorbu mateřského mléka.
Návrat domů s nedonošeným miminkem může být pro rodiče krásný, ale zároveň náročný. Důležité je dodržovat doporučení lékařů, chodit na pravidelné kontroly a sledovat zdravotní stav miminka. Velmi důležitá je také péče o maminku po porodu. Zdravotní stav nedonošeného dítěte si vyžaduje specializovanou péči a často péči v jednotkách intenzivní péče.
Co čekat při porodu a po porodu u předčasně narozených dětí
Předčasný porod samotný a následný vývoj dítěte v nemocničních podmínkách zcela odlišných od ideálního průběhu těhotenství v děloze matky s sebou nutně nesou riziko možných odchylek vývoje prakticky všech orgánových systémů dítěte. To může vést ke vzniku nejrůznějších komplikací. Syndrom dechové tísně (RDS) postihuje v různě závažné formě většinu novorozenců až do 34. týdne těhotenství. Je způsoben nedostatkem surfaktantu a malou výměnnou plochou sklípků. Někdy je nutná CPAP nebo i intubace. Bronchopulmonální dysplazie (BPD) je důsledkem kombinace poruchy vývoje plic a dlouhodobé podpory dýchání. Výživa by měla být zahájena co nejdříve, nejprve nitrožilně a postupně přecházet na kojenecké mléko od matky.
Klíčová role rodičů a rodiny je v tzv. family centered care - vytváření vztahu mezi rodiči a jejich dítětem a mezi rodiči a ošetřujícím personálem. Dotek a kontakt v kombinaci s klidným mluvením hraje významnou roli při snižování stresu a podpoře vývoje. Klokánkování má pozitivní vliv na vývoj dítěte a může trvat podle zdravotního stavu. Dítě je často krmeno nejprve cestou nitrožilní výživy a poté se zavádí kojení, které je pro předčasně narozené děti ideální výživou.
Vždy je nutné řídit se celkovým zdravotním stavem a individuálními schopnostmi dítěte. Odběry krve probíhají za přítomnosti minimálně dvou osob, a jedno z nich má uklidnit dítě. Dítě je do šátku „zachumlané“ a má možnost cítit svou mámu neustále, i když není u něj. V roce 2014 se v ČR narodilo 429 dětí s porodní hmotností pod 1000 g. Dětí, které mají při porodu méně než 2500 g, je dnes více než dříve.
Rizika a dlouhodobé následky nedonošenosti
Nedonošené děti jsou ohroženy řadou komplikací - infekce, dechové a srdeční potíže, neurologické problémy a další. Zrakové postižení může souviset s retinopatií nedonošených (ROP), která vyžaduje sledování a případný zákrok laserem či kryokoagulací. Sluchové postižení může vzniknout v důsledku poškození vláskových buněk vnitřního ucha. Dlouhodobě mohou nastat potíže s tělesným a neurologickým vývojem, které vyžadují sledování a rehabilitaci.
Je důležité koordinovat péči v centrech komplexní či následné péče a zapojovat do ní rodinu. Většina dětí roste a vyvíjí se, ale některé mohou vyžadovat dlouhodobější sledování u dětského neurologa, očního lékaře, pneumologa a dalších specialistů. Dlouhodobé statistiky ukazují pokles úmrtnosti a postupné zlepšování morbidty, avšak hranice viability a trend úmrtnosti se mohou měnit s vývojem medicíny.
Kdy hledat pomoc a jak se připravit na příchod miminka
Tip: Máte již vše potřebné pro vaše miminko? Z oblečení budete potřebovat zejména dětské body a dupačky. Je těžké přesně určit příčiny předčasného porodu. Jde o celou řadu faktorů, z nichž některé je možné ovlivnit, některé však ne. Pokud je příčina předčasného porodu genetická, těžko s ní lze něco dělat. Jde-li však o chování budoucí maminky v průběhu těhotenství, jsou změny možné. U mnoha předčasných porodů však příčinu nalézt nelze. Nejčastěji předčasný porod zapříčiní některý z druhů nitroděložní infekce, neléčené infekce močového ústrojí nebo pohlavní nemoc.
Předčasný porod může vyžadovat léčbu v nemocnici a intenzivní péči. Po propuštění je důležité sledovat výživu a růst, chodit na pravidelné kontroly a hledat pomoc laktační poradkyně, pokud kojení není optimální. V porodnici jsou u miminka provedena screeningová vyšetření, která budete muset, v případě, že odejdete s miminkem domů dříve, doplnit v termínech uvedených níže.
Domácí výbavička pro novorozence také potřebujete nachystat dřív, než do ní odjedete. Autosedačka je zásadní a bez ní vás z porodnice nepustí. Dětská postýlka, kočárek, oblečky, nůžtičky na nehty, chůvička a plenky budete potřebovat hned záhy. První dny po porodu si rozhodně nenechte vzít čas na sžívání s vaším miminkem. Hodně ležte a odpočívejte. Kojení je krásné a vzácné období, ale i toto období si žádá péči o sebe.
Speciální poznámky pro případ komplikací
Klokaní kontakt, tzv. klokánkování, má význam i po návratu domů. Důležité je dodržovat doporučení lékařů, chodit na pravidelné kontroly a sledovat zdravotní stav miminka. Důležitá je také péče o maminku po porodu. Klokaní kontakt pomáhá dítěti cítit blízkost a podporuje tvorbu mateřského mléka.
