Porod byla katastrofa průběh komplikace a péče o matku a dítě

Porod bez obtíží je snem každé nastávající maminky a většině se také splní. Je ovšem dobré se psychicky připravit na možnost, že se i přirozený proces může zkomplikovat, a mít v tu chvíli po ruce odbornou pomoc. Pokud nastane komplikace v první době porodní, je to nejčastěji slabá porodní činnost. To znamená, že jsou kontrakce příliš slabé a krátké na to, aby vedly k plynulému otevírání porodních cest. První doba porodní se tak prodlužuje - protrahuje. Možným řešením je nitrožilní podání oxytocinu v infuzi. Po celou dobu porodu jsou průběžně monitorovány srdeční ozvy miminka. Pokud by poklesly pod fyziologickou hranici na delší dobu, hrozí hypoxie plodu, tedy nedostatečné zásobení krve kyslíkem. Ve třetí době porodní může dojít k poruše odlučování placenty. Z různých důvodů se odloučí jen částečně, nebo vůbec. V takových případech se provádí operační zákrok. Dalšími možnými komplikacemi jsou rozsáhlejší poporodní poranění, jako jsou trhliny v pochvě, natržení hráze, svěrače či děložního hrdla. Pokud jsou poranění velká, ošetřují se v narkóze. Komplikace při fyziologicky probíhajícím porodu bývají spíše vzácné.

V kadaňské porodnici děláme vždy maximum pro to, aby byla maminka i miminko v bezpečí. Všechny nejčastější obtíže, které mohou u porodu nastat, dokážeme včas vyřešit. Zároveň do přirozeného porodu zasahují lékaři opravdu jen tehdy, kdy to situace skutečně vyžaduje. Není sporu, že nemocnice nabízí nejbezpečnější prostředí při porodu, jak pro dítě, tak pro matku, shrnul výsledky nové studie profesor Eyal Sheiner, jeden ze spoluautorů a přednosta gynekologicko-porodnické kliniky univerzitní nemocnice v izraelské Beer Ševě.

Navzdory výraznému pokroku moderní medicíny je podle něj stále počítat s tím, že se porod může vyvinout jakkoliv a bude třeba rychle zasáhnout. Ženy, které rodí mimo zdravotnické zařízení, jsou třikrát více vystaveny komplikacím, včetně rizika úmrtí dítěte, takový je závěr rozsáhlé izraelské studie, která byla provedena univerzitní nemocnicí v Beer Ševě a zahrnovala takřka 250 tisíc porodů. Závěry studie byly prezentovány na 39. sjezdu mezinárodní odborné Společnosti pro matku a plod v Las Vegas.

„Navzdory výraznému pokroku moderní medicíny je porod traumatickou událostí jak pro matku, tak pro dítě a je nezbytné být připraven na jakýkoliv možný scénář,“ zhodnotil závěry práce profesor Eyal Sheiner, jeden ze spoluautorů a přednosta gynekologicko-porodnické kliniky univerzitní nemocnice v izraelské Beer Ševě. Do studie bylo zahrnuto celkem 243 682 nemocničních porodů, které proběhly na univerzitním pracovišti mezi lety 1991 až 2014, a 3 580 porodů, k nimž došlo mimo zdravotnické zařízení. Na domácí porody tak připadlo 1,5 % ze všech porodů.

Podle závěrů této studie je četnost případů ohrožení života dítěte v případě porodu v nemocnici 5 na 1000 porodů, kdežto u domácích porodů je trojnásobná, tedy 15 případů ohrožení života na 1000 porodů. Riziko úmrtí je u domácích porodů vyšší, ačkoliv se u těchto matek méně často vyskytují zdravotní komplikace jako je diabetes, hypertenze nebo preeklampsie. „Výsledky této naší studie se shodují se závěry rozsáhlejších studií provedených v USA, a potvrdila naši hypotézu, že porod mimo zdravotnické zařízení je mnohem nebezpečnější než v nemocnici,“ dodal porodník.

Naprosto jasné ale je, že nová izraelská studie nerozlišovala mezi tím, zda se jednalo o cílené a plánované domácí porody nebo k porodu doma došlo náhle bez předchozího plánu. Podrobněji se na příčiny perinatální úmrtnosti v souvislosti s místem a způsobem porodu podívala již dříve studie publikovaná Journal of Perinatal Medicine, která porovnávala úmrtnost a její příčiny u plánovaných domácích porodů a porodů v nemocnicích. Celkem do ní bylo zahrnuto 15,9 milionů novorozenců narozených v USA mezi lety 2008 až 2012.

Podle této studie na 10 000 porodů připadalo zhruba 5,8 zemřelých novorozenců. V případě plánovaných domácích porodů byly ale příčiny úmrtí novorozenců odlišné. Největší podíl zemřelých novorozenců připadal na komplikace během porodu, následně pak na vrozené vady a infekce. Vůbec nejčastější příčiny úmrtí byly spojeny se situacemi, kdy došlo k poškození mozku, zejména při nedostatku kyslíku nebo udušení.

Podle profesora Sheinera můžeme mít kvůli omezeným znalostem a omezeného vnímání minulosti pocit, že se porod v nemocnici od domácího příliš neliší. V současnosti je ale tento rozdíl obrovský. American College of Obstetricians and Gynecologists uvádí, že v USA na domácí porody připadá 0,9 % z celkového počtu porodů v zemi. Ročně se tak tímto způsobem narodí 35 tisíc dětí. Zhruba čtvrtina z domácích porodů proběhne doma neplánovaně a bez jakéhokoliv dohledu.

Podle této americké odborné společnosti by ženy měly být informovány o rizicích domácích porodů ve světle odborných studií a kvalitních vědeckých důkazů. „Navzdory tomu, že American College of Obstetricians and Gynecologists věří, že nemocnice a certifikovaná porodní centra jsou nejbezpečnějším místem pro porod, každá žena má právo učinit medicínsky informované rozhodnutí ohledně svého porodu,“ shrnuje svůj postoj odborná společnost.

Podle ní by ženy měly být informovány o tom, že ačkoliv je plánovaný domácí porod spojen s menším množstvím zásahů pro matku, současně má vyšší rizika pro dítě. Ženy, které plánují domácí porod, se podle American College of Obstetricians and Gynecologists takto rozhodují, protože se chtějí vyhnout zdravotním zásahům a atmosféře zdravotnického zařízení.

V tomto ohledu se plánované domácí porody skutečně mohou zdát „výhodnější“, protože vykazují méně intervencí, jako je vyvolání porodu, podání analgetik, elektronický monitoring srdečních ozvů dítěte, epizotomie nebo císařský řez. Avšak hodnocení výsledků domácích porodů je obtížné, protože chybí randomizované klinické studie domácích porodů.

„V rozvinutých zemích, kde jsou domácí porody častější, byly pokusy o provedení takových studií neúspěšné, zejména proto, že těhotné ženy odmítají náhodné rozdělení na nemocniční a plánované domácí porody,“ popisuje americká odborná společnost s tím, že většina informací o plánovaných domácích porodech pochází z observačních studií. Ty jsou však spojeny s řadou metodologických nedostatků.

„Dalším faktorem ovlivňující bezpečnost plánovaného domácího porodu je dostupnost bezpečného a rychlého transportu rodící ženy (do nemocnice - pozn. redakce). Uváděné riziko nutnosti transportu je 23 - 37 % u prvorodiček a 4 - 9 % u vícerodiček. Většina těchto případů připadá na nepostupující porod, nepříznivý stav plodu, potřeby úlevy od bolesti, hypertenzi, krvácení a nevhodnou polohu plodu,“ upozorňuje American College of Obstetricians and Gynecologists s tím, že lepší výsledky v tomto ohledu mají země s integrovaným záchranným systémem, ve kterých jsou současně jasně nastavená pravidla pro to, kdy rodící ženu převézt z domácího prostředí do nemocnice, jako jsou Nizozemí a kanadské provincie Ontario a Britská Kolumbie.

Infografika: srovnání rizik domácího porodu a porodu v nemocnici

V Česku se podle různých odhadů plánovaně uskuteční několik set domácích porodů. Část z nich končí v důsledku komplikací v nemocnici. Nicméně zdravotníci se obvykle dozví, že „se to nestihlo“ nebo nic. Neplatí však, že by se plánované domácí porody týkaly jen fyziologických těhotenství a fyziologicky probíhajících porodů. Právě jejich „dobrý výsledek“ nelze předem odhadnout. „Je dobré si uvědomit, že když se v takových situacích hovoří o fyziologickém porodu, jedná se o hodnocení ex post. Dopředu je velmi obtížné se bavit o fyziologickém porodu. “Pokud porovnáme počet porodů v porodnicích s matričními daty, zjistíme, že se jedná o méně než 0,5 % ze všech porodů v České republice. Tyto porody jsou ale selhání nás porodníků a systému porodnictví. Už jen to, že ženy takto uvažují, ukazuje, že jsme v nich nedokázali vzbudit dostatek důvěry, a právě ta je v porodnictví klíčová. Většina žen se ale nakonec naštěstí rozhodne pro porodnici,“ dodal gynekolog.

Podle něj je třeba si uvědomit, že domácí porod je spojen s vyšším rizikem komplikací, včetně fatálních. „Jako hlavní rizikové faktory se ukazuje věk rodičky nad 35 let, první těhotenství a gravidita po 40. týdnech. Mýtus, že porod, který začíná jako fyziologický, také takto skončí, vyvrátil již dříve také Martin Čihař z Neonatologického oddělení Nemocnice Na Bulovce. „Každý porod se může zkomplikovat a jako fyziologický ho lze označit až retrospektivně,“ zdůraznil Čihař na konferenci ČLK Etická dilemata medicíny 21. století - Kontroverze současné medicíny, která proběhla v roce 2017.

Podle neonatologa má okolo deseti procent dětí poruchu poporodní adaptace a čtyři procenta přímo vyžadují resuscitaci. V průběhu porodu často dochází k přerušení přívodu kyslíku k dítěti, což je obvykle dáno pupečníkovými příhodami či odloučením placenty. Už po sedmé minutě přitom dochází k nevratnému poškození mozku. „Dojde-li k takové situaci, je každý transport a sanitka pomalá,“ popsal Čihař s tím, že právě to je podstata problému.

Nastaly velmi vážné komplikace a matku s dítětem museli převézt do nemocnice. Žena na Jihlavsku se rozhodla pro domácí porod. Jenže při něm nastaly velmi vážné komplikace a matka s dítětem musela do nemocnice. Novorozenec se neobejde bez pomoci přístrojů a jeho šance na přežití je mizivá. Případ vyšetřuje i policie. „Jihlavští kriminalisté prověřují okolnosti domácího porodu,“ potvrdila policejní mluvčí Dana Čírtková.

Mapa rozložení domácích porodů v regionu

Názory odborné veřejnosti na domácí porody se různí. Komplikované případy mimoděložního těhotenství, prasklé dělohy či mrtvé plody. I tohle musel řešit gynekolog Ondřej Šimetka. Podle jeho slov mu ale mise daly více, než tamním pacientům dokázal dát sám. Poslechněte si jeho vyprávění v novém dílu našeho podcastu Mlčení zabíjí.

„Jednou na naše auto mávala žena, stála u cesty. V náručí držela dítě, které vypadalo mrtvé. Mělo tři nebo čtyři roky a vážilo pět kilo. To byla úplně zoufalá troska, kterou jsme převezli do nemocnice. Měli jsme štěstí, v týmu byla sestřička, která měla zkušenosti s léčbou podvýživy, a tak se tu holčičku podařilo zachránit. Ani to netrvalo tak dlouho. Do toho stavu se dostala právě z toho důvodu, že museli s rodinou utéct do hor, dostala malárii, onemocněla a ani jídla tam tehdy moc nebylo,“ vypráví Ondřej Šimetka.

Ondřej Šimetka dnes Východní Timor nazývá svým druhým domovem. Na místě pracoval jako gynekolog, věnoval se ale i tropickým nemocem či školil místní zdravotníky. Celkem se s Lékaři bez hranic zúčastnil šesti misí. Ty ho kromě zmíněného Východního Timoru zavedly také čtyřikrát na Srí Lanku a jednou do Libérie.

„Porod je v ideálním případě přirozenou cestou při nekomplikovaném průběhu.“ Za nejzávažnější komplikaci porodníci považují strádání dítěte z nedostatku kyslíku - například následkem obtočení pupečníku kolem končetiny či krku plodu, zauzlování pupečníku apod. Při rychlém ukončení porodu se minimalizuje riziko hypoxie a po porodu se věnuje zvýšená pozornost kojení a péči o novorozence.

Schéma průběhu porodních fází

Fyziologie a péče o matku a dítě během a po porodu

Při vaginálním porodu hraje klíčovou roli správný průběh jednotlivých dob. První doba porodní zahrnuje otevírání dělohy a trvá u prvorodiček průměrně 6-7 hodin, u vícerodiček 3-4 hodiny. Druhá doba porodní je vypuzovací a trvá u prvorodičky průměrně 15-20 minut, u vícerodiček 5-10 minut. Třetí doba porodní - porod placenty a plodových blan - trvá obvykle 5-10 minut. Po porodu začíná poporodní období, kdy se děloha retrahuje a mléčná žláza zahajuje laktaci.

Poporodní období je spojené s dílčími změnami v těle ženy: děloha rychle involuje, kontrakce jsou patrné zejména u vícerodiček, bolestivost kojením se zvyšuje vlivem oxytocinu. Po 10 dnech je děloha hmatatelná jen obtížně a šestinedělí se postupně uzavírá. Kojení stimuluje tvorbu mléka a zároveň vyvolává uvolnění oxytocinu, který podporuje stahy dělohy a výdej mléka.

Náročnou součástí péče je také zajištění bezpečného prostoru pro novorozence, monitorování srdeční činnosti plodu během porodu a rychlá reakce na případné hypoxické stavy. V případě nutnosti je možné použít instrumentální pomůcky (vacuum extractor, kleště) nebo provést císařský řez, pokud je to nezbytné pro záchranu matky či dítěte. V České republice se průměrná frekvence císařského řezu pohybuje kolem 20 %.

Porodnictví jako oblast medicíny sledováné fyziologii a patologie gestace má za cíl minimalizovat rizika a zajistit bezpečí matky i dítěte. Historicky bylo porodnictví spojeno s asistencí porodních bab a postupně se systémem moderní medicíny převzaly roli zdravotnické instituce a profesionální personál.

Prevence a rizika spojená s domácími porody

V současnosti je hlavní myšlenkou odborné společnosti, že nemocnice a certifikovaná porodní centra jsou nejbezpečnějším místem pro porod. Přesto každá žena má právo učinit medicínsky informované rozhodnutí. Informovanost je klíčová kvůli možným rizikům spojeným s domácími porody, které zahrnují vyšší riziko komplikací pro dítě a potřebu rychlého transportu do nemocnice v případě zhoršení stavu.

Podrobněji lze nalézt, že plánované domácí porody mohou vykazovat méně intervencí, avšak zvyšují se rizika pro plod a mohou vyžadovat dřívější či naléhavější hospitalizaci. Pokud se domácí porod skutečně uskuteční, je důležité mít jasně definovaný plán transportu a spolupráci s rychlou záchrannou službou.

Národní statistiky ukazují, že na domácí porody připadá jen malé procento ze všech porodů, avšak rizika spojená s porodem mimo řízené podmínky jsou významná a vyžadují důkladné posouzení. V souvislosti s touto problematikou se často zmiňuje potřeba kvalitních kontrolních studií a lepšího porovnání výsledků mezi domácími a nemocničními porody.

Infografika: rizika domácího porodu vs. porodnice

Specifické situace a příběhy ze světa misí a praxí

Historie ukazuje, že v některých regionech světa, kde chybí dostupnost kvalitní porodnické péče, bývaly porody spojeny s vysokým rizikem komplikací. Příběhy z Východního Timoru a misí Lékařů bez hranic ilustrují, že v krizových regionech lze narazit na šokující situace. Tyto zkušenosti ukazují, že moderní porodnictví je důležité nejen v klinické péči, ale i v logistice, školení zdravotníků a zajištění rychlého transportu.

V rámci bezpečí matky a dítěte je zásadní, aby porodnický tým okamžitě reagoval na známky hypoxie či jiných komplikací. Správná komunikace s rodinou, psychická podpora a efektivní kooperace mezi porodníky, sestrami a dalšími specialisty významně přispívají k lepším výsledkům.

Celkově lze říci, že porodnictví je obor zaměřený na bezpečný průběh těhotenství a porodu, s důrazem na včasnost zásahů, monitorování plodu a podporu matky.

Tabulky a shrnutí dat

PopisHodnota
Podíl domácích porodů v Izraeli (2014-2015)1,5 %
Ohrožené životy dětí při porodu v nemocnici5 na 1000
Ohrožené životy dětí při domácích porodech15 na 1000
Podíl domácích porodů v USA (ACOG)0,9 %
Roční počet domácích porodů v USAcca 35 000

Celkové poznámky: porod je dynamický proces, který může začít fyziologicky a skončit různými komplikacemi. Život matky i dítěte vyžaduje připravenost zdravotnického systému reagovat rychle a účinně.

tags: #porod #byla #katastrofa