Poporodní kýla: jak vypadá, jak ji poznat a jak se léčí

Pupeční kýla je nejčastější odchylka v dětském věku. Jedná se o vyklenutí pobřišnice v oblasti pupku, kde se nachází oslabené místo stěny dutiny břišní již po porodu. Novorozenci a kojenci mají v místě pupku tenkou vazivovou ploténku. Po porodu novorozence se celý otvor po několik dní až týdnů uzavírá. Jestliže k takovému uzavření nedojde nebo se pupeční jizva v místě oslabení protrhne, jedná se o vrozenou pupeční kýlu.

Tříselná kýla je také vyklenutí pobřišnice, avšak do míst tříselného kanálu, kde je fyziologicky břišní stěna oslabena v oblasti průchodu chámovodů u mužů a děložními vazy u žen. Metody léčby kýly můžeme rozdělit na konzervativní a operativní. Tato podpůrná terapie spočívá v aplikaci elastických tejpovacích pásek ze 100% bavlny. Kineziologický tejp je prodyšný a z části také voděodolný a svou tloušťkou se podobá lidské kůži. Patří mezi vhodné konzervativní metody při terapii dětské kýly. V místě, kde došlo k uvolnění břišní stěny se lepí pružné pásky. Pokud se jedná o pupeční kýlu, dávají se pásky ve tvaru písmene X a tvar kříže. U tříselné kýly se tejp aplikuje vějířovitým způsobem do oblasti vyklenutí. Používá se taková technika, při které jsou kraje pásky volné a střed natažen na 50 - 70 % nebo i více.

Infografika znázorňující rozdíl pupeční a tříselné kýly a princip tejpování

Páska tak tlačí více na střed a napomáhá většímu stažení kýly. Tah pásky však nesmí být příliš velký, protože by mohlo dojít k zvětšování kýly. Podle současných terapeutických metod se již neprovádí zatlačování kýly pomocí knoflíku, mince, smotku gázy dávaných pod tejp. Tyto předměty mohou spíše podráždit jemnou pokožku dítěte a podle odborníků často dochází spíše k automatickému protitlaku a efekt je tímto naprosto opačný. Tejp ponecháváme na kůži maximálně týden, nejlépe 4 dny. Poté je vhodná pauza 1 - 2 dny a další aplikace tejpu. Vždy kontrolujeme, jakým způsobem pokožka reaguje. Četnost opakování se odvíjí od reakce kůže a výsledného účinku. Tejp neaplikujeme v případě porušení nebo podráždění pokožky, při uskřinutí kýly nebo v případě ekzémů a při přecitlivělosti pokožky.

  1. Rehabilitační lékaři dále doporučují uložení dítěte v leže na bříško v bdělém stavu po různě dlouhou dobu (asi 2-3 minuty 10 -15 krát denně nebo 15-20 minut 3-4 krát denně).
  2. Speciální masáže bříška mohou pomoci přiblížit k sobě strany kýly a přilehlé části břicha.
  3. Jestliže nedojde k výrazné úpravě zdravotního stavu konzervativním přístupem do 4 let věku dítěte a objeví se komplikace v podobě zvětšených bolestí nebo uskřinutí kýly, přistupuje lékař k operativnímu výkonu.

Také diastáza břišních svalů se vyskytuje u novorozenců a kojenců poměrně často. Jedná se o stav, při kterém dochází k zvětšení obvyklé vzdálenosti mezi mm.recti abdominis. Za příčinu tohoto stavu se považuje porucha vývoje vazivových tkání v oblasti linea alba (vazivová střední čára břicha) a špatná koordinace svalstva břišní stěny. Pupeční kýla se může a nemusí vyskytovat současně s diastázou břišních svalů. Bříško u novorozenců je důležitá oblast, kterou bychom měli sledovat. Různé potíže, které souvisí s bříškem, mohou mít různorodé příčiny.

Schéma diastázy břišních svalů a vztahu k pupeční kýle

Střeva potřebují podporu břišní stěny: dobrou svalovou aktivitu a pohyb dolních končetin až na břicho. Pokud je bříško hypotonické, dochází k nedostatečné stimulaci vnitřních orgánů, naopak hypertonické bříško stimulaci vnitřních orgánů zabraňuje. Napětí břišní stěny můžeme upravit jemnou masáží. Vždy sledujeme reakci miminka, protože v případě neklidu a pláče od masáže odložíme. Vysoký nebo nízký tonus (napětí) břišní stěny výrazně ovlivňuje jak pohyb, tak i stabilitu celého trupu. Nízký tonus se může vyskytovat současně s volným vazivem nebo novorozeneckými kýlami. Podstatná je dlouhodobá práce na stimulaci napětí a také podpora vývoje svalů a vaziva do pevnosti. Pokud je děťátko spontánně aktivní a pohybuje se, tak také posiluje. Dětský lékař při preventivních prohlídkách miminko sleduje a pokud vidí, že je potřeba motoriku stimulovat, je maminka poslána na dětskou rehabilitaci, kde se učí, jak s miminkem může cvičit také doma.

Kýla obecně: typy a rizika

Kýla může obecně vzniknout v kterékoli části břicha. Tříselná kýla vzniká, když se tkáň protlačí skrze dolní část břicha v oblasti třísla. Stehenní kýla vzniká vsunutím nitrobřišního orgánu do oblasti mezi stehnem a tříslem. Kýla v jizvě (incizionální kýla) vzniká ve oslabené části břišní stěny po chirurgické operaci. Kýla vzniká proniknutím vnitřních orgánů břicha oslabenou břišní stěnou ven do podkoží. Obvykle je svalová vrstva břišní stěny dostatečně silná, ale někdy tomu tak není - v takovém případě vzniká kýla. Důležitý je poměr mezi nitrobřišním tlakem a pevností stěny. Zvýšené tlaky nastávají při kašli, zvedání těžkých věcí nebo při zácpě. Dnes se ukazuje, že epizody zvýšeného nitrobřišního tlaku samy o sobě kýlu nezpůsobují, rozhodující je pevnost břišní stěny a její vazivová tkáň. Kouření zásadně snižuje kvalitu kolagenu a tím pevnost pojivových tkání.

Tříselná kýla je nejčastějším typem kýly. U 97 % jsou postiženi muži. Pupeční kýla vzniká v oblasti pupku a bývá častější u kojenců; může se objevit i u dospělých. Pupeční kýla se často samovolně uzavírá do 2-4 let, u některých dětí však zůstává otevřená déle. U těhotných žen se pupeční kýla může objevit v důsledku rostoucí dělohy a zvýšeného tlaku v břiše.

Pupeční kýla u dětí a v těhotenství

U miminek je pupeční kýla často patrná ihned po narození. Pokud se tomu tak nestane, odhalíte ji i později. Během kašlání či pláče se bříško namáhá a často dochází ke zvětšení bulky. U dospělých se pupeční kýla pozná podle vyklenutého pupku, nahmatatelné bulky a někdy bolesti. Pupeční kýla po porodu je častá, ačkoliv mnoho žen ji nemusí vědět. V těhotenství se nejčastěji vyskytuje pupeční kýla; při velkém rozestupu přímých břišních svalů může děloha vyčnívat mezi svaly. Objevuje se i bolest či diskomfort a ultrazvuk slouží k kontrole obsahu kýly.

Ilustrace kýly v těhotenství a její projevy

Léčba pupeční kýly bývá u dětí často konzervativní s pozorováním, jelikož mnoho kýl samovolně zmizí do předškolního věku. V dospělosti je operace standardním řešením. Operace může být otevřená i laparoskopická. Po operaci následuje rehabilitace, omezení zvedání a postupný návrat k běžnému režimu. U pupeční kýly u těhotných žen se operace obvykle odkládá na období po porodu; během těhotenství se často používají ortopedické pomůcky a režim bez nadměrného tlaku na břicho.

tags: #poporodni #kyla #jak #vypada