Často můžete slýchat, že narození dítěte je pro ženu tou nejšťastnější událostí v životě. U některých novopečených maminek ale radost nepřichází. Naopak, společně s mateřstvím se může objevit poporodní blues, anebo dokonce poporodní deprese či psychóza.
Jak se poporodní obtíže projevují
Místo úsměvu a všeobjímajícího štěstí se po porodu může objevit smutek, slzy, nespavost, obviňování druhých, apatie nebo dokonce snaha ublížit sobě či dítěti. Poporodní blues se vyznačuje přecitlivělostí, zvýšenou plačtivostí a nejistotou. Týká se až 80 % žen a odezní většinou do dvou týdnů. Poporodní deprese znamená pro matku dlouhodobě pokleslou náladu, veliké obavy točící se kolem stejného tématu, pocity beznaděje, někdy až tendence raději nebýt. Poporodní psychóza je akutní stav, který se rozvíjí nejčastěji v řádu dnů či několika týdnů po porodu a její rozvoj může být velmi rychlý a dramatický.
Konkrétní příznaky poporodní deprese
- Trvalý smutek nebo prázdnota déle než 14 dní
- Úzkost a podrážděnost, často bez jasné příčiny
- Vyčerpání i po dostatečném spánku, potíže se spánkem i odpočinkem
- Pocity viny („jsem špatná matka“) a bezmoci
- Neschopnost radovat se z miminka, odstup či opakovaná panika o jeho bezpečí
- Ztráta chuti k jídlu / přejídání, výrazné změny hmotnosti
- Myšlenky na ublížení sobě nebo dítěti - naléhavý signál pro okamžitou pomoc
Mezi nejčastější příznaky poporodní deprese patří také nespavost, nedostatek energie, ztráta zájmu o miminko, depresivní nálada a smutek, ztráta chuti k jídlu. Poporodní psychóza se projevuje přeludy, halucinacemi, úzkostí, problémy se spánkem, hlubokým smutkem, přehnanou hovorností, hyperaktivitou, někdy euforií, náhlými změnami nálad. Symptomy se mohou rychle zhoršovat.
Příčiny a rizikové faktory
Poporodní deprese vzniká mozaikou provázaných vlivů. Hlavními faktory jsou hormonální změny, biorytmus bez spánku, psychické faktory, sociální tlak a fyzická zátěž. Hormonální houpačka - prudký pokles hladin estrogenu a progesteronu po porodu; biorytmus bez spánku - časté noční kojení a roztříštěný spánek narušují regulaci emocí; psychické faktory - perfekcionismus, minulá deprese, trauma z porodu; sociální tlak - ideál „dokonalé mámy“, nedostatek podpory od blízkých; fyzická zátěž - bolest po porodu, hojení ran, hormon prolaktin podporující únavu.
Za zmínku stojí, že riziko je možné odhalit předem. Ideální je, když se ženy, u nichž hrozí riziko rozvoje poporodních psychických potíží, odhalí zavčasu, dříve, než u nich dojde k příznakům. Naše porodnice se proto zapojila do projektu Národního ústavu duševního zdraví, který je zaměřený na poporodní deprese, poporodní blues atd. Informujeme o něm maminky už v těhotenské poradně.
Specifická rizika pro poporodní psychózu
Největší rizikový faktor preexistující duševní onemocnění, nejčastěji jde o bipolární poruchu, tedy stav, kdy se střídají období deprese a takzvané mánie. Dále jde o ženy, které již měli diagnostikovanou psychotickou poruchu či schizofrenii. Připouští se však, že u nemalého procenta žen se poporodní psychóza může objevit nečekaně, i když v minulosti žádné psychiatrické potíže neměly.
Kojení a duševní zdraví: mýty a fakta
Kojení a duševní zdraví žen se často staví do protikladu, jako kdyby kojení duševní zdraví žen narušovalo. Kojení nezpůsobuje duševní problémy, naopak. Kojení je pozitivní faktor pro duševní zdraví. Pokud kojení funguje bezproblémově, může být pro ženy někdy jedním z mála světlých bodů dodávajících pocit sebejistoty. Situace však vypadá jinak, pokud se ženy s kojením trápí, prožívají při kojení bolest, strach o přibírání miminka, jsou konfrontovány s pláčem miminka a jeho nespokojeností nebo řeší při kojení problémy. Tehdy ženy akutně potřebují pomoc s kojením - ne rady o ukončení kojení, potřebují se vyspat, načerpat nové síly a energii, zbavit se bolesti a začít zažívat normálně fungující kojení.
Dříve se o výše popsaných stavech hovořilo jako o „laktační“ psychóze, protože se mělo za to, že velký vliv na rozvoj duševní poruchy mají hormony spojené s těhotenstvím a kojením, zejména prolaktinu. Proto bylo v minulosti těmto ženám doporučováno nekojit. Dnes již víme, že laktace není jediným spouštěčem a proto ženám, které mají zvýšené riziko rozvoje poporodní psychózy, se již plošně laktace nezastavuje.
Psycholožka a laktační poradkyně Mgr. Soňa Ondrušová vysvětluje: „Autoři výzkumů uvádějí, že hormony, které jsou po porodu vylučovány díky kojení, mají stabilizační účinek na psychiku žen..., což naznačuje, že kojení může mít ochranný účinek proti rozvoji poporodní deprese či ji zmírňovat, pokud se i navzdory kojení rozvine.“
Hormony, spánek a ochranný efekt kojení
Prolaktin a oxytocin, jejichž hladiny jsou po porodu v těle kojících žen vysoké, zmírňují negativní účinky stresu na organismus. Způsobují „hormony“ při kojení problémy s duševním zdravím? Kojící ženy se někdy bojí mluvit o svých skutečných pocitech z mateřství, o negativních pocitech z kojení, o vnímání miminka, o vyčerpání, o poporodní depresi či psychóze, i proto, že se bojí stigmatu a mají pocity studu. Ale i proto, že někdy je jejich okolí nebere vážně, vnucuje jim obraz šťastné matky, podceňuje závažnost jejich pocitů či utrpení, neposkytne jim pomoc.
Spánek a psychika kojící ženy: z praktického hlediska, pokud žena spí s miminkem v jedné posteli a výhradně kojí, může děťátko uspat po jeho probuzení s menší námahou a nutností úplného probuzení, než žena, která s miminkem nespí a případně nekojí. Toto může výrazně zkrátit čas, který matka stráví v noci bděním, speciálně aktivním bděním, přičemž dlouhé bdění během noci je rizikový faktor poporodní deprese.
Jak můžete pomoci ženě s poporodní depresí, která kojí
- Podpořte ženu v pokračování kojení. Neříkejte jí, ať přestane kojit, že její problémy se tím vyřeší. Nepřipisujte její pocity tomu, že kojí.
- Neodbývejte ji. Vyslechněte ji. Dejte jí prostor, aby mohla vyjádřit, jak se skutečně cítí.
- Nabídněte jí praktickou pomoc, aby mohla odpočívat, být s miminkem a spát a aby o ni bylo postaráno.
- Naučte se poznat některé signály poporodní deprese a poporodní psychózy, abyste mohli ženě pomoci vyhledat odbornou pomoc.
- Vyjádřete své pochopení, vytvořte příjemnou atmosféru, aby se žena necítila posuzovaná, stigmatizovaná, zahanbená či nepochopená.
- Nepodceňujte to, jak se ženy cítí. I ony někdy doufají, že to je normální, nic se neděje a odejde to samo.
Velký význam i účinek mají obyčejné věty typu: „Jak ti můžu pomoci?“ „Myslím na tebe.“ „Jsem tady pro tebe.“ Velice důležité je také nabídnout čerstvé mamince pomoc s každodenními úkoly, například vyprat prádlo, uvařit oběd, uklidit, najít paní na úklid, vzít miminko na procházku s kočárkem a ženě tak dopřát alespoň „chvíli klidu“, čas sama pro sebe. „Vzpomínám si například, jak mi jedna z maminek říkala: Opravdu mi udělalo velkou radost, když kamarádka nepřišla na návštěvu s obvyklými dortíky, ale přinesla mi krabičku s obědem. Bylo to milé a praktické překvapení,“ dává příklad pomoci MUDr.
Kdy vyhledat odbornou pomoc a jak se léčí
Pokud smutek, úzkost či pocity viny trvají déle než 2 týdny, nebo se objevují myšlenky na sebepoškození nebo ublížení dítěti, je čas vyhledat odbornou pomoc. Léčba poporodní deprese zahrnuje psychoterapii, farmakoterapii a podpůrná režimová opatření.
| Léčba | Co zahrnuje |
|---|---|
| Psychoterapie | Kognitivně-behaviorální terapie, interpersonální terapie, kontinuální podpora |
| Farmakoterapie | SSRI (např. sertralin), volba léku s minimálním přestupem do mléka; matka zpravidla nemusí přestat kojit |
| Podpůrné rutiny | Mikrospánek, výživa, pohyb, skupiny maminek |
Lékaři doporučují léky neohrožující zdravý vývoj miminka a matka zpravidla nemusí přestat kojit. Je vhodné, aby spolu s matkou navštívil lékaře i její partner. V rukou zkušeného terapeuta jsou prospěšné i tradiční celostní léčebné systémy.
Praktické tipy pro maminky a jejich okolí
- Vyspaná a najedená maminka je fyzicky i psychicky odolnější. Když spí miminko, lehněte si také, i přes den.
- Přílišné dopování sladkými pochutinami není k dobru věci; těhotenstvím zatížený hormonální systém lépe posílí polévky, teplé kaše, obilniny, rizota či dušená zelenina.
- Péče o dítě už dávno není výhradní výsadou žen; zapojení partnera je důležité.
- Novorozeně nepotřebuje záplavu zboží; klíčové je mít matku dostupnou pro kontakt kůže na kůži.
- V depresi se často objevuje pocit bezmoci z toho, že pečování nebude nikdy konec; zkuste si představit, co se bude dít za rok, za dva.
- Odložte mobily a tablety, zejména před spaním; internetové informace mohou úzkost zvyšovat.
- Pokud máte potíže s kojením, neodkládejte pomoc a obraťte se na laktační poradkyni.
Sítě podpory a dostupné služby
Tým odborníků následně vyhodnotí vyplněný dotazník a může identifikovat ženy, které jsou rizikové pro rozvoj duševních obtíží, a posléze je kontaktovat s nabídkou pomoci. Existují také tzv. peer pracovnice. Jedná se o ženy, které se samy setkaly po porodu s podobným problémem a jsou dostupné jak na telefonu, tak mohou i za maminkami přijít a fungovat jako první pomoc. Kontakty na tyto „peerky“ najdete na stránkách organizace Úsměv mámy a můžete si vybrat tu, která je ve vašem regionu. Je vycvičená na to, aby dokázala provést krizovou intervenci a pokud zjistí, že se jedná o hodně špatný stav, předá ženu psychologovi či psychiatrovi, který s ní dále pracuje.
Odvaha řady matek pomáhá odtabuizovat téma psychických poporodních potíží. V některých porodnicích se již setkáte se screeningem příznaků. Je možno vyhledat svépomocné organizace, docházet do mateřských skupin, množí se otevřené výpovědi žen, které potíže prožily. Lidská psychika má jedinečnou schopnost regenerace.
Prevence a péče již v těhotenství
Během těhotenství je důležité dodržovat zásady pro fyzické i psychické zdraví: zdravý životní styl, kvalitní a dostatečný spánek, příprava na příchod dítěte včetně psychologických aspektů a účast na předporodní přípravě, kde získáte cenné rady a setkáte se s jinými maminkami. Ideální je také včasné odhalení rizik pomocí dotazníků a nabídka pomoci matce již v těhotenství.
Doplňky a výživa
Omega-3 mastné kyseliny (DHA, EPA) - přispívají ke správné funkci mozku a studie naznačují, že jejich doplňování může pomoci zmírnit příznaky poporodní deprese a snížit riziko jejího vzniku. Hořčík (zejména v dobře vstřebatelné formě bisglycinátu nebo malátu) přispívá ke správnému fungování nervového systému a psychiky. Vitamín D - jeho nedostatek bývá u žen po porodu spojován se zvýšeným rizikem vzniku deprese. B-komplex - tyto vitamíny hrají důležitou roli při fungování mozku, nervového systému a zvládání stresu. Před užíváním doplňků v období kojení konzultujte volbu s lékařem.
Na co si dát pozor v komunikaci
Ženě, u které se objeví poporodní blues nebo poporodní deprese, neprospějí věty typu: „Máš zdravé dítě, tak na co si stěžuješ?“ nebo „Všichni se občas cítíme mizerně.“ Právě nejbližší okolí ženy, jako je manžel, partner, rodiče, sourozenci nebo přátelé, jsou ti, kdo by si špatného psychického stavu u novopečené maminky měli všimnout jako první a snažit se podat pomocnou ruku. Je ale důležité si uvědomit, že se jedná o nemoc, nikoliv selhání či slabou vůli. Proto pocity ženy ani celou situaci nebagatelizujte, ale raději naslouchejte a zkuste, aby si s vámi otevřeně promluvila o pocitech beznaděje, prázdnoty, selhání, o smutku, ale třeba i o myšlenkách na sebevraždu.
Ne každé mateřství začíná úsměvy a dojemnými okamžiky. Někdy přichází s těžkým břemenem - poporodní depresí. Pokud právě teď prožíváte něco podobného, vězte, že nejste sama. Tato diagnóza trápí mnoho žen. Není to však jejich ani vaše selhání; jedná se o psychickou poruchu, která vyžaduje maximální empatii ze strany rodiny a blízkých, stejně jako odbornou pomoc.