Pomník nenarozeným dětem Česká Třebová: historie a význam

Počátky souvislejšího osídlení jsou nejasné. Dosavadní názor, že to nejstarší - z 1. poloviny 13. stol. - se nacházelo na pravém břehu říčky Třebovky, v blízkosti dochované románské rotundy svaté Kateřiny, vyvrátila nová zjištění. Archeologický průzkum lokality blízké Starému náměstí ukázal, že ve stejné době existovalo souvislé osídlení i zde, tedy na levém břehu říčky. Jméno Třebová je odvozeno od staroslověnského slova triebiti, tedy mýtit les. Krátce po svém založení se Česká Třebová stává majetkem zbraslavského kláštera, později pak litomyšlského biskupství.

Po zániku biskupství, v době husitských bouří, se pak město spolu s dalšími stává majetkem světské vrchnosti z Lanšperka. Česká Třebová byla v té době malým městečkem o několika stovkách obyvatel, kteří se živili převážně zemědělstvím a částečně řemesly. Po husitských válkách se postupně dostává do majetku několika šlechtických rodů: Kostků z Postupic, Pernštejnů, od roku 1544 Bohdaneckých z Hodkova. Toto období je zároveň dobou rozkvětu panství. Petr Bohdanecký z Hodkova podporoval zejména textilní řemesla, navíc roku 1547 nechává na českotřebovském náměstí postavit renesanční radnici, která dodnes nese kamenný reliéf jeho erbu.

V letech 1636 a 1745 byla Česká Třebová postižena velkými požáry, kterým vždy padlo za oběť celé město. Až do poloviny 19. století byla města často ohrožována válkou a živelními pohromami. Radikální změnu přineslo zprovoznění železniční trati z Olomouce do Prahy v roce 1845 a z Brna do České Třebové roku 1849. Tak se z malého města stala důležitá železniční křižovatka. Dalším významným zdrojem růstu i prosperity byl textilní průmysl, který se zde začal rozvíjet od poloviny 19. století.

Za panování krále Václava IV. bývala Česká Třebová malým městečkem ohrazeným hradebami. O pořádek ve městě se staral rychtář s několika konšely, kteří měli k ruce městského písaře. Ten měl na starosti i městské pečetidlo, za něž ručil svou hlavou. Není tedy divu, že je opatroval velmi pečlivě, aby se neztratilo. Jednoho dne totiž pečetidlo zmizelo; po vyšetřování bylo odhaleno, že jeho ztráta byla propuštěna mirakulózně díky hrdinnému činu ženy, která nalezla ztracené pečetidlo na smetišti a pomohla zachránit odsouzence před popravou.

Stálé expozice muzea, otevřené v roce 2012, nesou název „Dopravní křižovatky aneb do České Třebové vlakem, Velorexem, letadlem i lodí“. Název v sobě spojuje čtyři dopravní kanály, které jsou pro Českou Třebovou příznačné či spjaté s její historií. Chaloupka Maxe Švabinského v Kozlově s expozicí připomínající zdejší pobyty Maxe Švabinského a životní osudy rodiny Vejrychovy. Návštěvníci mohou navštívit starou Welzovu světničku s lidovým malovaným nábytkem, Bílý pokoj s nábytkem zhotoveným podle návrhu Rudolfa Vejrycha i podkrovní pokojík zvaný Kufr, který sloužil jako Švabinského pracovna.

Ve štítu chaloupky je dochována malba M. Švabinského, O. Vaňáče a R. Vejrycha z roku 1900 s názvem Sv. Václav přijímá dary. Dále se zde nachází Kondiční a rekreační bazén 25 m, 80 m krytý tobogán, vířivá vana, parní komory, dětský bazén s chrliči a vzduchováním, bezbariérový vstup a zařízení pro imobilní osoby. Občerstvení je přístupné z prostor bazénu. Sportovní hala s ledovou plochou je určena pro sportovní aktivity široké veřejnosti, v zimním období výhradně na bruslení a pořádání hokejových zápasů. K dispozici je sedm kabin se sociálním zařízením, klubovna, ošetřovna, kabina trenérů, občerstvení, šatna a veřejné WC. Dále je zde restaurace, úschovna, ski servis a půjčovna lyžařského vybavení a bezplatné parkoviště s kapacitou 250 automobilů. Délka lanového parku je 650 m, 33 překážek na stromech a dvě lanovky napříč sjezdovkou. Bike park nabízí tratě různých obtížností, od černých pro zkušené downhill ridery po modré pro širokou veřejnost. Půjčovna kol je k dispozici i s přilbami.

Bývalé poutní místo Hory je známé v širokém okolí. Ve svahu, jemuž dnes vévodí kaple P. Marie Pomocné, vyvěrá pramen vody, obdařený podle legendy zázračnou léčivou mocí. Podle zápisů v městských knihách bývaly na Horách v 16. století lázně. Rozhledna je 55 metrů vysoká kovová věž s vyhlídkovou plošinou ve 33 metrech (174 schodů). Za dobrého počasí je možné dohlédnout do Krkonoš, přehlédnout Orlické hory, Králický Sněžník, Jeseníky a Českomoravskou vrchovinu. Stezka je kombinací stezky smyslového vnímání a naučné stezky. Začíná v obci Rybník a končí nad obcí Skuhrov. Pěší turisté se na stezku dostanou po žluté turistické značce, od nádraží v České Třebové asi 2 km. Cyklotrasy 4061 a 4050 vedou do okolí a propojují stezku s regionem.

Díky výstavbě olomoucko-pražské dráhy projel 20. srpna 1845 Českou Třebovou první vlak. V roce 1849 byla zprovozněna trať Brno-Česká Třebová, město se stalo důležitou železniční křižovatkou. Střed města bylo roku 1995 prohlášeno městskou památkovou zónou. Dominantou je renesanční radnice postavená roku 1547 za podpory Petra Bohdaneckého z Hodkova, s kamenným reliéfem erbu na fasádě. Před radnicí stojí morový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1706, nejstarší dochovaná architektonická památka východních Čech. V okolí se nachází klasicistní kostel sv. Jakuba Většího z roku 1801 a škola z let 1911-1913 podle návrhu Aloise Dryáka, která patří k významným ukazatelům městské architektury a modernismu.

V roce 1885 byl kolem pramene Javorka založen městský sad anglického stylu. V parku stojí Bosenský pavilon (1904) podle návrhu inženýra Bittschaua. Počátky pietního místa pro nenarozené děti v Česku jsou spojeny s iniciativou Hospicové péče sv. Kleofáše; myšlenka vznikla po setkání s rodinami, které ztratily dítě. Pomník zemřelým dětem byl odhalen těsně před Dušičkami a nese znamení mateřského lůna s plodem jako symbol ochrany života v nitroděložním vývoji. Sochař Lukáš Šimek vytvořil pomník z hořického pískovce.

Článek doplňuje, že Pomník zemřelým dětem je umístěný na levé straně od kostela sv. Alžřběty, v místě bývalých dětských hrobů. Hospitalpá hospicová péče sv. Kleofáše spolupracovala s Dítě v srdci, které poskytuje perinatální péči. Ředitelka hospice Irena Kalná i další představitelé města vyzdvihli význam pietního místa pro rodiny i veřejnost, a to zejména po novelizaci pohřebního zákona a zlepšené komunikaci se zdravotníky.

„Rozhodli jsme se vybudovat toto důstojné vzpomínkové místo jako prostor pro truchlení naplněný úctou především k nenarozeným dětem,“ uvedla bývalá ředitelka Hospicové péče sv. Kleofáše Petra Brychtová. Pomník vznikl jako společný čin občanů a organizací, které chtějí pomoci rodinám v těžkých chvílích a podpořit význam pietní praxe. Čím dál více se ukazuje, že taková místa hrají důležitou roli ve společnosti a připomínají hodnotu lidského života v různých fázích, včetně období před narozením.

Perinatální hospic Dítě v srdci a Hospic sv. Kleofáše spolupracují na péči o rodiny po ztrátě dítěte. V Jihočeském kraji se podle ředitelky Jany Markové situace zlepšuje díky legislativním změnám a lepší spolupráci zdravotníků. Pomník na třeboňském hřbitově má sloužit jako symbolický most mezi bolestí a nadějí, který poskytuje veřejný prostor k úctě a vzpomínce.

tags: #pomnik #nenarozenym #detem #ceska #trebova