Poměr při narození a rozdíly mezi muži a ženami: statistiky a souvislosti

Z pohledu demografické statistiky lze rozdíly mezi muži a ženami, resp. chlapci a dívkami nalézt již při samotném vstupu do života. Mezi živě narozenými dětmi tradičně mírně převládají chlapci, obvykle v poměru 104 až 106 chlapců na 100 dívek.

Porodnost, porodní váha a délka těhotenství

Porodní hmotnost chlapců je přitom v průměru zhruba o 130 až 140 gramů vyšší než děvčat. V roce 2020 dosahovala u živě narozených chlapců 3 383 gramů a u děvčat 3 252 gramů. U chlapců je zároveň mírně nižší podíl dětí s nízkou porodní hmotností do 2 500 gramů (6 %) a vyšší podíl dětí s porodní hmotností nad 4 000 gramů (11 %), než je tomu u děvčat (7 % s nízkou a 6 % s vysokou porodní hmotností). Chlapečci jsou při narození celkově i mírně větší než holčičky, rozdíly jsou ale malé. Průměrná délka živě narozených chlapců dosahovala vloni 49,9 cm, děvčat 49,2 cm. Ještě méně významné jsou rozdíly v délce trvání těhotenství podle toho, zda se narodí holčička, nebo chlapeček.

Graf: Porodní hmotnost a délka těhotenství podle pohlaví

Perinatální a kojenecká úmrtnost

Hned od narození, resp. již od prenatálního věku se ukazuje, že chlapci a muži vedou také v nelichotivé statistice - v úrovni úmrtnosti. U chlapců je prokázaná mírně vyšší mrtvorozenost i kojenecká úmrtnost. Z deseti tisíc narozených chlapců se jich v průměru za posledních pět let mrtvě narodilo 37, děvčat 34. Ze stejného počtu živě narozených pak před dosažením jednoho roku věku zemřelo v průměru 29 chlapců a 22 děvčat.

Rozdíly v délce života a příčiny úmrtnosti

Větší pravděpodobnost úmrtí mají muži než ženy i po celý zbytek života. Na v průměru delší životní dráhu se tak mohou jednoznačně těšit ženy, ve srovnání s českými muži zhruba o 6 let. Podle výsledků úmrtnostních tabulek z roku 2019 dosáhla naděje dožití při narození neboli střední délka života mužů 76,3 roku a žen 82,1 roku (v roce 2020 došlo následkem epidemie covidu-19 ke zhoršení úmrtnosti a poklesu naděje dožití, u mužů meziročně o 1 rok, u žen o 0,7 roku).

Nicméně relativně (tj. bez ohledu na samotný počet úmrtí) nejvýraznější je nadúmrtnost mužů oproti ženám na prahu dospělosti a v mladších skupinách produktivního věku, kdy mladí muži umírají přibližně dvaapůlkrát až třikrát častěji než mladé ženy (ve středním a nižším seniorském věku je úmrtnost mužů vyšší zhruba dvakrát, po sedmdesátce se rozdíly postupně snižují, až se u 95letých a starších prakticky vyrovnají). Důvodem tohoto značného nepoměru v nejmladším dospělém věku je vyšší úmrtnost mužů v důsledku tzv. vnějších příčin, což jsou nehody (včetně dopravních), sebevraždy, utonutí apod., v nichž se odráží vliv obecně rizikovějšího chování mužů v tomto věku. Mezi 15-29letými muži tvoří tato nepřirozená úmrtí až 60-64 % celkové úmrtnosti.

Mezi příčinami smrti obecně dominují v seniorském věku nemoci srdce, nádorová onemocnění a cévní mozkové příhody. Pro muže je poměr úmrtí na novotvary a nemoci srdce až do věkové skupiny 70-74 let vždy mírně ve prospěch zhoubných nádorů, ve věkové skupině 75-79 let se vyrovnává a v nejstarším seniorském věku naopak jasně převládají srdeční onemocnění a zároveň roste podíl úmrtnosti na cévní onemocnění mozku a záněty plic.

Infografika: Příčiny úmrtí podle věku a pohlaví

Covid-19 a jeho dopad na úmrtnost

V roce 2020 do statistiky úmrtnosti (nejen) seniorů výrazně promluvil covid-19, který se stal celkově druhou nejčastější příčinou úmrtí, když jako základní příčina smrti byl určen u 9 % zemřelých mužů a 7 % zemřelých žen. Mezi seniory staršími 75 let byl podíl covidu-19 ještě o jeden procentní bod vyšší. Úroveň úmrtnosti na covid-19 očištěná od rozdílů ve věkovém složení žen a mužů byla přitom u mužů dvakrát vyšší než u žen, když ze sta tisíc mužů jich na tuto nemoc zemřelo 160, ale žen ze stejného počtu 80.

Poměr pohlaví v populaci a změny s věkem

Rozdílná výše úmrtnosti vede s přibývajícím věkem také ke sbližování poměru pohlaví v populaci až k jeho vyrovnání a otočení. V obyvatelstvu Česka převažují ženy nad muži aktuálně od věku 58 let a jejich převaha s věkem roste. Ženy tvoří 51 % obyvatelstva České republiky. Mají nižší úmrtnost a dožívají se vyššího věku, proto mezi osobami ve skupině 65 a více let tvoří již 57,9 %. Šedesátiletá žena v Česku má před sebou v průměru ještě 24,1 roku života, muž jen 19,8.

Porodnost, věk rodičů a trendy

Ze statistiky porodnosti se dá vyčíst, že rodičem se v průměru dříve stávají ženy než muži. Průměrný věk matek při narození dítěte se v posledních dvou letech držel na hodnotě 30,2 roku, zatímco průměrný věk otců činil 33,5 roku. U 7 % narozených dětí však údaje o otci ve statistickém hlášení chyběly. V celé demografické statistice pak chybějí informace o počtu dětí narozených jednotlivým otcům, resp. o pořadí narozeného dítěte z pohledu otce. Nelze tak na rozdíl od matek vyčíslit průměrný věk otce při narození prvního, druhého či dalšího potomka.

U žen víme, že průměrný věk matek při narození prvního dítěte v roce 2020 dosáhl 28,5 roku, u druhého 31,3 roku, u třetího či dalšího dítěte 33,3 roku. Zatímco žen starších 50 let, které porodí dítě, jsou pouze jednotky ročně a jen výjimečně jejich věk spadá do kategorie 55+, otců ve věku nad 50 let je výrazně více, v posledních letech 1,5 tisíce ročně. Nejvyšší věk otce (uvedeného ve statistickém hlášení) se pak každoročně pohybuje nad hladinou 75 let (v roce 2020 byl nejstarším nahlášeným otcem muž ve věku 85 let).

Sňatečnost, rozvody a ovdovění

V porovnání s muži vstupují ženy v průměrně mladším věku nejen do rodičovství, ale také do manželství. Relativně nejčastěji stojí u oltáře 25-29leté ženy a 30-34letí muži. V mužské populaci je podíl těch, kteří uzavřou v životě alespoň jeden sňatek, nižší než v populaci žen. Podle údajů z roku 2019 stihne před dosažením 50 let věku vstoupit alespoň do jednoho manželství 59,0 % mužů, ale 67,5 % žen, což je o 8,5 p. b. více. Na druhé straně, muži mírně častěji a dříve od rozvodu než ženy uzavírají další manželství.

Z pohledu statistiky posledních deseti let končí rozvodem 45 % manželství (v roce 2020 to bylo vlivem epidemie covidu-19 méně - 41 %), v průměru po necelých 14 letech trvání. Nejčastěji si tak dnes rozvodem procházejí čtyřicátníci, muži i ženy. Nejvyšší zastoupení v populaci pak mají rozvedení mezi padesátníky, přičemž vyšší podíl zde vykazují ženy.

Ve starším věku dochází ke změně rodinného stavu obyvatel nejčastěji v souvislosti s ovdověním. Průměrný věk žen při ovdovění bývá v úhrnu zhruba o tři roky nižší než průměrný věk mužů při ovdovění (v roce 2020 šlo o ženy ve věku 71,6 roku a o muže ve věku 74,6 roku), nicméně skupina ovdovělých se v případě žen stává nezanedbatelnou v daleko nižším věku. Již v nejmladší seniorské skupině 65-69 let představují vdovy mezi ženami jednu pětinu, zatímco vdovci mezi stejně starými muži pouze 5 %.

Pracovní trh, zaměstnanost a odměňování

Silně diferencovaný podle pohlaví je v Česku trh práce. Ženy drtivě převažují ve zdravotní a sociální péči, ve vzdělávání a v kultuře, muži dominují ve stavebnictví, v oborech ICT a obecně v průmyslu. Český muž stráví v práci v průměru 39,3 roku života, žena jen 33,3 roku. Přestože Česko není zemědělskou zemí, najdeme zde nadprůměrný podíl sebezaměstnaných pracujících, a to u obou pohlaví: v roce 2021 u nás pracovalo samo na sebe 19,3 % mužů a 11,6 % žen.

Nejvyšší míru nezaměstnanosti mají v Česku ženy bez středního vzdělání (14,7 % v roce 2022). Muži na stejné vzdělanostní úrovni dosahovali míry 10,8 %. V případě středního vzdělání bez maturity měly ženy míru nezaměstnanosti 3,5 % a muži 1,9 %. U vysokoškoláků obou pohlaví nepřesahovaly míry nezaměstnanosti jedno procento. Průměrný měsíční výdělek žen byl v roce 2022 o 8 397 Kč nižší než výdělek mužů.

Tabulka: Vybrané ukazatele zaměstnanosti a nezaměstnanosti podle pohlaví

Bezpečnost, kriminalita a dopravní chování

Zákon přestupují hlavně muži. V roce 2022 bylo odsouzeno 16 012 mužů a jen 1 486 žen. Muži tedy mezi pachateli trestné činnosti značně dominují. Méně je známo, že muži bývají také častěji oběťmi násilí. U skutků registrovaných Policií ČR bylo objektem napadení 11 887 mužů a 10 264 žen. Velmi výrazný nepoměr panoval např. u loupeží, při nichž bylo napadeno 1 030 mužů a 408 žen, cílem úmyslného ublížení na zdraví se stalo 3 196 mužů a 1 071 žen.

Ženy jsou mnohem častěji obětmi znásilnění, nikoli však výlučnými (781 ženských obětí a 94 mužských). Mezi pachateli mají muži výrazně vyšší podíly v naprosté většině trestných činů. Ze statistiky odsouzených vyplývá, že v roce 2022 spáchali muži 73 vražd, zatímco ženy jen 10.

Muži jsou častěji než ženy držiteli platného řidičského oprávnění. A zejména muži jsou také postihováni za dopravní přestupky. V případě dvanáctibodových řidičů tvoří dlouhodobě muži zhruba devět z deseti vybodovaných. Nejtypičtějším přestupkem bylo používání mobilu za jízdy, za něž obdrželo body 12 936 řidiček a 49 588 řidičů.

Vzdělávání, čtení a kulturní zvyklosti

Mezi absolventy veřejných vysokých škol najdeme aktuálně 30 881 žen a 21 651 mužů, u soukromých vysokých škol 3 781 žen a 2 391 mužů. Muži jsou v menšině také mezi studujícími, ale navíc i častěji nedokončí. Proporce se změní až u doktorského studia, kde je podíl žen absolventek jen 45 %. Ženy na vysokých školách nejčastěji studují obor obchod, administrativa a právo, dále zdravotní a sociální péči, vzdělání a výchovu a na čtvrtém místě umění a humanitní vědy. Muži mají první místo stejné, ale hned potom dávají přednost technice, výrobě a stavebnictví, dále ICT a až ve čtvrtém pořadí zdravotní a sociální péči.

Aspoň jednu knihu v roce 2022 přečetlo 77,4 % dotazovaných žen, ale pouze 50,7 % dotazovaných mužů. Více než 5 knih za rok přečetlo 42,5 % žen, stejně čtenářsky výkonných mužů bylo jen 21,9 %.

Porodnictví v ČR: výsledky i problémy

České porodnictví v porovnání s hospodářsky rozvinutým zahraničím dosahuje výborných výsledků. Od padesátých let v ČR významně poklesla mortalita matek i novorozených dětí. Úmrtnost dětí za rok je na úrovni 4,7 promile a ročně zemře asi deset matek. Kromě toho má Česko 13 intermediárních pracovišť a 12 perinatologických center pro péči o nedonošené děti. Každoročně v České republice proběhne okolo 110 tisíc porodů, které jsou vedené v 93 porodnicích. Perinatální úmrtnost poklesla pod pět promile, což Českou republiku dlouhodobě řadí mezi země světa s nejnižším počtem úmrtí dětí v období před porodem a krátce po něm. Pokles hlásí perinatologové i u předčasných porodů, a to na 7,8 procent. Rodí se i méně dvojčat - 1,4 % ze všech dětí.

Přesto v současné době trápí porodníky velký problém. „Spočívá v tom, že u nás rodí čím dále více starší ženy,“ upozornil v diskuzi MEDialogy vedoucí lékař Perinatologického centra Antonín Pařízek. A zdůraznil, že to přináší velká rizika. Starším rodičkám navíc musí porodníci až třikrát častěji ukončovat porod císařským řezem. „Aby se rána zahojila, k tomu je ale třeba dva roky, a když žena chce mít další miminko, tak se pak dostává do věku téměř ke čtyřicítce,“ řekl dále Pařízek. „Klesá nám sice morbidita těhotných, ale zároveň s tím klesá počet možností, že ty ženy budou mít další děti,“ vyzdvihl.

Mapa: Rozložení porodnic a perinatologických center v ČR

Domácí porody a porodní domy

Dalším závažným problémem, které české porodníky trápí, jsou tzv. domácí porody a alternativní porody, která média někdy dle Pařízka „přiživují nesmyslnou rétorikou“, ovšem málokdy se zdůrazňuje, že jde v tomto případě o velké ohrožení pro matku. Podle něj ale musíme pamatovat na to, že až 35 procent porodů, které začnou dobře, se později zkomplikují. V České republice totiž neexistují přesné a spolehlivé statistické údaje ani o počtu a průběhu, a už vůbec ne o výskytu komplikací u domácích porodů.

„Přesná data nikdo neví, protože když porod neproběhne v porodnickém zařízení, tak se nám rozpadne na dvě skupiny žen. Za prvé to jsou ženy, u nichž nastane překotná děložní činnost, tedy překotný porod a tady se nedá nic dělat, je to mimořádná situace, a pak jsou ženy, které si úmyslně naplánují porod v domácím prostředí respektive mimo porodnické zařízení. Pořád se o tom mluví a denně se v médiích objevují články o plánovaném domácím porodu a my přesně nevíme, jestli jich je 400 nebo 800. Je to ale určitě pod jedno procento. Závažný problém je ale v tom, že vůbec k tomu nemáme registraci, neboť porodní asistentky, které vedou porody doma jako placenou službu, k tomu nevedou žádnou dokumentaci,“ uvedl Pařízek.

„Po přerušení kyslíku do těla plodu, nejčastěji jako důsledek nepředvídatelné pupečníkové komplikace či odloučení placenty, může dojít již po sedmé minutě k nevratnému poškození mozku plodu. Při masivním krvácení rodičky je samozřejmě taktéž rozhodujícím kritériem čas. Proto je iluzorní spoléhat se na zásah rychlé záchranné služby a následně na vyřešení kritické situace po převozu do zdravotnického zařízení,“ uvedla k tomu záchranářka Jana Šeblová. Její slova potvrdil i profesor Antonín Pařízek.

Perinatologické projekty a prevence předčasného porodu

Jedním z nejzávažnějších porodnických problémů je předčasný porod. Jejich problematiku nyní řeší odborníci z Gynekologicko‑porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR a Ministerstvem práce a sociálních věcí. „Jedná se o predikci předčasného porodu. Lékaři budou s jistou mírou pravděpodobnosti moci předpovědět, zda těhotná žena předčasně porodí, či nikoliv, a jaký bude benefit pro její miminko i jí samotnou. Jde o screeningový program pro ženy, které čekají jedno dítě a mají vysoké riziko spontánního předčasného porodu.“

Genderové rozdíly v širším sociálním kontextu

V tomto článku se zaměříme na nerovné postavení žen a mužů, které ztěžuje situaci žen, ale i mužů, a omezuje jejich možnosti založit rodinu a mít plánovaný počet dětí. Nerovné postavení žen a mužů ovlivňuje ženy a muže ve všech aspektech jejich životů, od vzdělávání a práce, přes možnost rozhodování o věcech veřejných až po bezpečnost a zdraví. Měřit míru rovnosti žen a mužů ve společnosti není snadné a přímou úměru mezi indexy rovnosti a porodností tak nelze jednoduše dovodit.

Pro měření rovnosti žen a mužů jsou využívány indexy rovnosti či tzv. gender gapu. EIGE (2024) měří míru rovnosti na základě šesti oblastí. Zvažuje práci, peníze, znalosti, čas, moc a zdraví. Celkově je bráno v úvahu 31 různých indikátorů. V posledním indexu z roku 2024 se Česko dělí o 5. a 6. příčku od konce spolu se Slovenskem. Světové ekonomické fórum (2025) měří ještě méně ukazatelů než EIGE a v roce 2025 zařadilo ČR na 102. místo ze 148 zemí s indexem 0,686.

Vliv nerovného dělení péče na porodnost

V České republice existují v tomto ohledu mezi muži a ženami značné rozdíly. Když se žena stane matkou, její kariéra a ekonomická nezávislost se výrazně promění v porovnání s muži a s bezdětnými ženami. Společenská očekávání a praxe ohledně péče o děti v době jejich nízkého věku a následně v době nemocí zhoršuje možnosti žen dosáhnout kariérního postupu i lépe placených pozic. Vysoký rozdíl v odměňování žen a mužů pak tlačí rodiny do situace, kdy i z hlediska ekonomického dává smysl, aby s dítětem v době nedostupných služeb péče o děti zůstala osoba s nižším příjmem, tedy žena.

Ženy v České republice jsou vícenásobně zatíženy, neboť jsou na jedné straně aktivní na trhu práce ve srovnatelné míře jako muži (v výjimce let, kdy se starají o nejmenší děti) a na druhé straně vykonávají většinu domácích prací. Žena v rodině se dvěmi rodiči pere prádlo, připravuje jídlo a ve většině případů také luxuje. Muži většinou nesou odpovědnost za drobné úpravy. „Vyšší podíl mužů na domácích povinnostech zvyšuje spokojenost žen a oslabuje i míru konfliktu mezi partnery týkající se této oblasti. Spokojenost s nastavenou dělbou domácích prací je jeden z faktorů, který snižuje šanci na úvahy o rozchodu.“

Politické zastoupení a rozhodovací pozice

Zastoupení žen v rozhodovacích pozicích je v Česku v porovnání s jinými evropskými státy velmi nízké. Česká republika ještě nikdy neměla ženu v pozici prezidentky, v Poslanecké sněmovně oslavujeme, pokud dosáhneme aspoň 25% zastoupení žen. V takové situaci nelze očekávat, že rozhodovací orgány dokáží adekvátně zhodnotit zkušenosti a překážky žen v jejich životech, které je omezují a znesnadňují jim slaďování pracovního a soukromého života. Nejefektivnějším nástrojem je stanovená nejnižší míra zastoupení žen na kandidátních listinách na volitelných pozicích, většinou v podobě systému střídání určitého počtu mužů a žen po sobě (tzv. zipové pravidlo).

Násilí na ženách a jeho dopad na porodnost

Sexualizované násilí na ženách je celosvětově rozšířený problém. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že každá třetí žena zažila ve svém životě fyzické nebo sexualizované násilí. Podle výsledků mezinárodních i českých šetření zažívá v ČR domácí násilí ze strany partnera téměř každá třetí žena. Tyto formy násilí mohou vést k depresím, posttraumatickému stresu a dalším úzkostným poruchám, potížím se spánkem, poruchám příjmu potravy a pokusům o sebevraždu.

V rámci řešení je žádoucí podpora prevence domácího a genderově podmíněného násilí, ochrana a podpora obětí a systémová řešení. Je třeba také zohlednit porodnické násilí, tedy projevy fyzického, psychického nebo emocionálního násilí při poskytování zdravotních služeb v těhotenství, při porodu a v šestinedělí, které může ovlivnit rozhodnutí ženy ohledně dalšího rozšíření rodiny.

Co ovlivňuje poměr pohlaví při narození a v populaci

Primární poměr pohlaví je poměr při početí, sekundární poměr pohlaví je poměr při narození, terciární je poměr v reprodukčním věku a kvartární v poreprodukčním věku (ten je ovlivněn tím, že je různá střední délka života obou pohlaví). U lidí se obvykle předpokládá poměr zhruba 105 chlapců na 100 dívek. Mezi příčiny, jež regulují zastoupení jednotlivých pohlaví v populaci po narození, patří častější úmrtí novorozenců mužského pohlaví při špatných zdravotních podmínkách (při infekcích apod.), úmrtí dané společenskou rolí muže (je častěji vystaven vnějším nebezpečím), dále například státem regulovaná porodnost, společenský tlak, aby potomek byl pouze mužského pohlaví nebo socioekonomická situace rodin.

Z historie jsou zaznamenána období, kdy byl nedostatek žen nebo mužů kvůli konkrétním válečným událostem. V některých zemích (Čína, Indie a další) byl poměr narozených ve výrazně vychýlen ve prospěch mužského pohlaví v důsledku selektivních praktik a neonaticid. Tento faktor může demografický poměr dlouhodobě narušit.

Shrnutí relevantních statistik a zdrojů

V Česku klesá porodnost alarmujícím způsobem. Dlouhodobě se nemění rodinné plány, dle šetření CVVM z 2024 se průměrný chtěný počet dětí na osobu pohybuje dlouhodobě blízko teoretické míře potřebné k obnově populace, která se uvádí jako 2.1 dítěte na ženu. Z dostupných dat vyplývá, že některé problematické trendy života žen v Česku přetrvávají: rozdílné odměňování žen a mužů, nízké zastoupení žen ve vedoucích pozicích (vertikální segregace) a soustředění žen a mužů ve specifických oborech (horizontální segregace). Detailní zmapování jednotlivých oblastí života s ohledem na nerovnosti mezi muži a ženami je nezbytné pro přípravu efektivních nástrojů a opatření vedoucích k nápravě.

Více informací najdete na stránce Porodnost a v publikacích Českého statistického úřadu, ÚZIS a odborných pracovišť perinatologie.

tags: #pomer #porodniku #muzi #a #zeny