Pneumokoková onemocnění patří do skupiny nemocí, pro jejichž prevenci máme k dispozici nejúčinnější formu ochrany v podobě registrovaných vakcín. Streptococcus pneumoniae je hlavním původcem onemocnění a více než 90 sérotypů může kolovat v populaci. Konjugovaná vakcína vyvolává imunitní odpověď na T-buňkách závislou, což zvyšuje vytváření paměťových B-lymfocytů a zajišťuje silnější a trvalejší ochranu oproti polysacharidové vakcíně.
Historie a vývoj pneumokokových vakcín
Historicky byly používány polysacharidové vakcíny (PPV), které poskytovaly ochranu zejména u dětí starších 2 let. Po zavedení konjugovaných vakcín (PCV) došlo k významnému snížení výskytu invazivních pneumokokových onemocnění (IPO) a mělo dojít i k nepřímému efektu ve starších věkových skupinách. První úspěchy u dětí vedly k rychlému rozšíření konjugovaných vakcín, které překonaly hlavní nevýhodu polysacharidových vakcín - nízkou účinnost u malých dětí.

Současné typy vakcín a jejich pokrytí
Dosud jsou k dispozici dva hlavní typy vakcín pro dospělé: konjugovaná 13valentní PCV13 a polysacharidová 23valentní PPV23. PCV13 ukazuje u dospělých 50+ let srovnatelnou nebo vyšší imunitní odpověď v porovnání s PPV23 a má výhodu tvorby paměťových buněk a vyšší avidity protilátek. V některých zemích jsou registre k prevenci IPO a pneumonií rozšířené o další konjugované vakcíny (PCV15, PCV20), které rozšiřují sérotypové pokrytí a zvažují výhodu širšího pokrytí.
U dospělých starších 65 let a u rizikových skupin zůstává PPV23 běžně v používání kvůli širšímu sérotypovému pokrytí, zatímco u dospělých s vysoce rizikovými stavy nebo imunitními poruchami se zvažuje preferenční použití konjugovaných vakcín pro lepší kvalitu imunitní odpovědi a paměťovou imunitu. Důležité je, že kombinace PCV13 (nebo PCV15/PCV20) následovaná PPSV23 poskytuje širší pokrytí a ochranu při vhodném odstupu mezi dávkami (obecně minimálně 8 týdnů).
Schémata očkování a jejich praktické implikace
U kojenců a dětí jsou hlavní schémata 2+1 (dvě primární dávky ve 2 a 4 měsících a posilující dávka mezi 11-13 měsíci) a 3+1 (tři primární dávky v 2, 4 a 6 měsících s posilující dávkou mezi 12-15 měsíci). U rizikových skupin se často volí schéma 3+1 s důrazem na optimální načasování, zejména u dětí s imunokompromitovaným stavem, u transplantovaných a u dětí po splenektomii. Přejít na PCV20 je možné kdykoli během schématu, ale v některých případech je vhodné dodržet pokračování s PCV20 zejména pro zajištění co nejširšího pokrytí sérotypů.

Rizika, bezpečnost a nežádoucí účinky
Odpovědi na očkování zpravidla bývají srovnatelné mezi PCV13 a PPV23. Nejčastějšími nežádoucími reakcemi jsou únava, bolesti hlavy a bolesti svalů, s nižším výskytem horečky. Rozdíly v míře lokálních a celkových reakcí jsou obecně malé a věk 70 let a starší vykazuje nejnižší výskyt nežádoucích účinků. U polysacharidové vakcíny bývá pozorována rychlá pokles protilátek po jednom roce; u konjugované vakcíny lze očekávat dlouhodobější paměťovou imunitu a efektivní booster efekt po další dávce.
V současnosti není klinický korelát pro jistotu, že PCV13 snižuje výskyt IPO a pneumonií v dospělé populaci, a data jsou očekávána. I přes to se obecně očekává, že klinická účinnost proti IPO bude potvrzena a že konjugovaná vakcína má výhodu díky lepší imunitní odpovědi na dospělost. Významně se diskutuje o dopadech na epidemiologii díky změnám sérotypového pokrytí po zavedení různých konjugovaných vakcín.

Konkretní doporučení a jejich regionální variace
V České republice je dosud platná doporučení očkovat rizikové skupiny a osoby ve věku 65+ let proti pneumokokovým onemocněním; k prevenci IPO v dospělosti se postupně vyvíjejí nové náhledy. Některé země registrují PCV13 jak pro IPO, tak pneumonie, jiné jen IPO. Důležitým aspektem je i ekonomická stránka, kde konjugované vakcíny bývají dražší než polysacharidové vakcíny, což ovlivňuje rozsah implementace do národních programů. Diskuze o zavední konjugované vakcinace pro dospělé nad 50 let vychází z faktu, že konjugovaná vakcína má vyšší imunogenicitu a potenciál dlouhodobé ochrany, nicméně chybí jasné klinické důkazy o snížení incidence pneumonií v dospělosti.
Současné možnosti v České republice
Do ČR byla registrována 13-valentní konjugovaná vakcína (PCV13) a novější vakcíny PCV15, PCV20 se prosazují v doporučeních pro děti. U dospělých se zvažuje využití PCV13/PCV15 s následnou PPSV23, či přímé použití PCV20 u rizikových skupin a seniorů. Ve formulacích národních doporučení se sleduje adaptace na nové údaje o účinnosti a bezpečnosti, stejně jako změny v úhradách z veřejného zdravotního pojištění. Vždy platí, že pokud se očkování konjugovanou vakcínou zahajuje, měla by následovat vakcína PPSV23 s vhodným odstupem.

Tabulka: hlavní vakcíny a jejich sérotypy
| Vakcína | Sérotypy | Pokrytí (podle regionu) | Schéma |
|---|---|---|---|
| 1, 2, 3, 4, 5, 6B, 7F, 8, 9N, 9V, 10A, 11A, 12F, 14, 15B, 17F, 18C, 19F, 19A, 20, 22F, 23F, 33F | Široké | 1 dávka | |
| 1, 3, 4, 5, 6A, 6B, 7F, 9V, 14, 18C, 19A, 19F, 23F | Vyšší imunogenicita u dospělých | 3+1 nebo 2+1 (podle věku a rizik) | |
| 1, 3, 4, 5, 6A, 6B, 7F, 9V, 14, 18C, 19A, 19F, 22F, 23F, 33F | Rozšířené pokrytí včetně 22F a 33F | 3+1, s možností přechodu | |
| 1, 3, 4, 5, 6A, 6B, 7F, 9V, 14, 18C, 19A, 19F, 23F, 8, 10A, 11A, 12F, 15B, 22F, 33F | 20 sérotypů | 3+1 nebo 2+1 podle věku |
Praktické shrnutí pro klinickou praxi
Nová indikace konjugované vakcíny proti pneumokokovým onemocněním u dospělých rozšiřuje možnosti prevence, zejména u rizikových skupin. Význam očkování proti pneumokokům v dospělosti je nezpochybný, a to jak z hlediska prevence IPO, tak komunitních pneumonií. Výhodou konjugované vakcíny je vysoká imunogenicita a tvorba paměťové odpovědi, avšak je spojena s vyšší cenou a s omezením na určité věkové skupiny. Současné klinické důkazy podporují očekávání, že účinnost PCV13 u dospělých bude potvrzena i pro prevence pneumonií a IPO, i když dosud chybí plný klinický korelát.
Jak fungují vakcíny? - Kelwalin Dhanasarnsombut
Možné strategie národních doporučení
Mezi diskutovanými strategiemi je ponechání stávajícího doporučení s doplněním možnosti použití konjugované vakcíny pro rizikové skupiny a starší dospělé, nebo zavedení kombinovaného schématu s PCV20 jako základní volbou pro určité skupiny. Vhodný odstup mezi dávkami bývá stanoven na minimálně 2 měsíce až 8 týdnů, podle konkrétního schématu a věku očkované osoby. Monitoring epidemiologické situace, surveillance a analýzy změn v sérotypovém pokrytí jsou klíčové pro průběžné úpravy národních doporučení.
tags: #polysacharidova #vakcina #kojenec