Plodová voda a plodové blány tj. Zdrojem plodové vody je povrch amnia, kůže a alveoly plodu.
Resorpce se děje od 5.
Plodová voda je nezbytná pro růst a vývoj plodu.
Chrání plod před poraněním, podporuje růst plic, poskytuje ochranu před infekcí.
Její objem roste s gestačním věkem a maxima dosahuje asi ve 36. - 37.
Zvýšený objem plodové vody (polyhydramnion) je asociován s anomáliemi plodu (asi 20 % plodů s polyhydramniem má vrozené vady), snížený objem plodové vody (oligohydramnion) negativně ovlivňuje vývoj plic.
Nejčastější příčinou oligohydramnia je ruptura plodových obalů.
nejvíce - 1 litr - ve 35. při přenášení - konec 42.
elektrolyty, glukóza, proteiny, tuky, kreatinin, močové látky (od 3.
Adekvátní množství plodové vody (amniové tekutiny) je nezbytné pro normální vývoj plodu.
Snížené množství plodové vody.
placentární insuficience - těhotenstvím indukovaná hypertenze, maternální diabetes, syndrom postmaturity (po 42.
ZOBAN, P, M ČERNÝ a H DROBNÁ, et al. Neonatologický edukační program, modul I. 1. vydání. Třinec : T-PRINT s. r. o., 1996. sv. 1. s.
Život vzniká ve vodě. Tedy v plodové vodě.
Dříve než jsme se poprvé nadechli, všichni jsme strávili čtyřicet týdnů v mikrosvětě mateřského lůna, obklopeni touto životodárnou tekutinou.
Bez ní se nový život neobejde.
Po zázraku otěhotnění se prostředí uvnitř těla matky začne divoce přetvářet a produkovat plodovou vodu, aby co možná nejbezpečněji obestoupilo plod.
Matka začíná vnímat, jak se její útroby rozpínají a dávají prostor průzračné kapalině, která plod ze všech stran obaluje, a chrání tak před traumaty z nárazů, umožňuje jeho pohyb a zdravý vývoj.
Plodová voda neboli amniová tekutina je voda s necelým procentem směsi bílkovin, glukózy, močoviny minerálních látek a kreatinu.
Obsahuje části buněk plodu, jeho odpadlé chloupky (lanugo) a mázek.
Tvoří se nejprve prosakováním z pupečníku, později ji vytváří i plod při vylučování.
Plodová voda nechrání jen ho, ale také placentu a pupečník před útlakem a v pozdějších měsících těhotenství i matku před bolestivými pohyby plodu.
Plod tuto tekutinu polyká i vylučuje a ona se přitom neustále obměňuje a čistí, a to tak rychle, že v pokročilém těhotenství se každou hodinu vymění polovina jejího objemu.
Ten se s narůstajícím bříškem proměňuje, na samém vrcholu těhotenství jí obvykle bývá v rozmezí 700-1000 ml.
Přesné množství nelze změřit, jen odhadnout pomocí indexu.
Plodová voda vyplňuje dělohu až do konce těhotenství, její odtok bývá obvykle signálem začátku porodu.
Snížené množství plodové vody a oligohydramnion
Svět ale není dokonalý a ani plány přírody vždy nevyjdou tak, jak bychom si přáli.
Například když je plodové vody nedostatek, tedy méně než 500 ml. Odborněji řečeno: oligohydramnion.
Lékaři o něm hovoří jako o poměrně časté komplikaci, stává se zhruba v jednotkách procent případů těhotenství.
Velmi záleží, jak výrazný je a v jakém stadiu těhotenství se objeví.
Jde-li jen o mírné snížení objemu plodové vody v samém závěru těhotenství, speciálně pokud žena přenáší, nemusí to mít žádné zásadní dopady.
Pokud se ale plod dlouhodobě potýká s nedostatkem amniové tekutiny, může být jeho vývoj narušen.
Příčiny oligohydramnionu
Samotný oligohydramnion nebývá jádrem problému, jde spíše o doprovodný znak jiných poruch nebo onemocnění.
Bez dalších známek komplikací ještě nemusí znamenat nic vážného.
Mezi závažnými důvody, proč se plodové vody netvoří dostatek, mohou být chromozomální vrozené vady plodu nebo poruchy jeho vylučovacího ústrojí.
Oslabená funkce ledvin může bránit tvorbě moči nebo jejímu odtoku.
Sú popsány i případy plodu s chybějící ledvinou.
Oligohydramnion se může vyskytnout u jednovaječných dvojčat, která mají společnou placentu, ze které si berou krev nestejnoměrně.
Může se také objevit v důsledku užívání některých léků v těhotenství, zejména tzv. ACE-inhibitorů, které se předepisují pro snižování krevního tlaku.
Literatura uvádí jako další možnou příčinu přítomnost infekce v děloze.
V poslední době byl popsán také výskyt oligohydramnionu při současném onemocnění covidem-19 v době těhotenství.
Následky oligohydramnionu
Bez plodové vody se neobejdou plíce, ledviny ani trávicí trakt plodu.
Vzhledem k tomu, že pohyb v děloze je omezený a stěny dělohy na plod tlačí, mohou se u plodu objevit tělesné deformace.
Nebezpečná je zejména deformace trupu, a to kvůli vývoji plic - může dojít k jejich kompresi, tzv. plicní hypoplázii.
Při zjištění nedostatku plodové vody by měl být stav plodu častěji kontrolován ultrazvukem.
V některých případech může být provedena amnioinfuze, tedy umělé doplnění plodové vody.
V těch závažnějších může dojít na předčasný porod.
Co dělat, pokud je oligohydramnion zjištěn
Pokud vám byl zjištěn nedostatek plodové vody, nepropadejte panice - nejprve by měl lékař posoudit i další znaky vrozených vad a vývojových poruch plodu a pokusit se zjistit příčinu oligohydramnionu.
Dbejte na dostatečný příjem tekutin a zdržte se takových, které tělo odvodňují (například káva).
Čekání na výsledky vyšetření a rozhodování o dalším postupu je nepříjemné.
Jestli se nemůžete ubránit klesání na mysli, neostýchejte se vyhledat psychologickou pomoc nebo alespoň podporu blízkých lidí.
Hydramnion a hydramnio-hydramnion
Zmnožená plodová voda - hydramnion, polyhydramnion: větší množství amniové tekutiny do 2 l je označováno jako zmnožení, nad 2 l jako hydramnion nebo polyhydramnion.
Příčina zmnožení plodové vody není vždy zcela jasná. Buď je zvýšená její tvorba, nebo je porucha v jejím vstřebávání.
Hydramnion se jeví na první pohled zvětšeným kulovitým břichem těhotné.
Také děloha je kulovitá a lze na ní vyvolat fenomén fluktuace: jestliže se položí jedna ruka dlaní na podbřišek a pak se špičkami prstů druhé ruky na opačné straně na břišní stěnu klepne, zaznamená dlaď náraz tekutiny.
Plod je velmi pohyblivý, plodové ozvy jsou špatně slyšitelné.
Při hydramniu se musí v první řadě pomýšlet na možnost malformace plodu, proto je nezbytné ultrazvukové vyšetření.
Těhotná si stěžuje na obtížnou pohyblivost, na bolesti v břiše, únavu, dušnost, otoky dolních končetin.
Kůže na břiše je napjatá a lesklá.
Obraz hydramnia se může vyvinout vzácně již v druhém trimestru těhotenství, obvykle u jednovaječných dvojčat, když se vytvořila překážka v placentárním oběhu, nebo při zrůdných plodech.
Břicho se zvětší v několika dnech, nemocná si stěžuje na dušnost.
Projeví se známky srdeční dekompenzace. To je obraz tzv. akutního hydramnia.
Jedinou léčebnou možností je protržení vaku blan (hrdlo bývá pootevřené) a pomalý odtok plodové vody k vyvolání předčasného porodu.
Hydramnion se ale obvykle vyvíjí pomalu, spíše v posledních týdnech těhotenství.
Pak nepůsobí tak velké obtíže jako akutní forma, těhotná se na zvětšený objem dělohy adaptuje.
Oligohydramnion a porod
Snížené množství plodové vody - oligohydramnion - je stav, kdy v plodovém vejci je méně než 500 ml amniové tekutiny.
Bývá u těhotných s hypoplastickou - nedokonale vyvinutou dělohou, v případě amniových srůstů a při některých vývojových vadách plodu, kdy se amniové tekutiny tvoří málo.
Projeví se obvykle až na konci těhotenství tím, že děloha je menší, její stěny jakoby obepínaly plod, který je zpravidla dobře hmatný.
Vnímání pohybů je bolestivé.
Předčasný odtok plodové vody, tj. před začátkem porodu, je asi u 10 % rodiček.
Obvykle brzy nato začnou děložní stahy (v 80 % do 24 hodin).
Příčina předčasného odtoku plodové vody je jasná jen při insuficienci děložního hrdla a traumatu.
Je možné připustit vliv těžké tělesné práce a otřesů.
Při předčasném odtoku plodové vody může vyhřeznout klička pupečníku, vzniká nebezpečí infekce amniové dutiny.
Předčasný odtok plodové vody je jednou z nejčastějších příčin předčasných porodů a odhaduje se, že je zodpovědný za třetinu perinatálních úmrtí nezralých novorozenců.
Po odtoku plodové vody je nezbytná okamžitá hospitalizace a uložení těhotné v klidu na lůžku.
Léčebný postup se řídí pokročilostí těhotenství.
U těhotenství staršího než 36 týdnů se vyčkává 24 hodin a pak se obvykle vyvolají děložní stahy medikamentózně.
U mladších těhotenství je snaha je prodloužit (viz Hydrorrhoea amnialis).
Infekce plodového vejce při předčasném odtoku plodové vody se projeví horečkou, vzestupem počtu bílých krvinek, vysokou hladinou C-reaktivního proteinu, páchnoucím výtokem z dělohy, citlivostí dělohy.
Amniocentéza a rizika
Odběr se provádí obvykle po 16. týdnu těhotenství na základě předchozích vyšetření - prvotrimestrálního screeningu nebo tzv. triple testů, případě kombinace obojího.
Nebojte se odběru plodové vodyZákroku se bát nemusíte.
Není to sice nic příjemného, dá se ale srovnat například s odběrem krve.
Jen trvá trochu déle, což je dáno tím, že lékař je při zákroku velmi opatrný a celý postup kontroluje na ultrazvuku.
Při amniocentéze se odebírá asi 15 až 20 mililitrů plodové vody, z nichž se získá buněčný sediment a z něj se provádí kultivace.
Na jejím základě jsou pak genetici do tří týdnů schopni říci, zda má vaše dítě některou z dědičných chorob, či zda to mohou zcela vyloučit.
Riziko potratu se udává okolo jednoho z dvou set zákroků a v podstatě se dá říci, že rozhodující je zkušenost lékaře, jenž odběr provádí.
Pokud s amniocentézou souhlasíte, vybírejte si proto spíše větší pracoviště, která mohou mít s těmito zákroky více zkušeností.
Smíšené zkušenosti a osobní svědectví
V současné době již většina gynekologů nedoporučuje odběr plodové vody pouze z důvodu věku rodičky nad 35 let, ale indikaci vidí spíše v předchozích testech s neuspokojivými výsledky.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že i miminko koupající se před narozením v pouhých 300 mililitrech vody se může narodit zdravé.
A mohu potvrdit i nutnost protržení vaku asi půl minuty před tím, než můj syn vyklouzl na svět.
Po týdnu doktoři řekli, že se mi množství drobně zvýšilo (index AFI), že zřejmě porodím předčasně, zřejmě císařským řezem, protože se nepřetočí, ale že je naděje.
Chodila jsem do Gennetu pravidelně dál a každou další návštěvou byl index AFI vyšší a já se postupně dostávala z paniky do relativního klidu, snažila jsem se šetřit.
Nakonec jsem porodila ve 38. týdnu zdravou holčičku spontánně a normálně, resp. překotným porodem.
Co s sebou pro budoucnost
Pokud jste právě těhotná, snažte se zůstat v klidu.
Většina matek s diagnózou oligohydramnionu porodí zdravé děti, zároveň zůstávají samy zdravé.
Máte vlastní zkušenost s oligohydramnionem? Na vaše zkušenosti jsme zvědaví i s ostatními čtenáři.
