Veškeré údaje demografické statistiky se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s udělenou mezinárodní ochranou v České republice; od roku 2022 také osob s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v Česku.
Vývoj počtu obyvatel a jeho věkové složení
Na konci roku 2024 měl Česko podle bilance ČSÚ 10 909 500 obyvatel, což je nejvyšší číslo od konce druhé světové války. Během posledního roku populace vzrostla o 8,9 tisíce lidí, což byl druhý nejnižší přírůstek za poslední desetiletí. Meziroční nárůst v roce 2024 i v roce 2020 nedosáhl ani 0,1 %. Nejvyšší byl v roce 2022 (310,8 tisíce, 3,0 %) - rok vypuknutí války na Ukrajině a migrační vlna uprchlíků. V roce 2023 byl přírůstek 0,7 %.
Věkové složení je výsledkem minulých trendů: dětská složka 0-14 let klesla v letech 2023-2024 na 1,69 milionu, 15,5 % populace. Produktivní složka 15-64 let za poslední tři roky rostla díky imigrační vlně z Ukrajiny a v letech 2015-2024 k ní dospěla o 309 tisíc lidí, což vyrovnalo nižší pohlavní přírůstky v jiných obdobích. Naopak přirozený přírůstek byl v posledních letech záporný, v roce 2024 se snížil o 27 900 obyvatel a byl druhý nejvyšší v historii (nárůst v 2021 byl největší).
Podíl seniorů 65+ byl na konci roku 2024 20,7 % (2,256 milionu seniorů), tedy rostoucí trend starší populace pokračuje. Průměrný věk obyvatel dosáhl 43,1 roku, medián 44,3 let a index ekonomické závislosti vzrostl na 72 osob na 100 osob v produktivním věku. Přirozený úbytek starší generace a migrace vytvářejí dynamický obraz stárnutí populace.
Rodinný stav a sňatky
V letech 2014-2019 se počet sňatků zvyšoval, v letech pandemie 2020-2021 byl pokles, rok 2022 přinesl návrat k vyššímu počtu, 54,8 tisíc, zatímco rok 2023 znamenal významný pokles na 48,3 tisíc a rok 2024 na 44 486 sňatků. Úhrnná sňatečnost svobodných byla historicky nejnižší v roce 2013 (51,4 % u mužů a 59,0 % u žen) a postupně stoupala, v roce 2024 dosáhla 53 % u prvního pořadí mezi manželi.
Podíl svobodných žen je vyšší než u mužů; u žen se odráží vyšší sňatečnost i ukazatele rodinného stavu. Vliv na demografii má i podíl rozvedených a ovdovělých, jenž se v dlouhodobém horizontu mění, ovlivňuje sociální struktury i porodnost.
Narození a plodnost
V roce 2024 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí o 6 8 tisíce na 84 311, což je historické minimum. Přesto nejvyšší podíl narozených, 53,0 %, připadl vdaným ženám; podíl mimomanželsky narozených dětí vzrostl na 47,0 %. Úhrnná plodnost klesla na 1,37 dítěte na jednu ženu, což je významný pokles oproti roku 2021 a nižší než v roce 2015 (1,71).
Nejvyšší plodnost byla u věkové skupiny 30-34 let (90,8 ‰ v roce 2024), následovala 25-29 let (87,5 ‰). V roce 2024 byl průměrný věk matek při narození 30,5 roku, po třech letech stagnace na 30,4 roku. Dětí narozených mimo manželství přibylo u žen s vyšším vzděláním a naopak podíl mimo manželství klesl u žen s nižším vzděláním.
Rozbor porodnosti ukazuje, že nejvýznamnější část dětí pochází od věkových skupin 25-34 let, a objasňuje trend stárnutí populace v kontextu snižující se plodnosti. Podíl dětí narozených mimo manželství roste u starších matek a klesá u nejmladších matek.
Mortality a hlavní příčiny úmrtí
Počet zemřelých v letech 2020 a 2021 výrazně vzrostl (125-140 tisíc) kvůli covidu-19. Roku 2024 bylo zemřelých 112 211, tedy téměř na úrovni před covidem. Nejvíce zemřelých bylo v věkové kategorii 80-84 let, u mužů i žen. Střední délka života v roce 2024 vzrostla na 77,2 let u mužů a 83,1 let u žen; rozdíl mezi pohlavími se mírně snižuje na 6,0 let.
Mezi hlavní příčiny smrti tradičně patří nemoci oběhové soustavy (podíl klesá), novotvary (rakovina), a nemoci dýchací soustavy. V roce 2024 u mužů dominují novotvary (26,4 %), u žen 23,5 %. Covid-19 již zřetelně nekoriguje ukazatele příčin smrti, i když v roce 2020-2021 měl dočasný vliv. Čtvrté místo u mužů obsadily vnější příčiny, u žen endokrinní, výživy a metabolické nemoci.
Mezinárodní srovnání a významné poznámky
Čísla odrážejí dlouhodobé trendy stárnutí populace, vyšší podíl seniorů a změny v rodinné tvorbě, s důrazem na vliv migrace a ukrajinské uprchlické vlny. Změny ve věkové struktuře a fertility ovlivňují i ekonomickou závislost a potřebnou infrastrukturu zdravotnictví a sociálních služeb.

History of the Czech Republic be like
Tabulky a doplňující poznámky
Tab. 4.6 a další podrobné tabulky uvádějí vývoj úhrnné plodnosti, podíl narozených mimo manželství podle věku rodičky a pořadí narození dětí. Vysokoškolsky vzdělané ženy mají nižší podíl mimomanželsky narozených dětí v důsledku socioekonomických faktorů, zatímco velmi mladé matky vykazují nejvyšší podíl mimo manželství.
Podíl narozených mimo manželství s věkem rodičky narůstá se zvyšujícím se věkem; mladší ženy často uvádějí otce u narození, zatímco u narozených mimo manželství bývá u otců často neuváděná informace. Tyto rozdíly ovlivňují statistiku a její interpretaci v různých regionech ČR a v rámci jednotlivých krajů.