Prenatální diagnostika, NIPT a genetické vyšetření v IVF: kdy se projeví vady, jaké jsou signály a jak probíhají testy

Neinvazivní prenatální testování je dnes jedním z nejcitlivějších nástrojů pro odhalení chromozomálních vad plodu. Princip testu je založen na vyšetření volné DNA plodu, která koluje v krvi matky. Test lze provést již od dokončeného 8. týdne těhotenství, běžným odběrem krve ze žíly těhotné ženy, a obvykle se provádí po provedeném screeningu v prvním trimestru, tedy v 11.-14. týdnu.

Na rozdíl od odběru choriových klků nebo plodové vody, při NIPT nedochází k invazivnímu zásahu do organismu matky, čímž se eliminuje riziko potratu. Neinvazivní prenatální testování je navíc citlivější a přesnější na stanovení rizika Downova syndromu než screening v prvním a druhém trimestru a jeho začlenění do screeningového protokolu zvyšuje celkovou efektivitu screeningu a snižuje počet invazivních zákroků.

Co patří mezi hlavní cíle NIPT a kdy se doporučuje?

  • Aktuální nejcitlivější test pro stanovení rizika Downova, Edwardsova a Patauova syndromu.
  • Indikace zahrnují starší věk těhotné (>35 let), prokázanou odchylku chromozomů u plodu v předchozí graviditě, hraniční výsledky screeningu v I. trimestru, či vyšší riziko vyplývající z screeningu v I. a II. trimestru.
  • Test není hrazen pojišťovnou a výsledek bývá dostupný do dvou týdnů. Test lze provést od dokončeného 8. týdne gravidity, standardně ale po screeningu v 11.-14. týdnu.
  • V případě vyššího rizika Downova syndromu z screeningu může být nabídnuto invazivní vyšetření (CVS, amniocentéza) nebo pokračování v neinvazivním vyšetření (NIPT) podle preferencí pacientky.

Trisomy test a role na naší pracovišti

Trisomy test je neinvazivní test, který vyhodnocuje riziko chromozomálních vad jako Downův syndrom (21), Edwardsův syndrom (18), Patauův syndrom (13) a některé poruchy související s pohlavními chromozomy X a Y. Může být prováděn od ukončeného 10. týdne těhotenství a je možné ho použít i pro těhotenství vzniklá IVF, včetně darovaných vajíček či spermie a vícečetná těhotenství. Tento test nedokáže posoudit mosaicismus, částečné trisomie ani translokace.

Neinvazivní test slouží primárně jako screening, nikoliv definitivní diagnostika; pokud jsou výsledky nejisté, je doporučeno doplnit invazivní vyšetření a genetickou konzultaci. Na některých pracovištích je tento test nabízen výběrově ženám s pozitivním screenováním, které si nepřejí invazivní vyšetření.

Invazivní testy: CVS, amniocentéza a kordocentéza

Jedinou metodou, která s naprostou jistotou umožní vyloučit či potvrdit chromozomální vadu plodu, je invazivní vyšetření s vyšetřením vzorku placenty (CVS, 11.-14. týden), plodové vody (amniocentéza, 16.-18. týden) či pupečníkové krve (kordocentéza, od 18. týdne). Tyto zákroky mají riziko potratu kolem 0,5-1 %. CVS má výhodu časnější diagnostiky, ale interpretace může být komplikovaná mozaikismem placenty; proto se výsledky často potvrzují plodovou vodou. Amniocentéza umožňuje vyšetření karyotypu a biochemických markerů z plodové vody, kordocentéza poskytuje přímé vyšetření fetální krve a může být použita pro rychlé opakované karyotypové analýzy.

Pro zobrazovací a genetické vyšetření jsou k dispozici i metody jako fetální magnetická rezonance v indikovaných případech, a dále genetické konzultace, které mohou matce a otci nabídnout podrobnější vyšetření před samotným IVF nebo během těhotenství.

Screening a diagnostika strukturálních a genetických vad

Strukturální vady plodu lze rozpoznat prostřednictvím ultrazvukových vyšetření a v některých případech magnetickou rezonancí. Během těhotenství lze detekovat přibližně 90 % vrozených vad plodu, i když stoprocentní záchyt není možný, protože orgány plodu se vyvíjejí po celou dobu těhotenství. Ultrazvuk v I. trimestru (11.-14. týden) umožňuje rozpoznání zhruba 50 % strukturálních vad; ve II. trimestru a později se zvyšuje detekce, zcela zásadní je ale kombinovat ultrazvuk s genetickými vyšetřeními a screeningem.

V rámci prenatální péče je důležité, aby každá těhotná žena podstoupila pravidelné ultrazvukové prohlídky v různých obdobích těhotenství (např. 6.-10. týden, 11.-14. týden, 20. týden, 30. až 32. týden). Včasná diagnostika strukturálních vad umožňuje plánovat vhodnou péči, v některých případech i ukončení těhotenství podle platných zákonných norem.

Genetická vyšetření před otěhotněním a v rámci IVF

Genetika hraje velkou roli v procesu asistované reprodukce. Základní vyšetření je karyotyp obou partnerů, které odhalí poruchy počtu nebo struktury chromozomů a může zásadně ovlivnit další postup. Dále existují překoncepční genetická vyšetření PANDA či PGT (preimplantační genetické testování), která umožňují odhalit genetické vady embrya ještě před jejich přenosem do dělohy.

PGT má několik typů:

  • PGT-A - vyšetření chromozomálního počtu a struktury embryí před transferem; zvyšuje šanci na transfer embrya s normálním počtem chromozomů a snižuje riziko časného potratu.
  • PGT-M - vyšetření na konkrétní dědičné onemocnění způsobené mutací v jednom genu; připravuje se individuálně podle rodinné diagnózy.
  • PGT-SR - vyšetření strukturálních chromozomových přestaveb (translokace, inverze) u jednoho z partnerů; snižuje riziko přenosu nevyvážené chromozomové výbavy.

Biopsie embrya (trofektodermu) se provádí 5.-6. den vývoje ve stadiu blastocysty a je nezbytná pro genetické testování embryí. Výsledky bývají k dispozici do 2-4 týdnů, v závislosti na typu testu. Odběr embryí a následné testy jsou součástí IVF cyklu a mohou být plně hrazeny z pojištění v závislosti na indikaci, jinak lze PGT nabízet i za přímou úhradu.

Je důležité, aby každé vyšetření před IVF bylo doprovázeno genetickou konzultací; ta zahrnuje posouzení rodinné anamnézy, diskusi o rizicích a možnostech, a v případě potřeby doplnění dalších vyšetření partnerů či rodinných příslušníků. Genetická konzultace zvyšuje šanci na úspěšný transfer a snižuje riziko narození nemocného dítěte.

Specifika v klinické praxi a financování

Neinvazivní testování se v České republice nedostávána pojišťovnou a bývá plně hrazena pacientkou. Na některých pracovištích jsou ale k dispozici i poplatkové varianty neinvazivního screeningu, případně možnosti různých balíčků (např. screening a 3D/4D ultrazvuk), které mohou být částečně hrazeny pojišťovnou.

Praktický postup často zahrnuje: pravidelné ultrazvukové kontroly během těhotenství (I., II. a III. trimestr), screening rizika chromozomálních vad v prvním trimestru (kombinovaný test, NT měření a krevní biochemie), doplnění testů NIPT v případě hraničních výsledků a to zejména u žen s věkem nad 35 let či s rizikovou anamnézou, a volbu invazivních testů jen na základě vysoce pravděpodobného rizika a přání pacientky.

Pokud dojde k odhalení silně nepříznivé vrozené vady plodu, existují možnosti ukončení těhotenství v souladu se zákonem (např. do 24. týdne, s výjimkami u životně nepřizpůsobivých stavů). V některých případech je vhodná specializovaná péče v centre s fetálním týmem (kardiocentrum apod.) pro lepší výsledky novorozenecké péče.

Souhrn vybraných pojmů a klinických postupů

  1. Chorionic villus sampling CVS (11.-14. týden): raná invazivní diagnostika plodového chromozomálního karyotypu.
  2. Amniocentéza: odběr plodové vody, 16.-18. týden, karyotyp a biochemie plodové vody.
  3. Kordocentéza: odběr krve z pupečníku, od 18. týdne, rychlá diagnostika karyotypu a některých genetických onemocnění.
  4. NIPT (Non-Invasive Prenatal Testing): krevní test matky pro vyšetření volné DNA plodu; screening, ne diagnostický, výsledek do 2 týdnů.
  5. PGT (preimplantační genetické testování): testování embryí před transferem v IVF s typy PGT-A, PGT-M, PGT-SR; vyžaduje biopsii embryí a IVF cyklus; provádí se pod genetickým dohledem a konzultací.
  6. FMF certifikace a Astraia: doporučené postupy pro NT screeningu v prvním trimestru a přesné výpočty rizik.

Praktické doporučení pro nastávající rodiče

  • Každá těhotná žena by měla docházet na pravidelné prenatální prohlídky a ultrazvuková vyšetření v odpovídajících týdnech gravidity.
  • Včasná diagnostika strukturálních vad a genetických onemocnění zvyšuje šanci na vhodnou péči a rozhodnutí v rámci etických a legislativních možností.
  • U žen nad 35 let a u případů hraničních výsledků screeningu je zvážení NIPT či invazivních vyšetření vhodné na základě konzultace s odborníkem na fetomediální medicínu a genetiku.
  • PGT může významně snížit riziko potratu a zvýšit šanci na narození zdravého dítěte, avšak vyžaduje IVF cyklus a genetické posouzení všech okolností.
Infografika: postup vyšetření během těhotenství (screening, NIPT, invazivní testy, PGT)

Pochopení NIPT - Váš průvodce bezpečnějším těhotenským screeningem

Magnetická rezonance a 3D/4D ultrazvuk v genetické diagnostice

Magnetická rezonance se v indikovaných případech používá k podrobnému zobrazení struktur plodu a může doplnit ultrazvukové vyšetření, zejména pokud existují indikace ke zvětšené specializované detekci. 3D/4D ultrazvuk slouží často pro estetické zobrazení, ale není primárně diagnostickou metodou vrozených vad; může být součástí detailního genetického ultrazvuku a zvyšovat efektivitu záchytu vad těhotenství.

Mapa rizikových oblastí v prenatálním screeningu (regionální dostupnost NIPT a PGT)

Krátké shrnutí k důležitým pojmům

Neinvazivní testy a invazivní vyšetření doplňují tradiční screening a ultrazvukové vyšetření na každé těhotenství. Cílem je co nejdříve identifikovat případné genetické či morfologické odchylky a poskytnout rodičům kompletní informace pro rozhodování a možnou léčbu či intervenci. Každá cesta vyžaduje individuální posouzení a vhodné genetické poradenství před zahájením IVF či během těhotenství.

tags: #po #oplodneni #kdy #se #projevi #vadna