Plodnost a neplodnost u vaječníků: příčiny, diagnostika, léčba a vliv na otěhotnění

Prvním krokem k úspěšné lébě neplodnosti je přesná diagnostika jejích příčin. Ty se mohou objevovat na straně ženy i muže, přibližně ve 20% případů se vyskytují u obou partnerů současně. Neplodnost na straně ženy může vznikat z řady příčin, které jsou vzájemně provázané. Velmi často dochází k porušení stavby a následně i funkce pohlavních orgánů. Objevují se genetické, imunologické, hormonální i psychogenní vlivy.

Označení ovariální faktor zahrnuje širokou škálu problémů postihujících vaječníky. I u zdravé ženy s přibývajícím věkem, zejména po pětatřicátém roce života, dochází k poklesu počtu a kvality vajíček. V důsledku toho se pak snižuje možnost početí. Tubární faktor je označení pro příčinu neplodnosti lokalizovanou ve vejcovodu. Problémem mohou být vrozené vady, kdy se například vejcovod nevyvinul nebo se vyvinul chybně. Další příčinou může být částečná nebo celková neprůchodnost vejcovodu. Ta bývá způsobena zejména prodělanými záněty nebo vzniká v důsledku endometriózy. Dělohu mohou postihovat vrozené vývojové vady, například nevyvinutí dělohy nebo poruchy její průchodnosti. Objevují se také patologické útvary, jako například myomy nebo polypy. Endometrióza je velmi časté onemocnění, při kterém se částečky děložní sliznice dostávají mimo dutinu děložní. Tam reagují na hormonální změny a vyvolávají chronický zánět. Endometrióza způsobuje například srůsty, uzavírá vejcovody a může narušovat vývoj folikulů. Patří k nejčastějším příčinám ženské neplodnosti.

Poznámka: Tělo každé ženy produkuje kromě ženských pohlavních hormonů i malé množství mužských pohlavních hormonů (stejně tak i mužský organismus naopak produkuje i určité množství estrogenu). Nicméně i mírná nadprodukce mužského pohlavního hormonu testosteronu výrazně narušuje ženskou hormonální regulaci.

Za jednu z příčin neplodnosti bývají označovány i psychické faktory. Činnost varlete je předurčena geneticky a řízena z mozkových center. Pokud vzniká porucha v této oblasti, mluvíme o pretestikulární příčině neplodnosti. Nejčastěji dochází k nedostatečnému vývoji pohlavních žláz, tzv. Jedná se o příčiny neplodnosti, které jsou lokalizovány přímo ve varleti. Tato forma neplodnosti může vznikat v důsledku nejrůznějších onemocnění, působením toxických látek, vlivem úrazů nebo operací. Nízký počet spermií (oligospermie) - O sníženém počtu spermií hovoříme, pokud se v 1 ml spermatu nachází méně než 15 milionů spermií. Nepřítomnost spermií v ejakulátu (azoospermie) - Azoospermie je nález, při kterém v ejakulátu nenacházíme spermie žádné. U mužů, u kterých mluvíme o posttestikulární příčině neplodnosti, bývá činnost varlat neporušená a problém se objevuje až v následných funkcích. Patří sem poruchy transportu spermií, například v důsledku prodělaných infekcí, cystické fibrózy nebo i sterilizace. Genetické příčiny neplodnosti zahrnují poruchy v chromozomální nebo genetické výbavě. Může se jednat o poruchy u pohlavních i nepohlavních chromozomů. Tito lidé pak bývají přenašeči genetické vady. Často se tedy nemusí jednat o neschopnost otěhotnět přirozenou cestou, ale i přesto bývá v těmto lidech doporučováno oplodnění mimotělní formou. U žen i mužů se také mohou objevovat problémy imunologického charakteru. Jedná se zejména o napadení spermií nebo vajíčka imunitním systémem.

Syndrom polycystických ovarií (PCOS) je nejčastější hormonální poruchou u žen. Klinický obraz je různorodý. První obtíže se obvykle objevují již během puberty, i když u většiny žen se typické příznaky rozvinou až později. Důležitá je včasná diagnostika a léčba, aby se předešlo pozdním následkům. Příčiny PCOS dosud nejsou zcela objasněny. Zdá se, že se jedná o kombinaci dědičných faktorů (genetická predispozice) a vlivů životního prostředí (např. nedostatek pohybu, nadváha). V současné době se předpokládá, že u žen s PCOS dochází k různým poruchám hormonální rovnováhy, které se vzájemně posilují. U postižených žen se například obvykle mění poměr luteinizačního hormonu (LH) a folikulostimulačního hormonu (FSH). Při PCOS podvěsek mozkový vylučuje více LH a méně FSH, než je obvyklé u zdravých žen. Tato nerovnováha stimuluje produkci mužských pohlavních hormonů (androgenů) ve vaječnících. Část takto vylučovaných androgenů se přeměňuje na ženské pohlavní hormony (estrogeny). To vede ke zvýšené sekreci LH z hypofýzy, která opět podporuje produkci mužských hormonů ve vaječnících. Tímto začarovaným kruhem vzniká ve vaječnících nadbytek androgenů, který vede k poruchám menstruačního cyklu.

Mezi příznaky PCOS patří poruchy menstruačního cyklu (oligomenorea či amenorea), silně bolestivá menstruace (dysmenorea), hirsutismus, změny vlasového a kožního stavu, inzulinová rezistence a tukové rozložení v oblasti pasu. PCOS bývá spojeno s riziky diabetes mellitus typu 2, metabolického syndromu a u některých žen i rakoviny dělohy. Diagnóza se v současnosti často podepírá Rotterdamskými kritérii (dva ze tří znaků: nepravidelný cyklus, hyperandrogenismus, početné folikuly na vaječnících). Anamnéza a fyzikální vyšetření doplňuje ultrazvuk a laboratorní testy hormonů LH, FSH, estradiol, testosteron, SHBG, TSH, prolaktin, DHEAS, 17-alfa-hydroxyprogesteron a AMH.

V léčbě PCOS se klade důraz na redukci symptomů a prevenci souvisejících onemocnění. Důležité je zhodnotit, zda patientka chce mít děti. U pacientek, které neplánují otěhotnět, se často nasazují změny životního stylu (pravidelný pohyb, vyvážená strava, redukce hmotnosti), které zlepšují inzulinovou senzitivitu amenstruační cyklus. Někdy bývá indikována i farmakoterapie: metformin zlepšuje účinek inzulinu a může mít pozitivní vliv na menstruační rytmus a migraci tukových zásob. Proti hyperandrogeném projevům se používá hormonální antikoncepce a antiandrogenní terapie.

U pacientek, které plánují děti, bývá prvním krokem optimalizace životního stylu a léčba zaměřená na ovulaci. Často se používá klomifen citrate k stimulaci ovulace, případně kombinace s metforminem. Pokud klomifen nevede k ovulaci, mohou být podány gonadotropiny v nízkých dávkách s opatrností kvůli riziku ohrožení OHSS (ovariální hyperstimulační syndrom). V některých případech bývá nezbytné IVF, zejména když selhávají jiné postupy. Rizika těhotenství u PCOS zahrnují těhotenskou cukrovku a hypertenzi, ale tato rizika lze snížit přesnou prenatální péčí a kontrolou metabolických faktorů.

Další intervence zahrnují reprodukční asistované techniky (ART). V některých případech je vhodná kombinace chirurgické léčby a AR, a to v závislosti na rozsahu postižení a ovariální rezervě. Někdy se doporučuje kryokonzervace (zmrazení vajíček) pro ochranu plodnosti, zejména před plánovanou operací vaječníků nebo u mladších žen s nízkou AMH.

Jeden vaječník může ovulovat několikrát za sebou a druhý být delší dobu méně aktivní, což znamená, že samotná existence jednoho vaječníku není automatickou překážkou pro početí. V některých případech může zdravý vejcovod zachytit vajíčko i z opačné strany. Pokud žena nemá nad 35 let a cyklus je pravidelný, doporučuje se vyšetření po roce neúspěšného snažení; u žen nad 35 let stačí šest měsíců. Součástí vyšetření bývá hormonální profil, ultrazvukové sledování ovulace, vyšetření průchodnosti vejcovodů a spermiogram partnera.

V závěru je důležité zdůraznit: PCOS patří mezi nejčastější hormonální poruchy v reprodukčním věku a vyžaduje komplexní přístup zahrnující životní styl, hormonální regulaci, léčbu ovulace i případně ART. Přirozené otěhotnění je možné, ale vyžaduje cílené kroky a časové plánování spolu s odborníky. Rysy PCOS se mohou lišit u každé ženy, a proto je individuální přístup klíčový.

Diagnostika a léčba endometriózy a související plodnosti

Endometrióza je časté onemocnění, které se podílí na neplodnosti. Chronický zánět v břišní dutině, srůsty a změny v anatomii pánve mohou ovlivnit funkci vaječníků a průchodnost vejcovodů. V některých případech je riziko ovlivněno i samotným chirurgickým zásahem na vaječnících. Součástí péče o pacientky s endometriózou je ochrana plodnosti a zvažování metod asistované reprodukce před plánovaným zákrokem. Diagnostika zahrnuje sono HSG, diagnostickou laparoskopii a další vyšetření pro hodnocení průchodnosti vejcovodů a stavu děložních struktur. Léčba často kombinuje chirurgii a AR, s důrazem na sledování ovulace a případnou inseminaci či IVF.

Obrázek znázorňující anatomii pánve a vliv endometriózy na vejcovody

Pro meta description: Krátký přehled příčin, diagnostiky a léčby neplodnosti související s vaječníky, PCOS a endometriózou, s důrazem na ovulaci a možnosti asistované reprodukce.

tags: #plodnos #jeden #vajecnik