Narození dítěte je jedním z nejsilnějších a nejkrásnějších zážitků v životě ženy. O tom, jak dokáže proměnit ženské zdraví, se ale příliš nemluví a to ani mezi odborníky. Mnoho žen se tak stydí vyhledat odbornou pomoc a raději rezignují, než by o svých potížích mluvily s lékařem. Následky však mohou být velmi vážné a ženu doživotně handicapovat. Tým zdravotníků z Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) ale hledá způsoby, jak poruchy pánevního dna nejen efektivně léčit, ale i jak jim předcházet. Právě v Podolí vzniká unikátní rozsáhlá studie, která by měla pomoci gynekologům a porodníkům a hlavně ženám samotným.
Ve spolupráci s katedrou biomechaniky Západočeské univerzity v Plzni lékaři vytvořili počítačový model podle pánve ženy, které ještě nerodila, a také model hlavičky dítěte. Dokáží tak nasimulovat průchod dítěte porodními cestami i namáhání jednotlivých partií. Aby mohl porod zdárně proběhnout, je nezbytné enormní roztažení příčně pruhovaného svalu, které je způsobeno velkými tlakovými změnami. Je otázkou, zda u všech žen sval zatížení zvládne.

Přímé souvislosti mezi způsobem porodu a následky na pánevní dno
Podle průběžných výsledků studie je vaginální porod oproti porodu císařským řezem jednoznačně spojen s vyšším rizikem rozvoje stresové inkontinence a poklesu pánevního dna. Před těhotenstvím byl výskyt problémů s udržením moči u obou skupin sledovaných žen prakticky stejný a pohyboval se mezi 4-8 %. Ke konci těhotenství už inkontinenci řešila více než čtvrtina budoucích matek. Samotné těhotenství spolu s rostoucí hmotností dělohy, plodu, plodových obalů a plodové vody vede ke změnám pánevního dna. Tyto změny jsou ale u většiny žen samovolně vratné.
Po vaginálním porodu došlo u 25,2 % žen k poškození pánevního dna, u žen, které rodily císařským řezem, toto poškození prokázáno nebylo. Příznaky stresové inkontinence udávalo 31,9 % žen po vaginálním porodu. Věk rodiček hraje významnou roli: ženy, které vaginálně porodily před třicítkou, měly symptomy častěji zklidněné či beze změn, u žen nad 30 let byly problémy častější, delší a se zhoršením. Autoři studie zdůrazňují, že odkládání těhotenství do pozdějšího věku není z pohledu zdraví ženy prospěšné.

JakFHIR: potíže po porodu a jejich řešení
Naopak preventivně může působit udržení normální hmotnosti a péče o svaly pánevního dna. „Starat se o svaly pánevního dna by mělo patřit k běžné součásti péče o sebe. Vhodné jsou jak speciální Kegelovy cviky, tak cvičení jógy nebo pilates,“ popisuje porodní asistentka Julie Denci. A stejně tak se brzy po porodu vrátit ke cvičení svalů pánevního dna, aby se co nejdříve dostaly do lepší formy. Stav svalů porodního dna mohou snadno ověřit obvodní gynekologové během běžné prohlídky - stačí, když pacientku požádají, aby během vyšetření sevřela prst.
Preventivně se udržovat normální hmotnost a vyvarovat se zbytečnému nadměrnému tlaku na břišní dutinu. Cvičení pánevního dna, ať už Kegelovy cviky, jóga či pilates, je hlavním prostředkem proti inkontinenci během těhotenství i šestinedělí, a to i bez léků. Výsledky studie ukazují, že cvičení může vést k úplnému zlepšení stresové inkontinence u 50-75 % žen jen díky samotnému cvičení.
Pro správnou techniku a efektivitu bývá vhodná konzultace s fyzioterapeutem a v některých případech využití elektrostimulace nebo biofeedbacku. Před otěhotněním je ideální začít s cvičením pánevního dna, stejně tak po porodu, aby se svaly co nejdříve dostaly do lepší formy. Průběh šestinedělí zůstává klíčovým obdobím pro diagnostiku a následnou péči o pánevní dno.
Vaginální porod, císařský řez a rozhodování žen
Současné výsledky studie otevírají zásadní otázku, zda je moudré, že přibývá žen, které rodí císařským řezem. Autoři studie upozorňují, že není správné tvrdit, že všechny ženy musí rodit císařským řezem, aby se ochránilo pánevní dno. Přednosti a rizika obou způsobů porodu musí být ženám jasně komunikovány, a to i s ohledem na riziko poškození pánevního dna. Ve většině případů je přirozený porod nejoptimálnějším zakončením těhotenství pro matku i dítě, ale je třeba dopředu identifikovat rizikové skupiny a nabídnout odpovídající možnosti.
Mezi významné rizikové faktory patří věk nad 30 a zejména nad 35 let, nadváha, přenášení, vyšší odhadovaná hmotnost dítěte, některé polohy plodu i delší II. porodní doba. Tyto ženy mohou být lépe informovány a být jim nabídnuta volba císařského řezu, pokud to sníží riziko poškození pánevního dna. Těmto ženám mohou pomoci cílené preventivní kroky a šetrnější vedení porodu.
Co dělat pro dlouhodobou prevenci a rehabilitaci
Mateřství je výzva pro ženu i pro její tělo. Jedním z následků, které těhotenství může zanechat, jsou problémy se stresovou inkontinencí. Po porodu je důležité začít s péčí o pánevní dno ještě v těhotenství a pokračovat i po narození dítěte. Cviky na pánevní dno po porodu pomáhají řešit samovolný únik moči a mohou snížit riziko trvalých změn. Důležité je naučit se správně pracovat se svaly pánevního dna, jejich polohu a aktivaci, a poté je i posilovat. Pomoc fyzioterapeuta, biofeedback a elektrostimulace mohou zvýšit efektivitu cvičení a urychlit návrat do kondice.
Rovněž je významná ochrana proti infekcím močových cest, udržování normální tělesné hmotnosti a správná hygiena. Pokud se inkontinence nebo bolesti či tlak v genitáliích objevují delší dobu po porodu, je vhodné vyšetření u urogynekologa a zvážení alternativních terapeutických postupů včetně případného posunu ke kompatibilním řešením, jako je pesárium nebo chirurgické možnosti po další konzultaci s lékařem.

Tipy pro ženy po porodu a samotnou prevenci
- Zařaďte pravidelný trénink pánevního dna během těhotenství a po porodu - zlepšuje kontinenci a snižuje riziko poklesu pánevních orgánů.
- Začněte s cvičením vleže, poté přejděte do sedu a stoje, postupně zvyšujte intenzitu a délku výdrže svalů.
- Věnujte pozornost pohybům během zvedání břemen, tlačení při stolici a kašlání; tato činnost zvyšuje tlak na pánevní dno.
- Udržujte normální tělesnou hmotnost, bojujte proti zácpě a dodržujte pitný režim pro lepší vyprázdnění močového měchýře.
- Když potíže přetrvávají déle než 6 měsíců od porodu, obraťte se na gynekologa a případně urogynekologa pro cílenou terapii.
- Včasná edukace maminky a začlenění fyzioterapie mohou urychlit návrat do plné kondice a pomoci s hojením jizev po porodu.
Praktické rady pro každodenní život
Pro svaly pánevního dna je český pojem „dno“ velice příhodný, protože tyto svaly podobně jako dno nádoby ze spodu podpírají všechny orgány uložené nad ním v břišní dutině. Jejich funkčnost je důležitá u obou pohlaví a ochabnutí může vyústit v bolest zad i změny v continenci. Správná technika cvičení se naučí nejlépe pod vedením fyzioterapeuta. Předpokládá se, že po šestinedělí může dojít k zesílení svalů pánevního dna, ale pokud potíže přetrvávají, je vhodné další vyšetření a případně zahájení léčby u urogynekologa.