Plně kojící miminko ve 11 měsících: průvodce laktací, výživou a zvládáním potíží

Doma si můžete odstříkané mateřské mléko uchovat, a to po dobu 24 hod. v chladničce, nebo max. používání dudlíků a dokrmování z lahve kazí techniku kojení, v prvních týdnech je tedy nepoužívejte a při dokrmování používejte alternativní způsoby krmení (tj. do 1 roku připravujte veškerou stravu pro dítě z kojenecké vody, je to prevence tzv. methemoglobinemie, tj. správná životospráva, tj. po porodu odchází tzv. první stolice by měla být nejpozději do 48 hod. první močení by mělo být nejpozději do 48 hod.

60-70 % novorozenců má viditelnou žloutenku (kůže se zbarvuje bilirubinem, tj. průběžně ji sledujeme přístrojem přes kůži, event. mírná žloutenka nevyžaduje léčbu, při vyšších hladinách bilirubinu v krvi léčíme tzv. miminka ztrácí po porodu část ze své porodní váhy (normálně 10-15 %), od 3. až 4. Kojení předčasně narozených dětí není samozřejmé. Spustit a hlavně udržet laktaci není v případě, kdy se žena bojí o život svého dítěte a budoucnost je nejistá, jednoduché.

Mateřské mléko je nejpřirozenějším, nejideálnějším a současně i nejlevnějším způsobem výživy každého dítěte. Je zdrojem faktorů obranyschopnosti a má výborný vliv na psychiku a vývoj dítěte. Obsahuje řadu imunologických a protizánětlivých faktorů posilující imunitu nezralého organismu. Pro nezralé dítě, které je vůči infekci téměř bezbranné, je to zvlášť cenný dar.

Infografika: Jak vzniká a funguje kojení

Mléko matek, které porodily předčasně, má zvláštní složení uzpůsobené potřebám nedonošeného dítěte. Po určitou dobu od porodu obsahuje až dvojnásobné množství bílkovin ve srovnání s mlékem matky dítěte donošeného. Po několika dnech má matka předčasně narozeného dítěte malé množství mleziva (kolostra). Od 5. dne po porodu se mlezivo začíná měnit ve zralé mateřské mléko. U maminek nezralých dětí se kolostrum tvoří ještě do 10. - 14. Je důležité se co nejdříve s aktuální situací smířit, přijmout ji. Věřit týmu lékařů a sestřiček, že budou dělat vše pro záchranu vašeho miminka. Velmi příznivě na laktaci působí vaše časté návštěvy, pohled na miminko, jeho pohlazení, klokánkování. Nejdůležitějším krokem je však dostatek tekutin, celkem 2-3 litry za den. Nástup laktace se po porodu v termínu podporuje časným a častým přikládáním k prsu. U nezralých miminek to často není možné. V tomto případě je nutné stimulovat bradavky uměle, ať již rukou či pomocí odsávačky. Zpočátku ji provádějte 8 - 12x denně, tedy i v noci. Odstříkávání mateřského mléka je „řehole“, která bude nějakou dobu trvat. Pokud zatím v prsou žádné mléko není, je vhodná délka ostříkávání pouze několik minut.

Asi od 28. týdne těhotenství jsou miminka, pokud jsou v celkově dobrém klinickém stavu, schopna přichycení a pevného uchopení prsu rty. V tomto období přikládáme pouze k plně odstříkanému prsu. Můžeme miminku nakapat pár kapek mléka na jazyk, aby si začalo uvědomovat chuť a vůni mléka. Zkoušet přikládat miminko k neodstříkanému prsu si můžeme dovolit někdy kolem 32. - 33. gestačního týdne, kdy dozrává koordinace mezi sáním, polykáním a dýcháním a je již plně vyvinut sací reflex. Ze začátku to dětem moc nejde, jsou rychle unavené, zvládnou to tak 1 - 2x denně. Postupně se nakojené dávky zvyšují.

V růstové fázi nezralého miminka mateřské mléko často nestačí pokrýt jeho kalorickou denní potřebu. V tomto případě mateřské mléko obohacujeme speciálně vyráběnými fortifikátory pro nedonošené děti. Pokud vlastní mateřské mléko není k dispozici, jsou děti krmené cizím mateřským mlékem z certifikovaných bank mateřského mléka nebo speciálními mléky určenými pro nezralé děti. Na cestě domů. Poslední týdny hospitalizace, kdy se miminko bude učit „už jen jíst“, jsou psychicky nejvíce náročné. Zlepšování v pití je mnohem pomalejší, než léčba komplikací. Většinou není zlepšování plynulé, dny se zdají být velmi dlouhé a nekonečné.

Schéma vývoje kojení před a po porodu

Autor textu: MUDr. nevynechávejte noční odsávání (nejvíce se mléka tvoří nad ránem, kolem 3. - 4. Dodnes se babskými radami řídíme, věříme jim. Ony totiž fungují! rúzné druhy bylinek, jako jsou např. POZOR!!!! Některé bylinky naopak laktaci mohou snižovat! pro zvýšení tvorby mléka lze použít i éterické oleje- masáž éterickým olejem např. Čaj č. 1: Potřebovat budete tuto směs: anýz, fenykl, černuchu, kopr, majoránku a meduňku. Vždy po jednom díle. Čaj č. 2: 1 pol. lžíce fenyklu, 1 pol. lžíce anýzu, 1 pol. lžíce kopru a 1 pol. lžíce majoránky - to vše dát do nádoby a zalít litrem vařící vody. Nechat 15 min.

V mateřském mléce dítě od maminky dostává všechno, co potřebuje. Tuhle větu dobře známe, přesto málokdo dokážeme opravdu do hloubky prohlédnou komplexnost tohoto děje. Složení a množství mateřského mléka se přizpůsobuje aktuálním potřebám miminka. Pro miminko představuje kojení mimo jiné i první krok jeho psychomotorického vývoje. Významně ale ovlivňuje i jeho život za mnoho let. Kojení se totiž spojuje se statisticky nižšími riziky rozvoje onemocnění jako alergie, cukrovka, obezita a Crohnova choroba.

Ženy při kojení musí někdy řešit mnohé potíže s bolavými bradavkami, ragádami nebo i zánětem prsní žlázy (mastitidou). Starosti kojící maminky ale rozhodně nejsou to jediné, co jí období laktace přinese. Jídelníček maminky bude po dobu výlučného kojení představovat zdroj výživy pro ni i pro její dítko. Hlavní zásadou pro výběr potravin při kojení by měla být pestrost. Různorodá strava přirozeně obsahuje široké spektrum živin, vitamínů i minerálů. U mnoha potravin je velmi individuální, zda je miminko bude dobře snášet. Kojící žena by se proto určitým typům potravin neměla vyhýbat čistě jen z preventivních důvodů.

Co jíst při kojení? Ovoce a zelenina a to hlavně čerstvé, v jídelníčku představují přirozený zdroj vitamínů, stopových prvků a taky často opomíjené vlákniny. Maso do jídelníčku by si maminka měla vybírat libové. Vhodné maso drůbeží, králík nebo i hovězí. Občas může do jídelníčku zařadit i libovější vepřové. Zato vnitřnosti, paštiky nebo trvanlivé salámy se za vhodné považovat nedají. Samozřejmě je důležitý i druh přípravy masa. Ryby tvoří u kojící maminek natolik důležitou položku jídelníčku, že si jistě zaslouží vlastní odrážku. Ryba má totiž v jídelníčku jedinečné postavení jako zdroj omega 3 nenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, které jsou pro miminko a jeho vývoj velmi důležité. Mléčné výrobky jsou dalším důležitým zdrojem bílkovin a hlavně velmi dobrým zdrojem vápníku.

Čekáte přírůstek a už se těšíte, až si do porodnice pojedete pro maminku a pro malé? Ale co pro ně připravit k obědu? Určitě by neměla chybět polévka, která je pro kojící ženu skvělým doplňkem pitného režimu. Výbornou volbou bude zeleninová polévka nebo i masový vývar. Jako hlavní jídlo můžete připravit pečeného lososa. Ryby jsou pro kojící ženy důležitým zdrojem omega 3 a měla by je zařazovat do jídelníčku 2x do týdne. Zvolit ale klidně můžete třeba i pečené či dušené kuřecí nebo krůtí maso. Z příloh vyberte klidně brambory, rýži nebo těstoviny, ne příliš vhodné jsou snad jen kynuté knedlíky.

Jak zhubnout při kojení? Po porodu se ženy obvykle chtějí vrátit ke své původní váze a zbavit se kil nabraných v průběhu těhotenství. Pokud ale maminka kojí, vydává ze sebe spoustu energie kvůli tvorbě mateřského mléka. Samozřejmě ale opačný extrém, že by při kojení měla maminka „jíst za dva“ není na místě. Kojící žena by oproti svému normálu měla navýšit příjem asi o 500 kcal, což přibližně odpovídá jednomu lehčímu obědu. Důležité je ale i složení jídelníčku, protože by měla přijímat přibližně o 15 g bílkovin za den navíc. Nevyvážený jídelníček s nedostatkem bílkovin, nevyspalost a únava. Toto všechno mohou být spouštěče chutí na sladké.

Kojící maminka, která ve dne v noci pečuje o miminko a sama sebe pak často spíše odbíjí, je jejich snadným terčem. Co sladkého jíst při kojení, když maminku začne honit mlsná? Skvělé je čerstvé i sušené ovoce. Ale ani při přísné dietě nebo pokud nemá žena extrémní podvýživu, zpravidla nedochází k omezení tvorby mateřského mléka. Proč jsou tedy diety při kojení nebezpečné? Důvody jsou dva. Jednak jde o snížení kvality mateřského mléka, ve kterém kvůli omezené stravě matky mohou chybět zásadní nutrienty. Druhým důvodem je vyčerpávání zásob organismu ženy. Typickým příkladem zde může být příjem vápníku.

Stejně jako v těhotenství si i v období kojení musí maminka dávat pozor na některé potraviny. Především jde o to, aby nesnědla něco špatného a neonemocněla infekcí z jídla. Syrové maso nebo vejce je rizikové z hlediska nákazy salmonelou a jinými bakteriemi. Stejně jako v těhotenství je i nadále ženě zapovězen tatarák při kojení, ze stejného důvodu kvůli obsahu syrového rybího masa není vhodné konzumovat ani sushi při kojení. Pozor také na vajíčka při kojení, která musí být vždy důkladně tepelně zpracovaná. Mléčné výrobky z nepasterizovaného mléka a tepelně neošetřené mléko rovněž vždy představuje jisté riziko bakteriální kontaminace. Strašákem jsou v tomto případě listerie a listerióza a tedy i akutní zažívací potíže, které mohou maminku oslabit. Stejné pravidlo platí i pro hermelín při kojení a další plísňové sýry, které by měly být vyrobeny z ošetřeného, pasterizovaného mléka.

Seznam potravin s ohledem na kojící ženu

Dbát na kvalitu potravin je pro kojící maminku velmi důležité. Nevhodně skladované potraviny nebo potraviny s překročenou minimální trvanlivostí mohou být rizikové z hlediska kontaminace plísněmi. Ovoce a zelenina by měla být součástí každého jídla. Konzervanty, barviva, aromata, umělá sladidla. Na všechna aditiva se dá dívat jako na potenciální alergeny. Alergeny z jídelníčku matky se dostávají do mateřského mléka. Tento proces má své opodstatnění v budování imunitních reakcí dítěte, pokud jde například o ořechy při kojení. Avšak vystavování nepřirozeným složkám potravin není žádoucí. Potraviny, které přinášejí do jídelníčku „prázdné kalorie“, nepatří do zdravého jídelníčku a stejně tak do jídelníčku kojící ženy. Tyto potraviny často obsahují i nadbytek soli, cukru a výše zmíněných aditiv. Může jít o nejrůznější sladkosti a pochutiny.

Na důležitost ryb v jídelníčku kojící maminky narážíme opakovaně. Při výběru ryby by ale měla sáhnout po těch druzích, které neobsahují příliš mnoho methylrtuti. Vhodné jsou například treska, losos, pstruh, krevety nebo sardinky. Prdíky a dětské koliky trápí mnoho malých miminek. Důvodem je to, že zažívací systém kojenců je často ještě nezralý a stejně tak i střevní mikroflóra miminka. Dalším častým důvodem bývá nesprávná technika kojení.

Které potraviny mohou miminko nadýmat? Odpověď není tak jednoduchá. Mnoho nadýmavých látek se rozloží už v maminčině zažívacím traktu a nemohou tak dítě ovlivňovat. Snášenlivost potravin v jídelníčku maminky může být velmi individuální. Některá doporučení také uvádějí tyto potraviny jako seznam, co nejíst v šestinedělí, a jejich zařazení doporučují až později. Jak už bylo uvedeno výše, citlivost kojenců na potraviny z hlediska nadýmání je značně individuální. Můžete se proto setkat i s dalšími seznamy potravin, které obsahují například ještě houby, kynuté pečivo nebo neoloupaná jablka aj. Pokud ale určitou z těchto potravin vyzkoušíte a miminko na ně nereaguje negativně, není důvod, aby houby při kojení nebo jablka a další potraviny byly v jídelníčku zapovězeny. S nadýmáním miminka může pomáhat podávání probiotik, která upravují dětskou střevní mikroflóru. Ke klidnému bříšku přispívá třeba i výtažek z kmínu, fenykl nebo anýz.

Probiotika a bylinky pro lepší trávení

Jak dlouho trvá, než se jídlo dostane do mléka a v jakém množství, je hodně závislé na vlastnostech konkrétních látek ve zkonzumovaných potravinách. Výběr potravin u maminky má samozřejmě dopad na kvalitu mateřského mléka. Zajímavostí ale může být, že chuťově výrazné nebo aromatické potraviny, které matka zkonzumuje, mění i chuť jejího mateřského mléka. Chuť mléka je pravděpodobně jeden z faktorů, který přispívá k úspěšnému kojení. Alergické reakce u kojenců vyvolávají téměř výhradně potravinové alergeny. Některé potraviny, které u miminek častěji vyvolávají jen mírnou přecitlivělost projevující se třeba kopřivkou. Alergie v kojeneckém věku i přecitlivělost na určitou potravinu bývají u nejmenších zpravidla dočasné.

Čokoláda při kojení může být pro miminko alergen. Pro kojící maminku rozhodně nejsou výše uvedené potraviny automaticky zakázané. Doporučení se týkají spíše opatrného zařazení do jídelníčku. Už bylo zmíněno, že alergické reakce u miminek vyvolávají hlavně potravinové alergeny. Alergické projevy jsou v každém případě důvodem k návštěvě pediatra. Je nutné provést alergologické testy, které dají orientační přehled o vyvolávajících alergenech. Pro určení alergenu ale zůstává rozhodující vysledování příznaků tzv. reexpoziční test, jde i o metodu, jak poznat ABKM u kojence. Při tomto testu je třeba nejprve zcela vyřadit alergeny.

V závažnějších případech může dojít k ABKM - alergii na bílkovinu kravského mléka. Při ABKM bývá popisováno svědění, vyrážka, kopřivka, rýma a další potíže. Držet bezmléčnou dietu - protože mléko a mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem bílkovin, vápníku a vitamínu D, je vhodné tyto složky v jídelníčku doplňovat. Kravské mléko by neměla nahrazovat jiná živočišná mléka (snad kromě velbloudího mléka, které ale v našich končinách není dostupné), protože například kozí mléko má s kravským 94 % shodných bílkovin. Podobně je na tom ovčí mléko s 93 %. Rostlinné náhražky mléka pak nejsou adekvátní náhradou z hlediska nutričních hodnot. Mák při kojení může přispět k doplnění vápníku, protože ho obsahuje ve velkém množství. Vitamín D se nachází ve vaječném žloutku nebo rybím tuku. S dostatečný příjmem maminkám mohou pomoci také doplňky stravy pro kojící ženy. Poradit se s lékařem - akutní vyrážky je vhodné zaléčit například pomocí antihistaminik.

ABKM a opatrný výběr potravin

Pitný režim při kojení hraje samozřejmě velmi důležitou roli. Maminka musí nahradit tekutiny vydané na tvorbu mateřského mléka, proto by měla pít alespoň 2 litry tekutin za den. Kromě čisté vody jsou vhodnými nápoji při kojení ovocné čaje, bylinkové čaje pro kojící maminky a třeba i fenyklový čaj, meduňkový čaj nebo heřmánkový čaj. Vhodné je také mléko ať už čerstvé nebo v nějaké své zakysané podobě (výjimkou jsou jenom ženy s laktózovou intolerancí nebo pokud se u miminka projeví ABKM).

Proč nesmí kojící ženy kávu? A vlastně proč by si v malé míře kávu při kojení dát nemohly? Problémem kávy je, že obsahuje kofein a může mírně odvodňovat. Kofein se dostává do mateřského mléka, pokud ale nebude pít žena víc než 1-2 šálky slabší kávy denně, nebude to mít na její dítě žádný vliv. Pozor ale na pravé černé a zelené čaje nebo maté a dokonce čokoládu, které kofein také obsahují. Kolový nápoj při kojení a stejně tak energetické nápoje nejsou pro ženu a její miminko vhodné. Kromě už zmíněného kofeinu ve velké dávce obsahují také mnoho umělých aditiv. Tonic při kojení je zase nevhodný kvůli obsahu chininu. Zázvor při kojení nebo zázvorové čaje jsou často doporučovány s opatrností, že by ale měl nějaký vliv na kojení se ale neprokázalo. Zcela zapovězeným nápojem pro kojící je samozřejmě alkohol. Ethanol se dostává do mateřského mléka přibližně v koncentraci, jaká je u ženy v krvi. Malé děti ho ale odbourávají až o polovinu pomaleji než dospělí, a proto je pro ně i vzhledem k neurotoxickým a dalším škodlivým účinkům nebezpečný. V případě nealko piva při kojení se při umírněné konzumaci neprokázal negativní efekt na kojené dítě, protože nealkoholické varianty obsahují jen velmi malé zbytkové množství alkoholu.

tags: #plne #kojene #mimi #v #11 #mesicu