V případě hladce probíhajícího těhotenství mohou rodiče dále čekat na samovolný začátek porodu i po dosažení jeho termínu (40+0). Žena v té době chodí na kontroly dvakrát týdně. Jejich součástí je navíc i záznam ozev plodu (kardiotokografie). Po ukončení dalšího týdne po termínu (41+0) doporučujeme začít s aktivními kroky, které podpoří nástup děložních stahů a připraví porodní cesty - k vlastnímu porodu by mělo dojít nejpozději do konce druhého týdne po stanoveném termínu (42+0).
Stimulací tzv. Pitím maliníkového čaje - od 36. Na našem pracovišti také nabízíme aplikaci prostaglandinů v takovém množství, které v oblasti děložního čípku spouští změny vedoucí k přípravě, tedy zrání porodních cest. Při delším přenášení volíme cestu vyvolání porodu, tedy indukce. Kromě přenášení jsou nejčastěji důvody pro tento krok také nepravidelnosti v těhotenství nebo nějaké onemocnění jako je třeba těhotenská cukrovka, případně poruchy růstu dítěte v děloze a jeho další neprospívání v ní.
V den, na který je vyvolání porodu naplánované, přijdete ráno nasnídaná se všemi věcmi, které máte k porodu připravené a budete přijata na porodní sál. Porod se dá vyvolat řadou skupin léků, i jejich aplikace může být různá. V naší porodnici nejčastěji nabízíme již zmiňované prostaglandiny. Aby se vyvolaly kontrakce, zavede se do děložního hrdla vaginálně tableta s touto účinnou látkou. Maminka pak musí třicet minut odpočívat na lůžku. Postupně začínají přicházet kontrakce a porodní cesty se začínají otevírat. Také vám doporučíme teplý nálev, který vám ale podáme jen s vaším souhlasem. Pokud první podání léku nevyvolá dostatečně silné děložní kontrakce, je možné je po dvou hodinách zopakovat. Náš personál bude po celou dobu sledovat váš stav, stav vašeho miminka i vývoj porodu. Jakmile jsou děložní kontrakce pravidelné, obvykle se provádí tzv. dirupce vaku blan, tedy protržení plodového obalu, po které začíná z dělohy odtékat plodová voda. Je možné, že si momentální situace na porodním sále vyžádá další zásahy.
Na jaře je důležité dávat pozor i na souvislosti s plísněmi na trávníku, které mohou souviset s vlhkým a chladným počasím po zimě. Dlouhodobá vlhkost a sněhová pokrývka mohou způsobit různé problémy s trávníkem, včetně napadení plísní sněžnou (Microdochium nivale). Plíseň sněžná je houbové onemocnění, které se objevuje především po zimě a může se šířit i osivem. Proto je důležité zakládat trávník pouze z certifikovaného a kvalitního osiva.
V počáteční fázi jsou napadené traviny bělavě zbarvené a na listech se objevují jemné pavučinky mycelia. Plíseň nejprve napadá listy, postupně však proniká i do kořenů, které začínají uhnívat. V pokročilejším stadiu se tvoří ostře ohraničené, často kruhové skvrny, které se postupně zvětšují. Pokud je půda zhutněná, pomůže lehká aerifikace. Pokud tráva zcela odumřela, je vhodné plochu dosít. U silného napadení lze použít přípravek proti houbovým chorobám určený pro trávníky. Vznikají při silných mrazech bez sněhové pokrývky. Dlouhodobá vlhkost a zhutněná půda omezují přístup kyslíku ke kořenům. U trávníků v blízkosti komunikací může dojít k poškození posypovou solí. Na jaře je důležité nespěchat. Trávník by měl být suchý a již v aktivní fázi růstu. Po zimě trávník často nevypadá ideálně. Klíčové je správně rozpoznat příčinu poškození a zvolit odpovídající postup. Tip:Chcete trávník po zimě správně nastartovat?
