Optimální míru císařských řezů udává tzv. Robsonova klasifikace, která hodnotí potenciální riziko císařského řezu napříč dvanácti skupinami žen.
Zohledňuje například, zda žena rodí poprvé či opakovaně, zda její porod začíná spontánně nebo je indukovaný, případně jakou polohu zaujímá miminko v děloze.
Pokud daná porodnice dlouhodobě vidí výrazné odchylky od optimálních čísel uvedených v Robsonově klasifikaci, měla by se zamyslet nad způsobem, kterým k porodům přistupuje.
Například porod po předchozím císařském řezu (VBAC) má podle Robsona 50-60% šanci na úspěch.
Ale zpátky k indikacím.
Existuje několik způsobů, jak důvody k provedení císařského řezu rozdělit.
Absolutní indikace: Placenta praevia a Příčná poloha plodu.
Placenta praevia je stav, kdy placenta zcela či částečně zakrývá děložní hrdlo a rodící cesty jsou tak zablokovány.
Příznakem tohoto vzácného stavu může být krvácení jasně červenou krví, které nebude spojené s bolestí.
Polohu placenty ukáže ultrazvukové vyšetření v pozdních týdnech těhotenství, pokud se placenta praevia potvrdí, je vždy indikován císařský řez.
Statisticky se to stává u 2,8 - 3 z 1 000 živě narozených dětí a riziko vzrůstá s počtem císařských řezů a věkem ženy.
Pokud se na ultrazvuku v polovině těhotenství ukáže tzv. nízká poloha nasedání placenty, je velmi pravděpodobné, že se v následujících týdnech placenta vytáhne do obvyklejší polohy a vaginální porod bude možný.
Příčná poloha plodu je další absolutní indikace; pokud miminko zaujímá horizontální polohu a ani v závěru těhotenství se neotočí do vhodné polohy, vaginální porod není možný.
Příčná poloha bývá někdy komplikovaná i pro operatéra, proto je někdy nutné provést tzv. T řez, vedený vertikálně přes břišní stěnu.
Diskutabilní indikace: Jizva na děloze (předchozí císařský řez či více císařských řezů), Kefalopelvický nepoměr, Děložní myomy či cysty na vaječníku, Poloha koncem pánevním, Vícečetné těhotenství, Preeklampsie či jiný zdravotní důvod na straně matky.
Jizva na děloze zůstává významnou indikační kategorií; VBAC má podle Robsona 50-60% šanci na úspěch, RCOG uvádí až 72-75% úspěšnost, nicméně některé české porodnice ženám VBAC nepodporují.
Kefalopelvický nepoměr se někdy řeší plánovaným císařským řezem po „změření pánve“, ale samotné měření není rozhodující pro provedení řezu.
Děložní myomy či cysty na vaječníku mohou, ale nemusí být indikací; velké a nízko položené myomy mohou vyžadovat císařský řez.
Poloha koncem pánevním je historicky ovlivněna studií z Lancetu z roku 2000, která doporučila plánovaný císařský řez v této poloze, i když některé porodnice v Česku umožňují pokus o otočení miminka a spontánní zahájení porodu.
Vícečetné těhotenství; trojčata se dnes téměř výhradně rodí císařským řezem.
Preeklampsie či jiný zdravotní důvod na straně matky často vyžadují císařský řez a situace je nutné individuálně vyhodnotit.
Pokud váš ošetřující lékař otevře téma plánovaného císařského řezu z některého z diskutabilních důvodů, ale vy tušíte, že to není cesta pro vás, ptejte se.
Zjistěte možnosti, ptejte se na konkrétní rizika - vaginálního porodu i císařského řezu, ptejte se na zvyklosti péče během případné hospitalizace a zajistěte si druhý názor.
Je naprosto v pořádku, pokud se nakonec rozhodnete pro elektivní císařský řez; je ale nutné, aby vám lékař poskytl validní informace o všech možnostech a s respektem s vámi probral všechny otázky.
A po porodu se nezapomeňte pořádně opečovat.
Ale jaká je praxe u nás? Fakultní nemocnice Olomouc dlouhodobě patří mezi porodnice, které důsledně prosazují laskavý a respektující přístup k rodičkám i jejich dětem.
Po vaginálním porodu zdravotníci ihned pokládají miminko na hrudník maminky, kde probíhá i první ošetření.
Během hospitalizace pak mohou být rodiče přítomni u všech potřebných vyšetření či odběrů.
Přítomnost doprovázející osoby je samozřejmostí u plánovaných císařských řezů ve spinální anestezii.
Pokud je nutné použít celkovou anestezii, může být partner či jiná blízká osoba přítomna u ošetřování miminka po porodu a nahradit maminku při prvním kontaktu - tzv. bonding.
Díky této praxi dochází k významnému posílení vztahu mezi maminkou a dítětem.

Průběh plánovaného císařského řezu v Olomouci
V našem zařízení se obvykle plánuje císařský řez po ukončeném 39. týdnu těhotenství; v případě plánovaného zákroku se ženě poskytují informace, aby mohla činit informované rozhodnutí.
Při příjmu se kromě běžného porodnického vyšetření zhodnotí důvod k císařskému řezu, sepíšou informované souhlasy, natočí CTG a provedou krevní odběry.
Od půlnoci nesmíte jíst a od ranních hodin pak ani pít; budou vám zabandážovány nohy, zavedeme katétr do močového měchýře.
Je vhodné pořídit si kompresní punčochy pro lepší komfort a pozdější využití při případném porodu.
Většinou probíhá plánovaný císařský řez ve spinální anestézii; v případě nutnosti celkové anestézie je potřeba plná předoperační příprava.
Na operačním sále bývá pacientka v doprovodu porodní asistentky a ofténě i partnera, zejména pokud probíhá zdvihání a manipulace s novorozencem po porodu.
Po vybavení miminka následuje bonding, aplikace antibiotik a léků ke stažení dělohy, zašití rány a následná péče na observačním pokoji.
Ženy po císařském řezu bývají podporovány v časném vstávání po zhruba 8 hodinách od operace a bývají propuštěny kolem čtvrtého pooperačního dne.
Po porodu můžete, pokud je to vhodné, rodit vaginálně v budoucích pokusech za splnění potřebných podmínek a bez kontraindikací.
Historie a pohled do budoucna
Historicky první císařský řez na živé ženě je připisován několika různým autorům a období sahá až do konce renesance; s nástupem antiseptiky a anestezie se zvyšovala úspěšnost zákru.
V Česku se císařský řez řadí mezi nejčastější porodnické zákroky, jejichž frekvence se pohybuje kolem 20-25 % ročních porodů.