Podle našich nejnovějších statistik z roku 2004 zemřou ve Spojených státech v souvislosti s porodem živého dítěte tři ze 100 000 žen. U pacientek s placentou nadměrně vrostlou do děložní stěny (placenta accreta, increta, percreta) existuje zvýšené riziko vzniku nezvladatelného krvácení a potřeby hysterektomie. Všechny tyto situace vyžadují multidisciplinární přístup a pečlivé plánování porodu.
Co je to placenta accreta, increta a percreta?
Placenta accreta (nejméně invazivní varianta) je, když placenta přiléhá k myometriu hlubším způsobem, než je obvyklé, což ztěžuje její oddělení po porodu a zvyšuje riziko krvácení. Placenta increta bývá invazí do hloubky myometria, a placenta percreta jde ještě dále a může prorůstat mimo děložní stěnu do okolních orgánů. Pro odlišení placenta increta od placenta accreta je nutné histologické vyšetření; placenta increta bývá proto často nedostatečně diagnostikována. Placenta percreta se může projevovat intraabdominálním krvácením, hematurií nebo poruchami souvisejícími s močovým měchýřem.
Incidence placenta accreta se v průběhu let zvyšovala, pravděpodobně v souvislosti s nárůstem počtu císařských řezů. U zhruba 5 % pacientek se vyskytuje placenta percreta s invazí do okolních orgánů. U žen s kombinací placenta praevia a mnoha císařskými řezy v anamnéze se riziko placenta accreta zvyšuje až na 67 %. Placenta praevia zvyšuje riziko vzniku placenta accreta, a placenta praevia na přední stěně či nízko nasedající placenta na přední stěně mohou představovat rizikový faktor pro vývoj placenta percreta.
Diagnostika placenty a rizikové faktory
Mezi běžné diagnostické metody patří ultrazvukové vyšetření a magnetická rezonance. Důležité je naplánovat multidisciplinární tým a ověřit, zda má personál potřebné možnosti a vybavení. Antenatální diagnostika plodové invaze zlepšuje plánování operace a snižuje riziko neřízeného krvácení během porodu. Ultrasound může ukázat „jezírka“ či „lakuny“ v placentě, což napovídá invazi. MR využití se doporučuje v případech nejasných ultrazvukových nálezů nebo podezření na invazi do okolních tkání.
Včasná diagnostika umožňuje naplánovat datum a způsob porodu, často s císařským řezem a hysterektomií při nezvládnutelném krvácení. Předoperační vyšetření zahrnuje kontakt s krevní bankou a zajištění dostatečných krevních derivátů; rekombinantní faktor VIIa může být využit k zvládnutí koagulopatie, nicméně je velmi drahý a vyžaduje schválení před operací. V některých případech může být potřeba preoperační hemodiluce, cell saver nebo transfuze během výkonu a pooperační péče.
Rizika pro matku a plod
Hlavním rizikem spojeným s placentou accreta/increta/percreta je krvácení, které může být rozsáhlé a vyžadovat více než tři litre krve. Perioperační komplikace zahrnují poškození močového měchýře, střeva, sepsu a riziko ARDS. Pro plod vede tato patologie často k předčasnému porodu a vyššímu riziku nízké porodní hmotnosti či ztrátě plodové vody. V některých studiích až 10 % novorozenců narazí na předčasný porod (<37. týdne) a perinatální mortalita dosahuje kolem 1 %.
Pokud je diagnóza stanovena včas a pacientka je stabilní, lze plánovat porod na 36. až 37. týden a zvážit antenatální podávání steroidů pro zralost plic plodu. Případná vaginální porod je možný jen tehdy, pokud placenta nepřekrývá vnitřní branku a je od ní vzdálená alespoň 20 mm; v opačném případě se doporučuje císařský řez.
Management a chirurgická taktika
Pokud dojde k podezření na placentu accreta/increta/percreta, je nutná mezioborová spolupráce s gynekologem, urologem a chirurgem. U placenty percreta, která zasahuje do močového měchýře, se běžně volí cystotomie a zavedení stentů do ureterů pro lepší vizualizaci a ochranu močových struktur. Před porodem je vhodné návazat na plánovanou hysterektomii v některých případech, zejména pokud si pacientka přeje neplodnost v budoucnu. V některých situacích se volí konzervativnější přístup - císařský řez s pokusem o odstranění placenty a ponechání dělohy, pokud to situace dovolí a pacientka o to žádá.
Elektronické a technické postupy pro minimalizaci krvácení zahrnují preoperativní přípravu krevních derivátů, rekombinantní faktor VIIa, preoperativní hemodiluci, cell saver a opatrné řízení teploty pacienta (eutermie) a perfuze během operace. Anesteziologové by měli počítat s dlouhou trváním operace a potřebou velkého množství krevních derivátů. U rozsáhlejších invazí může být nutná spolupráce s onkogynekologem, urologem a vaskulárním chirugem.
Pacientky a porodní plán
V případě vcestné placenty je možné budoucí graviditu ponechat s vhodným sledováním, avšak riziko recidivy zůstává. Před porodem je důležité informovat pacientku o rizicích, o možném nutném výkonu hysterektomie a o plánované taktice v případě krvácení. V některých případech je vhodný plánovaný císařský řez a vyřazení vaginálního porodu, zvláště pokud placenta překrývá branku. Pokud placenta zůstává na přední straně a nedošlo k progresi směrem nahoru, monitoruje se a termín porodu se často volí v 36.-37. týdnu s ohledem na hospitalizaci a infekční či koagulační rizika.
Souvislosti a další související témata
Vcestné lůžko (fakultativní riziko krvácení) může vést k ukončení těhotenství císařským řezem, pokud placenta překrývá branku. U placenty praevia marginalis a nízko položené placenty je třeba sledovat vývoj během těhotenství, protože placenta může časem stoupat a oddělit se normálně, ale často zůstává riziko krvácení. Klinická poznámka: cestování letadlem s vcestnou placentou není zakázáno, ale mělo by být konzultováno s ošetřujícím lékařem a pečlivě zváženo riziko krvácení a zdravotních komplikací během letu.
- Diagnóza placenta accreta/increta/percreta vyžaduje pečlivé plánování porodu a multidisciplinární přístup.
- Radiologická diagnostika (ultrazvuk, MRI) má klíčový význam pro anténatální detekci invazy placenty.
- Strategie minimalizace krvácení zahrnuje krevní transfúze, cell saver a případně rekombinantní faktor VIIa.
- Pro plod je rizikem předčasný porod a nízká porodní hmotnost; antenatální podání steroidů může být přínosem.
- U některých pacientek je nutná hysterektomie; u jiných je možné zvažovat konzervativní postupy po zvážení rizik a reprodukčního plánu pacientky.
Praktické shrnutí pro praxi
• Včasná detekce placenty accreta/increta/percreta zlepšuje výsledek porodu a snižuje riziko nezvladatelného krvácení.
• Předoperační koordinace se zásobováním krevních derivátů a konzultace s krevní bankou jsou nezbytné.
• Případ percreta vyžaduje důsledné mapování invaze a často operativní plán s cystostomií a ochranou močových struktur.
• Diagnostika MR má v některých případech doplnit ultrazvuk, zejména když ultrazvuk neposkytuje jasný obraz invaze.

Placenta: její vývoj a funkce
Pokud máte podezření na placentu accreta nebo percreta, kontaktujte odborné pracoviště a diskutujte léčebné možnosti a možnou hysterektomii. Včasný plán porodu a koordinace mezi gynekology, porodními asistentkami a dalšími specialisty zvyšují šanci na bezpečný průběh porodu pro matku i dítě.