Placenta accreta je závažná komplikace těhotenství, kdy se placenta usazuje příliš hluboko do děložní stěny. Místo aby se po porodu přirozeně oddělila, placenta pevně přilne k děložnímu svalu. K placentě accreta dochází, když se placenta během těhotenství usadí příliš hluboko do děložní stěny. Obvykle se placenta připojí k povrchové výstelce dělohy a po porodu se snadno oddělí. Tento stav existuje ve spektru závažnosti. Existují tři hlavní typy placenty accreta, z nichž každý představuje různé úrovně, jak hluboko placenta prorostla do děložní stěny. Placenta percreta je nejzávažnější formou a vyžaduje nejkomplexnější chirurgické plánování. Mnoho žen s placentou accreta během těhotenství nepociťuje zjevné příznaky. Stav se často zjistí pomocí rutinních ultrazvukových vyšetření nebo jiných prenatálních testů.
Co je placenta accreta a jaké má typy
Placenta accreta je stav, kdy se placenta abnormálně pevně přichytí k děložní stěně a po porodu se nemůže normálně odloučit. Placenta accreta je spíše adherentní placenta, která se sice přirostlá k děloze, ale nepřerůstá až do svaloviny. U mírnějších forem lze provést manuální lýzu, avšak u pokročilejších stupňů (increta, percreta) je nutná operační intervence a často hysterektomie.
Obvykle se rozlišují následující stupně invaze trofoblastu:
- 0. stupeň - placenta adherens - odloučení možné manuální lýzou.
- 1. stupeň - placenta accreta - placenta je přirostlá k děloze, ale nepřerůstá do svaloviny.
- 2. stupeň - placenta increta - placenta prorůstá do svaloviny dělohy.
- 3. stupeň - placenta percreta - placenta prorůstá skrz svalovinu dělohy a může zasahovat okolní orgány.
Pravděpodobnost a rizika
Incidence placenty accreta postupně stoupá, a to zejména s rostoucím počtem předchozích císařských řezů. Kombinace placenty previa a historických císařských řezů významně zvyšuje riziko. Placenta accreta může vést k silnému krvácení během porodu a rizika zahrnují i potřebu hysterektomie. Většina žen s placentou accreta však může absolvovat bezpečný porod s odpovídajícím plánováním a zkušeným týmem.
Diagnóza a kde ji hledat
Diagnostika nadměrně přirostlé placenty bývá složitá. Ultrazvuk je v současnosti nejspolehlivější dostupná metoda a metaanalýzy ukazují vysokou citlivost a specifitu ultrazvukového vyšetření pro AIP (abnormálně invazivní placenta). MRI může být užitečné jako doplňková metoda v případech nejednoznačnosti nebo při podezření na invazi do okolních tkání, ale není rutinně potřeba. Před porodem se sleduje anamnéza a ultrazvukové nálezy, zejména pokud existuje riziko z předchozích operací na děloze nebo nízko umístěná placenta. Důležité je informovat těhotnou o rizicích a plánech plánovaného porodu.
Symptomy a signály během těhotenství
Většina žen s placentou accreta nemá zjevné příznaky během těhotenství. Krvácení se může objevit až ve třetím trimestru a jeho příčiny mohou být různé; placenta accreta je jednou z možností. Proto je důležité okamžitě kontaktovat lékaře při jakémkoli vaginálním krvácení během těhotenství.
Léčba a plánování porodu
Plánovaný císařský řez mezi 34. a 36. týdnem je často doporučený, aby se minimalizovalo riziko těžkého krvácení. V některých případech se zvažuje uchování dělohy pomocí specializovaných technik, avšak v případě silného krvácení může být nutná hysterektomie. Pokud byla placenta accreta diagnostikována, je důležitá spolupráce s multidisciplinárním týmem (porodník, anesteziolog, neonatolog, urolog, vaskulární chirurg) a případně onkogynekologem či radiologem. Kromě chirurgických zákroků se využívají i techniky minimalizace krvácení, jako je balónková okluze iliackých arterií, předoperační hemodiluce a použití cell saver během operace.
V případě, že placenta invaduje močový měchýř či jiné struktury, je důležité mít připraveny specifické operativní postupy, cystostomie či stenty močových cest a včas zapojit specialisty. V některých centrech se provádí balonová okluze cév před zásah, aby se snížila krevní ztráta a usnadnilo se odstranění placenty či hysterektomie. V případě pokročilé invaze (increta/percreta) může být nutné odstranit i část močového měchýře nebo dalších orgánů a vyžadovat rozsáhlou pánevní chirurgie.
Specifické postupy a postupné kroky
Pokud není podezření na prorůstání placenty do močového měchýře, pak se operaci účastní vedle porodníka i onkogynekolog. Při podezření na růst placenty do močového měchýře urolog zavádí ureterální cévky nebo stenty a připravuje se na případnou resekci části močového měchýře. Pro komplexnější operace bývá zapojen i vaskulární chirurg. V některých centrech je preferována kombinace chirurgického řešení s balonkovou okluzí vnitřních ilických tepen, aby se minimalizovala krevní ztráta. Po vybavení plodu bývá placenta ponechána „in situ“ a následuje hysterektomie s doplněnou salpingektomií k prevenci karcinomu tuby.
Předoperační příprava zahrnuje kontaktování krevní banky a zajištění dostatečných krevních derivátů, posouzení rizik a diskuzi o radikálních vs. konzervativních možnostech. Donedávna bývalo běžné vyřešení placenty až po pokusu o její odstranění; dnes se usiluje o co nejpřesnější posouzení invaze trofoblastu a pečlivé plánování podle situace. Antenatální podání kortikosteroidů může být zváženo pro zralost plic, pokud hrozí předčasný porod.
Možnosti budoucího těhotenství a péče po porodu
Pokud byla děloha zachována, budoucí těhotenství může být možné, ale vysoce rizikové. Pokud došlo k hysterektomii, v budoucnu otěhotnění nebude možné. Většina žen se po včasně diagnostikovaném a správně léčeném AIP plně zotaví a může mít dobré výsledky. V prípady konzervativního přístupu je důležité pečlivé sledování a resuscitační plány pro případ komplikací.
Praktické tipy pro pacientky a jejich rodiny
- Navštěvujte těhotenské prohlídky a informujte se o rizicích, pokud máte v anamnéze císařský řez nebo placentu previa.
- Včas konzultujte se zkušeným místem specializovaným na AIP a multidisciplinární péči.
- Diskutujte o plánech porodu a možnosti hysterektomie v souvislosti s řešením invaze trofoblastu.
- Nezapomínejte na připravenost krevních derivátů a koordinaci s krevní bankou před operací.

Placenta accreta | Fyziologie reprodukčního systému | NCLEX-RN | Khan Academy
Placenta accreta je závažná, ale zvládnutelná komplikace těhotenství, pokud je včas diagnostikována a léčena zkušeným lékařským týmem. Nejdůležitější je úzká spolupráce s vaším zdravotnickým týmem při vypracování komplexního plánu pro váš porod. Důvěřujte odborným znalostem svého lékařského týmu a neváhejte klást otázky nebo vyjadřovat obavy. Vaginální porod se u placenty accreta obecně nedoporučuje kvůli vysokému riziku silného krvácení. Ne všechny ženy s placentou accreta potřebují hysterektomii; váš tým nejprve zkusí bezpečné porození dítěte a odstranění placenty, ale v případě nekontrolovatelného krvácení může hysterektomie být nutná.
Diagnostika a léčba v praxi
- Diagnostika: ultrazvuk a doppler, MRI doplňkově podle potřeby; včasná identifikace rizik.
- Plánování porodu: císařský řez obvykle mezi 34. a 36. týdnem; multidisciplinární tým.
- Krvácení a transfúze: připravit krevní deriváty, zvažovat cell saver, balonkovou okluzi, případně hysterektomii.
- Postup po porodu: monitorování, kontrola dutiny děložní, plánované kontroly a eventuální intervence.