Incidence placenta praevia je cca 2,8-3,0 /1000 živě narozených dětí. Pravděpodobnost této závažné patologie těhotenství vzrůstá s počtem předchozích císařských řezů a věkem rodičky. V textu se dále zaměříme na klasifikaci, diagnostiku pomocí ultrazvuku a na rozhodování o vedení porodu při antepartálním krvácení.
Historie a vývoj diagnostiky placenty praevia
V minulosti byly porodníci odkázáni na manuální vyšetření a palpační odhad polohy placentární tkáně ve vztahu k vnitřní brance. Palpační vyšetření sebou nese riziko akutního krvácení se všemi důsledky. Změnu v diagnostice přinesl až rozvoj radiologie v 30. letech 20 století zavedením amniografie a cystografie a až do konce 60. let. Kdy Gottesfeld a kol. v roce 1966 představili využití ultrazvukového vyšetření v lokalizaci placenty. Vaginální UZ vyšetření, které je nezastupitelné a bezpečné, zavedl v roce 1964 Kratochwil. Na základě vztahu okraje placenty a vnitřní branky vyšetřeného pomocí transvaginálního UZ je používání termínů placenta marginální, parciální a nízko nasedající zastaralé.
Předmětné rozdělení a současná klasifikace
Současná klasifikace rozlišuje čtyři stupně vcestného lůžka - zjednodušeně na případy, kdy je nutné těhotenství ukončit císařským řezem a na případy, kdy je možné se pokusit o vaginální porod - podmínkou je vzdálenost placenty o více jak 20 milimetrů od vnitřní branky. Placenta praevia je relativně vzácná diagnóza, ale vzhledem ke stárnutí populace a rostoucímu počtu císařských řezů lze očekávat vyšší výskyt. Pokud placenta překrývá vnitřní branku zcela, je normální vaginální porod nemožný a žena podstoupí plánovaný císařský řez obvykle v 36. týdnu těhotenství. Pokud se placenta překrývá jen částečně nebo se dotýká vnitřní branky okrajem, je vaginální porod v některých případech možný, zvláště pokud nedochází ke krvácení.
Vzdálenost od vnitřní branky a rozhodování o vedení porodu
Vzdálenost placentárního okraje méně, než 2 cm měřeno transvaginálně, je všeobecně akceptovaná hranice pro vedení porodu per sectionem cesaream v termínu. Otázka, zda stačí jen toto zjištění nebo je nutno zohlednit i klinický stav, zůstává. Vergani publikoval výsledky kohorty 53 žen s placentou praevii, které byly rozděleny do dvou skupin na základě vzdálenosti okraje od VB: 1-10 mm a 11-20 mm. U prvně jmenované skupiny byl sekční porod častější a u druhé méně časté, což podtrhuje význam TVS vyšetření pro odhad rizik a vedení porodu. Z pohledu moderní TVS za posledních 20 let je vhodné přehodnotit klasifikaci placenta praevia a zohlednit spíše klinický obraz a dynamiku posunu placenty během těhotenství než jen statickou vzdálenost.
Moderní diagnostika a její dopady na management těhotenství
V posledních desetiletích se pomocí ultrazvuku definovaly přesné poloha placenty a dynamika jejího posunu v průběhu gravidity. Ultrazvukové vyšetření umožňuje exaktně určit uložení placenty i její zrání, a to již v první polovině těhotenství. Ultrazvukové hodnocení zahrnuje transvaginální i transabdominální techniky a umožňuje zobrazit lakuny a další markerové znaky placentární invaze. Pokud je podezření na placenta accreta/increta/percreta, je vhodné zvážit další zobrazovací metody (MRI) a multidisciplinární plánování.
Indikace a limity MRI
Magnetická rezonance poskytla informace při podezření na invazi placenty, avšak rutinní vyšetřování všech pacientek s ultrazvukovými nálezy pro placenta accreta nevede k lepší péči, pokud nejde o podezření na placenta percreta. MRI může být doplňující v případech neopodstatněné jistoty, kdy ultrazvuk neposkytuje jednoznačnou odpověď a je nutné přesně posoudit invazi do okolních tkání.
Vedení porodu a rizika krvácení během těhotenství
Mateřskou komplikací spojenou s vcestným lůžkem je krvácení různé závažnosti, které může vyžadovat krevní transfuze a vést k diseminované intravaskulární koagulopatii. Akutní krvácení může vést k nutnosti ukončit těhotenství předčasně. U placenty s okrajem 20 mm a více od vnitřní branky je možné plánovat vaginální porody, nicméně u placenty překrývající vnitřní branku je běžný plánovaný císařský řez kolem 36. týdne. Při krvácení během těhotenství je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc.
Praktické otázky v ambulantní péči a managementu u různých pozic placenty
Je-li placenta nízko položená a neruší porodní cesty, může dojít k posunu placenty směrem nahoru a k možnosti spontánního porodu. Bez krvácení a bez symptomů bývá ambulantní sledování možné, nicméně při jakémkoliv krvácení je nutná okamžitá hospitalizace a vyšetření. U pacientek s vcestnou placentou se doporučuje šetrný režim, vyvarování se fyzicky náročných činností a zátěžových aktivit, a pokud se objeví krvácení, vyhledat lékařskou pomoc.
Klinické poznámky z praxe a konsensuální doporučení
Pacientky s placenta praevia bývají dotazovány na cestování, aktivitu a tělesné zatížení. Obecně platí, že úplný zákaz cestování není nutný, ale riziko masivního krvácení vyžaduje individuální posouzení a konzultaci s gynekologem. Při redukci rizik je vhodné plánovat těhotenství v kontextu centra, které zvládne eventuální masivní krvácení a má zkušený multidisciplinární tým. Pokud placenta překrývá vnitřní branku, většinou následuje císařský řez; v některých případech s odstupem 11-20 mm od branky lze zvážit vaginální porod, avšak vždy v kontextu stavu rodičky a krvácení.
Shrnutí a praktické doporučení
- Indikace k vedení porodu vycházejí z polohy placenty a dynamiky jejího posunu během gravidity, nikoliv pouze z jediné měřené vzdálenosti.
- TVS vyšetření modernizovalo klasifikaci placenty praevia a umožňuje rozhodovat o porodu s ohledem na klinický stav a krvácení.
- U placenty překrývající vnitřní branku je bezpečná vaginální porod jen zřídka a často je indikovaný císařský řez kolem 36. týdne.
- Při podezření na placenta accreta/increta/percreta je důležitá včasná antenatální diagnostika a multidisciplinární plánování spolu s transfuzními a operačními kapacitami.
- Ambulantní sledování je možné za určitých podmínek, ale krvácení vyžaduje okamžitou hospitalizaci a úzkou spolupráci s porodnickým týmem.

Fáze porodu - fyziologie
| Stav placenty | Vzdálenost od vnitřní branky | Možnost porodu | Typ rizika |
|---|---|---|---|
| Prave placenta praevia | Zcela překrývá | Vaginální porod je obvykle nemožný | Vysoké riziko krvácení |
| Nízko položená placent | Menší než 20 mm | Možný vaginální porod za podmínek | Riziko krvácení variabilní |
| Vzdálenost ≥ 20 mm | ≥ 20 mm | Vaginální porod s monitorováním | Nižší riziko krvácení |
Diskuze nad klinickou praxí zůstává otevřená: je třeba přehodnotit klasifikaci placenta praevia vzhledem k modernímu TVS a k individualizovanému managementu. Zásady zůstávají: rozhodovat o vedení porodu na základě vztahu placentárního okraje k vnitřní brance a klinického stavu rodičky, s důrazem na bezpečnost matky i plodu.