Placenta praevia a její význam při vnitřní brance: rizika, diagnostika a doporučení vyšetření

Incidence placenta praevia je cca 2,8-3,0 /1000 živě narozených dětí. Pravděpodobnost této závažné patologie těhotenství vzrůstá s počtem předchozích císařských řezů a věkem rodičky. V textu se dále zaměříme na klasifikaci, diagnostiku pomocí ultrazvuku a na rozhodování o vedení porodu při antepartálním krvácení.

Historie a vývoj diagnostiky placenty praevia

V minulosti byly porodníci odkázáni na manuální vyšetření a palpační odhad polohy placentární tkáně ve vztahu k vnitřní brance. Palpační vyšetření sebou nese riziko akutního krvácení se všemi důsledky. Změnu v diagnostice přinesl až rozvoj radiologie v 30. letech 20 století zavedením amniografie a cystografie a až do konce 60. let. Kdy Gottesfeld a kol. v roce 1966 představili využití ultrazvukového vyšetření v lokalizaci placenty. Vaginální UZ vyšetření, které je nezastupitelné a bezpečné, zavedl v roce 1964 Kratochwil. Na základě vztahu okraje placenty a vnitřní branky vyšetřeného pomocí transvaginálního UZ je používání termínů placenta marginální, parciální a nízko nasedající zastaralé.

Předmětné rozdělení a současná klasifikace

Současná klasifikace rozlišuje čtyři stupně vcestného lůžka - zjednodušeně na případy, kdy je nutné těhotenství ukončit císařským řezem a na případy, kdy je možné se pokusit o vaginální porod - podmínkou je vzdálenost placenty o více jak 20 milimetrů od vnitřní branky. Placenta praevia je relativně vzácná diagnóza, ale vzhledem ke stárnutí populace a rostoucímu počtu císařských řezů lze očekávat vyšší výskyt. Pokud placenta překrývá vnitřní branku zcela, je normální vaginální porod nemožný a žena podstoupí plánovaný císařský řez obvykle v 36. týdnu těhotenství. Pokud se placenta překrývá jen částečně nebo se dotýká vnitřní branky okrajem, je vaginální porod v některých případech možný, zvláště pokud nedochází ke krvácení.

Vzdálenost od vnitřní branky a rozhodování o vedení porodu

Vzdálenost placentárního okraje méně, než 2 cm měřeno transvaginálně, je všeobecně akceptovaná hranice pro vedení porodu per sectionem cesaream v termínu. Otázka, zda stačí jen toto zjištění nebo je nutno zohlednit i klinický stav, zůstává. Vergani publikoval výsledky kohorty 53 žen s placentou praevii, které byly rozděleny do dvou skupin na základě vzdálenosti okraje od VB: 1-10 mm a 11-20 mm. U prvně jmenované skupiny byl sekční porod častější a u druhé méně časté, což podtrhuje význam TVS vyšetření pro odhad rizik a vedení porodu. Z pohledu moderní TVS za posledních 20 let je vhodné přehodnotit klasifikaci placenta praevia a zohlednit spíše klinický obraz a dynamiku posunu placenty během těhotenství než jen statickou vzdálenost.

Moderní diagnostika a její dopady na management těhotenství

V posledních desetiletích se pomocí ultrazvuku definovaly přesné poloha placenty a dynamika jejího posunu v průběhu gravidity. Ultrazvukové vyšetření umožňuje exaktně určit uložení placenty i její zrání, a to již v první polovině těhotenství. Ultrazvukové hodnocení zahrnuje transvaginální i transabdominální techniky a umožňuje zobrazit lakuny a další markerové znaky placentární invaze. Pokud je podezření na placenta accreta/increta/percreta, je vhodné zvážit další zobrazovací metody (MRI) a multidisciplinární plánování.

Indikace a limity MRI

Magnetická rezonance poskytla informace při podezření na invazi placenty, avšak rutinní vyšetřování všech pacientek s ultrazvukovými nálezy pro placenta accreta nevede k lepší péči, pokud nejde o podezření na placenta percreta. MRI může být doplňující v případech neopodstatněné jistoty, kdy ultrazvuk neposkytuje jednoznačnou odpověď a je nutné přesně posoudit invazi do okolních tkání.

Vedení porodu a rizika krvácení během těhotenství

Mateřskou komplikací spojenou s vcestným lůžkem je krvácení různé závažnosti, které může vyžadovat krevní transfuze a vést k diseminované intravaskulární koagulopatii. Akutní krvácení může vést k nutnosti ukončit těhotenství předčasně. U placenty s okrajem 20 mm a více od vnitřní branky je možné plánovat vaginální porody, nicméně u placenty překrývající vnitřní branku je běžný plánovaný císařský řez kolem 36. týdne. Při krvácení během těhotenství je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Praktické otázky v ambulantní péči a managementu u různých pozic placenty

Je-li placenta nízko položená a neruší porodní cesty, může dojít k posunu placenty směrem nahoru a k možnosti spontánního porodu. Bez krvácení a bez symptomů bývá ambulantní sledování možné, nicméně při jakémkoliv krvácení je nutná okamžitá hospitalizace a vyšetření. U pacientek s vcestnou placentou se doporučuje šetrný režim, vyvarování se fyzicky náročných činností a zátěžových aktivit, a pokud se objeví krvácení, vyhledat lékařskou pomoc.

Klinické poznámky z praxe a konsensuální doporučení

Pacientky s placenta praevia bývají dotazovány na cestování, aktivitu a tělesné zatížení. Obecně platí, že úplný zákaz cestování není nutný, ale riziko masivního krvácení vyžaduje individuální posouzení a konzultaci s gynekologem. Při redukci rizik je vhodné plánovat těhotenství v kontextu centra, které zvládne eventuální masivní krvácení a má zkušený multidisciplinární tým. Pokud placenta překrývá vnitřní branku, většinou následuje císařský řez; v některých případech s odstupem 11-20 mm od branky lze zvážit vaginální porod, avšak vždy v kontextu stavu rodičky a krvácení.

Shrnutí a praktické doporučení

  • Indikace k vedení porodu vycházejí z polohy placenty a dynamiky jejího posunu během gravidity, nikoliv pouze z jediné měřené vzdálenosti.
  • TVS vyšetření modernizovalo klasifikaci placenty praevia a umožňuje rozhodovat o porodu s ohledem na klinický stav a krvácení.
  • U placenty překrývající vnitřní branku je bezpečná vaginální porod jen zřídka a často je indikovaný císařský řez kolem 36. týdne.
  • Při podezření na placenta accreta/increta/percreta je důležitá včasná antenatální diagnostika a multidisciplinární plánování spolu s transfuzními a operačními kapacitami.
  • Ambulantní sledování je možné za určitých podmínek, ale krvácení vyžaduje okamžitou hospitalizaci a úzkou spolupráci s porodnickým týmem.
Infografika: Klasifikace placenty praevia a vliv vzdálenosti od vnitřní branky

Fáze porodu - fyziologie

Stav placenty Vzdálenost od vnitřní branky Možnost porodu Typ rizika
Prave placenta praevia Zcela překrývá Vaginální porod je obvykle nemožný Vysoké riziko krvácení
Nízko položená placent Menší než 20 mm Možný vaginální porod za podmínek Riziko krvácení variabilní
Vzdálenost ≥ 20 mm ≥ 20 mm Vaginální porod s monitorováním Nižší riziko krvácení

Diskuze nad klinickou praxí zůstává otevřená: je třeba přehodnotit klasifikaci placenta praevia vzhledem k modernímu TVS a k individualizovanému managementu. Zásady zůstávají: rozhodovat o vedení porodu na základě vztahu placentárního okraje k vnitřní brance a klinického stavu rodičky, s důrazem na bezpečnost matky i plodu.

tags: #placenta #20 #mm #od #vnitrni #branky