Pláč kojence po očkování: příčiny, fyziologické reakce a jak pomoci

Lehké lokální reakce vznikají krátce po očkování, obvykle během 12 až 48 hodin. Patří k nim mírná bolest, otok, zarudnutí nebo zatvrdlina v místě vpichu a funkční omezení svalu, výjimečně může být přítomno zduření mízních uzlin. Mezi lehké celkové reakce patří například teplota nepřevyšující 39 °C, vzácně doprovádaná horečnatými křečemi, bolest hlavy, nechutenství, zvracení, průjem nebo zácpa. Současné očkovací látky jsou bezpečné a závažné nežádoucí reakce vyvolané očkováním se objevují velice vzácně. Po každém očkování se ale mohou objevit účinky, které jsou tzv. fyziologické, tedy normální a jsou běžnou reakcí na očkování. Jejich výskyt je závislý na individuální vnímavosti a na konkrétní očkovací látce. Bývají většinou přechodné, s dobou trvání kratší než 3 dny a samy odezní bez nutnosti jakékoli léčby. Očkovaného neovlivňují v běžných aktivitách a nejsou důvodem odmítání dalšího očkování. Ne každý očkovaný musí ovšem tyto reakce mít.

Výskyt nežádoucích účinků vakcinace sleduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), kterému je očkující lékař hlásí. Hlášení provádějí také výrobci vakcín a může ho podat kdokoli. K tomuto účelu slouží online formulář na stránkách www.olecich.cz. Z celkových příznaků se nejčastěji jedná o horečky, výraznou únavu, zduření mízních uzlin nebo vyrážku. Existují různé druhy alergických reakcí, které se objevují s různě dlouhým zpožděním po očkování. Mohou mít podobu vyrážky, otoků (tzv. Quinckeho edém, nemusí být v místě vpichu, ale kdekoli po těle, typicky v obličeji), dušnosti nebo anafylaxe - celkové těžké alergické reakce s poklesem tlaku, v nejtěžších případech může začít selhávat krevní oběh.

Po podání inaktivovaných nebo subjednotkových (tedy souhrnně řečeno neživých) vakcín se tyto reakce mohou dostavit do 72 hodin po podání, u živých vakcín je výskyt neurologických reakcí možný ještě týden po očkování. Jejich trvání je obvykle 1-3 dny. Po podání vakcíny proti spalničkám může vzniknout spalničková encefalitida, četnost výskytu je 1 : 10 000 000 očkovaných jedinců. Reakce na očkování jsou po celou dobu vývoje vakcíny i během jejího používání v praxi důsledně zaznamenávány. Monitorována je i frekvence výskytu těchto příznaků. Jejich výčet i informace o frekvenci jsou uvedeny v souhrnu informací o přípravku (SPC). Ve zjednodušené formě jsou uvedeny i v příbalovém letáku, kde si je může rodič očkovaného dítěte přečíst. Očekávané reakce jsou takové, které se již někdy v minulosti objevily. Naopak neočekávané reakce jsou takové, které vznikly v určité době po očkování, mají s ním souvislost a ve zmíněných dokumentech (SPC, příbalový leták) nejsou zmiňovány. Podobně se hlásí i očekávané reakce, jsou-li závažnější.

Po očkování může přijít únava, malátnost, zvýšená teplota, ale i reakce v místě vpichu, včetně bolesti svalu, do kterého byla vakcína podána. Není proto dobré nechat se očkovat v dopoledních hodinách a vrátit se do práce nebo do školy, nebo dokonce sportovat. U kojenců a malých dětí není změna režimu nutná, protože s nimi zůstává rodič doma a mohou si odpočinout podle potřeby. Od druhého dne po očkování je možné provádět veškeré aktivity, pouze s nutnými omezeními, která si vyžádají případné nežádoucí účinky očkování. Ty však obvykle netrvají déle než 3 dny.

Při hodnocení reakce po očkování je třeba mít na paměti, že určitá míra reakce je přirozená a je projevem procesů, které mají v organismu po aplikaci očkovací látky nastat. Proto není třeba se znepokojovat mírně zvýšenou teplotou nebo mrzutostí dítěte. Některé reakce jsou projevem nežádoucích účinků vakcíny, a přesto ještě nedosahují míry, kdy je nutný lékařský zásah a hlavně kdy je nutné upustit od dalšího podávání dané vakcíny. Rodič by měl vyhledat lékaře tehdy, když se objeví neobvyklé nebo neobvykle silné příznaky, které mají rychlý nástup (třeba už pár hodin po aplikaci vakcíny) a neustupují ani po užití léků. Může to být například několikahodinový neutišitelný pláč dítěte, vysoká horečka, která neklesne po podání běžných léků proti horečce a bolesti, nebo vystupňovaná lokální reakce, kterou nelze zvládnout bez zásahu lékaře, jako je tvorba abscesu.

Co doporučuje odborná literatura a praxe

Očkování je pro organismus vždy zátěží a očkovaná osoba by měla s tímto faktem předem počítat. Po očkování se může dostavit únava, malátnost, zvýšená teplota, ale i reakce v místě vpichu. Je tedy důležité sledovat stav dítěte a v případě pochybností se obrátit na pediatra. Mnohé reakce jsou normální součástí imunitní odpovědi a odezní samy během krátké doby. Nejdůležitější je klid a dostatek tekutin, případně snížené nároky na denní režim.

U kojenců platí, že první očkování bývá hexavakcína, která chrání proti šesti nemocem. Po očkování mohou nastat lokální reakce (zarudnutí, otok, bolest) a celkové projevy (zvýšená teplota, neklid, změny chuti k jídlu). Většina z uvedeného odezní do 1-2 dnů. Před očkováním je vhodné zajistit klidný stav dítěte, vhodné termíny a pohodlné prostředí pro aplikaci. Ihned po vakcinaci lze miminko nakojit, pohladit a poskytnout kontakt kůže na kůži, aby se zvýšilo pohodlí.

Je důležité uvědomit si, že některé rodičovské zkušenosti popisují vážnější a dlouhodobější reakce, avšak v české i mezinárodní literatuře bývá zdůrazněno, že závažné komplikace jsou velmi vzácné a že očkování chrání dítě před těžkým průběhem nemocí. Rodiče by měli pečlivě sledovat pravidla pro hlášení nežádoucích účinků a v případě neobvyklých či silných příznaků vyhledat odbornou pomoc. Očkování je důležitý krok v ochraně zdraví nejmenších a jeho pozitivní dopad na veřejné zdraví je široce uznáván.

Infografika: Jaké jsou nejčastější reakce po očkování u kojenců

Podobně se uvádí, že pláč dítěte je v kojeneckém věku běžnou součástí emocionální komunikace a pláč jako reflex bývá počátkem vyhledávání podpory a utišení. Při nejčastějších reakčních projevů po očkování se doporučuje klid a dopřát dítěti čas na odpočinek a hydrataci. Pokud pláč přetrvává a stává se nadměrným, je vhodné vyhledat lékařskou radu a případně nechat dítě vyšetřit neurologem.

První očkování je významný krok v ochraně zdraví a rodiče by měli mít při něm realistická očekávání. V České republice se s očkováním začíná během 9. týdne věku a první hexavakcína se podává mezi 9. a 12. týdnem. Vakcína se aplikuje do svalu v stehýnku a dítě často pláče z nutného znehybnění. Důležité je mít na paměti, že slabá reakce může být normální a neznamená nutnost zastavit další očkování.

Lékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

Klíčové tipy pro rodiče

  • Po očkování nabízet dostatek tekutin a sledovat hydrataci.
  • Kojení a kontakt kůže na kůži pomáhají zklidnit dítě, zejména v prvních hodinách po vakcinaci.
  • V případě vyšší teploty (nad 39 °C) a dalších rizikových příznaků kontaktovat lékaře.
  • Pokud se objeví podezření na závažnou reakci, vyhledejte lékařskou pomoc rychle.
  • Řízení režimu po očkování: klidový den/dny a postupné návraty do běžných aktivit po 1-3 dnech.

Rizikové situace a kdy vyhledat odbornou pomoc

Vysoká horečka přes 40 °C, neutišitelný pláč trvající několik hodin, výrazné zarudnutí a otok v místě vpichu s velkým objemem, případně další neobvyklé příznaky, vyžadují okamžitou lékařskou konzultaci. Pokud se po očkování objeví rychle se vyvíjející potíže, je nutné vyhledat odborníka v nejbližší době.

tags: #plac #pri #kojeni #po #ockovani