Péče o novorozené hříbě

Příchod nového života na svět je vždy mimořádnou událostí. Pokud vaše klisna vstoupila do 11. měsíce březosti, pravděpodobně prožíváte napjaté očekávání. Celý proces přípravy na porod a samotný porod pro vás bude nezapomenutelným zážitkem.

Příprava na porod

Ve většině případů, kdy jste u porodu klisny přítomni, vaše role spočívá v roli klidného pozorovatele. V takovém případě buďte vděčni za možnost být svědky těchto jedinečných okamžiků přírody. Klisny obvykle preferují porod v noci, v klidu a o samotě, a zdá se, že si termín porodu samy ovlivňují. I přes časté noční kontroly je velmi pravděpodobné, že klisna porodí během několika minut, kdy zrovna nebudete poblíž. I když vás to může zklamat, není třeba si dělat starosti, pokud vše probíhá normálně - klisna si se vším poradí sama.

Výběr místa porodu

Vaše klisna bude potřebovat především čistotu, klid a bezpečí. Koně se po staletí rodili venku v přírodě, a to je jedna z možností i pro vaši klisnu. Porod přímo na pastvině má své výhody: otevřená, travnatá plocha je obvykle čistší než prostředí stáje. Není třeba se obávat, že klisna bude rodit v rohu pastviny nebo příliš blízko ohrady. Přesto mnoho majitelů dává přednost kontrolovanému porodu ve stáji.

Příprava porodního boxu

Pokud jste zvolili porod ve stáji, je nezbytné řádně připravit porodní box. Box by měl být dostatečně velký, s snadno čistitelnou a dezinfikovatelnou podlahou. Musí být dostatečně nastlán. Sláma je lepší než piliny, protože se méně lepí na mokré novorozené hříbě; ideální je pšeničná sláma. Časté odklízení hnoje je samozřejmostí.

Příznaky blížícího se porodu

Klisna může projevit několik znamení, že se porod blíží. Je však důležité si uvědomit, že toto nejsou absolutní ukazatele. Některé klisny ukážou všechna tato znamení přesně, zatímco jiné neukážou ani jedno a porodí zničehonic.

• 2-4 týdny před porodem: Začíná se nalévat vemínko.
• Několik dní před porodem: Vulva a svaly pánve ochabnou, kořen ocasu bude méně vyčnívat.
• 4-6 dní před porodem: Struky se zvětší a zdají se "navoskované" (žluté, způsobené sekrecí kolostra).
• 1-4 dny před porodem: Klisna bude neklidná. Může se zdát, že má kolikové bolesti, může kopat po břiše, nervózně chodit, lehat si a vstávat, kousat se do slabin a potit se. Může také často zvedat ocas a močit. Toto je obecně první stádium porodu. (Je však třeba počítat s tím, že to mohou být i příznaky koliky, takže pokud takové chování trvá 1-2 hodiny bez porodu, kontaktujte veterináře!)

Potřebné vybavení a příprava

Před porodem si připravte následující vybavení: gumové rukavice, Nolvasan spray, Betadine mýdlo, mikrotenový sáček na podvaz pupečníku, igelitový pytel na placentu, suché ručníky, vazelínu, porodní provázky a láhev na mlezivo pro hříbě.

Týden před očekávaným porodem umyjte klisně vemínko a stehna (místa, která hříbě nejvíce olizuje při hledání struku) Betadine mýdlem a osušte je. Minimálně 2 týdny před termínem porodu klisnu hlídejte i v noci. Klisnu umístěte do porodního boxu. Dobře si zapište telefonní číslo na vašeho veterináře a mějte ho stále u sebe.

Průběh porodu

Většina klisen rodí bez komplikací. V takovém případě je nejlepší klisnu nerušit. Pokud se objeví jakýkoli problém, je nejlepší okamžitě zavolat veterináře.

• Sledování času: Mějte při sobě hodinky a měřte délku jednotlivých stádií porodu. Pište si poznámky o průběhu porodu.
• Zavázání ocasu: Jakmile zaznamenáte první stádium porodu, zavažte klisně ocas obinadlem tak, aby byl krátký, ale ne příliš utažený.

Stádia porodu

1. První stádium: Začíná nástupem kontrakcí a obecně trvá 1-2 hodiny. Během této fáze je plod směřován do porodních cest. Plodové membrány vstupují do porodních cest jako první v podobě bílého váčku. Jakmile tento váček praskne a plodové vody odtečou, první stádium porodu končí. Pokud se ve vulvě objeví místo bílého váčku sametově červený vak s bílou jizvou ve tvaru hvězdy, jedná se pravděpodobně o předčasně oddělenou placentu. V místě jizvy ji opatrně protrhněte, aby se hříbě nezadusilo.

2. Druhé stádium: Vlastní vypuzení hříběte. Tato fáze probíhá relativně rychle. Pokud samotné vypuzení plodu trvá déle než 30 minut, může to znamenat problém, proto okamžitě volejte veterináře. Normální porodní poloha je, když se nejprve objeví dvě přední nožičky s kopýtky směřujícími dolů, poté nos položený na nožičkách, následovaný hlavou, krkem, rameny a nakonec tělem se zadními končetinami. Pokud zpozorujete, že chodidla kopýtek směřují nahoru, hříbě může být otočené hřbetem dolů, a v takovém případě neprodleně volejte veterináře!

   Asistence při porodu: Do porodních cest raději nezasahujte. Pokud není veterinář v dosahu a musíte zkontrolovat nebo opravit polohu hříběte, postupujte následovně: Před každým zásahem si umyjte ruce a použijte lubrikant, např. vazelínu. Pokud klisna rodí ve stoje, hrozí předčasné přetržení pupečního provazce. Snažte se hříbě zachytit, aby se provazec nepřetrhl blízko pupku, což může vést k natržení břišní stěny hříběte.

3. Třetí stádium: Vypuzení placenty. Většinou odchází během 1-2 hodin po porodu hříběte. Pokud placenta neodejde do 2 hodin po porodu, volejte veterináře! Placenta má tvar písmene „F“ a měla by být neporušená. V rukavicích ji vložte do igelitového pytle pro veterináře. Pokud placenta visí z klisny a hrozí, že na ni šlápne, udělejte na ní uzel, ale nikdy za ni netáhejte.

Péče o novorozené hříbě

Během vzrušení z příchodu hříběte na svět je nutné zajistit, aby hříbě protrhlo porodní obaly nebo mu v tom pomoci. Jakmile hříbě protrhne obaly, ujistěte se, že dýchá. Pokud hříbě po porodu nezačne zvedat hlavu nebo nedýchá, zkontrolujte a vyčistěte mu tlamu i nozdry. K stimulaci dýchání masírujte hříběti hrudník slámou a ručníkem. Pokud nezačne dýchat, pokuste se mu podat umělé dýchání do nozdry (druhá nozdra a tlama musí být zavřeny).

Pupeční provazec

Obecně se nedoporučuje přerušovat pupeční provazec. Pokud se nepřeruší během porodu, přeruší se obvykle sám, když se klisna postaví. Pupeční provazec by se měl přerušit 3-5 cm od břicha hříběte, protože v tomto místě je nejtenčí. Pokud je nutné provazec přerušit manuálně, pevně jej uchopte co nejblíže břichu, zatočte a přetrhněte. Nikdy jej nestříhejte! Tímto způsobem stimulujete uzávěr cév a snižujete riziko krvácení. Pokud pupek po přerušení krvácí, pevně ho několik minut držte v prstech, poté by krvácení mělo ustat.

Prvních 24 hodin

Nechte klisnu i hříbě odpočívat co nejdéle, aby došlo k jejich vzájemnému navázání, pokud možno bez rušení. Ošetřete pupek dezinfekcí (např. Nolvasan spray). Ošetření opakujte první den po porodu 4x denně a poté týden 2x denně. Pokud hříbě z pahýlu stále krvácí, podvažte ho podvazem z mikrotenového sáčku.

Umyjte klisně vemínko a stehna Betadine mýdlem a osušte ji. Klisnu a hříbě intenzivně kontrolujte především prvních 24 hodin.

• Hříbě: Mělo by být pozorné a ostražité ke svému novému prostředí. Do 30 minut by se mělo pokoušet postavit. Do 1,5 hodiny by mělo stát a hledat vemínko. Do 2-4 hodin by se mělo pořádně napít kolostra. Pokud se do 3 hodin nenapije, oddojte klisně mléko (250 ml) a podejte ho hříběti z láhve.
• Klisna: Neměla by být agresivní, měla by být zvědavá a přijmout své hříbě. Klisna své hříbě odmítne jen výjimečně, častěji u klisen, které mají první hříbě.
• Stolice: Z hříběte by do 4 hodin měla odejít střevní smolka (první mazlavá, tmavá stolice). Pokud se tak nestane, je nutné podpořit odchod smolky podáním klyzmatu.
• Močení: Do 8 hodin by hříbě mělo močit.
• Klisna po porodu: Měla by být bystrá a ostražitá a své hříbě si začít chránit. Nakrmte ji co nejdříve po porodu a zajistěte dostatek čisté a čerstvé vody!

Kontrola placenty

Když odejde placenta, prohlédněte ji, zda je celá. Na povrchu je hladká, narůžovělá a uvnitř sametově červená. Vložte ji do igelitového pytle pro veterináře. Pokud máte podezření, že z klisny neodešla celá placenta, volejte veterináře! Klisna po porodu nesmí krvácet z vulvy.

Kontrola teploty klisny

Během prvních 24 hodin je také vhodné několikrát zkontrolovat rektální teplotu klisny. Normální teplota klisny je 37,5-38,5°C. Zvýšená teplota může znamenat infekci.

Význam kolostra

Je nezbytné, aby hříbě dostalo dostatečnou dávku kolostra. Kolostrum je první mléko, které klisna vytvoří. Obsahuje velké množství protilátek, které poskytnou hříběti první ochranu před infekcí, do doby, než je schopno vytvořit si protilátky samo. Hříbě je schopné protilátky vstřebat během prvních 8-12 hodin svého života.

Pokud je hříbě příliš slabé, aby se napilo, je nutné klisnu podojit a hříbě nakrmit z láhve. Pokud klisna začne produkovat větší množství mléka před porodem, konzultujte stav s veterinářem. Kapičky mléka na strucích jsou normální, ale zřejmé odkapávání mléka z vemínka není. Toto předporodní mléko není plnohodnotné kolostrum. Někdy je však nutné klisnu podojit ještě před porodem a toto kolostrum zmrazit a uchovat pro podání hříběti těsně po porodu. V těchto případech totiž dojde často k vyčerpání kolostra a poporodní mléko neobsahuje dostatečné množství protilátek.

Veterinář může změřit množství protilátek v kolostru a tak určit, zda je dostatečné. Během prvních 18-24 hodin lze také otestovat krevní sérum hříběte a určit, zda hříbě přijalo dostatek protilátek. Pokud množství protilátek není dostatečné, je nutné jejich dodání zajistit.

Asistence veterináře

Pokud si myslíte, že klisna potřebuje asistenci při porodu, volejte veterináře. Pokud předpokládáte, že se vyskytl během porodu nějaký problém (např. že hříbě není v normální porodní poloze), volejte veterináře okamžitě! Pokud v tomto případě dorazí lékař včas, je možné, že se mu podaří hříbě reponovat do správné polohy a dojde k normálnímu porodu. Pamatujte, že rychlý porod je rozhodující pro zdraví hříběte a každá minuta se počítá.

Přestože špatná porodní poloha je závažnou komplikací, nezkoušejte hříbě tahat z klisny! S jednou výjimkou: pokud je hříbě v poloze zadní (tzn. že do porodních cest vstupují zadní končetiny), je možné ho vytáhnout bez repozice polohy. V takovém případě netahejte nikdy větší silou, než jakou mají vaše vlastní svaly (nepoužívejte žádné stroje, kladky, zapřažená zvířata apod.), používejte pouze porodní provázky a tahejte pouze v době, kdy probíhá kontrakce.

Vývoj hříběte po porodu

Mnoho hříbat má po narození končetiny hodně slabé. Nebuďte příliš znepokojeni, když bude hříbě pokleslé ve spěnkách a karpech během prvních dvou dní. Obecně se jim nožičky do dvou dní narovnají. Když uvidíte extrémní deviaci končetin nebo jiné exteriérové nedostatky, konzultujte je s veterinářem.

Příroda zařídila dobrý systém pro porod klisny a její péči o hříbě. Být připraveným a informovaným chovatelem znamená, že si budete moci naplno užít zázrak spojený s narozením, zatímco svůj strach si schováte pro jiné situace a matce s hříbětem pomůžete k dobrému začátku jejich společného soužití.

Výživa hříběte v prvních měsících

Po narození je prvním a nejdůležitějším krokem pro hříbě napití se kolostra. Toto první mléko je pro hříbě nepostradatelné, protože obsahuje vysoký obsah bílkovin, vitamínů (především A a C) a životně důležité protilátky, které ho chrání před infekcí. Obsah těchto protilátek v mateřském mléce velmi brzy klesá.

V prvních týdnech života matka sama zajišťuje veškeré potřeby hříběte svým mateřským mlékem. Aby se střeva hříběte kolonizovala bakteriemi potřebnými pro správné trávení pevné stravy, je přirozené, že hříbě konzumuje trus (koprofagie), což je v tomto období normální.

Po pár týdnech, asi na začátku druhého měsíce, již mateřské mléko nestačí k pokrytí potřeb hříběte. Začne pomalu konzumovat seno či pastvu. Ve druhém měsíci života přijme 100 - 150 g sena denně. Seno by mělo být velmi kvalitní, neprašné, bez plísní.

Během třetího měsíce života hříběte mateřské mléko většinou již nestačí, a i když má přístup k senu či pastvě, je pro něj důležitý i příkrm vhodným krmivem. Tento příkrm by měl být zajištěn v omezeném doporučeném dávkování, nejlépe v malém množství rozděleném na 2-3 dávky za den.

• Náhradní mléko: FohlenMilch je náhradní mléko pro hříbě. V případě zdravotních komplikací nebo smrti matky je tvorba náhradního mléka pro hříbě automaticky nutná.
• Krmné směsi: Müsli pro hříbata a granule pro hříbata od 2. měsíce věku.

Možné komplikace a řešení

Odmítavé chování klisen vůči hříběti

Odmítavé chování klisen vůči novorozenému hříběti zahrnuje širokou škálu projevů, které vznikají spolupůsobením genetických, fyziologických a environmentálních faktorů. Tyto projevy nejsou příliš časté a většinou se dají řešit.

Jednou z forem je tzv. ambivalentní (rozporuplné) chování klisny vůči hříběti, které se vyznačuje protichůdnými, střídavě přátelskými a odmítavými projevy. Možnou příčinou může být oddělení klisny od hříběte z důvodu veterinárního ošetření nebo celková slabost/nemoc klisny.

Vhodnou metodou pro spuštění plnohodnotného mateřského chování je změna v životním prostoru, která může stimulovat klisnu k ochraně svého hříběte. Poměrně častým projevem, zejména u klisen prvorodiček, je strach z nového prvku v prostředí, tedy narozeného hříběte. Klisna se zpravidla snaží od hříběte spíše utéct. Řešením je překonání strachu, například umístěním klisny s hříbětem do ohrady s dostatečně velkým prostorem.

Další forma odmítavého chování souvisí s bolestivostí vemene či nepříjemnými pocity při kojení. Chovatel může zajistit přístup hříběte k mléčným strukům přidržením klisny.

Opačným a velmi nebezpečným případem je nahánění hříběte klisnou. Ve výjimečných případech se může chovatel setkat s projevy přímé agrese.

I když je výskyt odmítavého chování klisen poměrně vzácný (2 až 5 % případů), přináší s sebou riziko ztrát.

Syndrom nezralého (prematurního) hříběte

Prematurní hříbě je klasifikováno jako hříbě narozené před 320. dnem gestace, nicméně tato definice je relativní. Délka březosti klisny se pohybuje mezi 320 a 345 dny, ale existuje individuální i plemenná variabilita. Zralost předčasně narozených hříbat může být pozitivně ovlivněna patologickým procesem v děloze klisny (nejčastěji placentitida).

Klinické příznaky nezralosti

• Nízká porodní hmotnost a velikost hříběte.
• Snížené až chybějící reflexy (zejména sací reflex a reflex postavení).
• Snížená mentální vitalita.
• Typické vyklenutí čela (může být zavádějící u arabských plnokrevníků a velšských ponyů).
• Uši jsou měkké a povislé (nedostatečný vývoj ušní chrupavky).
• Srst je zjemnělá.
• Relativně často přítomné entropium (vchlípení víčka).
• Slabá muskulatura a laxní šlachový aparát, zejména u hrudních končetin.
• Jazyk může lehce prominovat z dutiny ústní a vykazovat atypické zbarvení (červenooranžové).
• Sliznice spojivek bývají bledé.
• Dechová tíseň v důsledku nezralosti dýchacího aparátu.
• Intolerance enterální výživy.

Laboratorní vyšetření

Laboratorní vyšetření krve může prokázat změny v analýze krevních plynů (snížené PaO2 a zvýšené PaCO2), metabolickou acidózu (pH < 7,3) s tendencí k progresi. Hematologický profil je charakteristický nálezem mírné anémie a výrazné leukopenie s neutropenií a lymfocytózou. V biochemickém vyšetření se nalézá hypoglykémie, případně snížený fibrinogen. Zvýšení laktátu doprovází tkáňovou hypoxii.

Terapie nezralého hříběte

Terapie je složena z terapie specifické a podpůrné. Specifická léčba spočívá v aplikaci steroidních hormonů za účelem urychlení dozrání hříběte. Podpůrná léčba zahrnuje podporu dýchacího aparátu, oběhového systému, zajištění výživy a podporu pohybového systému.

Podpora respiračního aparátu je limitující pro terapeutický úspěch a je založena na permanentním intranazálním podávání kyslíku a udržování hříběte ve sternální poloze s pravidelnými změnami polohy.

Podpora oběhového systému se řídí na základě monitoringu krevního tlaku, produkce moči a hodnoty laktátu. U neonátů dochází k hypovolémii velmi rychle. Zajištění dostatečného příjmu protilátek je klíčové.

Při toleranci enterální výživy je kolostrum podáno jednorázově nasogastrickou sondou. V případě problémů s výživou je nutné hříbě suplementovat parenterálně čerstvou plazmou. Dlouhodobá enterální výživa u hříbat s absencí sacího reflexu je zajišťována permanentní nasogastrickou sondou.

Hříběti se doporučuje ihned nasadit profylaktickou antibiotickou terapii. Účinná podpora pohybového systému není známa, obecně lze doporučit omezení zátěže do doby ukončení osifikace.

Placentitida

Placentitida je zánět placenty, který může vést k předčasnému porodu, mrtvému plodu nebo slabému hříběti. Mezi příznaky patří vaginální výtok, předčasná laktace, bolestivé břicho a abnormální chování klisny. Prevencí je především udržování čistoty a hygieny, pravidelné veterinární kontroly a včasná léčba.

Pokud je diagnostikována placentitida, je třeba okamžitě zahájit léčbu, která zahrnuje podávání antibiotik, protizánětlivých léků a podpůrnou péči.

Chov hříbat: Klíčové kroky

Chov koní je fascinující a náročná disciplína. Hříbata, jako budoucí generace koní, si zaslouží maximální pozornost od samotného začátku.

Výběr rodičů

Základem úspěchu v chovu hříbat je správný výběr hřebce a klisny. Genetické vlastnosti obou rodičů ovlivňují nejen fyzické schopnosti a vzhled hříběte, ale také jeho temperament, zdravotní stav a výkonnost. Hřebec by měl mít ideální konstituci, vyvážený charakter a bezchybnou zdravotní historii. Klisna by měla být ve špičkové kondici.

Příprava klisny a hřebce

Pro úspěšný průběh páření a následné březosti je nezbytné zajistit klisně a hřebci odpovídající výživu. Kvalitní krmná směs bohatá na vitamíny, minerály a bílkoviny podporuje reprodukční schopnosti a celkový zdravotní stav zvířat. Minerální lizy a pivovarské kvasnice jsou vhodným doplňkem. Klisna potřebuje také pravidelné veterinární kontroly a odčervování.

Výživa hříběte

Mateřské mléko je v prvních měsících nezbytné. Postupně je nutné zavádět pevnou stravu. Speciální krmné směsi určené pro hříbata obsahují vitamíny, minerály a aminokyseliny podporující zdravý vývoj kostí, svalů a kloubů. Důležité je dbát na dostatek čisté vody.

Trénink a socializace

Hříbě by mělo být co nejdříve seznámeno s lidským kontaktem. Nošení ohlávky, vodění na vodítku a pravidelná péče jsou nezbytnými kroky. Socializace zahrnuje i pobyt na pastvinách s ostatními koňmi. V prvním roce života by měl být trénink zaměřený na základní manipulaci.

Hygiena a prevence nemocí

Čisté a suché prostředí je základem pro prevenci nemocí. Pravidelná výměna podestýlky, dezinfekce boxů a dostatek čerstvého vzduchu jsou nezbytné. Hříbě je v prvních týdnech života náchylné k infekcím, proto je důležité pravidelně kontrolovat jeho zdravotní stav. Veterinární péče, pravidelné odčervování a očkování jsou klíčovými prvky prevence.

tags: #pece #o #novorozene #hribe