Porodnicko-gynekologická klinika v regionální debatě: kdo rozhoduje o budoucnosti porodnic a jaké jsou souvislosti s kvalitou péče

Je absolventem Lékařské fakulty UP v Olomouci. Po krátkém zaměstnání v Nemocnici Šumperk na gynekologickém oddělení odešel na gynekologicko - porodnickou kliniku FN Olomouc, kde pracuje dodnes. Zde pracuje jako vedoucí lékař jednotky intermediární péče, věnuje se asistované reprodukci a porodnictví. Zároveň přednáší studentům na Lékařské fakultě a na SZŠ a VOŠ zdravotnické E.Pottinga v Olomouci. Jako ambulantní lékař - gynekolog ordinuje v Železniční poliklinice Agel v Olomouci. Má zkušenosti s komunální politikou, jedno volební období byl zvolen zastupitelem města Olomouce.

V Česku se vede ostrá debata o budoucnosti menších porodnic. Důvodem je dramatický propad porodnosti. Počet narozených dětí v Česku klesl za poslední dekádu o více než třetinu a loni dosáhl historického minima - narodilo se pouhých 77 636 dětí. Přestože tuto podmínku loni nesplnila více než třetina ze 84 českých porodnic, zřizovatelé a provozovatelé v regionech se rušení svých pracovišť hodlají rozhodně bránit.

Minister pro Seznam Zprávy Adam Vojtěch prohlásil, že síť porodnic je nutné osekat: „Prostě není možné, abychom tady měli porodnice, které dělají 150, 200 porodů za rok.“ Argumentaci podporuje i předseda České gynekologicko-porodnické společnosti Vladimír Dvořák. Podle něj je limit 600 porodů ročně klíčový pro udrženost erudice zdravotnického personálu: „Pokud existují zařízení, kde lékaři neodvedou třeba ani jeden nebo dva porody za den, tak je erudice personálu otázkou. A je otázka, jestli je opravdu nutné držet týmy, které se starají nejen o tu porodnickou část, ale také o novorozeneckou...

S touto technokratickou perspektivou však ostře nesouhlasí zástupci dotčených nemocnic. Mluvčí Nemocnice Kadaň Karolína Odlasová zdůrazňuje, že fungování porodnice nelze posuzovat izolovaně: „Otázku zachování porodnice nelze posuzovat pouze podle počtu porodů za kalendářní rok, jelikož je její fungování úzce propojeno s dalšími odbornostmi, zejména pak s dětským oddělením. Počet porodů je bezpochyby jedním z ukazatelů, neměl by však být hlavním kritériem při hodnocení kvality zdravotní péče. Kadaňská porodnice staví své argumenty na devízách, které velkokapacitní centra často nabídnout nemohou - na individuálním přístupu, času věnovaném rodině a kontinuální péči od těhotenské poradny až po šestinedělí. Odlasová však zároveň varuje před systémovými kroky státu: „Pokud by byly v budoucnu nastoleny takové úhradové podmínky, které by provoz porodnic s nižším počtem porodů ekonomicky znemožnily, mohlo by to ovlivnit i jejich další fungování.

Mluvčí Krajské zdravotní Miloslava Kučerová označuje debatu za legitimní, ale odmítá redukci problému na pouhou statistiku: „Jsme přesvědčeni, že tuto problematiku nelze zúžit pouze na prosté statistické číslo. Krajská zdravotní navíc do obnovy svých porodních sálů a oddělení investovala obrovské prostředky. Příkladem jsou nedávné generální rekonstrukce v Teplicích a Litoměřicích nebo březnové otevření nového pavilonu Matka a dítě v Děčíně. Zásadním argumentem regionů je také geografická dostupnost. Uzavření děčínské porodnice by bezprostředně ohrozilo spádovou oblast Šluknovského výběžku.

Souboj koncepcí: Bezpečná rutina vs. Střet o budoucnost porodnic tak odkrývá hluboký rozdíl mezi dvěma přístupy ve zdravotnictví. Zda zvítězí striktně stanovený limit 600 porodů, nebo zda stát přihlédne ke specifickým potřebám regionů a dostupnosti akutní péče v pohraničí, rozhodnou nejbližší měsíce a nastavení úhradové vyhlášky.

Infografika: Porodnictví v Česku - počty porodů a počet porodnic

ČT Události v regionech - Změny živobytí v době covidu

  • Faktory ovlivňující decyzí o uzavření porodnic
  • Role erudice personálu versus množství porodu
  • Geografická dostupnost a dopad na spádové oblasti

Regionální argumenty zdůrazňují, že uzavření menších porodnic by mělo dopady na dostupnost péče pro těhotné ženy v okolí, včetně šluknovského výběžku. Zástupci regionů volají po vyvážené politice, která zohlední potřeby pacientů i možnosti zdravotnického systému bez zbytečného snižování kvality péče.

V důsledku tohoto sporu se ukazuje, že budoucnost porodnic bude záviset na kombinaci politických rozhodnutí, ekonomických ukazatelů a praktických zkušeností v terénu. Přibývá názorů, že klíčové je zachovat dostupnou, kvalitní a bezpečnou péči pro rodiny napříč regiony, nikoli jen dosáhnout konkrétního ročního počtu porodů.

Počet porodnic Počet narozených dětí (rok) Kritérium udržitelnosti
84 77 636 (minulý rok) Limit 600 porodů ročně (diskuse)

tags: #pavel #hejtmanek #porodnicko #gynekologicka #klinika