Diecéze a muzeální instituce představují bohaté spektrum uctívání Panny Marie prostřednictvím milostných soch, obrazů a ikon, které bývají často spojovány s místními zázraky a poutními místy. Historie i současnost ukazují, že mariánská úcta je ikonograficky rozmanitá, od středověkých madon po pietní plastiky a liturgické obrazy. Návštěvníci se seznamují s tím, proč docházelo k zvýšené úctě, jaké zázraky jsou připisovány a jaké kopie a varianty se po regionu šíří.
Historie a význam sousoší z roku 1714
Roku 1714 nechal hrabě Arnošt Bohumír ze Schützen postavit poblíž hlavní zámecké brány monumentální barokní sousoší kojící Panny Marie. Zajímavé je nejen jemnou modelací hlavní postavy vyjadřující něžný mateřský cit a nesmírnou radost z narození Ježíška, ale i architektonickým řešením podstavy trojúhelníkově formované, uprostřed prolomené hvězdicovými otvory. Na římse podstavce spočívají postavičky andílků sdílejících pocit štěstí Bohorodičky. Na pomníku je latinský nápis: VIrgo Del Mater notata hIC respICe Vota - Per te steLLa MarI, stIrps haeC a pest e Vrente praeserVata stetIt debIta grata referát…..Comitum de Schützen. Anno Domini 1714.
Restaurování a lapidárium
Sousoší bylo několikrát restaurováno (1927, 1937, v šedesátých a v osmdesátých letech), naposledy v roce 2008, kdy bylo z podstavce sneseno a umístěno do nově zřízeného lapidária v zámeckém sklepení. Na návštěvníky čekají známé poutní sochy a obrazy, jako jsou Panna Maria Klatovská, Panna Marie Chlumská nebo Panna Marie Přeštická, kdy se řada z nich dokonce dočkala svých uctívaných kopií. Vystaveny jsou ale i méně známá díla.
Paralela s moderními výstavami a odborné pohledy
„Historik umění Jan Royt nazval západní Čechy druhou Svatou zemí, co se týče počtu poutních kostelů, kaplí a v nich uctívaných milostných soch a obrazů, a tato výstava to jednoznačně potvrzuje," řekl Luděk Krčmář, autor výstavy. Podle něj je to dané zřejmě vlivem sousedního Německa, kde má uctívání velkou tradici. V diecézi, která zahrnuje většinu Plzeňského a Karlovarského kraje, je kolem tisíc míst s milostnými sochami a obrazy či jejich kopiemi. Soch a obrazů, které podle církve skutečně konaly zázraky, je kolem stovky.
Typy uctívání a zázraky
Návštěvník se seznámí s tím, proč vlastně docházelo k jejich zvýšené úctě, jaké konaly zázraky, kde byly tyto zázraky vyšetřovány. Představena bude především nejrozšířenější mariánská úcta, která je v plzeňské diecézi opravdu velmi ikonograficky rozmanitá. Objevuje se v podobě ikon, středověkých obrazů madon nebo piet. Mimořádné úcty dosáhla v regionu samozřejmě i Svatá Trojice a samotný Ježíš Kristus. Ze světců byly nejoblíbenější sv. Anna nebo sv. Barbora. Se zázraky je spojena třeba Pana Marie Hartenberská z Hřebenů pocházející z první poloviny 15. století.
Konkrétní svědectví o zázracích
Farářské relace z konce 17. století informují o tom, že socha se ocitla v ohni, ale neshořela, byla jen ožehnuta. Je jedním z dokladů toho, že zázračné okolnosti nejsou u podobných děl zmiňovány jen v daleké minulosti. „Máme zázrak i kolem roku 2000, kdy Panna Marie Hartneberská uzdravila z rakoviny," řekl Krčmář. Ve velké úctě byla chována také socha Panny Marie Karmelské z dobřanského kostela. Záznam o údajných zázracích na přímluvu Panny Marie pochází z let 1713 až 1721. Jedná se primárně o zázračná uzdravení.
Další díla a jejich příběhy
Existuje zápis z roku 1721, kdy dobřanský farář předal během požáru jeden z posvěcených škapulířů Panny Marie místnímu úředníkovi, který se při hašení pohyboval mezi plameny, aniž by mu ublížily. K vidění jsou také kopie sochy Panny Marie Loučímské, která podle legendy pochází z 12. století a byla spojena s příběhem husitského období. Některé sochy a obrazy bývají zapůjčeny přímo z kostelů plzeňské diecéze, včetně milostné sochy Panny Marie Týnecké nebo soch sv. Anny z Částkova.
Další zajímavosti: plačící ikona a její kontext
Nový artefakt, který byl do ČR dopraven, je ikonou obměkčení kamenných srdcí zapůjčenou České pravoslavné církvi moskevským patriarchátem. Plačící ikona je známý pojem, často spojovaný s tím, že obrazy Panny Marie mohou „trnout slzami“. Vyšetřování a vědecké analýzy ukazují zajímavé výsledky: potvrzují živou plazmu a krev, která není identifikovatelná s žádnou známou látkou. Ikona přicestuje letadlem z Moskvy a bude oficiálně uvítána na ruzyňském letišti.
Kněží ji obřadně sbírají a pomazávají jimi nemocné. Na řadu otázek odpovídá dokumentaristka Svatava Maria Kabošová, která připouští, že některé projevy mohou působit jako zázrak, jiné jako kulturní fenomén z oblasti náboženské antropologie. Ikona má být v České republice týden a poté bude umístěna k dalšímu prohlédnutí v kontextu pravoslavné tradice a ekumenického dialogu.

Poprava Irmy Grese – Krásná bestie z Osvětimi a její krutý osud
Praktické souvislosti pro návštěvníky
V rámci muzejní expozice a poutních míst se návštěvníci mohou seznámit se specifiky jednotlivých děl a jejich kopiemi, pochopit historické souvislosti a tradice uctívání, a porozumět tomu, jak se zázraky posuzují z teologického i sociálního pohledu. Expozice ukazuje, že ikonografie a sochařství mají v regionu významné postavení a dávají prostor pro debatu o víře a kultuře ve veřejném prostoru.
| Typ diela | Popis | Prameny |
|---|---|---|
| Sousoší kojící Panny Marie (1714) | Barokní socha s trojúhelníkovou podstavou, hvězdicové otvory | Schützen |
| Panna Maria Klatovská | Kopii dostupné v různých lokalitách | Expozice diecéze |
| Panna Marie Hartneberská | Uznání zázraků kolem roku 2000 | Krčmář |
| Panna Marie Louní | Kopii a legendy | Regionální tradice |