Panda velká: novorozená mláďata, jejich vývoj a význam rozmnožování

Stupeň zralosti, s níž savci přicházejí na svět, je u různých druhů různý. Na jednom konci stojí například mláďata gazel, která se rodí dokonale vyvinutá a už hodinu poté, co přišla na svět, běhají po boku své matky. Na opačném konci spektra jsou třeba mláďata šelem, která se rodí holá, slepá a sotva lezoucí. Také poměr tělesné hmotnosti čerstvě narozeného mláděte a jeho matky je různý. Savci, u kterých je rozdíl mezi velikostí mláděte a matky největší, jsou vačnatci jako klokani a vejcorodí savci jako ježury, u nichž se mláďata rodí nevyvinutá a svůj vývoj dokončují ve vaku. Proč kupodivu? Černobílá panda velká je medvěd. A jak známo, novorozená medvíďata se vedle své obrovské matky prakticky ztrácejí.

Napríklad mládě ledního medvěda váží asi 400krát méně než jeho matka. Vědci to dávají do souvislosti se zimním spánkem neboli hibernací, během kterého medvědice živí sebe i své nenarozené mládě jen z tukových zásob. Jenomže pandy zimním spánkem nespí a novorozené mládě pandy velké je menší než jeho matka hned 900krát. Je to poměr, který se daleko víc než placentálním savcům blíží klokanům a ježurám. Novorozená panda je se svými 100 gramy živé váhy ve srovnání s víc než metrákovou matkou prostě příliš malá.

Aby zjistili, proč jsou pandy velké mezi ostatními placentálními savci tak nápadnou výjimkou, rozhodli se vědci z americké Duke University porovnat kostry a lebky novorozených mláďat různých druhů - pand velkých, ledních medvědů, medvědů grizzly, lenochodů, psů a lišek. U pandy velké, která je vzácná nejen v přírodě a v zoo, ale i v muzejních sbírkách, to umožnil chovatelský neúspěch z roku 1980. Tehdy se v zoo ve Washingtonu narodilo pět mláďat, ale všechna uhynula záhy po porodu. U všech druhů vědci pořídili mikrotomografické skeny mláďat, na jejichž základě pak vznikly trojrozměrné počítačové modely. Výsledky mezidruhového srovnání vyloučily, že by malá velikost novorozených medvíďat souvisela se zimním spánkem. Vývoj kostí mláďat medvědů byl úplně stejný u druhů, které přezimují v bdělém stavu, jako u těch hibernujících. Druhým a důležitějším poznatkem je, že malí medvědi přicházejí na svět podobně vyspělí jako jiní savci. Až na jednu výjimku, kterou je - můžete hádat - panda velká.

I když mládě přijde na svět v řádném termínu a není tedy nedonošené, jeho vývoj odpovídá štěněti bígla, které se narodilo o několik týdnů dřív, než mělo. To, že se mládě pandy velké rodí "nedopečené", vysvětluje, proč je tak maličké. Ale proč se tedy dere na svět tak brzy, proč ještě chvíli nepočká v matčině děloze a tam o něco nepovyroste? To je otázka, na kterou vědci zatím odpověď nemají.

Panda velká se musí krmit 10 až 12 hodin denně a sežere až 30 kg bambusu za den. Stonky bambusu si panda přidržuje falešným palcem - šestým prstem, který dlouho mátl vědce. Pandy červené jsou ohroženým druhem, proto je vždy velkým úspěchem, když se narodí a posléze podaří odchovat mládě. Tyto pandy patří k nejtajemnějším zvířatům Asie a tajemné zůstává i mládě, které se 18. “Po většinu času pobývá mládě v některé z budek, ven se zatím vůbec neodvažuje. Občas jej samice přenese na jiné místo. Jeden takový okamžik se podařilo zachytit chovatelce. Ze snímku je patrné, že mládě prospívá, pohlaví ale zatím neznáme,” uvedla mluvčí zoo Šárka Nováková.

Vzhledem k tomu, že se jedná ohrožený druh zvířete, probíhá odchov zcela přirozeně a bez zásahu člověka. Pro pandí samičku je to již třetí mládě, které přivedla na svět. První porodila v roce 2013, mládě ale uhynulo těsně po porodu, druhé mládě narozené v roce 2015 už se podařilo odchovat bez problémů a malý sameček dobře prospívá. K expozici pand červených v ostravské zoologické zahradě měli návštěvníci několik týdnů omezený přístup a zrušeno bylo i komentované setkání. Chovatelé chtěli samičce zajistit potřebný klid při péči o potomka. V současné době se lidé už k výběhu pand dostanou a mohou sledovat minimálně oba rodiče. Pokud budou mít štěstí, zahlédnou i mládě. Nadále zůstává uzavřena již jen společná vyhlídka na pandy a jeleny milu. Komentované krmení pand se zatím nekoná.

Panda červená (Ailurus fulgens) je podle novějších studií jediným žijícím druhem z čeledi pandovití, zatímco černobílá panda velká (Ailuropoda melanoleuca) je ve skutečnosti zvláštním druhem medvěda - čeleď medvědovití. Panda červená je tajemná a plachá noční šelma. Obývá lesy s bambusovým podrostem v Nepálu, Indii, Bhútánu, Myanmaru a jižní Číně. I když jde o šelmu, v jejím jídelníčku převažuje rostlinná potrava, hlavně bambusové listy a výhonky. Kromě toho se živí i různými plody, případně vejci ptáků a drobnými živočichy. Počet pand červených se odhaduje na pouhých 10 tisíc jedinců a tyto stavy nadále klesají.

Přehledný graf vývoje populace pand velkých a pand červených

Ze zábavního parku v Hongkongu dorazila radostná zpráva. V sekci vzácných asijských zvířat po letech snažení porodila samice pandy velké Ying Ying dvě mláďata a stala se nejstarší zaznamenanou pandou, u níž proběhl zdravý porod. Panda porodila ve čtvrtek brzy ráno tamního času dvě mláďata - samičku s hmotností 122 gramů a o deset gramů lehčího samečka. Zaměstnanci areálu připomněli, že 19 let pandího věku je v říši člověka ekvivalentem pro 57 let. Porod trval celkem pět hodin. Návštěvníci si na oficiální představení malých pand budou muset minimálně několik měsíců počkat. Mláďata jsou totiž velmi křehká. „Je nutné jim dát čas na stabilizaci,“ dodali ošetřovatelé.

Nadále zůstává uzavřena společná vyhlídka na pandy a jeleny milu. Komentované krmení pand se zatím nekoná. Panda červená (Ailurus fulgens) je podle novějších studií jediným žijícím druhem z čeledi pandovití. V zoologických zahradách je na 300 těchto vzácných zvířat a jejich rozmnožování je v zajetí velmi obtížné. Každé takové narozené mládě je tak opravdový zázrak.

tags: #panda #newborn #diskuze