V současnosti už poměrně bezpečně víme, že je zkracování/otevírání děložního hrdla nikoliv příčinou, ale projevem blížícího se - nejen - předčasného porodu. To samé se totiž děje přirozeně v řádu týdnů před termínovým porodem. Příčina, proč tomu tak je, zatím není plně objasněna. Předčasný porod je definován jako porod do 37+0 týdne gestace a představuje syndrom s více faktory, které vedou k aktivaci děložní činnosti, dilataci děložního hrdla a aktivaci deciduální tkáně a plodových obalů.
Incidence předčasného porodu v rozvinutých zemích, včetně ČR, je kolem 8-10 %. Z toho přibližně 25 % tvoří iatrogenní předčasný porod a 75 % spontánní. Důvody opakovaně bývají spojeny s omezeným záchytem rizikových žen a s omezenou účinností preventivních opatření. Identifikován byl velký počet rizikových faktorů, které se dělí na ovlivnitelné a neovlivnitelné.
Mezi neovlivnitelné rizikové faktory patří zejména předchozí předčasný porod a pozdní potrat ve II. trimestru. Ovlivnitelné rizikové faktory zahrnují kouření, užívání drog, nedostatečnou prenatální péči, krátký interval mezi porody, anemii, infekce močových cest a stres těhotné. PTL (Predčasný porod bez odtoku plodové vody) tvoří přibližně polovinu všech PTL případů a lze ho identifikovat na základě rizikových faktorů a cervikometrie, případně biomarkerů.
Krátké děložní hrdlo (méně než 25 mm) mezi 20. a 30. týdnem gestace je klíčový nález cervikometrii a spojuje se s vysokým rizikem porodu do 7 dní. Céll cervikometrie je nejpřesnější způsob měření délky hrdla transvaginálně a vyžaduje kompletní průběh děložního kanálu. Při hodnocení se používá funkční délka - vzdálenost mezi vnější a vnitřní brankou; sondy nesmějí na hrdlo tlačit, aby nedošlo k falešnému prodloužení.

Biomarkery představují kvalitativní či kvantitativní stanovení specifických markerů v cervikovaginální tekutině. Nejčastěji užívané biomarkery jsou Fetální fibronektin (fFN), Insulin-like growth factor binding protein 1 (PIGFBP-1) a Placental alpha mikroglobulin-1 (PAMG-1). fFN má vysokou negativní prediktivní hodnotu mezi 22. a 34. týdnem; negativní výsledek predikuje nízké riziko porodu do 14 dnů s velmi vysokou pravděpodobností. PIGFBP-1 (Actim Prom) má též vysokou negativní prediktivní hodnotu. Kombinace cervikometrie a biomarkerů zvyšuje přesnost predikce předčasného porodu, ale neměla by být aplikována nahodile; v první fázi se provádí cervikometrie a až ve fázi druhé se doplňují biomarkery u šedé zóny.
Existují tři možnosti prevence předčasného porodu: prevence na základě rizikových faktorů (ženy s anamnézou a rizikovými faktory), podávání progesteronu a cerkláž. Progesteron snižuje riziko porodu o 25-40 % a je indikován u asymptomatických žen s krátkým hrdlem nebo s anamnézou předčasného porodu či pozdního potratu ve II. trimestru. U symptomatických žen, u kterých dochází k děložní činnosti, progesteron není účinný. Cerkláž (šev děložního čípku) snižuje riziko porodu o 25-40 % a může být provedena i v kombinačním režimu s progesteronem; cerkláž je kontraindikována za současné děložní činnosti.
V případě záchytu těhotné ženy se zvýšeným rizikem předčasného porodu na podkladě cervikometrie a biomarkerů, nebo v případě přítomnosti symptomů počínajícího porodu, je indikována okamžitá hospitalizace a aktivní management. Aktivní léčba zahrnuje kortikosteroidy k indukci plicní zralosti, případně tokolytika k oddálení porodu, a případně MgSO4 pro ochranu nervového systému plodu při riziku porodu před 32. týdnem. Antibiotika se podávají při infekci (GBS se vyšetřuje a při pozitivní kultivaci se podává profylaktická antibiotická léčba).

Extrémní nezralost dítěte se dělí na několik kategorií podle týdne gestace (extrémní <28 týdnů, těžká 28-30, střední 31-33, lehká 34-36). Komplikace zahrnují dýchací potíže, potíže s krmením, problém s termoregulací a zvýšené riziko infekcí. Dlouhodobě je cílem minimalizovat rizika a zlepšit výsledky díky moderní péči a včasnému managementu.
V léčbě a prevenci je kladen důraz na pravidelnou prenatální péči, kontrolu rizikových faktorů (kouření, infekce, chronická onemocnění) a včasné nasazení progesteronu nebo cerkláže u vhodných pacientek. Při vyslovení obav z předčasného porodu je vhodné konzultovat s lékařem, neboť časná intervence může výrazně ovlivnit výsledek pro matku i dítě.
Rizikové a neovlivnitelné faktory a jejich význam
Předchozí předčasný porod zvyšuje riziko v budoucích těhotenstvích. Těhotenství s vícečetnými plody, krátký děložní čípek, infekce močových cest a chronická onemocnění zvyšují rizico. Kouření, alkohol a droga během těhotenství rovněž zvyšují riziko předčasného porodu. Některé faktory nelze ovlivnit (věk, minulá anamnéza), jiné je možné cíleně ovlivňovat (kouření, infekce, léčba chronických onemocnění, prevence infekcí).
Co je důležité sledovat u asymptomatických a symptomatických PTL
U asymptomatických žen je klíčová cervikometrie a zjištění délky hrdla; krátké hrdlo pod 25 mm mezi 18. a 32. týdnem gestace je silně asociováno s rizikem porodu do 32. týdne. Biomarkery nejsou v této skupině vždy přínosem. U symptomatických žen hraje významnou roli vyšetření fFN a délky hrdla; pozitivní fFN zvyšuje riziko porodu do 7 dnů a vede k hospitalizaci a aktivnímu managementu stejně jako v případě šedé zóny cervikometrie.
Diagnostika a dohled nad porodem
Diagnostika se zaměřuje na popis symptomů, fyzické vyšetření děložního hrdla, ultrazvukové měření délky hrdla a případně testy na infekci. Včasná detekce a správný management mohou významně ovlivnit výsledek. Transvaginální ultrazvuk poskytuje přesné měření délky hrdla a monitoruje průběh činnosti dělohy.
PPROM (předčasné protržení plodových obalů) komplikuje 2-4 % všech porodů a vyžaduje hospitalizaci. Při záchytu PPROM s plodovou vodou je nutná hospitalizace v perinatálním centru.

Infografika a videa
Jak probíhá fyziologický porod? | #porod
Díky čemu je možné zlepšit výsledky u předčasně narozených dětí?
Klíčové jsou preventivní kroky a včasná intervence: pravidelná prenatální péče, kontrola rizikových faktorů, léčba infekcí, případně progesteronová terapie a cerkláž u vhodných pacientek, a rychlá hospitalizace spolu s adekvátním managementem při hrozícím porodu. Správný postup snižuje mortalitu a morbiditu a zlepšuje dlouhodobé výsledky pro novorozence.
Praktické shrnutí a doporučení
- Pravidelná prenatální péče a sledování rizikových faktorů.
- V případě krátkého děložního hrdla (<25 mm) mezi 18.-32. týdnem zvážit vaginální progesteron a monitorovat délku hrdla.
- Pokud dojde ke zkrácení hrdla pod 15 mm či k pokročilé děložní činnosti (<34. týden), zvažovat kortikosteroidy, tokolytika a eventuálně MgSO4.
- U asymptomatických žen s krátkým hrdlem lze zvážit cerkláž v kombinaci s progesteronem.
- U asymptomatických proti symptomatickým PTL platí rozdílný management - cervikometrie a biomarkery u šedé zóny, fFN v případě symptomů, hospitalizace a aktivní terapie podle situace.
Krátké shrnutí: Předčasný porod není pouze otázkou jednoho mechanismu, ale výsledkem interakce mnoha faktorů, z nichž klíčovou roli hraje stav děložního hrdla, infekce, biomarkery a klinické symptomy. Když se rizika zvažují včas, lze snížit počet předčasných porodů a zlepšit dlouhodobé výsledky pro matku i dítě.