Těhotenství, i když není z medicínského hlediska chorobou, je obdobím zvýšené zátěže pro organismus ženy. Proto se během těchto devíti měsíců často projeví nemoci, které probíhaly do té doby skrytě, nebo se vznik některých poruch graviditou urychlí. Včasným vyšetřením co nejdříve po zjištění těhotenství a ideálně ještě před otěhotněním lze odhalit rizikové ženy a správnou léčbou zabránit následkům neléčené poruchy. Štítná žláza má významný vliv jak na schopnost otěhotnět, průběh těhotenství a porodu, tak i na psychický vývoj dítěte. Poruchy funkce štítné žlázy (nejčastěji hypotyreóza) mohou vyvolat problémy s otěhotněním - anovulační cykly.
Pokud plánujete těhotenství, navštivte svého praktického lékaře a požádejte o stanovení hormonů štítné žlázy, ideálně i protilátek proti štítné žláze. Pokud jste již těhotná, nechte si ihned odebrat krev na stanovení hormonů štítné žlázy u svého gynekologa či praktického lékaře. Poruchy funkce štítné žlázy probíhají v mnoha případech bez příznaků. Čtěte také: Poruchy štítné žlázy.
Pokud má plod vrozeně nefunkční či chybějící štítnou žlázu a tato vada není odhalena hned po porodu, dojde k rozvoji kretenismu - těžké formy růstové a mentální retardace. Jde o problém, který dnešní screeningu v prvních dnech po porodu a včasné léčbě díky civilizovaným zemím řeší. Pokud však poruchou štítné žlázy trpí matka, situace je složitější a v těžkých případech může nedostatek hormonů vést ke zhoršení inteligence a špatnému prospívání dítěte. Nadbytek hormonů štítné žlázy v těhotenství není tak častý jako jejich nedostatek a může vést ke špatnému růstu plodu a v těžších případech i k potratu a komplikacím při porodu.

Strategie léčby v graviditě se liší od běžné populace a měl by ji řídit endokrinolog. Ten posoudí, zda potřebujete léčbu, a předepíše preparát s hormony štítné žlázy (pokud máte nedostatek) či lék tlumící štítnou žlázu (pokud máte nadbytek). Štítná žláza i uzly se mohou v těhotenství mírně zvětšovat; riziko zhoubnosti uzlů je sice mírně vyšší (1,8krát), ale celkově je 90-95 % uzlů nezhoubných. Nález uzlu v gravidity vyžaduje ultrazvuk a případnou punkci (FNAB). I benigní uzel vyžaduje pravidelné kontroly ultrazvukem.
Pokud je podezření na maligní nález, je indikována operace ve 2. nebo mezi 2. a 3. trimestru na specializovaném pracovišti; přerušení těhotenství není indikováno. U maligních či podezřelých uzlů diagnostikovaných až ve 3. trimestru a před porodem lze operaci odložit po porodu, protože operace ve 3. trimestru zvyšuje riziko předčasného porodu. Po porodu a po operaci může být léčba radioaktivním jodem odložena až po ukončení kojení a v mezidobí se podává supresní léčba tiroxinem. Případy jsou vždy řešeny individuálně.
Poporodní tyreoiditida je zánět štítné žlázy vzniklý v souvislosti s porodem. Nejčastěji se objevuje u žen s již dřívější poruchou štítné žlázy nebo s pozitivními protilátkami. V některých případech přechodně vznikne hyperfunkce, která po několika měsících přechází do hypotyreózy; často zůstává dlouhodivě snížená funkce. U žen plánujících další graviditu se obvykle doporučuje operace, pokud další těhotenství není na pořadu dne - je-li zlepšení a možnost vysazení léků, lze sledovat a v některých případech zvážit radiojod.

Tyroideální hormony zásadně ovlivňují růst a diferenciaci tkání plodu. Mateřský tyroxin je nezbytný pro vývoj plodu i pro bezproblémový průběh těhotenství. Existuje spor ohledně universalního vs. cíleného screeningu a volby laboratorních testů; obecná shoda se však týká nutnosti léčby klinické hyper- či hypotyreózy během těhotenství. Subklinické formy mohou být spojeny s riziky gravidity a perinatálními komplikacemi, a proto je důležité vyšetření TSH, FT4 a protilátek proti štítné žláze. Před těhotenstvím je vhodné zajistit adekvátní zásobení jódem.
Laboratorní doporučení: vyšetření TSH, případně FT4 a protilátek proti štítné žláze (TPOab, TgAb) - zvláště u žen plánujících těhotenství. Těhotným by měly být posuzovány referenční hodnoty pro jednotlivé trimestry; screening a pravidelné endokrinologické kontroly s ohledem na graviditu jsou klíčové pro minimalizaci rizik pro matku i dítě.

V ČR roste povědomí o tyreopatiích v těhotenství a probíhají projekty pilotního screeningu; od roku 2024 se plánuje plošný screening, který by měl zahrnovat vyšetření 8 000 těhotných žen do 13. týdne. Z výsledků pilotu vyjde, zda plošný screening bude efektivní a jak nejlépe implementovat do zdravotní péče. Pokud je těhotná žena se štítnou žlázou léčena, měla by konzultovat záměr otěhotnět s endokrinologem.
Jednostranně: porucha štítné žlázy neznamená automaticky neotěhotnění. Mnoho lidí s poruchou štítné žlázy může mít děti, pokud je včas vyšetřena funkce štítné žlázy, nastavena léčba a průběžně sledována, zejména při plánování těhotenství a během něj.
Štítná žláza a plodnost | Jak hladiny štítné žlázy ovlivňují plodnost
Fyzioterapie a celostní péče mohou podpořit hormonální rovnováhu: dýchací techniky, mobilizace hrudní páteře a krční oblasti, hluboká stabilizace a relaxační techniky ovlivňují stres a autonomní nervový systém. Při plánování těhotenství je vhodné vyšetření TSH, FT4, FT3 a protilátek dříve než otěhotníte, spolupráce s endokrinologem během těhotenství a doplnění jódu, selenu a zinku po konzultaci s lékařem.
- Nechte si zkontrolovat hladiny TSH, FT3 a FT4 už při plánování těhotenství.
- Pokud máte diagnózu poruchy štítné žlázy, dbejte na endokrinologické kontroly během těhotenství.
- Začněte s mírnou pohybovou aktivitou - ideálně pod vedením fyzioterapeuta.
- Zvažte doplnění jódu, selenu a zinku - vždy po konzultaci s lékařem.
Významné je, že včasná diagnóza tyreopatií a jejich léčba jsou klíčové nejen pro bezproblémové těhotenství, ale i pro zdravý vývoj očekávaného dítěte. Pilotní projekty a kampaně jako Týden štítné žlázy doplňují snahu zavést plošný screening v ČR, aby bylo možné co nejdříve identifikovat rizikové ženy a poskytnout adekvátní péči.
tags: #otehotneni #po #odstraneni #stitne #zlazy